- Číta: Alois Švehlík, Petr Haničinec, Gabriela Vránová, Petr Borovička, Lubomír Málek, Jitka Málková, Marie Zálešáková
- Celkový čas: 1 hodina 13 minút
Komentář k původnímu supraphonskému albu 1218 0493 vydanému v roce 1984:Pohádky všech národů vyprávějí o veliké moci lásky, která nezná překážek, chválí spravedlivé a naplňují odvahou odstrkované a přehlížené. Ještě do konce 19. století byly pohádky i pro dospělé zdrojem napětí a dojetí z vítězství dobra nad zlem. Dobrý vypravěč byl ctěn stejně jako dnes dobrý spisovatel. Různá vyprávění: pověsti, povídání ze života a o životě, i pohádky, v nichž se hrdinové nebojí ve dne ani v noci čarodějů ani králů, byly významnou součástí duchovního života lidu už od dávné minulosti. Studium pohádek ukazuje, že jsou více než jiné folklorní projevy jaksi mezinárodní. Z tématické mnohotvárnosti pohádek můžeme usuzovat na vrstvení jejich prvků ve velkém časovém i územním prostoru. Výstižně to vyjádřil Jan Werich, když řekl, že "pohádky jsou jako řetěz. Obepínají svět a spojují lidi odevšad. Sůl nad zlato je přece Shakespearův Král Lear, který se prostřednictvím nějakého potulného mnicha dostal až na Slovensko, kde ho našla Božena Němcová. Děj se změnil, zápletka je jiná, ale postavy zůstaly".Jinak tomu není ani u pohádky o hledání bídy, je jedním z příběhů Odysseových cest. Kompoziční vypravěčské principy, jimiž pohádkáři vyslovují lidovou moudrost a obecně platné mravní zásady, jsou si všude podobné. Národní nebo regionální kolorit dávají pohádce jazykové nářeční prostředky a zmínky z historie kraje a jeho životních a obyčejových zvláštností.Také v pohádkách ze Slovácka, z národopisného regionu na jihovýchodní Moravě, se objevují pohádky, jejichž základní osnovu jako bychom už znali z jiných podání,ale které obsahují projevy malebnosti nářečního vyjadřování i méně známé stylistické a kopmpoziční prvky.V minulosti se vyprávělo za dlouhých zimních večerů a nedělních odpolední. Děti poslouchaly dospělé a když samy dospěly, dál vyprávěly svým dětem, co se naučily. Tak se přenášela pohádka z pokolení na pokolení. Jistě i dnes by se měla pohádka vyprávět nahlas, pro sebe i pro druhé, ale dnešní životní rytmus způsobuje, že pohádky vnímáme především z knih, rozhlasu, filmu a televize.Živé vyprávění v prostředí dnešní rodiny snad nahrazují gramofonové desky a magnetofonové kazety. Vybrané pohádky ze Slovácka byly spolu s mnoha dalšími vyprávěními zapsány v průběhu necelého století. Jsou uloženy v archivech národopisných institucí a jenom část z tohoto množství může být publikována. Pohádky vybrané pro tuto desku tvoří jednak "kouzelné" pohádky, které jsou poetickou a fantastickou metaforou života, jednak "realistické", které různě hyperbolizují reálné životní situace, děje i jejich aktéry. Zdá se, že na Slovácku je více pohádek "realistických" s humornými podtexty, jejichž poetika však prozrazuje básnivou invenci prostředí, z něhož vyšly.Jde o drobné útvary, nerozvedené do epické šíře, a jejich regionální příslušnost podtrhuje hudba s ukolébavkami a dětskými písněmi z Uherskobrodska, jimiž jsou jednotlivé texty odděleny. Připravili je členové cimbálové muziky souboru Olšava: primáš Luboš Málek a dr. Horymír Sušil s muzikou a dětským sborem Olšavy.Josef Jančář