Životopisy

František Blachnický. Vo Vatikáne prebieha proces blahorečenia Božieho služobníka otca Františka Blachnického, ktorý je známy predovšetkým ako zakladateľ Hnutia Svetlo - Život. Zomrel v roku 1987 a pred svojou smrťou napísal, že keby mu Pán Boh dovolil ešte žiť a pracovať, tak by chcel účinnejšie predstavovať uprostred súčasného sveta krásu Cirkvi, Kristovej nevesty. Kniha Apoštol živej Cirkvi - František Blachnický predstavuje život a dielo tohto výnimočného človeka.

Táto 60. stranová pamätná kniha je spomienkou na zosnulého biskupa Mons. Františka Tondra. Zachytáva jeho detstvo, kňazstvo a biskupskú službu. Spomienky a svedectvo ľudí, osobností, ktorí ho veľmi dobre poznali a dennodenne sa s ním stretávali. V knihe nájdete aj homilíe, biskupov rukopis, ako aj pripravovanú pozvánku na 50. výročie jeho kňazskej vysviacky, ktorej sa už nedožil. Farebné fotografie obohacujú túto knihu. Súčasťou knihy je aj CD.

Životná cesta svätej Marie Troncatti, FMA. Maria Domenica Grassiano je autorkou knihy Srdce pralesa, v ktorej prináša fascinujúci príbeh o živote a misii Marie Troncatti, talianskej misionárky, ktorá strávila 46 rokov v amazonskom pralese v Ekvádore. Ako matka a svedkyňa evanjelia, Maria Troncatti prinášala pokoj a zmierenie do komunity poznačenej bolesťou a napätím, čím sa stala skutočným nástrojom Božej lásky v srdci divočiny.Kniha približuje nielen jej misionársku prácu, ale aj jej osobný vzťah k Slovensku, kde spolupracovala so slovenským misionárom Jánom Šutkom. Tieto vzťahy sa odrážali aj v priateľských listoch, ktoré Maria posielala saleziánke Vilme Šutkovej.Osobnosť Marie Troncatti je symbolom oddanosti a obety. Jej život a misia sú inšpiráciou pre každého, kto túži prinášať Boží pokoj tam, kde je najviac potrebný.Za svätú ju vyhlásil pápež Lev XIV. dňa 19. októbra 2025 v Ríme. Jej liturgická spomienka je 25. augusta.

Klariska Kapucínka (1592-1665). V meditativním životopisném pásmu se odkrývají stěžejní body Kristova kříže. Jak ho smysluplně žít ukazuje bohatý život klarisky kapucínky, španělské světice Marie Anděly. V klasických učebnicích spirituality se nazývá učitelkou modlitby liturgie hodin: breviáře.

Životopis svätého Josemaríu Escrivá de Balaguer. Životopis svätého Josemaríu Escrivá de Balaguer, zakladateľa Opus Dei, zaujme každého, nielen dieťa. Opisuje sa v ňom svätcovo detstvo, mladosť, keď sa rozhodoval odpovedať na Božie povolanie stať sa kňazom, ale i ďalšie roky naplnené intenzívnym vnútorným životom mladého kňaza, ktorý sa časom stal duchovným otcom mnohých ľudí po celom svete. Kniha, okrem pútavých a výnimočných ilustrácií, nesie formou vhodnou aj pre deti dôležité posolstvo, ktoré isto osloví nejednu vnímavú dušu.

Spis Vita sancti Bernardi, jehož český překlad nalezne čtenář v tomto svazku, je posledním a nedokončeným dílem Bernardova osobního přítele Viléma ze Saint-Thierry. Jedná se o první knihu tak zvané Vita prima sancti Bernardi Claraevallis abbatis (První životopis svatého Bernarda, opata z Clairvaux), která je souborem pěti knih tří různých autorů.Není to precizní historický dokument se spolehlivými údaji o životě svatého Bernarda z Clairvaux, ale životopis s hagiografickými prvky, který má za cíl předat světcovo duchovní poselství a sloužit k duchovní formaci čtenáře. Vilém připomíná život prvotního Clairvaux a jeho opata nejen jako hodný obdivu, nýbrž především jako vzor k následování. Zároveň však nepřehlíží ani problematické rysy osobnosti svého přítele, sleduje ho nezaujatým a střízlivým pohledem a vedle jeho předností zachycuje i jeho nedostatky a chyby. Vykresluje tak obraz sice kultovní, ale stále ještě velmi živý a konkrétní, jenž má daleko ke stylizované postavě světce z vitráže.

Mohamed, mladý 21-ročný Alžírčan, prišiel vyzdvihnúť biskupa Pierra Claverieho na letisko v Orane, aby ho odviezol do jeho biskupského úradu. V ústraní na skalnom previse s výhľadom na mesto spomína na čas, ktorý strávil s Pierrom: na svoju každodennú radosť a hrdosť, že je jeho šoférom, na ich rozhovory a zrod ich priateľstva, aj na svoje pochybnosti a obavy, pretože Mohamed vie, aké nebezpečenstvo hrozí, ak s ním zostane v krajine sužovanej fanatizmom a fundamentalizmom...1. augusta 1996, niekoľko mesiacov po únose siedmich trapistických mníchov z Tibhirine, bol spolu so svojím vodičom Mohamedom Bouchikhim zavraždený dominikán a oranský biskup Pierre Claverie. Pierre a Mohamed vzdáva hold ich hlbokému priateľstvu a neochvejnému odhodlaniu Pierra Claverieho viesť medzináboženský dialóg.

Nejkrásnější stránky z Deníčku. Deníček Faustyny Kowalské nás učí objevovat milosrdnou Boží lásku, kontemplovat ji v běžném životě, což znamená jednoduše prožívat náš život s Ježíšem. Faustynina spiritualita je evangelní a využívat ji může každý, bez ohledu na své povolání, vzdělání, věk či postavení. Tím, jak důvěřuje Bohu, nás Faustyna učí odpovídat na lásku Boží, jež nás předchází. Naše odpověď spočívá v plnění Boží vůle, lásce k bližnímu, církvi a eucharistii i v úctě k Matce Boží. Knížka přináší v promyšleném řazení nejkrásnější citáty světice. Udělejme každý den v roce krůček vstříc k Božímu milosrdenství v naší duši. „Faustyno, ať se tvé poselství světla a naděje rozlévá po celém světě. Ať přivede hříšníky k obrácení, utiší řevnivost a nenávist, otevře lidi i národy skutečnému bratrství. S tebou hledíme na tvář vzkříšeného Krista, přijímáme za svou tvoji modlitbu důvěrného odevzdání se a s pevnou nadějí říkáme: Ježíši, důvěřuji Ti!“ – Jan Pavel II. (1920–2005)

Spomienky. Kniha Život plný zázrakov je súhrnom najvýznamnejších životných spomienok Otta Bergera. Od rodičov a starých rodičov, ktorí boli naučení pracovať a žiť v neľahkých spoločenských a ekonomických podmienkach, sa naučil, ako sa dá s vierou v Boha pracovito a skromne žiť v rodinnej pohode. Za jeden zo životných zázrakov považuje starú mamu, pri ktorej vyrastal on, niektorí jeho súrodenci i budúci kardinál Ján Chryzostom Korec, brat autorovej matky. Po skončení štúdia pracoval ako vedecko-výskumný pracovník na Slovenskej vysokej škole technickej, kde aj prednášal. Angažoval sa tiež vo výtvarnom umení, a to v oblasti tvorby osvetlenia a návrhov svetelno-technických prvkov. Vďaka manželke zastával rôzne funkcie v športových organizáciách. Dá sa povedať, že bol veľkým cestovateľom - navštívil 108 krajín sveta. Neskôr sa začal venovať súkromnému podnikaniu a so synom a ďalšími spolupracovníkmi založil stávkovú spoločnosť NIKÉ. Bohaté životné skúsenosti formovali jeho názor na život, zmysel života, na vieru a na pomoc ľuďom. Žil čestne a zodpovedne podľa hesla: Radšej sa zodrať ako zhrdzavieť.

Edita Steinová (1891 – 1942) – filozofka, rehoľníčka a obeť holokaustu začala svoje autobiografické poznámky písať po nástupe nacizmu k moci a začiatku prenasledovania židovského obyvateľstva. Vo svojom nedokončenom diele sa vracia do rokov detstva a mladosti vykreslených na pozadí každodenného života jednej židovskej rodiny v cisárskom Nemecku na začiatku 20. storočia. Prináša spomienky na svoje študentské roky vo Vroclave (1911 – 1913), Göttingene (1913 – 1915), pôsobenie v sanitárnej službe v poľnej nemocnici v Hraniciach na Morave (apríl – september 1915), štúdium fenomenológie a filozofické prostredie okolo zakladateľa fenomenológie Edmunda Husserla, až po ukončenie štúdia (1915), zloženie doktorskej skúšky (1916) a nástup do funkcie Husserlovej asistentky vo Freiburgu. Pútavý text, v ktorom opisuje rodinné vzťahy, zážitky v školskom prostredí, skúsenosti, priateľstvá, nádeje aj sklamania a tiež vášnivú oddanosť štúdiu a hľadaniu pravdy, umožňuje hlbšie poznať jej osobný, rodinný i vedecký život a zároveň vystupuje ako svedectvo o ľudských a osobných kvalitách tejto neobyčajnej ženy ako aj epochy, v ktorej sa formovali jej budúce postoje a názory na človeka a jeho miesto vo svete.

Jakmile jsem se začetl do rukopisu mladého východoslovenského pedagoga Matúše Marcinčina, okamžitě jsem věděl, že Karol Strmeň svého biografa a vykladače našel. Mottem posuzované knihy mohlo by být - a právě nyní, teď a tady ve střední Evropě - pětiverší stárnoucího básníka:Taký je básnik v politike sily, jak jahňa, ktoré s vlkmi hovorí.Najradšej by ho umlčali, zbili: bez hraníc svietia jeho obzory.A pravda je vždy pravda, moji milí.S obrovským vcítěním je zde podán literárně i teoreticky promyšleně koncipovaný celistvý obraz dialektiky dramatického života onoho niterného, myslitelského, přitom spontánně kreativního básnického zjevu Karola Strmeňa a jeho úctyhodného díla. Strmeň byl nej vyspělejším a umělecky nejerudovanějším i nejpronikavějším představitelem slovenského poválečného katolického exilu. Všecky aspekty autor monografie podal brilantně, objektivně, přesně, nadto s výjimečnou bravurou slovesnou. Kniha o krystalu na zapomenutém ostrově je velkou knihou o básníkovi s rysy geniality. Strmeňa objevuje v jeho všestrannosti a složitosti, nás, kdo jsme básníka ctili již dřív, utvrzuje v přesvědčení o jeho výjimečnosti. Současně přibližuje i lidské, intimní tahy na jeho portrétu, stejně klasické jako jeho dílo, a otevírá zároveň prostor pro další výzkum dějin slovenského verše. Kéž by v Česku vyšla podobně koncepční a skvěle zvládnutá biografická monografie o některém z velkých českých básníků! Na Slovensku vědí, kde hledat těžce vydobývanou strmeňovskou PRAVDU. - Martin KučeraPo univerzitnej téze Kornela Piačka obhájenej v Montreale v roku 1954 ide o prvú fundovanú monografiu o životných osudoch a literárnom diele Karola Strmeňa, ktoré vzniklo v exile. Autor vracia do slovenskej literatúry špičkového slovenského básnika, ktorý s Jozefom Cígerom-Hronským, Rudolfom Dilongom, Jánom L. Doránskym, Petrom Klasom, Stanislavom Mečiarom, Jozefom A. Mikušom, Štefanom Náhalkom, Jánom Okáľom, Mikulášom Šprincom, Eugenom Vesninom, Františkom Vnukom, Gorazdom Zvonickým a Andrejom Žarnovom v dobrovoľnom vyhnanstve položil základy slobodnej slovenskej kultúry. - Jozef M. RydloVďaka osobe Matúša Marcinčina sa po trojzväzkovom výbere z pôvodného básnického diela Karola Strmeňa našiel aj erudovaný vykladač tejto poézie, čím významne približuje básnikovo dielo slovenskej kultúrnej a literárnej obci. Strmeňova jedinečná znalosť svetovej poézie zrkadlená v jeho vlastnej poézii vyžaduje nemalú kompetenciu, ktorou však Marcinčin disponuje. Jeho náklonnosť k dráme ako literárnemu druhu sa vhodne premietla do štruktúry tejto jeho literárnohistorickej práce. - Peter Tollarovič

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.

Čitateľovi sa dostáva do rúk na Slovensku zatiaľ nepublikovaná kniha prvého pravoslávneho českého a moravskosliezskeho biskupa Gorazda (občianskym menom Matěja Pavlíka, 1879 - 1942), výnimočná komplexným pohľadom na problematiku misie svätého Cyrila a Metoda. Tento pohľad autora z pôvodného misijného územia sa neobmedzuje len na pôsobenie svätých bratov na Veľkej Morave, ale všíma si široké súvislosti, a to aj z historického, politického aj nábožensko-duchovného hľadiska. Autor dôverne poznal tak katolícke, ako i pravoslávne prostredie, náhľady a interpretácie, čo výnimočne obohacuje celkovú výpoveď. Je to kniha misijná, pre slovenský národ mimoriadne potrebná a mal by po nej siahnuť každý, kto úprimne hľadá pravdu o vlastnej minulosti.

Po přečtení rukopisu této publikace jsem si vzpomněl na dvě myšlenky anglickěho spisovatele G. K. Chestertona, který řekl, že odvaha obhajovat tradiční ctnosti má dnes přídech zločinu, a jedna věc, která vyžaduje nezměrnou odvahu, je hlásat samozřejmosti. K tomu je nutné dodat, že odvaha má více podob, jak nás o tom mohou přesvědčit životy těchto dvanácti statečných.Všech dvanáct aktérů buď žilo nebo žije v naší současnosti. V době, pro kterou je typický hodnotový relativismus, ztráta schopnosti rozlišovat mezi krásou a ošklivostí, dobrem a zlem, pravdou a lží. Všichni žili a žijí mezi námi, ti stateční žijí dokonce pro nás. Některé z nich znám osobně velmi dobře a mohu o jejich poctivosti vydat vlastní svědectví.Pokud současnému světu něco zásadního chybí, jsou to vzory. Nikoli vzory umělé, nagelované celebrity šoubyznisu, politicky vy- (i de-) generované zříceniny, nebo vycpané atrapy všeho druhu. Smysluplné jsou dnes jen vzory tiché, planoucí, vzory přirozené, mající v popisu práce dobro a normalitu.V oné galerii dvanácti postav jsou křesťané i lidé bez konfese. To je na jedne straně odlišuje, ale na druhé straně je spojuje smysl pro jmenované dobro. Toho společného mají tedy mnohonásobně více, zvláště pokud k tomu připočteme skutečnost, že i oni bezkonfesní jsou svým způsobem „plaší zbožní křesťané", tedy lidé, kteří vyznávají kristovské hodnoty, aniž o tom ví. (Max Kašparů, kněz a psychiatr)

Sedm životů pro Boha a pro Alžírsko. V květnu 1996 bylo zavražděno sedm trapistických mnichů v Alžírsku. Nehledali ani slávu, ani mučednictví, ani moc. Byli si pouze plně vědomi svého povolání milovat Boha, Alžírsko a Alžířany. V průběhu let, v dopisech, v článcích a v kázáních, která napsali, nastínili to, čemu věří, to, jak žijí uprostřed lidí, které milují, v dialogu s islámem, který neviděli jako fanatismus, ale jako cestu ke spáse muslimů.

Portrét pozoruhodného duchovného vývoja Thomasa Keatinga (1923 – 2018), trapistického mnícha, ktorý počas prvých štyroch desaťročí svojho života koncipoval komplexnú psychospirituálnu cestu. Ako jeden z kľúčových inovátorov kontemplatívnej praxe tzv. Centering Prayer, nanovo oživil kresťanskú kontemplatívnu tradíciu. Cynthia Bourgeault, obľúbená autorka a Keatingova žiačka, vo svoje knihe ukazuje, že nešlo o koniec Keatingovho príbehu a jeho mystický vývoj pokračoval ďalej. V jedinečnej kombinácii biografie, osobných skúseností a dôkladného čítania jeho neskorších diel, Bourgeault osvetľuje Keatingov pozoruhodný duchovný vývoj od konca 80. rokov až do jeho smrti v roku 2018. Skúma Keatingovo umocňujúce sa zapojenie do neduálnej duchovnej praxe i vývoj jeho raného učenia o prechode od „falošného ja“ k „pravému“ a od „pravého ja“ k „nie-ja“ i jeho poslednú „temnú noc ducha“. Dokladá, že kresťanstvo nikdy neopustil, ale niesol ho so sebou na nové a nepreskúmané miesta. Z anglického originálu Thomas Keating. The Making of a Modern Christian Mystic (Boulder: Shambhala, 2024) preložil v roku 2025 Pavel Prihatný. Lektorovali Teresie Viera Hašanová a Philippa McDermott.Cynthia Bourgeault (1947), mystička, spisovateľka a exercitátorka. Doktorát v odbore stredovekých štúdií a muzikológie získala na Pensylvánskej univerzite a v roku 1979 sa stala presbyterkou Episkopálnej cirkvi. Svoj čas delí medzi samotu svojej prímorskej pustovne v dedinke Stonington v Maine a kontemplatívne exercície a vzdelávanie po celom svete. Od roku 1991 bola 30 rokov blízkou spolupracovníčkou Thomasa Keatinga. V roku 1995 pomáhala založiť na ostrove Salt Spring v Britskej Kolumbii The Contemplative Society, kde v júli 1999 otvorila svoju pilotnú školu múdrosti. V roku 2013 sa Cynthia stala kľúčovou členkou Centra pre akciu a kontempláciu založeného Richardom Rohrom v Albuquerque v Novom Mexiku. Je držiteľkou ocenenia Contemplative Voices Award za rok 2014 od Shalem Institute for Spiritual Formation.

Jde o jedinečný dokument. Po Špidlíkově smrti se našly jeho kusé osobní poznámky, které nebyly nikdy publikovány. Jejich hodnotu považují ti, kteří pracují s kardinálovým dědictvím, za natolik podnětnou, že jsme se rozhodli text zpřístupnit. Jde o věrný přepis jeho ručních zápisků. Postřehy zahrnují období maturanta, předválečnou dobu, dny jeho působení v koleji Nepomucena, ale také okamžiky koncilu. Zápisky končí rokem 1969. Svěžest autorova sdělení souvisí rovněž s důležitým faktorem, že své řádky necenzuroval, ani ne­aranžoval – jsou napsány jako bezpro­střední reflexe. Špidlíkovy otázky zůstávají našimi otázkami. Součástí knihy je také přehledný kardinálův rodokmen.

biskup - trnavský apoštolský administrátor. Štyri roky po vzniku Československej republiky bola rozhodnutím Svätej stolice zriadená Trnavská apoštolská administratúra. Do jej čela bol vymenovaný Pavol Jantausch, dovtedajší farár obce Ludanice. Apoštolská administratúra nebola riadnou diecézou, v zmysle cirkevného práva a Jantausch bol prvé tri roky iba v pozícií apoštolského administrátora. Dobrým a spoľahlivým konaním si zachoval dôveru Svätej stolice, ktorá ho v roku 1925 vybrala za biskupa a ponechala v Trnave. Ako biskup sa musel vysporiadať s nedostatkom kňazov a vysokým počtom neobsadených fár. Najväčšie starosti mu iste robil nevydaný a nevysporiadaný cirkevný majetok po Ostrihomskej arcidiecéze, ktorej majetky sa po rozpade monarchie nachádzali na území Československa.Pavol Jantausch bol malý vzrastom, ale po dvadsaťdvaročnom pôsobení v úlohe biskupa zanechal po sebe kompletne zariadenú a vybudovanú administratúru so všetkým, čo po cirkevnej stránke pre plnohodnotné fungovanie potrebovala: veľký kňazský seminár, bohosloveckú fakultu, biskupské gymnázium, kapitulu kanonikov, súdny tribunál. Pozval niekoľko mužských a ženských reholí, aby v administratúre pastoračne vypomohli a jednej ženskej reholi sa stal aj duchovným otcom a ochrancom – sestrám premonštrátkam. Všetky tieto vymenované a Jantauschom založené inštitúcie existujú dodnes. Rovnako aj všetky rehoľné komunity, ktoré pozval, sú dodnes na tomto území aktívne.Aj po sto rokoch od jeho biskupskej vysviacky, osoba takmer zabudnutého „malého biskupa“ dokáže nadchnúť a zaujať svojím príbehom. Pre dnešnú spoločnosť, tak cirkevnú ako aj svetskú, ponúka jeho životný príbeh príklad obľúbeného biskupa, ktorý svedomitou a dôslednou prácou dosiahol úctyhodné výsledky.Autor

Pokus o generačný profil. Vladimír Clementis a spoločníci je 56. publikácia z edície Linea recta brevissima - Priamo najbližšie k pravde.

Don Bosco je známy tuínsky svatec, a to nielen medzi saleziánmi. Dodnes inšpiruje mnohých mladých ľudí. Všetci totiž potrebujeme mať pri sebe blízkeho človeka, ktorý po ceste života kráča s nami, či už je priamo prítomný pri nás alebo nie. Aj Don Bosco potreboval takýchto ľudí. Nepochybne medzi nich patrila jeho mama Margita, priatelia, blízki príbuzní. A keď sa zdalo, že don Bosco nevedel, ako ďalej, vstúpil do jeho života Boží posol. Jedným z nich bol Dominik Savio a ďalším, menej známym, don Cafasso. Viac sa o ňom dočítame v brožúrke Kráčame s priateľmi, ktorej autorom je Peter Kvašňovský.

poézia. Jozef Tomášik debutoval roku 2014 básnickou sbírkou Anjel v cele, venovanou památce mučedníka Janka Havlíka. Básně z této sbírky nacházíme v českém překladu v knize Jáchymovští andělé. Jsou zde doplněny o autorovu další tvorbu (a o básně V. Ftorkové a M. Fabiánové). Celá kniha je protkána zachovanými zápisky Janka Havlíka, kandidáta na blahořečení, řeholníka Misijní společnosti sv. Vincenta de Paul. Kniha představuje vzácný příklad toho, jak mladého člověka osloví život vězněného a mučeného řeholníka natolik, že o něm napíše cyklus básní. Jáchymovští andělé jsou svědectvím, že ještě existují lidé, kterým není lhostejné utrpení druhých; že ještě existují autoři, kteří svou tvorbou nechtějí vyzdvihovat sebe, ale druhé; jsou svědectvím, že krev mučedníků je opravdu semenem křesťanů, protože oslovuje lidi, povzbuzuje je a prohlubuje v nich náboženskou zkušenost, ba dokonce v nich vyvolává vznik uměleckých děl.V knize často vystupují vězni komunistického režimu jako andělé. V sbírce se konkrétní slovenská krajina nebo prostředí českých věznic či uranových dolů proměňuji na svátá místa. Konkrétní svět se tady protíná se světem transcendentním. Básně Jozefa Tomášika jsou hymnem na krajinu. Starostlivě odpozorované obrazy z krajiny se posouvají do vyšší, lyrické, symbolické roviny a odtud do roviny náboženské. Obrazy záhorské i jáchymovské krajiny jsou protkané úryvky ze slovenských a českých hymnických písní, jenže místo orlů tady „z Tatry" slétli andělé. Básnická krajina J. Tomášika je podobně andělská.Kniha Jáchymovští andělé nám přibližuje život a utrpení kandidáta na blahořečení Jána Havlíka. Jeho život, jeho víra, jeho srdce byly- čisté. A takové jsou i básně Jozefa Tomášika.Katarína Džunková

Listy nemecko-židovskej katolíckej filozofky, mystičky a obete holokaustu Edity Steinovej z rokov 1916 - 1942 tvoria prirodzený doplnok k jej autobiografii Príbeh jednej židovskej rodiny. Hovoria nielen o zásadných udalostiach z jej života, ale autorka v nich zároveň odhaľuje svoj najhlbší osobnostný rozmer. Vyžaruje z nich ľudskosť, snaha o pravdu, spravodlivosť a pomoc iným pri riešení ťaživých životných problémov, otvorenosť, jednoduchosť, múdrosť i hlboká náboženská viera - dokonca aj v najťažších chvíľach jej života. Čitateľ tak dostáva intímny portrét veľkej ženy a mysliteľky v súkromí, pri filozofickej i pedagogickej práci, rodine, aj vo vlastnej tvorivosti a kontemplatívnom živote v kláštore. Zároveň získava obraz aj o kultúrnom a politickom živote v Nemecku jej doby, ktorý tvorí širšie pozadie jej korešpondencie.

Číta: prof. ThLic. PaeDr. Martin Weis, Th.D. Celkový čas: 5 hodín 31 minút Příběhy mimořádných žen, převážně urozených, ale i prostých, které se svými projevy blíženské lásky a svatostí zapsaly do dějin. O svatých královnách hovoří církevní historik profesor Martin Weis.Pozornost věnuje například císařovně Elii Pulcherii, svaté Uršule, královně Klotyldě nebo patronce francouzské metropole svaté Jenovéfě. Z českých světic zmiňuje Ludmilu, Anežku či její méně známou příbuznou Markétu.

v rozhovore s Daríom Menorom. Kniha Na ceste s Ignácom vznikla na základe rozhovoru Artura Sosu, generálneho predstaveného Spoločnosti Ježišovej, a Daría Menora. Delia sa o svoje názory s veľkou úctou k životu, kultúre a povolaniu. Pozývajú nás stať sa pútnikom na dobrodružnej ceste kresťanského života a uvažovať o ceste, ktorou prešiel svätý Ignác po svojom zranení v Pamplone. Jeho obrátenie mu umožnilo uvidieť nové svetlo, vďaka ktorému lepšie porozumel sebe samému i svojmu poslaniu vo svete. Aj my musíme hľadieť na svet a na vlastný život novým pohľadom. A uvedomovať si, že Pán je naším sprievodcom a tým, kto sa o nás po celý čas stará.Kniha obsahuje úvahy o dnešnom svete a o Cirkvi. Je venovaná všetkým členom Spoločnosti Ježišovej po celom svete, no rovnako dobre môže poslúžiť a duchovne obohatiť aj nás.

Neorealizmus medzi pamäťou a aktuálnosťou. Obsahuje rozhovor s pápežom Františkom o kinematografiiNeorealizmus patril k základom kinematografickej kultúry, ktorú pápež František neskôr rozvíjal a obohatil počas svojho vývoja a o ktorej vydáva jasné svedectvo aj jeho magistérium: nechýbajú totiž početné príležitosti, v ktorých sa pápež odvoláva na ten či onen film vo svojich príhovoroch a homíliách a nachádzame ich dokonca aj vo významných textoch jeho magistéria. Preto vznikla myšlienka rozhovoru s pápežom Františkom, ktorej cieľom je vytvoriť ucelený obraz jeho vzťahu ku kinematografii, no zároveň ísť i ďalej.V tomto rozhovore Svätý Otec potvrdzuje silu svedectva a dokumentácie filmových obrazov, priznávajúc niektorým z nich univerzálne hodnoty a schopnosť klásť otázky ľudskému srdcu. Okrem rozhovoru s pápežom Františkom sa v knihe nachádza úvaha, ktorá ponúka zamyslenie nad dôležitosťou vzťahu medzi pamäťou a dejinami, a ktorá vychádza zo skúsenosti neorealizmu: analýza, ktorá pozerá na fenomén neorealizmu bez filologických predsudkov ale zámerne rozširuje interpretáciu vo svetle aktuálnych udalostí a osobitne s prihliadnutím na úvahy pápeža na tento druh kinematografie. Na záver je dielo obohatené o doteraz nepublikované diela umelca Waltera Capriottiho, ktoré sa snažia o interpretáciu niektorých veľkých diel neorealizmu, rozširujúc pohľad aj za hranice kinematografie."Hľadieť je činnosť konaná čisto očami, ale na to, aby ste videli, sú potrebné oči a srdce. Neorealistické filmy nie sú dokumentárnymi filmami, ktoré by podávali jednoduchý očný záznam reality; podávajú ho, to áno, ale v celej jeho drsnosti, cez pohľad, ktorý strháva, ktorý pohne človekom v hĺbke, vyvoláva súcit. Rozdiel je v kvalite pohľadu, vtedy i dnes. Neorealistický pohľad nie je pohľadom z diaľky, ale pohľadom, ktorý približuje, dotýka sa reality takej aká je, ujíma sa jej, a to znamená, že uvádza do vzťahu." - Pápež František

Najdôležitejšie je ostať pokorný. Kňaz a mních benediktín. Napísal viac ako 200 kníh.Anselm Grün prináša prostredníctvom svojich kníh nádej a povzbudenie čitateľom na celom svete. Je to azda najznámejší súčasný autor duchovnej literatúry, jeho spisovateľské portfólio tvorí vyše 15 miliónov predaných kníh. V knižnom rozhovore hovorí páter o tichu, modlitbe, výchove detí, syndróme vyhorenia, peniazoch a ďalších aktuálnych témach. To všetko s presahom do jeho osobného života, názorov a postojov zoči-voči ponúkaným témam. Známy benediktín nás pozýva nahliadnuť za brány kláštora i jeho srdca. A odkrýva svet, v ktorom je dôležitá pokora. Pokora voči sebe i Bohu.

„Nechcime hľadieť v ústrety budúcnosti - tvorme ju.“ Antoine de Saint-Exupéry. Kniha Vízia kresťanského Slovenska ponúka všetkým, ktorí nechcú len hľadieť v ústrety budúcnosti, ale aj tvoriť lepšie a kresťanské Slovensko, plnohodnotné rozhovory so slovenskými osobnosťami z rôznych spoločenských sfér. Marián Čaučík, Ján Košturiak, Erika Jurinová, Jozef Mikloško, Pavol Danko, Eduard Filo, Miriam Lexmann, Jozef Haľko, Štefan Súkeník, Richard Vašečka, Eva Sičáková, Ján Buc, Miroslav Očenáš, Mário Tomášik, Vladimír Maslák ponúknu svoje vízie o zdravotníctve, školstve, podnikaní, výchove detí a mnohých iných oblastiach.Nechajte sa aj vy povzbudiť rozhovormi a kráčajte spolu s touto knihou v ústrety zajtrajšku s otvoreným srdcom. Budúcnosť je v Božích rukách, ale každý jednotlivec tvoriaci túto spoločnosť môže už teraz prispieť k tomu, aby bola niečím, čo vzbudzuje nádej, nie strach.

Život a lži Charlese Darwina. Během těch 150 let od vydání knihy O vzniku druhů oscilovala pověst Charlese Darwina mezi dvěma extrémy – sekulárním světcem a kacířem. Pravda je však mnohem komplikovanější. Zatímco Darwin byl podle všeho laskavým a spravedlivým mužem, jeho teorie evoluce a přírodního výběru byla jednou z nejdestruktivnějších myšlenek v dějinách. Kdo je tedy Charles Darwin? V co skutečně věřil – a co jeho výzkum skutečně prokázal? Benjamin Wiker nás ve své knize zbavuje mýtů a mylných představ a vše uvádí na pravou míru. Kniha Darwinův mýtus, poučná i názorná, stírá darwinistická politicky korektní pozlátka a předkládá kritickou, vědeckou analýzu Darwinova života i jeho velmi proměnlivé historie.

Teofil Klas, popredný katolícky básnik, nie náhodou práve v čase svojho životného jubilea – požehnaných osemdesiatin – darúva sebe i slovenskej kultúrnej verejnosti jedinečnú knihu, ktorá rekapituluje básnickým spôsobom, čo a ako prežil. Unikátny tvorivý zámer napísať lyrickú autobiografiu vyplynul z pocitu, že nastal čas „všetko podstatné akosi znova zosumarizovať, podčiarknuť a zrátať“. V úvodnom slove knihy autor ďalej vysvetľuje: „Zmyslel som si pospomínať na výrazné momenty, ktoré ma poznačili od celkom včasného veku, ba vlastne od narodenia, a ktoré ma sprevádzali peripetiami odvíjajúcej sa osobnej skutočnosti. ... Predsavzatie nadobudlo, napodiv, priam závratný objem, zrodilo sa z neho päť hrubých zväzkov básní viazaných spoločným titulom Pútnikova kapsa, kníh formálne absolútne netypických pre poetickú tvorbu, ale pritom plných tej najosobnejšej poézie.“Teofil Klas (vl. m. Jozef Zavarský) sa narodil sa 12. novembra 1940 v Trnave. Po maturite roku 1958 nesmel ísť pre kádrové dôvody ďalej študovať. Životnou dráhou sa mu stalo novinárstvo. Pracoval v týždenníku Technické noviny sedem rokov len ako tzv. externista a od roku 1965 ako riadny zamestnanec. Popri zastávaní práce sekretára redakcie a jazykového redaktora sa novinársky venoval písaniu z oblastí kozmonautiky, vynálezcovstva a zlepšovateľstva, slovenskej histórie vedy a techniky či zahraničnej populárnej vedeckotechnickej tlače. Od roku 1985 sa aktivizoval aj ako redaktor a člen redakčnej rady ilegálneho kresťanského časopisu Rodinné spoločenstvo. V pamätnom novembri 1989 sa s Technickými novinami po 31 rokoch rozišiel. Ďalšie roky boli turbulentné. Bol redaktorom i šéfredaktorom Katolíckych novín (do roku 1993), opäť sekretárom redakcie Technických novín, neskôr pôsobil ako knižný redaktor v bratislavskom Vydavateľstve Nové Mesto (1995 – 1997) a ako zástupca šéfredaktora v časopise Kultúra (1997 – 1999). Ako dôchodca sa stal tajomníkom Spolku slovenských spisovateľov (2003 – 2007) a v súčasnosti je členom jeho Predstavenstva (od roku 2013). Bol alebo je členom redakčných rád niekoľkých časopisov i členom sekcie slovesného umenia Rady Konferencie biskupov Slovenska pre vedu, vzdelanie a kultúru.Je laureátom Ceny Fra Angelica 2005 a Ceny mesta Trnavy za rok 2015 za celoživotné dielo.

Výběr dopisů, adresovaných v letech 1971–1984 bratru Patrikovi, současnému opatovi kláštera Sept-Fons. Jsou svědectvím o silném lidském vztahu, vykreslují vznešený ideál života s Bohem a podávají obraz o životě otce Jeronýma, duchovního obnovitele mnišského života v klášteře Sept Fons. Vypovídají o jeho věrnosti mnišskému povolání, o příkladné vytrvalosti v modlitbě a o schopnosti citlivě vést k této věrnosti a vytrvalosti i jiné.

Životopis slovenského katolíckeho laika Štefana Vlka (3. vydanie). Dal by Pán, aby toto skromné dielo prispelo k oživeniu duchovného života čitateľov a k uvedomeniu si, že zrodením všetci spejeme k večnosti, a pre jej blaženosť máme urobiť na tomto svete všetko, čo je v našich silách. To pokladal aj pán Vlk za prioritu nad všetkým ostatným.„Je isté, že dosiahnuť blaženosť nie je také ľahké, ale nie nemožné. Každý dostal od Pána Boha toľko schopností, že môže večnú blaženosť dosiahnuť. Každý dostal toľko sily a milosti, žeby mohol dosiahnuť aj najvyššiu dokonalosť. Tu na zemi je na to čas. Po prekročení prahu smrti už to možné nie je, už je neskoro. Keď budeme tu na zemi na túto skutočnosť myslieť, iste sa budeme rýchlejšie polepšovať. Avšak naše polepšenie závisí od nás. Od nášho sebazapierania závisí výška našej dokonalosti... Netreba sa báť, ale treba ihneď začať. Keď začneme a budeme stále postupovať v sebazapieraní, iste sa k dokonalosti dopracujeme“.„Áno, cesta sebazaprenia je bolestná, ale je istá a prináša mnoho duševného pokoja a radosti. A tie sú veru vždy krajšie a príjemnejšie, aj keď trvajú len okamih, ako všetky radosti sveta, po ktorých prichádza len sklamanie, nenávisť a strach“.„Tu na svete utrpeniu neujdeme. Alebo sa budeme dobrovoľne zapierať a budeme mať duševný pokoj, alebo budeme užívať radosti sveta a potom budeme cítiť vo svojej duši a v srdci nepokoj a strach. No akákoľvek bolesť a utrpenie s pokojným svedomím je nič v porovnaní s utrpením duševným, ktoré nám pôsobia naše hriechy“.„Teraz si môžeme vybrať, či trpieť s láskou a pokojom, alebo trpieť nepokojne a so strachom. Snažme sa sami vyhľadávať si utrpenie a sebazaprenie, ktoré nie je nikdy také strašné, ako hryzenie svedomia po hriechu. Dávajme dobrovoľne náhradu Pánu Bohu za svoje hriechy. Keď budeme takto robiť, je isté, že sa dostaneme do krásneho neba, kde sa budeme tešiť naveky“.(Z príhovorov Štefana Vlka)

Básnici a svätí. Známy slovenský literárny kritik a spisovateľ Ján Elen Bor (vlastným menom Ernest Žatko, 1907 - 1991) tvoril najprv na Slovensku a potom aj v emigrácii. V texte o Augustínovi, ktorý sa nachádza v prvej autorovej knihe s názvom "Návraty k minulosti", díva sa na Augustína predovšetkým ako na literáta, ktorého "Vyznania" sú aj literárnym dielom.

O živote kňaza Jána A. Beňa SDB.

Mnísi z Tibhirine – alžírski svedkovia viery. Kniha švajčiarskeho autora Isa Baumera približuje udalosti týkajúce sa únosu a dodnes nevyšetrenej vraždy siedmich trapistických mníchov z malého kláštora Notre Dame de l´Altlas v alžírskom Tibhirine. Na jar v roku 1996 ju spáchala radikálna Ozbrojená islamská skupina GIA a táto brutálna udalosť vyvolala celosvetovú odozvu.Autor, ktorý je odborníkom na problematiku východných cirkví, ponúka vo svojom diele životné príbehy priora Christiana a jeho spolubratov Christopha, Luca, Bruna, Célestina, Paula a Michele, ktorí si v období rozmáhajúceho sa terorizmu v deväťdesiatych rokoch minulého storočia rovnako ako všetci ostatní kresťania v Alžírsku kládli otázky: Odísť či zostať?Odcestovať alebo vytrvať?Ako čeliť reálnemu ohrozeniu vlastného života?A akým spôsobom podať v takejto situácii svedectvo? Dokumentárne spracovaná publikácia predstavuje aj ďalšie obete nábožensky motivovaného násilia v Alžírsku, napríklad biskupa oránskej diecézy Pierra Claverieho a jeho moslimského spolupracovníka Mohameda Bouschikiho. Prináša tiež básne a texty alžírskych mučeníkov a vysvetľuje súvislosti tragických udalostí v Alžírsku.

Kompletní bibliografie 1938 - 2011. Kompletní bibliografie kardinála Tomáše Špidlíka SJ je čtenáři předkládána po důkladném studiu celého jeho díla, databází doma i v zahraničí a archivních dokumentů. Představuje neocenitelný nástroj pro každého, kdo se chce svědomitě zabývat jeho osobou, dílem, a hlavně duchovním dědictvím. Odráží celek tajemství života kardinála Špidlíka, kterému pro soulad teologie a duchovního odkazu přináleží z tradice zaužívaný titul starec.

Bartolo Longo, služobník Panny Márie. Duchovný biografický román podľa skutočných udalostí.Príbeh, ktorý dokazuje, že pre Boha neexistujú stratené prípady.Kniha Zo satanistu svätec rozpráva skutočný a strhujúci príbeh Bartola Longa – muža, ktorý sa z temnoty okultizmu a satanizmu obrátil ku Kristovi a stal sa apoštolom ruženca, zakladateľom slávnej svätyne v Pompejach a svedkom mimoriadnej Božej milosti. Autor čitateľa vťahuje do dramatického vnútorného zápasu, cesty obrátenia, duchovného boja i zázrakov, ktoré sprevádzali Bartolov život. Kniha je silným svedectvom o moci modlitby, milosrdenstva a nádeje – pre každého, kto hľadá svetlo aj uprostred tmy.

Život Dory del Hoyo, prvej numerárky Auxiliar Opus Dei. Sú životy, ktoré sa na prvý pohľad nezdajú ničím výnimočné. No keď v ich blízkosti strávime nejaký čas, odchádzame povzbudení, najradšej by sme zostali. Akoby sme si v srdci odnášali kúsok ich tepla.Taký bol život Dory - život obyčajnej, jednoduchej a možno práve preto výnimočnej ženy. Ženy, ktorá sa stará, slúži a miluje. Ženy, ktorá nosí v srdci Boha a svedčí o jeho láske svojou prácou a úsmevom.

Papež František o svém životě poprvé vlastními slovy. Číta: Pavel Soukup, Filip Jančík Celkový čas: 7 hodín 14 minút Upřímné autorizované memoáry současné hlavy církve14 zastavení u dějinných milníků v kontextu Františkova života od začátku druhé světové války do současnosti.Při listování tou vzácnou knihou, kterou je sám život, nás papež František vede po stezce tvořené emocemi, radostmi a bolestí. Je to okno do minulosti, jež nám umožní lépe poznat naši přítomnost.Vůbec poprvé vypráví papež František příběh svého života, a to prostřednictvím událostí, které za posledních osmdesát let poznamenaly lidstvo. Svěřuje čtenářům i původ svých myšlenek, které mnozí považují za odvážné a pro jeho pontifikát charakteristické. Od jednoznačných postojů proti chudobě a ničení životního prostředí, až k přímému apelu na světové lídry, aby vytyčili jiný směr své politiky ohledně témat, jako je dialog mezi národy, závody ve zbrojení, boj proti nerovnostem.Od vypuknutí druhé světové války v roce 1939, kdy budoucímu papežovi byly téměř tři roky, až do dnešních dní Jorge Mario Bergoglio provází čtenářky a čtenáře svými vzpomínkami na své dlouhé, mimořádné cestě desetiletími. Papežův hlas a jeho velmi osobní vzpomínky se prolínají s řečí vypravěče, který v každé kapitole rekonstruuje historický scénář, do nějž jsou vzpomínky vloženy.Řečeno slovy pontifika: „ŽIVOT jde za světlem, tak aby zvláště nejmladší generace mohla naslouchat hlasu staršího a zamyslet se nad tím, co prožil na této planetě, a neopakovat chyby minulosti. Zamysleme se například nad válkami, které sužovaly a dál sužují svět. Přemýšlejme o genocidách, perzekucích, nenávisti mezi bratry a sestrami různých náboženství! Kolik je v nich bolesti! Jakmile dosáhneme určitého věku, i pro nás samotné je důležité vrátit se ke vzpomínkám a zaznamenat je, abychom si uvědomili to špatné a toxické, co jsme prožili, včetně hříchů, jichž jsme se dopustili. Ale také abychom si připomněli vše, co dobrého nám Bůh seslal. Je to sebezpytující cvičení, které bychom měli dělat úplně všichni, dříve než bude příliš pozdě!“„Neměli bychom zapomenout na to nejdůležitější poučení: Můžeme si znovu přečíst příběh našeho života, abychom jej uložili do paměti a mohli něco předat tomu, kdo nám naslouchá. Avšak abychom se všichni naučili žít, musíme se naučit milovat.“ – FrantišekKnihu na základě svých rozhovorů s papežem Františkem uspořádal vatikánský korespondent televize Mediaset Fabio Marchese Ragona.

O cestě z deprese, Bohu, sportu, svatosti a církvi. Boromejka Angelika Pintířová je pořád v pohybu. Pracuje v pasťáku, moderuje pořad v Českém rozhlasu, angažuje se v Papežských misijních dílech nebo ve Sdružení Ackermann-Gemeinde a ještě k tomu dokončuje doktorát.Zatímco dřív ji velké množství činností a zvýšený pocit odpovědnosti přivedly do deprese, ze které jí pomohly až léky, dnes už ví jak zpomalit a udělat si čas na odpočinek. V knižním rozhovoru odpovídá nejen na to, jestli se na lidi s psychickými problémy nedíváme v katolickém prostředí skrz prsty, ale také na otázky výchovy dospívajících, kněžského svěcení žen, hledání Boží vůle, smrti nebo svatosti. Co se naučila během sabatického roku v Rusku a Rumunsku? Smířila se díky službě u umírajících s vlastní smrtí? Proč čte Bibli všemi smysly? Proč si nebe představuje jako mistrovství světa v hokeji? A proč by křesťan měl být až do konce pořád v pohybu? S Angelikou Pintířovou si povídá Anežka Wiewiorková, redaktorka podcastového projektu Bez filtru.Sestru Angeliku Pintířovou pro knihu nafotila Jana Podhorská z Katolického týdeníku.Ivana Angelika Pintířová, SCB (1963), je česká řeholnice, boromejka, vychovatelka mládeže, rozhlasová moderátorka a diecézní ředitelka pro Papežská misijní díla. Po tajném vstupu do kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského vystudovala pedagogiku a ošetřovatelství, ale také DAMU, působila jako představená v několika řádových domech. Veřejné aktivity Angeliky Pintířové dalece překračují úzký řeholní rámec, je mediálně činná, aktivní na sociálních sítích, kde všude úročí své zkušenosti mj. z práce s delikventní mládeží. Je známá také jako jedna ze ošetřovatelek Václava Havla v posledních dnech jeho života. V roce 2022 obdržela Medaili za zásluhy o stát.Anežka Wiewiorková (*1994) je česká moderátorka, redaktorka Radia Proglas, spolutvůrkyně podcastu Bez filtru a publicistka.

75 svatých, kteří na cestě ke svatosti hřešili, trpěli a zápasili. Kdo jsou svatí, o kterých se dočtete v této knize? Ženy a muži, kteří se vzepřeli tomu, co od nich očekávalo okolí, kteří to nikdy nevzdali, kteří zažili těžko uvěřitelná dobrodružství, kteří žili nenápadně a obyčejně, kteří pocházeli z velmi komplikovaných rodinných poměrů, kteří ke svatosti dospěli skrze utrpení jejichž zmařené plány otevřely cestu pro ještě lepší věci, kteří zažili neúspěch, kteří brali svůj život s velkou pokorou jejichž velkorysost změnila svět, jejichž minulost byla velmi hříšná kteří byli milosrdní. V příbězích z jejich života se tak může najít každý z nás.