Beletria, romány

Pútavý, miestami láskavo komický a hlboko emocionálny pohľad na druhú svetovú vojnu a na dôsledky, ktoré doľahli nielen na tých, čo prežili, ale aj na budúce generácie. Hlavným hrdinom je Teddy, pilot Britského kráľovského letectva, na ktorého životných osudoch autorka vyrozprávala dramatický príbeh 20. storočia a zachytila obrovské zmeny, ktoré sa udiali v povojnovej Británii. Sleduje jeho život od detstva, opisuje jeho skúsenosti z vojny, manželský život s detskou láskou Nancy, výchovu jedinej dcéry Violy a napokon aj starostlivosť o vnúčatá. Napriek všetkému, čo Teddy zakúsil vo vojne, bude preňho najťažšie prežiť budúcnosť, v ktorú už ani nedúfal. Súčasný pokrok a rýchlo sa meniaci svet je preňho veľkou výzvou, ale vyrovnať sa s tým všetkým nie je ľahké. Vojnové zážitky sú síce hlavnou, no nie jedinou osou príbehu, ktorý je silný a dojímavý zároveň aj vďaka očarujúco využívanej autorskej fikcii a nečakaným situačným zvratom. Kate Atkinsonová svojím románom opäť dokázala, že patrí medzi najvýnimočnejšie spisovateľky našich čias.

Kniha Děti Ireny Sendlerové je příběhem neuvěřitelně odvážné ženy, která zachránila za 2. světové války před jistou smrtí 2500 židovských dětí z varšavského ghetta. Autorka sleduje její život od raného dětství a dospívání, které formovalo její charakter a odvahu. Irena Sendlerová v knize vzpomíná, jak zachraňovala děti a kudy se ubíraly jejich poválečné osudy. I když její příběh není tak známý jako příběh sira Nicholase Wintona a jeho zachráněných dětí, nebo Oscara Schindlera, byl stejně neuvěřitelný a dramatický. Irena Sendlerová v knize vzpomíná, jak zachraňovala děti a kudy se ubíraly jejich poválečné osudy. Líčí nesnáze a nebezpečí, ale i radosti, které prožívala spolu s nimi. Mnoho z těchto dětí ji považuje za svou druhou matku a cítí k ní velký vděk a lásku. I když její příběh není tak známý jako příběh sira Wintona a jeho zachráněných dětí, nebo Oscara Schindlera, byl stejně neuvěřitelný a dramatický. Autorka vzdává hold této ženě s nezlomným duchem, silným charakterem, citlivostí k cizímu utrpení a bezpříkladnou připraveností se obětovat. Jejím záměrem bylo seznámit co nejvíce lidí s jejím velkým činem. Po letech šikany, ponížení a pronásledování v poválečných letech byl Ireně Sendlerové v roce 1965 udělen titul Spravedlivý mezi národy, v roce 2003 obdržela nejvyšší polské vyznamenání, Řád bílého orla. Byla také nominována na Nobelovu cenu míru.

Pokračování přechozího díla Přemýšlenky z r. 2016. Přemýšlení o životě a životních hodnotách. Kapitoly: Oddaný rebel, Vychovaný spratek, Chyby systému a další...

Přemýšlení o životě a životních hodnotách.. Pokračování přechozího díla Přemýšlenky z r. 2016. Přemýšlení o životě a životních hodnotách. Kapitoly: Oddaný rebel, Vychovaný spratek, Chyby systému a další...

V polovině 12. století sepsal původem kolínský Žid, který konvertoval na křesťanskou víru a stal se premonstrátem v Cappenbergu ve Vestfálsku, pod jménem „bývalý žid Hermann“ příběh svého obrácení – Opusculum de conversione sua. Tato „autobiografie“, jedna z prvních na Západě od slavných Vyznání sv. Augustina, rozděluje historiky – jedni v ní vidí pravdivé líčení života obráceného žida, jiní čirou fikci sestavenou křesťanskými kleriky. Jean-Claude Schmitt ukazuje, že takto je otázka položena špatně. Podle něj je text zároveň pravdivý i fiktivní a hledání jeho pravého autora taktéž nevede ke smysluplnému cíli. Spíše než boj o jeho atribuci Schmitt rozvíjí pátrání po společenských a kulturních souvislostech a významech, které jsou v textu zachyceny. Zabývá se tak otázkami (auto)biografie ve středověku, významem snů, funkcemi obrazů, křesťansko-židovskými vztahy a polemikami, a v neposlední řadě i cestami moderní historické metodologie.

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Text překypuje hlubokým smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představuje jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory. Její deník je tak komentářem k dobovým událostem i osobním záznamem toho, jak dramatické světové události ovlivňují životy nás všech. Kniha je bohatě ilustrována fotografiemi deníkových listů a řadou dosud nepublikovaných snímků z rodinného života.

V roku 1942 utiekla ako devätnásťročná zo Slovenského štátu do Maďarska. Prežila Osvienčim i pochod smrti do Ravensbrücku a o svojom osude, ale aj o osude vojnovej Európy napísala túto úžasnú knihu, ktorá bola v roku 2001 v Dánsku vyhlásená za knihu roka. Iboja Wandall-Holm, dánska spisovateľka, vyrástla v predvojnovom Liptovskom Mikuláši. Po začiatku deportácií židovských obyvateľov do vyhladzovacích táborov utiekla spolu so svojimi dvomi mladšími sestrami do Maďarska. Tri mladé dievčatá tak postihlo neželané kruté „dobrodružstvo“, ktoré ich povodilo špinou, ostnatým drôtom a nemerateľným utrpením vojnovej Európy. Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

Román, ktorý hneď zaujme. Príbeh mladej manželky nás vovedie do krásneho života, ktorý zahmlí choroba jej dieťatka. Matka si kladie otázky, ktoré sa týkajú zmyslu života, viery, utrpenia… Začne hľadať. Nájde však odpoveď? Prídu si na svoje aj dospelí.„Františka, poklad môj, tieto stránky, ktoré píšem pre teba, majú byť prejavom mojej viery. Verím, chcem veriť, že jedného dňa si ich budeš môcť prečítať a pochopíš ich. Chcem veriť, že všetko, čo ti bolo odopreté, jedného dňa obsiahneš v plnej kráse. V ten deň tu ja už možno nebudem, a ak budeš chcieť pochopiť svoju minulosť, budeš musieť usporiadať svoje spomienky, spojiť svoje pocity s mojimi slovami, a vytvoriť tak zmysluplnú mozaiku. Uvedomíš si, že život nie je prechádzka ružovou alejou, no i tak sa oplatí prežiť ho. Hlavne vtedy, ak je tu ktosi, kto nás miluje."

Jedinečná zbierka Takto má hlbokú výpovednú hodnotu a predstavuje originálnu, neraz až intuitívnu poéziu, plnú citu a pokory. Autorka sa v nej pohráva s bohatou obraznosťou čerpajúcou z prírody i bežného života a odvážne načiera aj do filozofických úvah.“ Zaujímavou robí knihu aj samotná obálka a fotografie doplňujúce text, ktorých autorkou je talentovaná študentka architektúry Mária Kubincová.

Vyprávění podle biblického příběhu. Velká písmena, celostránkové barevné kresby (kniha je především ilustrovanou publikací).

Autor knihy patří mezi ty, co na vlastní kůži zažili traumata konce třicátých let, válku, totální nasazení, osvobození, léta poválečná i dobu nástupu komunismu. Příběhy, které rozehrává na stránkách své knihy a které vás stále a stále vtahnout do děje, nejsou autobiografií. Přesto je patrné, že autor čerpal ze svých bohatých osobních zážitků, z osudů svých přátel a blízkých.

Ako vlastně přijdou na svět víly? A jak se rodí vodníci? V pohádkových příbězích se dočteme, jestli může víla s vodníkem oslavit svatbu, jaká překvapení je mohou potkat a co jim může čáp přinést do kolébky.Milé pohádky krásné víly, která se zamilovala do dobráckého hastrmánka. Pro mladší děti.

Třetí díl Nové Šestidílky Pět starozákonních knih v tomto svazku obsažených - Job, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň písní - spojuje kromě jejich básnické formy také společné téma: hledání moudrosti. Ačkoli poetická forma těchto knih může být pro dnešního čtenáře často náročná, přesto právě ony patří po staletí k vůbec nejčtenějším textům celé Bible.

S typickou cigaretou v ruce, hrnkem kávy a sklenkou koňaku na stole, a především se širokým úsměvem i srdcem. Jiří Dienstbier v plné parádě a vydatném hovoru, který s ním novinář a přítel Robert Mikoláš vedl během návštěv na Hrubé Skále. Dienstbierovo vyprávění pečlivě nahrával a výsledkem je knížka, kterou nyní držíte v ruce. Mapuje cestu Jiřího Dienstbiera od studentských let až do začátku jeho ministrování v Černínském paláci – zahrnuje tedy období po smrti Stalina, společenské změny vrcholící pražským jarem, invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy, normalizaci, vznik Charty 77, tzv. přestavbu i listopadovou revoluci v roce 1989. Důležitou součástí je i Dienstbierovo zpravodajské působení na Dálném Východě a ve Spojených státech, vysílání Československého rozhlasu v osudových srpnových dnech osmašedesátého roku i pobyt ve vězení. Nevyhýbá se žádným, ani kontroverzním tématům. Otevřeně vypráví o důvodech svého rozhodnutí vstoupit do komunistické strany, o pohnutých osudech vlastní rodiny, honičkách s estébáky či o současných politicích.

Pouť Eugenia Zolliho, vrchního rabína v Terstu a v Římě, vzdělance, exegety a profesora na Padovské univerzitě za druhé světové války, je příkladná. Zolli se narodil na konci devatenáctého století v židovské rodině v Polsku, odmalička četl denně Bibli a vystudoval na rabína. Díky svému objektivnímu duchu a neustálým metafyzickým otázkám dospěl k závěru, že Nový zákon je naprosto logickým pokračováním Starého zákona. V Římě ho nacistická okupace donutí skrývat se a hledat pro svou obec pomoc ve Vatikánu. Po osvobození “věčného města” v roce 1944 se mu na svátek Yom Kippur v synagoze na břehu Tibery zjevuje Kristus a žádá ho, aby jej následoval. Zolli ve věku šedesáti pěti let odstoupí z funkce, požádá o křest a stane se katolíkem. Zolli se stává po své smrti v roce 1956 předmětem sporů, nicméně zůstává stále vzorem skutečného ekumenismu mezi Židy a křesťany díky své bezúhonnosti a hledání celistvé pravdy, namířenému k příchodu nového světa.

V brilantní a mnohavrstevnatém románu G. vypráví John Berger příběh mladého muže, syna Američanky a Itala, jenž zasvětil život především metodickému dobývání žen. Děj se odehrává na pozadí bouřlivých událostí konce devatenáctého a začátku válečného a revolučního dvacátého století, tedy v době, kdy se rodilo moderní umění. Pikantní dobrodružství moderního Dona Juana prokládá autor krátkými politickými a historickými úvahami o tehdejším postavení žen, vnímání uměleckých děl a poezie či o bouřlivých událostech a významných osobnostech doby. V knize tak vystupují historické postavy jako například Italy obdivovaný vůdce Garibaldi, milánští dělníci, kteří se v roce 1898 neúspěšně pokusili rozpoutat revoluci, zdecimovaní vojáci první světové války, Gavrilo Princip a další účastníci atentátu na Františka Ferdinanda d´Este nebo peruánský aviatik Geo Chávez, který jako první přeletěl Alpy. Tito historické osobnosti a události se v textu snoubí s úvahami o sexualitě, erotice, lásce a touze, které mohou muže a ženy svazovat i osvobozovat stejně jako společenské či politické děje a události.

Andělské cesty vedou ke všemu, o čem lidé sní… Ke zdraví těla, duše, k uzdravení od úzkostí…… Příběhy autorovy „andělské knižnice“ po léta nacházejí širokou obec čtenářů v Čechách i v zahraničí. Nový svazek oslovuje čtenáře nadějí, poznáním a láskou podobně jako předešlé mimořádně úspěšné knihy jeho „andělské řady“.

Dobrodružný a zároveň romantický príbeh sa odohráva predovšetkým v africkej džungli, kde sa za dramatických okolností narodí dieťa, navyše šľachtického pôvodu. Rodičia mu zahynuli krátko po tom, ako ich na pusté pobrežie vysadili piráti. Chlapca si osvojila opica Kála a starala sa oň ako o vlastné mláďa. A tu sa začína rad neuveriteľne napínavých príbehov z prostredia opíc a iných divých zvierat. Tarzan sa naučí ich obratnosti a šikovnosti, postupne si dokáže zabezpečiť potravu a bojovať s nebezpečnými protivníkmi. V jeho živote nastane neobyčajná zmena, keď objaví chatrč, kde žili jeho rodičia, a knižky s obrázkami. Najväčšia zmena ho však čaká, keď sa na pobreží zjaví skupina belochov a medzi nimi krásna a šľachetná Jane Porterová...

Druhým dielom Tarzanových príbehov sa vinie jeho láska k Jane Porterovej, ktorej sa šľachetne vzdal. Prenikne do sveta ľudí a pohybuje sa vo vyššej spoločnosti, kde si však získa aj mnohých nepriateľov, medzi nimi dvoch veľmi nebezpečných. Zvláštna náhoda ho zavedie do tej istej džungle na západoafrickom pobreží, kde sa narodil a vyrástol. Po zlých skúsenostiach v civilizovanom svete sa rozhodne radšej žiť medzi zvieratami. Stretne však záhadný černošský kmeň, stane sa jeho kráľom a v tajomnom zabudnutom meste objaví veľký poklad. Zvláštne okolnosti privedú do Afriky aj Jane Porterovú, ktorá sa ocitne v smrteľnom nebezpečenstve. Zachrániť ju môže jedine Tarzan...

Tretí diel série o Tarzanovi nás znova zavedie do africkej tropickej džungle. Zločinec Rokov sa chce Tarzanovi za každú cenu pomstiť a unesie mu malého syna. Pod zámienkou, že chlapček je ukrytý na lodi, vláka Tarzana do pasce a vysadí ho na neobývaný ostrov blízko Afriky. Lord Greystoke sa zachráni len vďaka tomu, že sa zmení sa niekdajšieho strašného vládcu džungle. Podrobí si obávaného leoparda Šítu i mocného vodcu ľudoopov Akuta a stanú sa z nich jeho mocní ochrancovia. S ich pomocou sa dostane na pevninu a pustí sa prenasledovať únoscov. V džungli však na nich striehnu nielen divé zvery a primitívne kmene, ale aj prefíkaní zločinci na čele s Rokovom.

Čtenáři románů Patricka Taylora znají Kinky Kincaidovou jako pohodovou hospodyni, která se stará o dva často velice přepracované doktory. Příhody, které prožívá v malebném irském městečku Ballybucklebo, jsou tak opravdické, jako by tady žila odjakživa.

U Miłoszových básní - zvláště v posledním období jeho tvorby - zřetelně cítíme kromě charakteristického synoptického básnického vidění také mimořádně citlivý teologický sluch. Miłoszův vnitřní svět se zároveň stával ozvučnou deskou světa v pohybu na pozadí celého dvacátého století, které v sobě nesl.

Když se petrohradský student Razumov vrátí ze školy domů, najde tu spolužáka, který spáchal atentát na nenáviděného ministra vnitra a teď prosí o pomoc. Svět, jak ho mladík znal, tím bere zasvé. V ovzduší carského Ruska počátku 20. století budou už Razumova všude pronásledovat nepovolané oči jiných kariéristů, obavy o budoucnost, vlastní občanské postoje i výčitky svědomí. Poté, co se rozhodne kolegu zradit, dostihnou ho i v komunitě ruských uprchlíků v Ženevě, kam dorazil se zvláštním posláním…

Příběhy z reklamního podsvětí. Délka reklamního spotu je nejčastěji pouze třicet vteřin. Do tohoto krátkého časového úseku je soustředěn neuvěřitelný tlak. Nejen na zákazníky, ale také na samotné reklamní tvůrce. Kdo od této knihy očekává naleštěné reklamní obrázky, bude pravděpodobně zklamán. Syrové příběhy lidí bojujících o vlastní existenci vzbuzují úsměv, ale vždy po nich zůstává hořká pachuť na jazyku. Autor otvírá třinácté komnaty svých hrdinů a nechává je koupat se ve vlastních frustracích, které s sebou nese práce v reklamním průmyslu.

Blogeři signály.cz. Obsah této knížky vyťukali do klávesnice mladí lidé formou blogových příspěvků na signály.cz. Stejně jako je pestrý život uživatelů na komunitním webu, je pestré i použití žánrů v této knize. Je plná životních příhod, povzbudivých povídek i hlubších zamyšlení a jako celek tvoří obraz lidského života.

Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (*1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy).

Výběr básní ze Sbírky bezpočtu listů. Sbírka bezpočtu listů (Manjóšú), sestavená v 8. století a obsahující více než čtyři tisíce básní několika stovek autorů a autorek, je jedním ze základních zdrojů japonské poezie. Díky neobyčejné pestrosti témat i autorů, kteří pocházeli z nejrůznějších vrstev společnosti – od nejvyšších hodnostářů až po drobné úředníky, muže i ženy, představuje jakýsi vzorník námětů a citových poloh.Výbor, který sestavil překladatel sbírky, významný japanolog českého původu Antonín V. Líman, nabízí přehled témat, která dodnes zůstávají pro japonskou sensibilitu a poetiku typická: inspirace krajinou – horami, řekami a mořem, květy a rostlinami (slivoně a sakury, květy hagi a hvozdíky, bambusy, pinie a javory), ptáky (kulíci, kukačky a jeřábi) a cestami, či posvátným nápojem sake. Nechybějí ani verše o lásce, odloučení, žalosti z odchodu drahé osoby, či „dadaistické“ básnické hříčky. Zasvěcené komentáře A. Límana pomáhají vychutnávat bohatství japonské poetické tradice vskutku plnými doušky. Kompletní český překlad s komentářem, který Antonín Líman vydal v letech 2001-2008 v nakladatelství Brody, je po francouzštině teprve druhým úplným překladem jedinečného textu do některého z evropských jazyků.

Kdo miluje Čapkovy fejetony, nesmí pominout toto sebrání Čapkových cestopisných sloupků, které před pětaosmdesáti lety za svého dvouměsíčního pobytu v Británii psal a navíc skvěle kreslil pro Lidové noviny. Čapka tehdy pozvali na zasedání nově vzniklého spisovatelského klubu PEN, ale Čapek si svůj pobyt v Británii protáhl a projel ji křížem krážem. Jeho nadání vnímat každou drobnost, v tomto případě vše, co mu připadlo jako příznačné pro tuto ostrovní říši, a zároveň jeho schopnost vnímat všechny obecné tendence zase příznačné pro naši civilizaci vydaly pozoruhodný výsledek: tento cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti. Čapek se svým smyslem pro humor poví o svých pocitech z anglické neděle, z pýchy Oxfordu či Cambridge, vlídně zažertuje o anglické kuchyni, poví slovem i kresbou o svých setkáních s tehdejšími velikány světové literatury, jakými byli Bernard Shaw, H. G. Wells nebo G. K. Chesterton. Zároveň vysloví svoji úzkost z moderní civilizace, vyjádří tísnivý pocit, který se ho zmocní v obrovitém Londýně plném automobilů a valícího se davu, jinde se vyzná ze svého obdivu k Anglii jako ke kolébce demokracie. Právě v Čapkových cestopisných črtách nejvíc vynikne bohatost jeho jazyka, vtipnost jeho vidění i osobitost jeho vnímání světa.

Proti světu plovoucímu v katastrofálně znečištěném vzduchu, žvanícímu o ekologii a zavalovanému všemožnými zákazy, proti vládě nevychovaných dětiček se hrdina knihy, čtyřicátník zaměstnaný na magistrátě, dětinsky bouří: v práci si chodí na záchod potají vykouřit cigaretu. Je přistižen pětiletou holčičkou a tím pro něj začíná pekelná spirála vyšetřování, věznění a marné snahy obhájit se účastí v apokalyptické televizní show...

Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963). Soustřeďuje se na ústřední dějiště trilogie, baltský přístav Danzig/Gdaňsk, dobu těsně předválečnou a válečnou a na jednu ústřední postavu. Tou je chlapec Joachim Mahlke, rozený outsider s mnoha handicapy, jež zhmotňuje — v typicky grassovské groteskní hyperbole — jeho nápadně velké Adamovo jablko. Tento „cyranovský“ defekt se Mahlke snaží od dětství kompenzovat, nakonec způsobem, který jemu a všem jeho vrstevníkům nabízí, vtlouká do hlavy dobová ideologie: chce se stát válečným hrdinou. To se mu podaří. V zázračně rychlé kariéře je jako velitel tanku dekorován válečným křížem, jímž může konečně zakrýt onen fatální defekt na krku. Na tomto zdánlivém vrcholu však tragikomický hrdina dezertuje. Novela nevysvětluje proč, nemoralizuje, neideologizuje — pouze vypráví ve výmluvných zkratkách jeden paradigmatický případ celé svedené a zničené generace, která byla současně spolupachatelem i obětí zrůdného režimu. Právě pro svůj groteskní humor, z něhož chvílemi mrazí, a pro svou novelistickou hutnost, která ponechává postavám i dějům jejich mnohoznačnost a tajemství, se stala Kočka a myš jedním z nejčtenějších textů Güntera Grasse.

Neznámý člověk, který každý večer vyhlíží stejný vlak – zřejmě se z něj zachránil, když jej odváželi. Kam? Na popravu?… Novinář žádající trest smrti pro vraha dětí v okolí, aby se nakonec ukázalo, že je jím on sám…. Vzdělávací ústav, v němž všichni opakují jen jedno: poslušnost je svobodou. A další povídky o neznámých či zmizelých povoláních, rodinných dramatech, lidských úzkostech a selháních, jimiž se znovu českým čtenářům připomíná španělský autor J. J. Lozano. Každá povídka je malým literárním skvostem, a tak nepřekvapuje, že právě Věno po mé matce bylo v roce 2002 oceněno Cervantesovou cenou, kterou Španělsko prokazuje úctu a uznání svým největším spisovatelům.

Mitrochinův archiv II. Píše se rok 1992, dějištěm je hlavní město nejmenovaného baltského státu. Do budovy britské ambasády vchází ošuntěle oblečený muž středního věku s těžkým kufrem. Vasilij Mitrochin, nyní už bývalý archivář KGB, přináší plný kufr tajných dokumentů z archivu KGB, o který se po celá desetiletí staral – a který opisoval.

Rozhlasové promluvy, nazývané studenty Rádio Kuneš, jsem začal roku 2002. Každý rok bývaly v určenou chvíli před přestávkou, podle mého vyučovacího rozvrhu. Volnou řečí jenom podle několika poznámek jsem upozorňoval na to, na čem bychom se v této chvíli mohli sjednotit. Později jsem byl pořádán ředitelstvím, abych textům dával písemnou podobu. Mohly pak být použity např. v kalendáři pro rok 2007, který AG vydalo.Naše gymnázium není otevřené pouze pro studenty z katolických nebo věřících rodin. Navštěvují je i děti z rodin, které o křesťanství nemají žádné povědomí. Měl jsem vždycky na mysli také tyto. Zabýval jsem se nejzákladnějšími a nejobyčejnějšími tématy a hleděl jsem se dotknout jádra problému. Myslím, že se mi to někdy i podařilo. Rozhodně jsem se snažil neuzavřít posluchačům cestu k dalšímu zkoumání a poznávání.

Sloupky, entrefilety, fejetony, črty aj.. Obsáhlý výbor z té části novinářského díla Josefa Čapka, v níž se nezabýval výtvarným uměním, tj. z té části, jíž vedl každodenní dialog se čtenářem prostřednictvím běžných žurnalistických žánrů, kterými byly v jeho volbě sloupek, entrefilet, fejeton, črta, nekrolog, polemika atd. Za svého života se Josef Čapek (na rozdíl od bratra Karla) choval vůči své publicistice macešsky, vydal z ní ve dvacátých letech jen dva skrovné výbory. Teď tedy má čtenář příležitost obhlédnout její celek a zvážit, v čem jsou její přednosti a osobitost, popřípadě její meze či přežitost. Ale také porovnat ji s praxí a úrovní dnešního českého novinářství.

Román s autobiografickými prvky, o vztazích v rodině, o práci a krajině v české společnosti let třicátých až šedesátých.

František Pánek (nar. 1949) patří k nejvýraznějším představitelům české undergroundové poesie. Je možno bez přehánění říci, že ve své kompletní, původní, nepřepracované sestavě je tento svazek jakýmsi undergroundovým básnickým protějškem Vaculíkova Českého snáře. Pánek je básníkem obdařeným mimořádnou senzibilitou, umocněnou navíc poněkud rozštěpeným vnímáním světa, současně též autorem-svědkem a také spisovatelem v tom nejlepším slova smyslu insitním. S použitím často mimořádně drastického výraziva, monstrózních obrazů a občas též jaksi „chybného“ tvarosloví se na ploše básnické miniatury, zkratky, básníkovi podařilo vyjadřovat mravní depravaci tzv. „normalizační“ éry 70. let jako snad žádnému z jeho undergroundových kolegů. Dílo zůstává v chronologické sestavě, přičemž nejstarší texty v prvním oddílu pocházejí z let 1972–1974. Právě tento oddíl, jenž zřejmě vznikal ještě předtím, než se v Pánkově díle začal projevovat silný vliv Egona Bondyho, odkrývá zcela ještě neznámou tvář tohoto tvůrce. Snad jedině zde přítomná „Píseň brance“ vešla poněkud v povědomí kulturní veřejnosti díky svému zhudebnění skupinou Plastic People. Vzhledem k chronologickému uspořádání může také čtenář sledovat básníkův tvůrčí vývoj a zřetelně si uvědomit, jak toto dílo koresponduje např. s paralelně psanou poesií Jirousovou či Stankovičovou a že právě Pánek svým dílem podstatně přispěl ke struktuře poetiky např. samizdatových veršů J. H. Krchovského, Petra Placáka, Luďka Markse či Víta Kremličky.

Svědectví Romů ze Slovenska 1939-1945. První díl obsahuje výpovědi více než šedesáti převážně romských pamětníků ze Slovenska o letech 1939–1944 (do Slovenského národního povstání), tematicky rozčleněné na šest oddílů:Ghettizace a ostrakizace Romů,Romové v armádě,Romové v pracovních táborech,Romové za jihomoravskou hranicí,Vztahy mezi Romy a Židy na východoslovenské vesnici před druhou světovou válkou a dopad genocidy Židů na Romy,Romové v partyzánském hnutí a ve Slovenském národním povstání.Hodnotu souboru nejen jako zdroje pro historické, ale i etnologické a jazykovědné poznání zvyšuje skutečnost, že většina rozhovorů s pamětníky byla vedena v romštině a kniha obsahuje jak výpovědi v originále, tak jejich překlady.

V mondénních anglických lázních Bath bývaly v době Jane Austenové mladé slečny uváděny do společnosti, aby se obrousily a pod dohledem matinek získaly žádoucí partii. Hrdinkou příběhu je Catherine, dcera venkovského faráře, upřímné, bezelstné, radostné stvoření, které se v nezvyklém prostředí vedle vítaných radovánek setká i s nejednou nástrahou. Ačkoliv má hlavu popletenou hrůzostrašnými gotickými romány, tehdejší oblíbenou dívčí četbou, a často vidí i v úkazech zcela běžných romantické drama, nakonec jí bystrý rozum ukáže správnou cestu a s milou Catherine, jak jinak, všechno dopadne šťastně.