Karmelitánské nakladatelství

3. revidované a doplněné vydání. Cílem výkladů profesora Hellera je dojít od bezradnosti nad obtížnými místy Bible k živému jádru jejich duchovního poselství.Bible, zejména Starý zákon, je plná příběhů a údajů, které u mnohých vzbuzují rozpaky a pohoršení. Dráždí nás jako nevyřešené hádanky. Patří to vůbec do Bible? Jaké plyne poučení z tolika krutostí, podlostí a nemravností, zvlášť když nejsou kritizovány ani odsouzeny?Bible není a nikdy nebyla učebnicí morálky, ale spíše fascinujícím a přesným pohledem do života, který žijeme před Bohem se všemi chybami a ztroskotáními. Písmo zároveň nabízí naději, že poslední slovo nade vším má Bůh sám a že může zlé obrátit v dobré.Svatopisci i my chceme být srozumitelní – proto každý z nás mluví jazykem své doby. Ano, jenže každý té své... Do Bible se hluboce vpisuje myšlenkový svět starověku. Některé tehdy běžné obraty, představy a přirovnání jsou naší době cizí či odporné. Kdo chce číst Bibli s užitkem, musí na prvním místě dešifrovat jazykové zvyklosti, kulturu a dějinnou situaci starých časů. A pak je tu druhý krok: rozpoznat, že texty Bible byly napsány k našemu poučení a naději. Vysvětlit neprůhledné místo je málo. Snažme se dojít k povzbuzení, jež měl na mysli svatopisec a jež je určeno i nám.

9. vydání. Lidé se odedávna ptají nejen na to, co potřebují v běžném životě nebo při práci, ale i na to, co jejich každodenní obzory přesahuje. Jaký smysl má moje existence? Kde leží hranice našeho poznání? Je člověk svobodný?Odpovědi filosofů se liší… Přesto tušíme, že za jejich rozdílnými koncepcemi a systémy se nachází skrytá jednota. A právě tyto věčné otázky a odpovědi nám čtivou formou zpřístupňují oblíbené Störigovy Malé dějiny filosofie. O jejich kvalitě vypovídá i to, že se jich po celém světě prodalo více než milion výtisků a vycházejí stále znovu (18. německé vydání r. 2016, čínské v r. 2017).9. české vydání s aktualizovanou bibliografií českých překladů a odborné literaturyHans Joachim Störig (1915–2012) byl německý esejista, překladatel a lexikograf se všestrannými znalostmi napříč historicko-hermeneutickými obory. Vystudoval historii, filosofii, sociologii a právo ve Freiburgu, Kolíně nad Rýnem, Basileji, Hamburku a Berlíně. Jeho Malé dějiny filosofie zůstávají jedním z nejúspěšnějších textů svého druhu u nás i ve světě. Kromě toho napsal Malé dějiny vědy, putování po jazycích světa a příručku o moderní astronomii.

Apoštolská exhortace o klimatické krizi. Apoštolská exhortace Laudate Deum navazuje na encykliku Laudato si’ z roku 2015 a papež František v ní bije na poplach kvůli globální klimatické změně. „Svět se hroutí a možná se blíží bodu zlomu,“ varuje před konferencí COP28 v Dubaji.Těm, kdo současný stav životního prostředí zlehčují, předkládá papež fakta, jež dokládají, že za extrémními jevy („nářky země“) stojí člověk a jeho bezohledné zásahy do přírody. Malý počet bohatých zemí má přitom na svědomí větší znečištění než ti chudí, kteří pak ale musí snášet jeho zhoubné následky.Papež podporuje přechod k obnovitelným zdrojům, kritizuje výlučně technokratický způsob myšlení, varuje před etickými riziky a trvá na potřebě dohody a spolupráce jednotlivých států. Vybízí nás i k důsledné změně životního stylu. Klíčová jsou jeho tvrzení nahlížející ekologická témata z křesťanské perspektivy: „Nežádá se od nás nic víc než určitá odpovědnost za dědictví, které po sobě zanecháme, až ukončíme pouť po tomto světě.“Papež František (* 1936), vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, byl zvolen papežem 13. března 2013. Je prvním papežem z Ameriky a prvním jezuitou na Petrově stolci. Napsal encykliky Dilexit nos (o lidské a Boží lásce srdce Ježíše Krista, 2024), Lumen fidei (o víře, spolu s Benediktem XVI., 2013), Laudato si’ (o péči o společný domov, 2015) a Fratelli tutti (o bratrství a sociálním přátelství). Sepsal apoštolské exhortace Evangelii gaudium (o hlásání evangelia v současném světě, 2013), Amoris laetitia (o lásce v rodině, 2016), Gaudete et exsultate (o povolání ke svatosti v současném světě, 2018), Christus vivit (k mladým lidem i k celému Božímu lidu, 2019), Querida Amazonia („Milovaná Amazonie“, 2020), Laudate Deum (o klimatické krizi, 2023) a C’est la Confiance (o svaté Terezii z Lisieux, 2023, česky Nic než důvěra).

Meditace. Autor mistrným způsobem otevírá Žalmy jako důležitý pramen křesťanské spirituality.I když se jednotlivé starozákonní Žalmy liší svým obsahem, jedno mají společné – jsou modlitbou. Ten, kdo v nich promlouvá, v nich děkuje za splnění proseb. Obdivuje krásu Bohem stvořeného světa. Uvědomuje si své provinění. Oslavuje Boží moudrost, kterou se můžeme řídit ve svém životě.Žalmy předkládají Bohu celý lidský život – naše radosti i strasti, náš strach, hřích, hněv i vášeň. I to, jak prožíváme svou svobodu. Bůh toto všechno objímá.Právě proto sehrávají Žalmy tak důležitou roli v židovství i v křesťanství. Žalmy ale podle Guardiniho nejsou jen poezií se silnými obrazy a v krásném starověkém stylu. „Jsou na prvním místě Božím slovem – slovem, kterým Bůh odpovídá na slova toho, kdo se jím dal uchvátit. Stávají se tak zjevením vedoucím ke spáse.“Kdo se je modlí, začne přijímat jejich slova za svá vlastní. Začne vidět své srdce ne takové, jaké by si přál mít, ale takové, jaké skutečně je – včetně jeho skrytých zákoutí a hlubin. Žalmy nás burcují, abychom se s jejich pomocí obraceli k Bohu a říkali mu: Pane, přicházím k tobě se vším, co je ve mně. Pohleď na to a dej mi své světlo.Romano Guardini (1885 – 1968) byl německý katolický kněz, filosof a teolog. Guardiniho osoba je spjata s hnutím mládeže po 1. světové válce. Práce v prostředí mladých studentů dala vzejít Guardiniho originálnímu znovuobjevení smyslu pro znamení a symboly, které měly dalekosáhlý vliv na vývoj katolické liturgiky a liturgie ve 20. století. Obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie je z velké části právě spojena s Guardiniho osobou. V meziválečném období Guardini studuje klíčové osobnosti filozofie náboženství a evropské kultury; Guardini je autorem interpretací, v nichž se snaží vyložit významná díla evropských myslitelů (např. Fjodor Michailovič Dostojevskij, Dante Alighieri, Platón, Augustinus, Kierkegaard, Rainer Maria Rilke). Především se však Guardini řadí k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. století, především v oblastech liturgie, filozofie náboženství, pedagogiky a ekumenismu.

Křížová cesta Ruth Schaumannové a starobylý hymnus Stabat Mater. Knížka Pod dřevem schýlen Bůh obsahuje Křížovou cestu Ruth Schaumannové protkanou úryvky z mariánské sekvence Stabat Mater. Vnímavé úvodní slovo napsal litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Text Ruth Schaumannové (1899–1975) v nádherném přebásnění Josefa Hrdličky nás oslovuje svou expresivitou a koncentrovaností i po devadesáti letech od svého vzniku. V tradičních čtrnácti zastaveních via crucis jsme vtaženi do střetu nenávisti a lásky, nevraživosti a vlídnosti, světa, který odsuzuje, s duchem, který posiluje. Láska na kříži nakonec není poražena, ale vítězí. Sekvence Stabat Mater líčí bolest Panny Marie pod Kristovým křížem; inspiruje se Simeonovým proroctvím z Lukášova evangelia (Lk 2,35). Za autora již klasického textu je považován františkán Jacopone da Todi (1230–1306). Nechte se pozvat k četbě, která vás intenzivně uvede do hloubky velikonočního tajemství.Mons. Josef Hrdlička (1942) je český katolický duchovní, básník, překladatel a hudební textař, od roku 1990 pomocný biskup olomoucký a titulární biskup thunudrumský. Kněžské svěcení přijal 1.7.1972. Působil v duchovní správě v Ostravě, Hoštejně, Hynčicích, Maletíně, Mírově aj., byl správcem farností Liptáň, Pitárné, Třemešná a Vysoká. Jmenován titulárním biskupem thunudrumským a světícím biskupem olomouckým 17.3.1990. Biskupské svěcení přijal 7.4.1990, a za své biskupské heslo si zvolil citát z Janova evangelia Vos dixi amicos („Nazval jsem vás přáteli“, Jan 15,15). Je kanovníkem metropolitní kapituly při katedrále sv. Václava. V rámci České biskupské konference zasedal v Komisi pro liturgii a do roku 2017 byl předsedou Rady pro kulturu a památky. Jeho rezignaci na úřad pomocného biskupa, podanou z důvodu dosažení věku 75 let, přijal papež František 1. února 2017.

Krížová cesta. Modlitba krížovej cesty nemá za cieľ navodiť nám smútok a depresiu. Naopak, ide o jedinečný spôsob, ako všetko ťažké a bolestivé v našom živote prepojiť s Ukrižovaným a so silou jeho lásky. Krížová cesta je príležitosť otvoriť naše rany hojivému oleju jeho milosrdenstva. Pretože jeho rany nás uzdravili.Vojtěch Kodet, O.Carm., ThD., (* 1956) je kňaz, teológ, exercitátor a uznávaný autor českej duchovnej literatúry.

Terezka Ježiškova a jej malá cesta lásky, modlitby a rozjímania. Novéna s Teréziou z Lisieux je rozvrhnutá na deväť dní:Vyberám si všetkoOdvážna dôveraS prázdnymi rukamiMiluje aj moju slabosťPlodná strataOči a srdce orlaJežiš, umelec dušíS hriešnikmi za stolomPritiahni ma, pobežímeTitul je slovenským vydaním českej novény: Novéna se svatou Terézii z Lisieux (2016).

Z udržovacího režimu k misijnímu zápalu. „My nepotřebujeme slyšet o Ježíšovi. Chceme hrát karty!“ Udeřila pěstí do stolu a všichni lidé v sále zmlkli… Tváře farníků vyjadřovaly spravedlivé uznání, že dotyčná řekla nahlas to, co chtěli říct i všichni ostatní.Když se rozkřiklo, že hodlám zabrat na pondělní večery farní sál, aby se tu mohl konat evangelizační program zvaný kurzy Alfa, vyvolalo to takový poprask, že jsem musel svolat mimořádné zasedání farní rady. A místo abych od záměru ustoupil, stál jsem si jako novokněz umíněně za svým. Neměl jsem ani jinou možnost.Bůh naší maličké farnosti během oněch prvních pokusů oslovit i ty, kdo do kostela nechodí, nesmírně žehnal. Do roka k nám o pondělních večerech přicházelo víc než sto lidí, aby se seznámili s nabídkou evangelia. Lidské životy se začaly proměňovat. Konflikt vzniklý kvůli hře v karty za to stál. (zkráceně z úvodu „Dům z karet“)Církev dostala jako hlavní úkol získávat učedníky, potažmo misionáře, a vycházet s radostnou zvěstí ke všem lidem. A to by mělo být někde vidět: v programech farností, ve finančních rozpočtech, v personální politice. Kanadský kněz James Mallon nabízí řadu podnětů, jak dospět k tomu, aby se farnosti začaly probouzet.Kniha Proměna farnosti se stala záhy po vyjití bestsellerem, je překládána do mnoha jazyků a autor je zván na semináře doma i v zahraničí.

Amiga de Dios (Přítelkyně Boží) – pod tímto jménem je sv. Terezie z Avily známá po celém Španělsku i křesťanském světě. Vztah přátelství – k Bohu i k lidem – byl pro Terezii natolik podstatný a určující, že se stal její charakteristikou.Cílem novény je přiblížit podstatné rysy tohoto tereziánského přátelství. Proto je určena všem těm, kteří touží, aby je Terezie „zasvětila“ do tohoto výlučného vztahu, aby se po jejím vzoru stali i oni přátelé Boží.

(5. vydanie). Existuje dvojí typ duchovní nesvobody, s níž měl i má osobní zkušenost každý obyvatel planety Země. Jedná se o vězení neodpuštění a vězení samospravedlnosti.Jsou to dvě zcela opačné situace. V prvním případě člověku někdo ublížil, a on nedokáže či nechce odpustit; v druhém případě se on sám provinil, a nedokáže poprosit o odpuštění.Kniha objasňuje příčiny takového stavu, těžkosti s tím spojené, ale hlavně ukazuje cestu ven, ke svobodě srdce.Kniha pojednává o důsledcích neodpuštění i neochoty prosit za odpuštění jak v životě jednotlivce, tak i v životě jakéhokoli společenství, církví či národů. Už v prvním vydání před více než dvaceti lety se stala bestsellerem. Třetí vydání bylo autorsky přepracované a doplněné, nyní nabízíme čtvrté vydání.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Väzenie zamknuté zvnútra 2022

Autobiografické spisy. Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), které vydáváme v novém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Učí nás krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia.

(2. vydání). Chcete svůj život v manželství postavit na spolehlivých základech? Máte strach, že váš vztah nevydrží? Tato užitečná příručka nabízí léty prověřenou, a přitom i dnes platící zkušenost s vytvářením a budováním manželství a rodiny, a to nejen v katolické církvi.Aleš Opatrný připravoval na manželství stovky párů. Dodával jim důvěru v to, že lze vytvořit dobré a stabilní manželství, které není jen krátkodobým projevem nadšení. Je realistou, a informuje proto i o překážkách a záludnostech, s kterými se v manželství a cestou k němu setkáváme, které však můžeme překonat. Varuje před tím, čím lze velký vztah lásky snadno rozbít, a povzbuzuje ke vzájemnému odpuštění, protože „zkušenost, že lze překonat to, co se snažilo dvojici rozdělovat, je velkou pomocí při každé další roztržce“.

25 otázek a odpovědí. Knížka je praktickou příručkou pro křesťany i další zájemce, kteří se chtějí vyznat v učení, praktikách a pojmech, jako je okultismus, magie, ezoterika, alternativní medicína nebo New Age. Ve vnímání a hodnocení těchto věcí dnes vládne zmatek. Obchod se „zbožím“, jako je komunikace s duchy, práce s pozitivní energií a různé rituály, doslova kvete. Nejeden křesťan si plete ezoteriku s věcmi víry a snaží se je propojovat. Vojtěch Kodet odpovídá na otázky, jež mu kladli konkrétní lidé. Dané jevy hodnotí střízlivě: nepodceňuje je ani jimi není fascinován. Uplatňuje zde svou bohatou zkušenost duchovního pastýře. Odlišuje to, co člověku prospívá, od toho, co mu škodí. Jasný a přitom vnímavý výklad se opírá o biblické prameny, tradici a učení církve.Odporúčame aj: E-kniha: Ničivá sila okultizmu (2019).

Dal jsem se do řeči s Edwardem, nejstarším ze sourozenců. Jeho černé tričko bylo o několik čísel větší, než by potřeboval, ale na rozdíl od umazaných a potrhaných hadrů, do kterých byli zahaleni jeho sourozenci, bylo čisté. Vyprávěl mi, že je mu čtrnáct a většinu času tráví s matkou při práci na polích kolem domku. Zeptal jsem se ho, v co v životě doufá. Rozhodně jsem přitom nečekal odpověď, která by změnila život mně i stovkám tisíc jiných lidí.„Chtěl bych mít co jíst a taky bych jednou rád chodil do školy,“ odpověděl mi po chvilce zadumání slavnostním hlasem.Tato prostá slova, pronesená jako smělý sen dospívajícího hocha v Malawi, se mi zapsala hluboko do srdce. Je to výkřik, skandál a zároveň stvrzení myšlenky, která se už tehdy začala formovat, je to pobídka k činu, kterou nešlo ignorovat.Slova čtrnáctiletého afrického chlapce se stala jedním z impulsů, po nichž se introvertní chovatel ryb ze skotské vysočiny rozhodl založit „Mariino jídlo“: organizaci, která stojí na drobných příspěvcích desetitisíců lidí a dobrovolnické službě, díky nimž krmí každý den přes milion dětí ve více než tisícovce škol čtrnácti zemí rozvojového světa.Tento nesmírně poutavý příběh, jak z počátečního nadšení hrstky dobrovolníků vyrostlo dílo mezinárodních rozměrů, vypráví o obětavosti a o vynalézavé pomoci lidí, jimž není lhostejný osud těch, kteří hladoví a prožívají utrpení.

Život Matky Vojtěchy Hasmandové (5. vydání). Titul vychází ve 5. přepracovaném vydání.Matka Vojtěcha Hasmandová (1914-1988) zanechala hlubokou duchovní brázdu nejen ve vlastní řeholní rodině, ale v celé místní církvi. Právě intenzivně probíhá proces jejího blahořečení. Do kongregace vstoupila velice mladá, po studiích působila jako učitelka, ošetřovatelka a jako ředitelka školy. Ve vykonstruovaném procesu roku 1953 byla odsouzena na osm let vězení za údajnou špionáž a velezradu – propuštěna byla jen pár měsíců před vypršením trestu. Prožité utrpení ani následné skrytější pronásledování STB ji nezlomilo, pokračovala ve svém poslání a ve službě potřebným, od roku 1970 dlouhá léta v roli generální představené Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.Ze shromážděných vzpomínek a korespondence zřetelně vystupuje mimořádná osobnost Matky Vojtěchy. Předkládaná kniha vyšla krátce po její smrti a od té doby se dočkala několika vydání. Z pověření sester boromejek přistoupilo Karmelitánské nakladatelství k novému vydání s jazykovou úpravou a s kvalitnější obrazovou přílohou.

Bible je obrovskou knihovnou se 73 položkami. I když se skládá z mnoha knih a využívá různých literárních druhů, je Bible jako celek jedním vyprávěním o tom, jak Bůh vykoupil svět. I proto Bible s námi putuje dějinami. Patriarchové, proroci, soudci, králové, kněží, apoštolové, evangelisté, ale i my sami máme v této knize života své místo. Panorama Bible biblisty Stephena J. Binze se dělí na starozákonní a novozákonní část. Nejprve si z ptačí perspektivy mapujeme celek a poté zkoumáme bohatství jednotlivých knih. Biblický příběh spásy zahrnuje celý svět. Boží záměry a touhy, o kterých se v Bibli mluví, dávají lidskému životu smysl a cíl. Poodhaluje se nám, jak se věci mají i jak všechno nakonec dopadne. Osvojit si panoramatický pohled na Bibli, pochopit, že je to i naše literatura, nám umožňuje vstoupit do tohoto velkého příběhu o Bohu a lidech osobním a velmi často inspirativním způsobem.Stephen J. Binz (* 1955), americký katolický biblista, absolvent Papežského biblického institutu v Římě a Jeruzalémě a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Je autorem více než šedesáti titulů věnovaných Bibli a souvisejícím tématům křesťanské a katolické spirituality (pravidelná četba Písma, lectio divina; Bible a mše svatá ...). Je vyhledávaným řečníkem na katolických vzdělávacích, pastoračních a misijních akcích a vedl mnoho poutí a zájezdů do Svaté země. Se svojí manželkou Pamelou žije v Baton Rouge v Louisianě.

V novozákonní části Panoramatu Bible pokračujeme ve vyprávění, které začalo stvořením světa a zde se završuje obnovou všech věcí v novém stvoření. Jde v podstatě o jeden jediný, postupně se rozvíjející příběh spásy: Starým i Novým zákonem se prolínají podobná témata a zápletka, kterou vidíme v Genezi, se odvíjí i v životě Ježíše a jeho církve. Je úžasné sledovat celkový obraz a učit se chápat, jak do sebe celek Bible zapadá. Široká škála knih a literárních žánrů v Novém zákoně pokračuje ve vyprávění jediného dramatu spásy. Naučíme-li se vnímat Bibli z panoramatického pohledu, uvědomíme si, že je to i náš příběh. Čím lépe pochopíme úplný obraz a celek vyprávění, tím lépe Bibli zapojíme do svého života.Stephen J. Binz (* 1955), americký katolický biblista, absolvent Papežského biblického institutu v Římě a Jeruzalémě a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Je autorem více než šedesáti titulů věnovaných Bibli a souvisejícím tématům křesťanské a katolické spirituality (pravidelná četba Písma, lectio divina; Bible a mše svatá ...). Je vyhledávaným řečníkem na katolických vzdělávacích, pastoračních a misijních akcích a vedl mnoho poutí a zájezdů do Svaté země. Se svojí manželkou Pamelou žije v Baton Rouge v Louisianě.

Existuje dvojí typ duchovní nesvobody, s níž měl i má osobní zkušenost každý obyvatel planety Země. Jedná se o vězení neodpuštění a vězení samospravedlnosti. Jsou to dvě zcela opačné situace. V prvním případě člověku někdo ublížil, a on nedokáže či nechce odpustit; v druhém případě se on sám provinil, a nedokáže poprosit o odpuštění.Kniha objasňuje příčiny takového stavu, těžkosti s tím spojené, ale hlavně ukazuje cestu ven, ke svobodě srdce. Kniha pojednává o důsledcích neodpuštění i neochoty prosit za odpuštění jak v životě jednotlivce, tak i v životě jakéhokoli společenství, církví či národů. Už v prvním vydání před více než dvaceti lety se kniha stala bestsellerem. Třetí vydání bylo autorsky přepracované a doplněné, nyní nabízíme čtvrté vydání.

Väčšina ľudí, aj niektorí kresťania okolo nás, má nejasný názor na pojem svätý alebo svätosť. Predstavujú si, že to je niečo celkom výnimočné, temer nedosiahnuteľné a vyhradené len pre niekolko vybraných jednotlivcov. A predsa Cirkev aj dnes zdôrazňuje funkciu svätých, keď sa modlíme v Apoštolskom vyznaní viery verím v spoločenstvo svätých. Do tejto skupiny patria nielen tí, ktorí boli oficiálne prehlásení za blahoslavených alebo svätých, ale aj nespočítateľný zástup tých, ktorých si pripomíname 1. novembra na slávnosť Všetkých svätých. V tento deň spomíname na našich rodičov, príbuzných, priateľov, na všetky dobré osoby, s ktorými sme sa v živote stretávali, z ktorých vyžarovala Božia dobrota a láska a styk s nimi nás obohacoval. Český básnik Petr Kríčka všetkých týchto ľudí, ktorí chodili po Vysočine, nazýva „anjelmi Pána“....Ctihodná Matka Vojtecha Hasmandová sa narodila v Huštěnoviciach pri Uherskom Hradišti, niekoľko kilometrov od Velehradu, 25. marca 1914, štyri mesiace pred vypuknutím Prvej svetovej vojny. Pri krste dostala meno Antonie a bola piata zo šiestich žijúcich detí. Vyrastala v poľnohospodárskej rodine. Netešila sa dlho z lásky svojej mamičky, lebo tá zomrela po narodení posledného syna Vojteška na následky popôrodnej sepsy. Tonka mala vtedy šesť rokov a zostala doma s oteckom, ku ktorému mala hlboké citové väzby. V rodine Hasmandovcov sa žilo hlbokým kresťanským životom. Denné modlitby, svätá omša, ruženec a láska k blížnemu boli samozrejmosťou. V Tonke dozrievalo povolanie k zasvätenému životu veľmi skoro, príkladom jej bola staršia sestra a kamarátka...

Adventní kalendář s vystřihovánkami pro děti od tří do osmi let. Existuje mnoho symbolů, které patří k vánočnímu a předvánočnímu času, bez nichž si už neumíme tuto dobu představit. Adventní věnec, vánoční stromek, svíce nebo zvonek jsou takové symboly, s nimiž má každé dítě spojen nějaký význam. K této době však patří nejen symboly, ale i některé osoby, jako Mikuláš, Jezulátko a andělé. Ti nás doprovodí až ke Štědrému večeru. Každý den si můžete vystřihnout jednoho anděla a zavěsit ho na krásnou andělskou girlandu. Každý anděl je jiný a je také spojen s jiným příběhem. Na konci této cesty možná jednotliví strážní andělé získají pro vás nový význam.

za zvýhodnenú cenu so 16% zľavou. Sada dvoch kníh za zvýhodnenú cenu: Svätý František (2016)Dobrú noc s Bibliou (2017).

Nejkrásnější stránky z Deníčku. Deníček Faustyny Kowalské nás učí objevovat milosrdnou Boží lásku, kontemplovat ji v běžném životě, což znamená jednoduše prožívat náš život s Ježíšem. Faustynina spiritualita je evangelní a využívat ji může každý, bez ohledu na své povolání, vzdělání, věk či postavení. Tím, jak důvěřuje Bohu, nás Faustyna učí odpovídat na lásku Boží, jež nás předchází. Naše odpověď spočívá v plnění Boží vůle, lásce k bližnímu, církvi a eucharistii i v úctě k Matce Boží. Knížka přináší v promyšleném řazení nejkrásnější citáty světice. Udělejme každý den v roce krůček vstříc k Božímu milosrdenství v naší duši. „Faustyno, ať se tvé poselství světla a naděje rozlévá po celém světě. Ať přivede hříšníky k obrácení, utiší řevnivost a nenávist, otevře lidi i národy skutečnému bratrství. S tebou hledíme na tvář vzkříšeného Krista, přijímáme za svou tvoji modlitbu důvěrného odevzdání se a s pevnou nadějí říkáme: Ježíši, důvěřuji Ti!“ – Jan Pavel II. (1920–2005)

Gabriele Amorth srozumitelnou a teologicky jasnou formou informuje o působení zlého ducha a duchovním boji proti němu podle katolické tradice. Jeho text odpovídá ve všech částech učení katolické církve. Autor se opírá o biblické prameny i zdravou spirituální tradici. Cenný je způsob, jakým předjímá mylné či svérázné představy běžného čtenáře o ďábelském působení, i to, jak hned poté vysvětluje správné řešení daných otázek. Na závěr připojuje modlitby k duchovnímu boji a k ochraně před Zlým, jež formují správného ducha modlitby. Knížka je užitečná pro správné utváření víry a modlitbu věřících. Kvalitní informaci o daném tématu zde dostanou i nevěřící.Don Gabriele Amorth se narodil v Modeně roku 1925, získal doktorát v oboru práva, patří do Zbožné společnosti svatého Pavla. Je znám jako žurnalista kvůli svým četným článkům v periodiku Famiglia Cristiana a jako ředitel měsíčníku Madre di Dio. Veřejnosti je znám také díky svým článkům z oblasti mariologie. Otec Amorth je autorem řady knih, z nichž pět je věnováno Panně Marii. Je členem Mezinárodní papežské mariánské akademie. Otec Amorth působí jako exorcista v římské diecézi. Od roku 1944 je prezidentem Mezinárodní asociace exorcistů. Mezi jeho nejznámější knihy patří tituly: Exorcista vypráví, Nová vyprávění exorcisty, Exorcisté a psychiatři.

Bůh touží po tom, aby každý z nás prožil život v plnosti. Hledáme-li při tom skutečný smysl, nejde jen o věc lidskou: náš život je i dílem Božím. Učíme se u Ježíše. On je náš Mistr, Učitel par excellence. Elias Vella prezentuje v jedné ze svých posledních knih etapy našeho duchovního života. V nich vnímáme Ježíše jako svého lékaře, Mistra, přítele i Pána. Ježíš v každém případě zosobňuje nezměřitelné Boží milosrdenství a péči o člověka. Když Pánu dovolíme, aby nás vedl, otevírá se před námi netušená a přitažlivá cesta. Co vlastně znamená učit se u Krista? Jak se ho ptát, co dělat? Jak a kde Pána následovat? Jak být vnímaví k jeho slovu a k Boží vůli? Pozorně rozjímejme o Božím slově. Ve své slabosti čerpejme sílu z eucharistie. Důvěrný, v čase se prohlubující vztah s Ježíšem pak prosvětlí nejen nás, ale i život našich bližních a našeho okolí.

Průvodce adventní a vánoční dobou obsahuje stručný výklad biblických textů na příslušný den a podněty k aplikaci Božího slova v našem životě. Praktický dopad rozjímání Božího slova je důležitý – plané fantazírování nad texty Písma totiž k ničemu nevede. Advent má dvě základní témata: Ježíšův první příchod ve vtělení a jeho druhý příchod ve slávě na konci dějin. Doprovázejí nás přitom tři postavy ukazující na Mesiáše – prorok Izaiáš, Jan Křtitel a Ježíšova matka Maria. Během vánočních svátků čteme v liturgii o událostech Ježíšova dětství a začátku jeho veřejné činnosti, vstřebáváme prolog Janova evangelia a rozjímáme slova prvního Janova listu. V adventní i vánoční době tak můžeme prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, tajemstvím Vánoc a naší konkrétní situací. Knížka přispěje k tomu, abychom konec starého a začátek nového roku prožili s hlubší radostí a novým úžasem.

Modlitby za zemřelé. „Základní křesťanské přesvědčení, že láska dosáhne až na onen svět – že je možné vzájemné obdarování a přijetí, jímž zůstáváme s druhými spojeni i přes hranici smrti – jde napříč staletími a zůstává zdrojem útěchy i dnes.“ Papež Benedikt XVI.Prakticky pojatá modlitební knížka pro jednotlivce, rodiny a menší společenství nabízí: základní modlitby, které se může každý z nás pomodlit na hřbitově nebo u stolu se svíčkou doma; útěšné modlitby a texty Starého a Nového zákona; modlitby za zemřelé z různých pramenů a pro různé příležitosti; poučení o tzv. odpustcích jakožto plodech našeho pokání; povzbuzující citáty o životě, smrti, přítomnosti i věčnosti.

Francouzský kněz Henri Caffarel měl hluboký vhled do Božího plánu s láskou muže a ženy. Jeho inspirativní promluvy shromážděné v tomto svazku nám dávají pochopit obrovský potenciál svátosti manželství. Žít v manželství je náročné – ale i v něm nás Bůh, pokud se mu otevřeme, vede, doprovází a posiluje. Autor zná dobře realitu manželského života. Je si vědom nástrah v partnerském vztahu, ukazuje nám však, jak zlu lhostejnosti, výčitek a naschválů nepodlehnout. Láska je věrná a nepomine, jen když je ochotná začínat stále znovu, schopná odpouštět i odpuštění přijmout. Autor nás uvádí do manželské a rodinné spirituality. Ukazuje na důležitost modlitby i na povolání manželů k pohostinnosti a ke svědectví v ateistické společnosti. Opomenuta není ani sexualita.

Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumějí nebo nemohou. Jejím prostřednictvím se v neviditelné sféře odehrává duchovní boj, jehož ovoce se svým časem projeví viditelným způsobem.

Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době. Váháme-li v neděli, jestli jít na mši, mějme na paměti, že je to Bůh, který každého z nás vysvobozuje z osamělosti a izolace a vytváří z nás Boží lid, žijící z víry a sjednocovaný Kristem. Nechme se pozvat zosobněnou Moudrostí, která prostřela stůl a křičí své pozvání nad městem (Př 9,2–3). Nechme se Slovem – Synem Božím – pozvat na hostinu díkůvzdání: eucharistii. 3. vydání

Každodenní inspirace pro maminky. Celkem 365 podnětů pro osobní duchovní růst skrze plnění každodenních povinností Mnoho maminek se snaží najít rovnováhu mezi plněním každodenních povinností a aktivním duchovním životem. Některé přitom cítí frustraci: kvůli velké vytíženosti mají pocit, že zanedbávají modlitbu a duchovní věci. Tato knížka jim z této rozporuplné situace pomáhá. Nabízí podněty a nápady, které je povzbudí a při vyvažování aktivního a kontemplativního života jim pomůžou. Některé budou knížku číst den po dni, jiné ji přečtou najednou. Další si budou vybírat úryvky podle osobní situace a nálady. Každý měsíc se probírá konkrétní ctnost, každý den pak tři podněty: 1. moudré slovo Bible nebo svatých; 2. modlitba, v níž předkládáme Bohu starosti všeho druhu a jež se může stát počátkem naší vlastní osobní modlitby; 3. tip na uvádění jednotlivých myšlenek a modliteb do praxe. Všechno veliké se uskutečňuje postupně, po malých krocích, vydejme se s odvahou na cestu.Danielle Beanová je šéfredaktorkou časopisu Catholic Digest (s jedním a půl milionem čtenářů) a moderátorkou talk show The Gist na CatholicTV (www.catholictv.org). Napsala knížky Můj šálek čaje: zamyšlení katolické maminky (My Cup of Tea: Musings of a Catholic Mom) a Máma mámě: rady a podpora pro katolický způsob života (Mom to Mom, Day to Day: Advice and Support for Catholic Living). Přednáší na témata týkající se rodinného života, katolického manželství a mateřství a domácího vzdělávání. S manželem a osmi dětmi žije v New Hampshire.Elizabeth Fossová vychovává se svým manželem Mikem devět dětí. Vystudovala univerzitu ve Virginii. Od roku 1993 píše pro Arlington Catholic Herald sloupky věnované rodinnému životu. Publikuje v Catholic Digest, Catholic Exchange a Washington Post. Vyléčila se z rakoviny. Je šťastná za velkou rodinu, které se jí dostalo.

Zpověď lékaře zlomených duší. Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.

Encyklika o bratrství a sociálním přátelství. Hlavním tématem encykliky Fratelli tutti je „sociální přátelství, které nikoho nevylučuje“ a „bratrství otevřené pro všechny“. Papež František nejprve přesně a v souvislostech reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Na jedné straně vidí bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených z našeho obzoru, na straně druhé bezmezný konzum, magickou víru v to, že trh vyřeší sociální a ekonomické problémy, nebo sílící nacionalismus a populismus v politice. Papež ovšem nezůstává jen u kritiky. Jako muž naděje povzbuzuje křesťany i všechny lidi dobré vůle ke vzájemnému setkávání a rozvíjení vztahů uvnitř menších i větších společenství. Nově promýšlena jsou i velká témata, jako je digitální propojenost současného světa, vlastní kulturní a náboženská identita otevřená druhým, nepřípustnost trestu smrti nebo role OSN. Na závěr vyzdvihuje papež základní lidské právo – svobodu náboženského vyznání pro všechny – i potřebu dialogu mezi náboženstvími.

Od anatomického pohledu k biblickému. Hlava, ústa, oči, uši, ruce, nohy a srdce. Na zdraví těchto sedmi částí našeho těla závisí kvalita našeho života i život sám. Každá z nich přitom nese svůj přesný význam v anatomickém slovníku i jasný smysl v biblickém textu. O sedmi částech lidského těla vzniklo nejvíce přísloví, poučení i aforismů… Max Kašparů dokládá, že tělo a duše, tělesný a duchovní život, tvoří jeden neoddělitelný a vzájemně provázaný celek. Úvahy zakončené biblickým citátem dokazují, že máme věřit opravdu celým tělem. Hlavou, protože víra má být rozumná. Ústy, protože jimi hovoříme s Kristem a o Kristu. Očima a ušima, protože jen skrze ně vidíme znamení doby a slyšíme hlas potřebných. Skrze naše ruce je naše víra činorodá. Pohyb našich nohou zajišťuje, že neustrneme na místě. Díky srdci je pak naše víra laskavá, a ne studená. Vychutnejte si úvahy o víře, do níž je zapojen celý člověk!

Direktorium pro katechezi shrnuje aktuální pohled katolické církve na katechezi a evangelizaci v dnešním světě. Katecheze není jen předáváním teoretických znalostí, ale uváděním na cestu víry a doprovázením člověka na této cestě. Vhodně zvolenou katechezí osobní víra v Ježíše Krista zmrtvýchvstalého roste a zraje ve společenství církve. Plodem katecheze je pak nejen živá víra, ale i vnitřně svobodné jednání, samostatné myšlení a schopnost rozlišit pravdu od toho, co nás může klamat. Dokument se zabývá katechezí v evangelizačním poslání církve, obšírně se věnuje osobnosti katechety a zdůrazňuje, že právě katecheté jsou často prvními svědky víry a hlasateli Božího slova. Direktorium popisuje různé metody a styly katecheze a dodává cenné postřehy o katechezi v konkrétních situacích – zejména v prostředí rodin, škol a farností, ale i mezi lidmi na okraji společnosti. Detailně se zaobírá katechezí na místní i diecézní úrovni a všímá si i řady dalších otázek, jako jsou šance a úskalí digitální éry, výchova ke spravedlnosti, ekumenismus, mezináboženský dialog a jiné. Soubor obecných zásad i praktických postřehů ke každodenní službě je určen katechetům, pedagogům a učitelům náboženství, kněžím, jáhnům, biskupům, pastoračním radám, studentům a všem, kdo se zabývají katechezí a evangelizací.

„Křesťanská víra je vírou velkých paradoxů! Chceme-li postupovat duchovně vzhůru, musíme sestupovat dolů, ke kořenům zdravé, tradiční a čisté spirituality. Chceme-li Božím slovem ovlivnit okolí, musíme jím ovlivnit nejprve sami sebe. Chceme-li jít ve vztahu k Bohu dopředu, musíme se vrátit zpět k jeho evangeliu. Chceme-li budovat nadpřirozené, musíme začít u přirozeného.“ Za úspěchem knížek Maxe Kašparů stojí hluboká lidskost autora i jeho znalost lidských srdcí. Provaz či lano je obrazem a symbolem křehkosti, provizoria i umění cesty k Bohu. Jako lidé vycházíme z „kopečku naší obyčejné všednodennosti, situovaného na okraji srázu naší konečnosti“ a přicházíme k „vysoké hoře, jejíž vrchol je vždy nad oblaky a na jejímž temeni stojí živý Ježíš“. Inspirativní dílko je adresováno všem, kteří hledají v životě novou, trochu akrobatickou, ale přesto bezpečnou cestu ke smyslu života – k Bohu.

Autor nabízí osvědčené způsoby, jak přistupovat k četbě Božího slova, jak se s ním modlit a nechat ho promlouvat do svého života. V první části vysvětluje podstatu Božího slova; v druhé, praktické části zazní konkrétní podněty pro četbu a modlitbu s Biblí v ruce; třetí část probírá desatero nejčastějších problémů, které mohou vyvstat na cestě s Božím slovem. Teď už je na nás, zda přijmeme výzvu: „Vezmi a čti!“„Čteš-li Písmo, a nerosteš v lásce, nepochopil jsi nic“ (sv. Augustin).

V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh? To jej přivádí k úvahám o základech duchovního života. Život s Bohem není strnulý – je to spíše pohyb od jednoho úkolu k dalšímu, zcela jinému. V tomto pohybu pak vnímáme lépe, jak spolu úzce souvisejí duchovní život a naše zdraví, modlitba a naše stresy, hledání Boží vůle a naše zralost nebo čisté svědomí a naše motivace jednat dobře. Nejsme na světě sami, žijeme ve vztazích. Máme odpovědnost za své manželství, svou rodinu, své město, svou firmu i svou zemi. Zbožnost je opravdu užitečná ke všemu. Díky ní zvládáme těžké osobní krize, ona je oporou a pevným základem našeho života i tmelem našich vztahů. Knížka je výrazem vděčnosti arcibiskupa Jana Graubnera za podporu, jíž se mu od lidí dostávalo v době, kdy byl upoután na nemocniční lůžko. I proto najdeme v jejím závěru několik modliteb.

Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem (2. vydání). Z monumentálního kostela zbylo jen torzo a v Neratově žilo pár posledních obyvatel. Dnes na toto místo smíření a naděje přijíždějí tisíce lidí a Sdružení Neratov dává práci stovkám lidí s hendikepem. Neuvěřitelnou proměnu, kterou lze bez nadsázky označit za zázrak, způsobil Josef Suchár. Kněz, který až do roku 1989 nemohl veřejně působit, dokázal pro své smělé plány nadchnout i ostatní. V rozhovoru vypráví o tom, jak se mu Neratov podařilo vzkřísit. Otevřeně a bez frází mluví i o dalších věcech, které se týkají jeho i celé společnosti.Tomáš Kutil (1986) vystudoval žurnalistiku a politologii. Už během studií pracoval pro TV Prima, Hospodářské noviny, Klatovský deník a Radio Student. Několik let spolupracoval i s komunitním webem Signály.cz. Do Katolického týdeníku přišel v roce 2009 na pozici vedoucího zpravodajství. Vydal několik knižních rozhovorů.Josef Suchár je český římskokatolický kněz, dlouholetý prezident Diecézní charity Hradec Králové. Pracuje také jako biskupský vikář pro diakonii a sídelní kanovník Kolegiátní kapituly v Litomyšli. Je také farářem v pohraniční osadě Neratov, která po odsunu Němců téměř zanikla.

Láska je jako slunce. Kdo ji má, může mnohé postrádat. Komu však chybí láska, tomu chybí všechno…

Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965-1992). V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra.Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil. Když se vyjadřoval k církevní a politické situaci v Československu, stavěl na svém teologickém vzdělání, duchovní intuici, zkušenostech katechety i argumentech těch, jimž důvěřoval. Jakkoli na počátku komunistického režimu nevynikal rozhodností, pod tlakem stále častějších konfliktů s komunistickou mocí postupně dozrávaly jeho vůdčí schopnosti.I ve vysokém věku dokázal naslouchat rozmanitým názorům z různých stran a na jejich základě se pak rozhodoval. Nikdy se neskrýval se svou jasnou představou o zbožnosti, ale současně byl otevřený novým podnětům. Byl pevně zakotvený v církevním učení a věrný svým katolickým kořenům a zároveň dokázal obhajovat nejen církevní, ale i občanská a lidská práva.Tím vším je inspirací i pro současnou církev. Právě včas rozpoznal znamení času a adekvátně na ně reagoval. V paměti národa zůstává výraznou a charismatickou osobností veřejného života, která navzdory svému věku uměla věci řešit novým způsobem. Církve a křesťané vystupovali v jeho době jako svébytní a plodní aktéři společenského dění.