Životopisy

Modlitba za druhé a za svět: srovnávací studie. Kniha je mírně upraveným překladem doktorské práce autorky, v níž pojednává o tématu modlitby za druhé a za svět, nebo přesněji, o skrytém, a přece nesmírně účinném „bytí pro druhé“ v životě a díle dvou novodobých duchovních velikánů, svaté Terezie z Lisieux a starce Silvána z Hory Athosu.Každý patří k jiné duchovní tradici (v době jejich života byly navíc církev římskokatolická a pravoslavná ještě ve vzájemné exkomunikaci), a přece lze najít několik nepřehlédnutelných pilířů jejich spirituality, které jsou navzdory jinému vyjadřování nápadně shodné.Vypovídají tak o jediném Pánu a jediném Duchu, jenž byl v obou světcích u díla a v němž má svůj počátek i cíl jakékoli křesťanské putování; z tohoto pohledu studie ukazuje, že duchovní ekumenismus už vydává své plody a dialog mezi východní a západní církví může být velice obohacující.

Paradoxy, aforismy a postřehy. Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury.A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý.Vybral a preložil Alexander Tomský.

„Bůh je nekonečná radost.“ (Terezie z Los Andes)Terezie od Ježíše z Los Andes (1900–1920) je vůbec první chilská kanonizovaná světice. Může nás něčím oslovit mladičká karmelitka ze vzdálené země a zcela jiné doby, která zemřela v necelých dvaceti letech a navenek nic podstatného nevykonala? Její životopis je v lecčems nezvyklý až provokující, ale možná zjistíme, že k nám promlouvá překvapivě silně.Terezie z Los Andes nežila s Bohem až na Karmelu, ale žila své povolání již ve světě. Milovala nejen chvíle soustředěné modlitby, ale i jízdu na koni, cesty k moři a do hor, měla ráda plavání, hudbu a zpěv. To vše dělala v Bohu s Bohem, takže lidé v její blízkosti mívali zvláštní pocit Boží přítomnosti.„Proč pochybuješ o Bohu? Copak ho nevnímáš, když jsi se mnou?“ ptala se jednou svého bratra Lucha. Sama na sobě prožila, že karmelitánská spiritualita je vhodná pro každý životní stav, protože učí člověka žít s živým Bohem, žít ve víře neustále před jeho tváří, jak říkal prorok Eliáš. Terezie se tak stala inspirující postavou pro řadu mladých lidí: mnohé přitáhla k hlubšímu životu s Bohem, pomohla jim lépe žít jejich vlastní povolání. Zvlášť její dopisy jsou hlubokou duchovní četbou s důrazem na spiritualitu „bytí“, na rozdíl od spirituality „výkonu“.S jejím osobním povoláním je neoddělitelně spjato i tajemství smíru a oběti. Pán jí dal vnitřně zakusit něco z toho, co prožíval v posledních hodinách svého života zde na zemi. Terezie trpěla vnitřními zkouškami, temnotami, opuštěností, ale i nemocemi a předčasnou bolestivou smrtí. Všechny tyto zkoušky nevnímala jako příkoří, ale jen jako příležitost, jak více projevit svou lásku k Bohu a lidem: „Karmelitka, jak ji chápu já, není ničím jiným než adorující obětí.“

Františkánské prameny II.. V tomto nově zpracovaném druhém svazku Františkánských pramenů se setkáváme s nejstaršími životopisy sv. Františka, které vznikaly v rozpětí let 1226–1235. Mohli bychom se ptát, proč vlastně čerpat z Františkových životopisů, když máme přímo jeho spisy? Jenže v jeho spisech není zachyceno mnoho historických událostí, které dokreslují jak atmosféru doby, tak i podhoubí, ze kterého Františkovy ideály vyrůstaly. Proto se při snaze pochopit a proniknout ducha světce z Assisi bez jeho životopisů neobejdeme.

Súborné dielo, 3. zväzok. Súborné dielo sv. Terézie z Lisieux, 3. zväzokTeréziin život je spevom lásky. Už na prvej strane Autobiografických zápiskov hovorí: „Napokon, budem robiť iba jedno: začnem ospevovať to, čo musím opakovať naveky - Pánovo milosrdenstvo" Jej spev je vyslovene kresťanský: keď spieva, robí to pre niekoho, v mene niekoho a niekomu. Jej spev nie je nikdy egoistický; obracia sa na rodinu, na svoje sestry, na bratov misionárov, na svätých v nebi, na Pannu Máriu, na Boha. Je to predovšetkým duchovný alebo mystický dialóg s Ježišom.Terézia neprestajne vedie rozhovor medzi zemou a nebom. Jej poézia je v zásade „spevom z vyhnanstva" v cudzej zemi, na brehu, je spevom, ktorým sa obracia k nebu (Vlasti), alebo rozpráva o nebi. Tento Jakubov rebrík, tento vzdušný most, ktorý buduje medzi zemou a nebom, oslavuje Pánove milosrdenstva. Teréziina poézia vyjadruje neutíchajúci úžas, vzdáva vďaky Všemohúcemu, ktorý sa stal človekom a vzal na seba ľudskú poníženosť.

„Vlk je absolutně svobodné zvíře, které se na nikoho neváže. Vidím se v něm, protože nesnáším příkazy. Navíc, vlk je přítelem svatého Františka z Assisi, světce, kterého mám rád, protože se podle mě nejvíce podobá Kristu. …Jsem vlk, co se nechal pohladit Boží láskou. To je prostě fakt a je mi jedno, pokud mě má někdo za blázna.“ (autor)Herec a režisér Robert Hossein je u nás známý především rolí lamače ženských srdcí – hraběte Joffreye de Peyrac z filmů o krásné Angelice. V bilančním rozhovoru vypráví barvitým stylem o své rodině, o herectví, režírování a o tom, jak vidí životní hodnoty dnes, léta po své konverzi. Přes vysoký věk se pustil do režírování velkých představení s křesťanskou tematikou, které se hrají na stadionech. Zkrátka snaží se všemi prostředky „vyvést Pána Boha ze sakristií, kam ho odpůrci církve dvě stě let zavírali.“

Priťahuje nás nádej, ktorou nás ženy z Nového zákona inšpirujú. Dnes sa čoraz viac ozývajú hlasy o potrebe vzorov, o potrebe ľudí, s ktorými sa môžeme stotožniť a ktorých život svedčí o pravde, kráse, dobre, láske. Nie sme schopní skutočne „porozumieť", kým nám to niekto neukáže.Novozákonné ženy viery, odvahy a vernosti, ako napríklad Mária, Alžbeta, Jana, Lýdia, Féba a iné, nám to ukázali. Nech nám ich príklad dá silu stať sa ľuďmi Písma. Bez nášho ocenenia, pochopenia a napodobňovania ostávajú rozprávania o novozákonných ženách ponorené v hlbinách času. A nám hrozí, že budeme podobní iným kresťanom, ktorí ich slovo považujú za nezmysel a neveria alebo nekonajú podľa ich príkladu.Ale ak veríme, že ich život je prisľúbením pre nás, oživíme ich príbehy a budeme v ich príbehu pokračovať svojím vlastným príbehom. Potom si uvedomíme prisľúbenie slov, ktoré sú adresované komunite vo Filipách, ktorá sa zhromažďovala v Lýdiinom dome: „Robte to, čo ste sa naučili, prijali, počuli a videli na mne! A Boh pokoja bude s vami. " (Flp 4,9)„Vo všeobecnosti sa ženy v evanjeliách zobrazujú v pozitívnom svetle. Na postavy, o ktorých budeme počuť, si spomína ústna tradícia Cirkvi. Nemôžeme s istotou tvrdiť, že táto spomienka na istých ľudí znamenala, že sa stali učeníkmi a ostali členmi Cirkvi. No je viac než zaujímavé všimnúť si, že nijaká žena v evanjeliách nepristupuje k Ježišovi bez viery a ani jedna z nich neodchádza od Ježiša bezo zmeny.Táto zmena je často zaznamenaná na chválu ich viery. Zmena znamená, že človek opustí istú situáciu alebo stav a nahradí ho iným. Ženy, s ktorými sa Ježiš stretáva, vystúpia z tieňa svojho prostredia a vojdú do pamäte Cirkvi. Uvidíme, že evanjeliové rozprávania, ktoré hovoria o ženách, mnoho ráz vôbec nie sú o ženách. Príbehy, ktoré zaznamenali evanjelisti, sú skôr o Ježišovi a o tom, ako Božie kráľovstvo, ktoré hlása, ovplyvňuje ľudí. Ženy, podobne ako muži, sa menia v dôsledku stretnutia s Ježišom.Rozprávania o zázrakoch sú jedným z prostriedkov, ktorými raná Cirkev vyjadrila zmenu, akou človek prešiel, keď sa ho dotkol Ježiš. A hoci príbehy týchto žien nie sú v centre pozornosti evanjelistu, to, čo povie, nám dáva nazrieť do situácie žien v spoločnosti Ježišovej doby. Mnohé ženy, ktoré sa spomínajú v evanjeliách, sa najprv predstavujú z hľadiska nedostatkov: jedna má dvanásť rokov krvotok, iná je osemnásť rokov skrivená, zmrzačená. Ak sa ženy opisujú ďalej, je to najčastejšie vo vzťahu k mužovi: napríklad Jairova dcéra, Ježišova matka alebo matka Zebedejových synov. Niekedy sa hovorí, že ženy pochádzajú z istého miesta, napríklad vdova z Naimu, alebo jednoducho Sýrofeničanka."

Život a dielo Martina Luthera. Nová kniha o živote a diele reformátora Martina Luthera vychádza symbolicky v roku 500. výročia začiatku reformácie. Reformácie, ktorá nezmenila iba cirkev, ale výrazným spôsobom zasiahla do behu hlavne európskych dejín. Martin Luther iste patrí medzi svetodejinné postavy, o ktorých sa učia už deti na základných školách. Byť všeobecne známy, stať sa súčasťou dejepisných osnov však môže byť do istej miery zradné. Zradné v tom zmysle, že z človeka z mäsa a kostí sa stáva pojem, učebná látka či pátosom zahrnutý hrdina. Takým však mních, kňaz. učiteľ, doktor teológie Martin Luther rozhodne nebol. Na stránkach tejto knihy naopak začnete odkrývať dobrodružstvo obyčajného človeka. Človeka s citlivým svedomím, ale aj tvrdou hlavou. Človeka, ktorý práve v deň, keď na dvere wittenberského chrámu pribíjal svojich 95 téz, ešte ani len netušil, že spúšťa reformáciu. Človeka, ktorý sa ocitol vo víre vysokej politiky a nie vždy chtiac na seba upriamil pozornosť najmocnejších svojej doby. Človeka, ktorý údery dostával, ale vedel ich aj opätovať. Človeka, ktorý ani zďaleka nebol dokonalý, ale dokázal čeliť mnohým nástrahám a so cťou prijať váhu veľkej zodpovednosti za rodiace sa hnutie, ktorého bol otcom.Kniha zaujme všetkých, ktorí sa zaujímajú o fundovane podané historické diela so spoľahlivými informáciami z archívov, rovnako ako tých, ktorí obdivujú životopisy plné napätia, dobrodružstva a nečakaných zvratov.Andrej Žitňan, učiteľ a teológ

Svätá Hildegarda z Bingenu ako výnimočný zjav v dejinách kresťanstva si zaslúži pozornosť aj po stáročiach a v zmenených podmienkach, lebo jej odkaz sa naliehavo ozýva ďalej. Mala zvláštne leičiteľské či lekárske vedomosti a schopnosti, ktoré pravdepodobne sprevádzala aj nadprirodzená charizma uzdravovania. Už od malička mala rôzne videnia, a tak sa stala Rýnskou Sibylou. Svoje poslanie si plnila s nevšednou dôkladnosťou. Napriek chatrnému zdraviu dokázala nesmierne veľa. V tejto knižke sa dozviete nie len o živote Sv. Hildegardy, ale históriu kaplnky v Sliači. Knižka obsahuje aj fotografie.

Malá brožúrka s modlitbami a obrázkami svätcov.

Výklad Atanášova vyznání víry a výbor z liturgických zpěvů. Předkládaná kniha obsahuje překlad a komentář souboru Hildegardiných spisů, které se dochovaly pod názvem Výklad Atanášova vyznání víry. Druhou část knihy pak tvoří výbor z Hildegardiny sbírky liturgických zpěvů Harmonická symfonie nebeských zjevení."Duše vzešla z nebeské harmonie a cosi z té hudby má v sobě skryto."

Vrátnik Božej prozreteľnosti. Svätý Konrád z Parzahmu (1818 - 1894) bol kapucínom známym svojou nezištnou a vytrvalou láskou. Bol obyčajným vrátnikom v kapucínskom kláštore pri kostole Panny Márie v Altöttingu v Bavorsku. Svoju dobrotu preukazoval nespočetnému zástupu pútnikov prichádzajúcich na toto miesto. Na dvere kláštora klopali všetky typy ľudí: deti, chudobní, robotníci, mladí ľudia, nezamestnaní, matky, chorí, hladní, zúfalí... Keď sa ozval zvon, brat Konrád otvoril dvere, usmial sa a otvoril svoje súcitné srdce. Dával bez obmedzenia a bez toho, aby niekoho súdil. O zákonoch ekonomiky nevedel nič a dával, pretože ľudia boli chudobní a naťahovali k nemu ruky.Viac ako 100 000 pútnikov, ktorí ročne prichádzali do Altöttingu dávalo bratovi Konrádovi veľkú príležitosť k tomu, aby mohol prejaviť svoje dary. Slová, ktorými pri procese blahorečenia ľudia často charakterizovali jeho svätosť boli jednoduché: Bol to taký obyčajný kapucín, nič zvláštneho.Bol dobrý, vľúdny, láskavý, zbožný a pôsobil dobrým dojmom.Bratia z komunity ho nikdy nevideli namrzeného alebo rozčúleného. "Nepotrebujem nič," hovorieval. "Mám len chudobu." A práve skrze svoju chudobu sa veľmi obohatil. Stal sa vrátnikom Božej prozreteľnosti. Brat Konrád bol blahorečený v roku 1934 a svätorečený o rok neskôr - v roku 1935.

Ako povedal kardinál Poupard, táto kniha Dialógov s Pavlom VI. je vysoko nadčasová. Autor Jean Guitton píše tak, že sa tieto rozhovory zdajú skutočnejšie než priamy dialóg. Odhaľujú a približujú nám citlivosť tohto až prekvapivo moderného pápeža a poukazujú na jeho oddanosť svojej službe.Ukazujú nám, že blahoslavený Pavol VI. bol duchovným pastierom a otcom celého ľudstva. Táto kniha nám môže pomôcť porozumieť ako veľmi si tento pápež vážil všetkých ľudí aj ich náboženstvá a že za ľuďmi dokázal cestovať až za moria do ďalekých krajín.Recenzia Dialógy s Pavlom VI. na stránke blog.zachej.sk.

Královná mezi úzkostí a něhou. Když se k franskému králi Chlodvíkovi donesla zvěst o proslulé kráse Klotyldy a o její moudrosti se sám přesvědčil, požádal ji o ruku. Klotylda se poté vytrvale modlila, aby manžel přijal křesťanství. Nepolevovala ani tehdy, když byla víra obou vystavena zkoušce při náhlém úmrtí pokřtěného potomka, kdy nahněvaný Chlodvík považoval křest za příčinu neštěstí.Ač populistická beletrie chtěla z královny vykřesat neovladatelnou choleričku, historická svědectví hovoří o vyhraněné osobnosti. Účinně pomáhá těm, kdo se modlí za změnu života nejbližší rodiny. Je patronkou nervózních lidí a nemocných dětí. Svátek má 3. června.

Rozsahem krátká etická úvaha je založená především na evangeliu a na ignaciánské spiritualitě. Bergoglio poukazuje na rozdíl mezi hříchem či hříšností a zkažeností.

Staršia než všetci ostatní svätci Nového Zákona, možno menej historicky známa, avšak o nič menej dôležitá pri diele spásy. Sv. Anna je všade uctievaná, lebo i ona bola ústrednou osobou vykúpenia ľudstva. Jej život súvisí s Nepoškvrneným počatím Panny Márie. Označenie „dobrá matka“ si právom zasluhuje, lebo vychovala Bohorodičku.Kniha Svätá Anna je vyrozprávaním životného príbehu ženy, ktorá je pre mnohých možno ešte stále veľkou neznámou. Vhodné pre deti od 10 rokov.Odporúčame knihu Skrytý život svätej Anny (2024).

Neznáte mě takovou, jaká jsem ve skutečnosti, napsala sestra Terezie od Dítěte Ježíše mladému seminaristovi několik měsíců předtím, než zemřela. Kompletní dílo této karmelitky, včetně textů dvou kanonizačních procesů, bylo uveřejněno až po osmdesáti letech.Na základě těchto dokumentů napsal Guy Gaucher životopis určený zástupům těch, kdo chtějí poznat skutečný život Terezie do všech podrobností. Odmítl něco si vymýšlet či komentovat, aby zůstal věrný té, který prohlásila: Mohu se živit jenom pravdou.

Svatá Kateřina Sienská. Dvaadvacátý svazek edice Thesaurus přináší výbor z korespondence učitelky církve svaté Kateřiny Sienské. Z dochovaného souboru 381 listů pocházejících z let cca 1368–1380 vybírá 73 dopisů s cílem představit čtenáři bohatý vzorek adresátů i témat Kateřininých listů. První část knihy obsahuje všechny dochované listy adresované papežům Řehořovi XI. a Urbanovi VI. a doprovází je výběr dopisů dalším církevním a světským představitelům. V této části je možné sledovat mimo jiné vývoj Kateřininých politických výzev a jejích požadavků na nápravu církve. Druhou část knihy otevírá soubor všech dochovaných listů Kateřininu zpovědníkovi Rajmundovi z Kapuy, za nímž následují vybrané dopisy jí blízkým osobám. Z těchto textů více vystupují Kateřininy osobní vazby s její duchovní rodinou, společné ideje a duchovní souznění. Ať ve svých listech promlouvá k lidem vzdělaným či nevzdělaným, církevním či světským, obrací se na všechny podobným jazykem, plným abstrakce, jímž sděluje své mystické zkušenosti. Dává tak čtenářům okusit svou výjimečnou zkušenost Boha i své výjimečně získané poznání, které činí její jazyk tak osobitým.Svatá Kateřina Sienská (1347 – 1380), vlastním jménem Caterina Benincasa, byla italská řeholnice, panna a mystička, 4. října 1970 papežem Pavlem VI. jmenována učitelkou církve. Je považována za jednu z nejvýznamnějších žen církevních dějin. Usilovala o znovupřesídlení papežů do Říma a později o odstranění papežského schismatu. Je autorkou 381 dopisů a náboženských spisů.

Kniha je zbierkou textov nemeckých bosých karmelitánov, ktoré sa venujú piatim karmelitánskym svätcom: sv. Terézii z Lisieux, sv. Jánovi z Kríža, sv. Terézii od Dieťaťa Ježiša a Svätej Tváre, bl. Alžbete od Najsvätejšej Trojice a sv. Terézii Benedikte od Kríža.Všetci piati boli síce rehoľníci, no ich charizma, skúsenosť a spiritualita slúžila všetkým, ktorí hľadajú cestu, ako možno uprostred svojich „hrncov a panvíc“ (Terézia od Ježiša) žiť vo vnútornom spojení s Ježišom Kristom. Vďaka svojej stručnosti a jednoduchému jazyku pomohli texty mnohým čitateľom prehĺbiť svoj život modlitby a v mnohých spoločenstvách sa stali základom na rozhovory o viere.

Syn brusiča nožníc. Román o svätom Juliánovi Eymardovi, ktorý rozširoval úctu k Oltárnej sviatosti. Julián bol hlbokým mužom modlitby a všetky svoje námahy, utrpenia i prácu zameral na jeden stred - na zázrak Božej lásky v Eucharistii. Jeho súčasník svätý Ján Mária Vianney toto dielo odporúčal do Božej milosti.

autobiografia Antona Srholca. Kniha je presvedčivým dokumentom, duchovnou inšpiráciou, živým a priam fotograficky verným obrazom prostredia, ale aj hlbokým pohľadom do duše, myslenia a cítenia ľudí nevinne trestaných za komunistickej hrôzovlády – väzením a nútenými prácami v uránových baniach v Jáchymove. Je to autobiografické, živé rozprávanie človeka, ktorý prežíva, aj to najväčšie fyzické i duševné utrpenie, vďaka svojej hlbokej viere, nezlomnej vôli a obetavému priateľstvu spoluväzňov.Rozprávanie preto nepôsobí depresívne (je podávané neobyčajne zaujímavo, výstižne, duchaplne a mnohokrát veľmi vtipne), nie je iba obžalobou, volaním po odplate, ale núti nás všetkých vciťovať sa do situácie neslobodného človeka a uvažovať o tom, čo je v živote najdôležitejšie a najcennejšie. Z napísaných slov priam vyžaruje obraz ľudsky i duchovne výnimočnej osobnosti.

Stručný životopis Jána Pavla II.. Stručný životopis Jána Pavla II. Prakticky a pútavo spracovaný životopis pápeža Jána Pavla II. zaznamenáva všetky dôležité míľniky jeho života od narodenia až po smrť.

Myslenie brata Rogera je zhrnuté v tejto malej knihe, v ktorej nájdeme hlavné témy jeho života i rozprávania o stretnutiach, ktoré ho hlboko poznačili. Vnútorný život a solidarita s druhými majú pre brata Rogera jeden a ten istý prameň: Boha, ktorý môže iba dávať svoju lásku.

Gertruda z Helfty (1256-1302). Překlad zásadního díla vynikající osobnosti německé literatury, vzdělané svaté benediktinky z durynského duchovně-kulturního střediska Helfty. Myšlenkový svět Posla je vysoké úrovně, ale přitom je srozumitelný a jasný. Gertruda psala mnoho. Psát pro jiné pro ni bylo oblíbeným skutkem lásky.

Podľa rozhodnutia Druhého vatikánskeho koncilu sa majú v liturgii svätej omše veriacim štedrejšie sprístupniť poklady Biblie. Jednou z možností, ktoré nám liturgia ponúka, sú omšové čítania zo Svätého písma na sviatky svätých. Tieto úryvky zo Starého i Nového zákona nielenže ponúkajú aj také Božie slovo, ktoré v iných omšiach nemá príležitosť zaznieť, ale v spojení s príkladom a svedectvom konkrétneho svätca sú veľkým povzbudením pre nás, ktorí Božie slovo počúvame.Poľský karmelitán Dominik Wider biblické texty obohatil krátkymi zamysleniami. Vznikla tak praktická knižka, ktorá v sebe spája krátku informáciu o svätcovi podľa liturgického kalendára, úryvok zo Svätého písma, ktorý sa na jeho sviatok číta v liturgii, a aktuálnu úvahu nad biblickým textom. Kiež sú jej stránky pre nás povzbudením.

Život sv. Makríny (327 – 380) podáva príbeh ženy, ktorá sa po smrti svojho snúbenca rozhodla celý svoj život prežiť v ústraní na vidieku. Starala sa o svojich mladších súrodencov a ovdovenú matku a napokon aj o všetkých núdznych z blízkeho i vzdialenejšieho okolia. Na prvý pohľad nesmierne prozaický život vykresľuje s hlbokým citom pre jeho duchovné pozadie Makrínin brat, sv. Gregor.Život sv. Melánie (383 – 439) zobrazuje bohatú Rimanku zo senátorskej rodiny. Spolu s manželom sa rozhodli žiť ako „brat a sestra“ a začali rozdávať svoje majetky. Niekoľko rokov prežili v Afrike a nakoniec sa usadili v Jeruzaleme. Tu na Olivovej hore Melánia založila dva kláštory.Život sv. Olympie (368 – asi 410) opisuje životné osudy vznešenej Konštantínopolčanky, diakonky a pomocníčky sv. patriarchu Jána Zlatoústeho. Ich vzájomný vzťah dokresľuje zbierka sedemnástich Listov Olympii, pochádzajúcich z obdobia Jánovho exilu, v ktorých sa venuje otázke, ktorá najviac trápila jeho aj Olympiu – ako znášať utrpenie.

Dýka a kríž a muž, ktorý veril. David Wilkerson, vychudnutý vidiecky kazateľ z Pensylvánie, priniesol Slovo do newyorského geta v päťdesiatych a šesťdesiatych rokoch minulého storočia, aby priviedol mnohých z hlbín závislosti do výšin spásy. Nasledujúcich päťdesiat rokov potom obracal svoj zrak k utláčaným, zabudnutým, ktorých zvyšok národa zavrhol. Wilkersonov postoj bol zásadný – veril, že Boh mohol a chcel urobiť veľké veci v srdciach odmietaných a stratených ľudí. Bol vytrvalý a neodbytný práve vtedy, keď sa odmietol vzdať ľudí žijúcich na ulici, ktorí sa už dávno samých seba vzdali. Hľadiac do očí narkomanov a členov gangov, nadprirodzeným spôsobom v nich dokázal vidieť Krista. D. Wilkerson priniesol spojenie vytrvalej lásky a Božieho Slova do ulíc amerického mesta najviac zamoreného kriminalitou, čo zobrazil vo svojej najpredávanejšej knihe Dýke a kríž. Teraz si prečítajte zvyšok tohto príbehu, ako ho vyrozprával jeho syn Gary. Kniha Dýka a kríž a muž, ktorý veril je pútavé dielo, plné bolesti, nádeje a neutíchajúcej túžby, vyslovujúce posolstvo, aby ste brali vážne Božie volanie milovať týchto najmenších – keďže od toho závisí váš život.Gary Wilkerson (*19. 07. 1958) je tretí zo štyroch detí Davida a Gwen Wilkersonovcov. Je kazateľ v zbore Colorado Springs, misionár, autor kníh a prezident Global Challenge. Už ako 19 ročný kázal a ako 23 ročný založil zbor. Ešte predtým však pomáhal v Times Square Church, kde slúžil v zborových službách. Gary pokračuje v službách, ktoré začal jeho otec David Wilkerson. Venuje sa najchudobnejším, zakladá zbory, kliniky, sirotince a svedčí o Bohu po celom svete. Na svojich internetových stránkach pravidelne zverejňuje kázne a vyučovania.

rybár ľudí a nebeský vrátnik. Pútavý životopis sympatického svätca s čiernobielymi ilustráciami rozpráva o živote palestínskych rybárov, o stretnutí Šimona, neskôr Petra s Ježišom, o tom, ako toto stretnutie zmenilo jeho život a o prvých udalostiach Cirkvi, ktorej hlavou ho Ježiš urobil. Kniha je pútavým a zaujímavým čítaním nielen pre mladých, pre tých, ktorí obľubujú sv. Petra, i pre tých, ktorí sa s ním chcú zoznámiť, najmä ak je ich patrónom.

Inspirace pro báječný život. "Žiadne ruky, žiadne nohy - žiaden problém!" Touto vetou sa okúzľujúci mladý muž zapísal do sŕdc mnohých ľudí a stal sa povzbudením pre všetkých sklesnutých, unudených, trpiacich pocitom menejcennosti... Nick Vujicic sa narodil s fokoméliou - ako dieťa, ktorému chýbali obe ruky a nohy.Kniha je pohľadom do vzácnej duše tohto muža, ktorý vydáva svedectvo o nezlomnej sile jeho vnútorného ducha, pevne zakoreneného v Bohu. (Zuzana Ring)Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: Život bez hraníc a v roku 2016 vyšlo jej pokračovanie: Láska bez hraníc. Recenzia: Život bez hraníc na stránke Dobré čítanie.sk.

Knižka o Jánovi Pavlovi II. je napísaná jednoduchým a zrozumiteľným jazykom. Nájdete v nej odpovede na zaujímavé otázky:Bol Pápež dieťaťom, ktoré sa ulievalo?Koľko dal gólov?Čítal rád knižky?Deti sa v nej zoznámia s detstvom a mladosťou Pápeža, prežijú s ním jeho ťažké voľby ako aj kňazskú cestu. Avšak nie je to biografické rozprávanie, ale knižka hodnotná, plná tepla a humoru. Knihu dopĺňajú farebné ilustrácie Marcina Cisela.

Život sv. Jana Kapistrána, apoštola Evropy. Dnes už nám možná jméno Jan Kapistrán (1386–1456) téměř nic neříká, ale před 550 lety žil tento zapálený apoštol Evropy dokonce nějaký čas mezi našimi předky. Pocházel z horského městečka Capestrano ve střední Itálii. Po vystudování práv se stal soudcem v Perugii, posléze však vstoupil k františkánům. Vykonal mnoho cest po Itálii, navštívil také Francii, Holandsko a Svatou zemi.Vynikal svou výmluvností a horlivostí, což byly dobré předpoklady k tomu, aby se stal oblíbeným lidovým kazatelem. Svými kázáními doslova strhoval davy, takže kostel většinou nestačil všechny ani pojmout. I když v cizině kázal latinsky, jeho gesta a zjev přesto na posluchače silně působily.Jan Kapistrán ale Boží slovo nejen hlásal, nýbrž se jím sám také řídil – vedl kající život a pro četná uzdravení, jež Bůh skrze něho konal, měl pověst světce. Koncem července 1451 chtěl jít kázat i do Čech a setkat se s Janem Rokycanou, v Praze z toho však nastalo zděšení a Jiří z Poděbrad mu do ní zakázal vstup. Bál se totiž jeho řečnického umění, protože během Kapistránova působení v moravských městech, zvláště v Olomouci a v Brně, se přes čtyři tisíce lidí navrátilo z husitství do církve a mnoho jiných bylo uzdraveno.Když světec zjistil, že jeho úsilí dostat se do Prahy bude marné, odebral se do severních Čech, kde kázal v Chebu, Mostě, Tachově, Plzni a Kadani. V roce 1456 se účastnil tažení proti Turkům, spolu s vojevůdcem Janem Hunyadim a kardinálem Carvajalem. Když u Bělehradu rozhodovali, zda se mají pouštět do nebezpečné bitvy, Jan Kapistrán je přesvědčil. Tím se velmi zasloužil o slavné vítězství nad Turky v bitvě u Bělehradu, které bylo vybojováno 22. července 1456.

Soukromá korespondence světice z Kalkaty. Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku.Matka Tereza se už za svého života stala doslova symbolem milosrdenství pro lidi všech vyznání a životních cest. Její péče o nemocné, umírající a chudé, žijící na okraji společnosti, se setkala s uznáním a úctou po celém světě. Lidé obdivovali její prostotu a opravdovost a byli přitahováni radostí a pokojem, které z ní vyzařovaly. Málo se však zatím vědělo o jejím skrytém duchovním životě a o jejích vnitřních zápasech. Skoro nic také nebylo až do současné doby známo o zjevení, v kterém jí Kristus odhalil poslání jejího života: Pojď, buď Mým světlem.

Jeanne-Françoise Frémyot, baronka de Chantal. Její přirozenost a její milost. Konečně zde máme vskutku historický životopis svaté Jany de Chantal, který netrpělivě očekávaly ty, kdo si ji zvolily za patronku, a mnozí lidé, jejichž povoláním je žít evangelium "uprostřed světských starostí".

Skutky svätého Gorazda. Jednou z najtajomnejších postáv našej ranej stredovekej historie je najbližší spolupracovník svätého Metoda kňaz Gorazd, rodom Slovien. Podieľal sa na budovaní nesmierne významného dejinného diela: pokresťančovaní krajiny našich predkov. A predsa je pre nášho súčasníka takmer neznámou postavou. Hodnoverné dobové svedectvá zanikli v hlbinách viac ako jedenástich storočí...

Zpověď lékaře zlomených duší. Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu. Mluví o své konverzi, sleduje proměny naší společnosti po pádu komunismu a nabízí svůj neotřelý pohled i na věci budoucí. Kniha je protkána humornými i méně veselými příběhy z autorova života. Dvojí role psychiatra a duchovního zprostředkovává čtenářům jedinečný pohled na svět zdravých i nemocných, kněží i laiků, zpovědníků a psychoterapeutů, církve i společnosti. Max Kašparů s úlevou vzpomíná na primáře, který nové pacienty vítal slovy: „Blázinec je před branou. U nás je klid a pohoda.“ A v tom je i hlavní přínos této knížky: nejen otevřeně poukazovat na problémy naší roztříštěné společnosti, ale také nabídnout radu, jak dobře žít, abychom se nezbláznili.Jaroslav Maxmilián Kašparů, píšící pod jménem Max Kašparů (* 1950), je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, autor duchovní literatury a esperantista. Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v roce 2015, předtím byl jáhnem římskokatolické církve. K jeho odborným zájmům patří pastorální medicína a vztah mezi spirituální teologií, psychiatrií a psychologií. Je autorem desítek úspěšných knížek.

Spomienka na osobnosť jedinečnej ženy Blanky Bergerovej (1914-2009), ktorá neváhala riskovať svoj život na záchranu príbuzných v dobe hrôzy počas druhej svetovej vojny. Postavila sa zoči voči silám zla a podarilo sa jej zachrániť nielen rodinu, ale aj veľa iných. Po vojne sa vysťahovala do Izraela. Tam sa vydala a založila si rodinu. Napriek skromnému štýlu písania vystupuje zo stránok knižky výrazná osobnosť.Táto kniha je o zmobilizovaní úžasnej duchovnej sily, je o inštinktoch, optimizme, odhodlanosti, veľkodušnosti a láske k blížnemu. Keď sa už ostatní poddávali osudu, Blanka neraz úspešne pokračovala v boji o záchranu. Tento pútavý príbeh natoľko zaujal, že ho spracovala aj Slovenská televízia, ktorá ho ako dokument odvysielala v roku 2010. Viac zaujímavých informácií o knihe a o jej autorke, o projekte spojenom s vydaním knihy a vyššie uvedeného dokumentu môžete nájsť na stránke blankabergerova.com.

John C. Maxwell v knihe 21 zákonov vodcovstva skombinoval svoje postrehy a nevynechal ani časté chyby, ktorých sa lídri dopúšťajú. Nahliadneme do sveta biznisu, politiky, športu, náboženstva či vojenských konfliktov. Zákony líderstva, popísané v tejto knihe, určujú vašu osobnú efektivitu, ale aj efektivitu vašej organizácie.„Všetko stojí a padá s vodcovstvom,“ hovorí Maxwell. „Videl som, ako tieto zákony menia životy ľudí už vo viac ako deväťdesiatich krajinách sveta. Keď ich budete dodržiavať, ľudia vás budú nasledovať. Keď ich budete porušovať alebo ignorovať, nedokážete druhých viesť. Ale je tu dobrá správa: každý z týchto zákonov sa dá naučiť.“

Po prvý raz sa žene-novinárke podarilo preniknúť do súkromných priestorov najvyššej autority za vatikánskymi múrmi. Ako žije Ján Pavol II v súkromí?Ako vyzerá jeho deň, kto ho navštevuje, s kým sa priatelí? Ján Pavol II. zmenil každodenný život vo Vatikáne ako aj tradičné vzťahy s katolíkmi, s predstaviteľmi štátov, s tlačou a televíziou.

Mirjam - malá Arabka. Karmelitánska sestra Mária od Ukrižovaného Ježiša / 1846-1878/ prišla so svojími spolusestrami do Svätej zeme, z ktorej pochádzala a založila Karmel v Betleheme. Ako mladé arabské dievča žijúce v dedine Ibilin v Galilei raz počula vnútorný hlas: "...keď mi dáš svoje srdce, zostanem s tebou..." Tieto slová zostali v jej mladom srdci, zakorenili sa a keď vyrástla a dospela, nikto ju nevolal inak ako Ľalia Palestíny.Táto významná mystička, stigmatizovaná karmelitánka a obetná duša bola 13.novembra 1983 beatifikovaná vo Vatikáne pápežom Jánom Pavlom II. Je živou lekciou čnosti pokory a lásky k Bohu, k Cirkvi a k Svätému Otcovi. Nezvyčajnou bola jej úcta k Duchu Svätému. Svätému Otcovi Piovi IX. napísala dokonca petíciu a žiadala ho o prejav väčšej úcty a pobožnosti k Duchu Svätému v Katolíckej Cirkvi.Autorom tohto výnimočného životopisu je kňaz, ktorý žil vo Svätej zemi dlhšiu dobu. Patril ku kongregácii, ktorá karmelitánskym sestrám aj vo Svätej zemi poskytovala duchovnú službu. Pútavo opisuje míľniky jej životnej cesty a dopĺňa ich svedectvami karmelitánskych sestier, ktoré s Mirjam-malou Arabkou žili.

Kniha Wandy Półtawské je hořkou výpovědí o boji za lidskou důstojnost, kterou se systém, se vší svou inteligencí, silou a nadřazeností snaží v člověku důmyslně zničit. Ve vyprávění sledujeme autorku od zatčení, přes dlouhé roky věznění, jehož jednotlivosti jsou mimo naši fantazii, sledujeme příběh, kterému by nebylo možné věřit, kdybychom z četné faktografické literatury neměli potvrzeno, že právě takto se vše stalo. A když už čtenář doufá ve šťastný konec a tábor je konečně volný, přichází cesta domů, cesta plná napětí a vybičovaných nervů. A pak, po návratu a na svobodě, sny, v nichž se dívky, které opustily koncentrační tábor, do něj znovu vrací. Odtud i název knihy. Po přečtení tohoto svědectví ztratí člověk víru, avšak nikoli víru v Boha, nýbrž víru v člověka. Otázka totiž nestojí, kde byl Bůh během oněch strašných lékařských experimentů a následných poprav, nýbrž kde byl člověk. A přesto lidství a víra v člověka nějak podivuhodně, zázračně přežila. Nemůžeme nebýt vděčni Wandě Półtawské, která píše hořce, ale bez nenávisti, nemůžeme nebýt vděčni Maxmiliánu Kolbemu, Viktoru Franklovi, Edith Stein a mnoha dalším jmenným či bezejmenným vězňům za svědectví, že lze i uprostřed pekla zůstat člověkem.