Beletria

V prostredí sicílskej Savocy, na mieste, kde kedysi režisér F. F. Coppola nakrútil niekoľko scén legendárneho Krstného otca, si padnú do oka dvaja kreatívni mladí ľudia a rozhodnú sa stráviť spolu víkend. Počas vzájomnej pomoci pri hľadaní inšpirácie k tvorbe sa medzi nimi vytvorí mimoriadne blízky vzťah, ktorý sa od prvého momentu vymyká spoločenským štandardom. Pozvoľným odhaľovaním svojej neveselej minulosti sa ocitajú uprostred melancholickej romance a začnú si uvedomovať, že jeden v druhom nachádzajú oveľa viac ako len spoločníka na krátku letnú dovolenku...

Mike je obyčajný pracujúci muž. Kvôli svojmu nízkemu sebavedomiu nedokáže komunikovať so ženami, preto u nich nie je nijak zvlášť úspešný. Všetko sa zmení vtedy, keď v práci spozná vyzývavú Jane. Vôbec nie je jeho typ a všetkým, čo robí a hovorí, ho len privádza do zúrivosti. Jane ho však niečím priťahuje – nenechá sa odradiť Mikeovým prístupom a postupne si k nemu prebojuje cestu. Mike si pripadá ako vo sne. Je to však sen, z ktorého sa nechce prebudiť, alebo nočná mora?

Žena je jemné stvorenie, ktoré je určené byť priateľkou, manželkou, matkou, žienkou domácou ale aj divou, ktorá žiari, zároveň aj zranenou dušou, ktorá mlčí a trpí. To sme my ženy, každá z nás má v sebe iný "kód", kt. v nás objavujú tí správni muži ale aj tí, kt. nás dokážu dostať na samé dno. Dešifrovať ho je ako zvádzať boj na mínovom poli lebo žiadny muž nevie, ktorá sa mu podvolí a otvorí mu svoje srdce. Odvážne či zdržanlivé, každá raz svoju jemnosť prejaví a odhalí, čo jej duša skrýva. Kniha Ženskosť je spletenie ľudských príbehov, spomienok, bývalých lások, lásky samotnej, vášne a vzťahu medzi dvomi ľudmi. Annie Kollar je autorka básní, ktorá prišla s nápadom spojiť báseň s fotografiou. Henrieta Oliver je autorka fotografií, ktorá sa prvýkrát stretla s Annie Kollar v roku 2013 na prvom fotení. O pár rokov neskôr prišiel prvý impulz, spojili tvorby dokopy. Začali spolupracovať v roku 2015 a tvoriť prvú knihu Ženskosť. Táto dvojica sa chystá vydať aj ďalšie knihy, na ktorých už pracujú.

Bee Königswasserová sa v živote riadi pravidlom: Čo by urobila Maria Curieová? Ak by jej NASA ponúkla viesť vedecký projekt, Maria by neváhala ani chvíľku. Nikdy však nemusela spolupracovať s Leviom Wardom, Beeiným úhlavným nepriateľom. Po nepredvídaných udalostiach by však Bee prisahala, že z Levia sa stáva jej spojenec: podporuje jej plány, chváli jej nápady... a hltá ju tými prenikavými zelenými očami, až sa jej z toho neuróny môžu zblázniť. Otázka teraz znie: čo urobí Bee Königswasserová?

Olive Smithová, tretiačka na doktorandskom štúdiu, neverí na dlhotrvajúce romantické vzťahy. Ale jej najlepšia priateľka áno – a práve preto sa dostane do tejto šlamastiky. Dokázať, že naozaj randí, však nebude ľahké – vedci totiž potrebujú dôkaz. Preto spanikári a pobozká prvého muža, ktorého zbadá: Adama Carlsena, ich mladého a nadaného vyučujúceho… a všeobecne známeho kreténa. Olive nedokáže uveriť, keď súhlasí, že bude hrať jej falošného priateľa. Ich experimentu však hrozí poriadny výbuch…

Veda je stále plná romantiky! Aj najstráženejších teórií o láske! Teoretická fyzička Elsie Hannawayová cez deň vyučuje termodynamiku a po večeroch pracuje ako falošná priateľka, aby si prilepšila. Jack Smith, brat jej obľúbeného klienta, je experimentálny fyzik, ktorý zničil kariéru jej mentora a podkopal povesť všetkých teoretikov. A práve on sedí v prijímacej komisii na MIT, kam sa Elsie túži dostať. Elsie je pripravená na totálnu vojnu, ale zisťuje, že keď je s ním, nemusí sa hrať na nikoho iného. Bude Jack tým, pri kom uvedie do praxe svoje teórie o láske?

Prvý nástroj získali, avšak za akú cenu. Zvesť sa ihneď rozšírila aj do okolitých krajín a všetci boli odhodlaní získať ďalší. Nevaeh s ostatnými preto musia vyraziť čo najskôr, aby sa zmocnili druhého nástroja, nachádzajúceho sa v odľahlých končinách nepriateľskej krajiny Jarlan. Stretávajú sa so starými nepriateľmi, no pribúdajú aj noví, oveľa nebezpečnejší. Cesta, ktorá sa zdala byť jasná, sa komplikuje a bojovníci sú nútení rozdeliť sa, aby zmiatli nepriateľa, ktorý ich v tieňoch prenasleduje. Okrem toho Nevaeh trápi jej zničený vzťah s Aidenom. Má strach, že všetko, čo spolu zažili, je navždy stratené a netuší, akú cenu bude musieť zaplatiť, aby to napravila. Rovnako ju sužuje myšlienka, čo bude požadovať druhý Jazdec smrti za výmenu. Ustojí to alebo ju to opäť zlomí? Napriek všetkým prekážkam je však odhodlaná druhý nástroj získať, nech to bude stáť čokoľvek.V ďalšom pokračovaní série zažijete nielen kopec dobrodružstva, nebezpečenstva či vášne, no postupne sa otvoria otázky, kto mocní Jazdci smrti sú a odkiaľ sa vlastne vzali.

Za noci hustého dažďa a bleskov sa zjavil vír plný mágie a čarov, ktorý svojou silou siahal až k nebesiam. Krajinami sa ozývali strašlivé zvuky a vyzeralo to, akoby nariekala samotná zem. A potom nastalo ticho. Magický vír zmizol a vstrebal sa do zbraní, ktoré mali zmeniť priebeh nekončiacej vojny medzi krajinami. Vojnu, ktorú privolali samotní králi, túžiaci iba po moci. Mágia sa zmenila a tí, ktorí ju ovládali, spolu s ňou. Nastala nová doba, kde už zmenené nebolo naspäť navrátené. Táto doba stvorila bojovníčku, mocnú Nevaeh, ktorá túžila utiecť od bojov a všetkého, čo kedy poznala. Na ceste za slobodou sa však stretáva s nepoznanými tajomstvami, ktoré sa ukázali byť nebezpečnejšie, než si kto myslel. Prijme spolu s ďalšími udatnými bojovníkmi úlohu a zastaví svet pred úplnou skazou?

Keď sa Matthewov obchodík prepadne pod zem, ocitá sa vo svete mýtických bytostí, o ktorom nemal ani poňatia. Ak chce svoj obchodík nájsť, musí sa vydať na nebezpečnú cestu do samotného podsvetia. Stretáva Sirínu, okrídlené dievča, ktoré prišlo o svojich priateľov, rusalku, ktorá stratila svoje srdce, aj lešija bez mágie. Spolu sa vydávajú na dobrodružnú cestu plnú priateľstva, lásky a mágie na miesto, kde končia všetky stratené veci. Čo tam nájde syn podsvetia, ktorý prišiel o všetko?

Kultový román kráľovnej slovenského Wattpadu prichádza na knižný trh. Dvojdielny román Dohoda zaznamenal na platforme Wattpad viac ako MILIÓN čítaní!Vitajte vo svete newyorskej smotánky! Rodinná firma je blízko krachu a otec v snahe ochrániť svoje tri dcéry siaha po poslednej možnosti. Jednu z nich musí vydať za syna riaditeľa nadnárodnej korporácie. Ian Dalton sa však neuspokojí len tak s hociktorou z nich a kladie si ďalšiu podmienku. Jeho budúca nevesta musí byť panna. Nadya, študentka na prestížnej Newyorskej univerzite, sa proti tejto dohode búri a je presvedčená, že sa nenechá zlomiť akýmsi rozmaznaným synáčikom nechutne bohatého finančníka. Čoskoro však pochopí, že tento muž ju priťahuje ako magnet a nenecháva ju chladnou. Neostáva jej nič iné, iba balansovať medzi vlastnou dôstojnosťou a spaľujúcou vášňou. Bude tancovať tak, ako jej bude on pískať?

Spisovateľ Damian Noble uteká na chatu v horách, s cieľom napísať svoj najnovší román. Jeho hlavná postava, Adam, prežíva ťažké časy a jeho príbeh veľkou mierou vplýva aj na Damiana. Rozdiel medzi fikciou a realitou sa každou napísanou stránkou zmenšuje a Damianova samotná existencia začína byť ohrozená. Dokáže svoju knihu dopísať skôr než mu vyprší čas? Dokáže získať späť lásku svojej ženy? Alebo jeho démoni zničia všetko, na čom mu záleží?

Jupiter sa snaží po troch rokoch dostať späť na obežnú dráhu. Prečítate si v ňom novelu Jana Kotouča (prečítajte si aj rozhovor s autorom), poviedky Antona Stiffela, Jána Gálika a Zdena Jašeka, megainterview s niekoľkými americkými a anglickými spisovateľmi, rozhovor s predsedom Slovenskej akadémie fantastiky Františkom Gagom a čerešničkou na torte je komiksová príloha od Royal Dirties.

Mesto Pezinok je v ohrození. Nepriateľ z minulosti sa prebúdza a ide si po to čo mu kedysi patrilo. Dokážu ho tajomní strážcovia mesta zastaviť? Alebo budú potrebovať pomoc neznámeho mladíka, ktorý sa zdanlivo náhodou zaplietol do najúžasnejších udalostí vo svojom živote?

Večer čo večer berie starnúci spisovateľ svojich dvoch psíkov na prechádzku po jednej z rímskych ulíc. S poslednými vernými spoločníkmi, ktorí nechcú viac než kúsok nesoleného chleba, spomína na svoj príchod do mesta, prvé zamestnanie a dievča, do ktorého sa zamiloval, na kaviarne na námestí Popolo, kolegov -alkoholikov a pestrofarebnú bohému, ale aj na rozlúčky s blízkymi, ktorých mu vždy pripomenie rieka osudovo plynúca nocou.Gianfranco Calligarich sa v najnovšej knihe vracia do uličiek Ríma presne po päťdesiatich rokoch od svojho debutu Posledné leto v meste, aby nás neobyčajným jazykom presvedčil o tom, že nielen pre jeho literárne postavy, ale aj pre neho samotného je toto mesto osudové.

Príbeh slúžky. Román Spreneverené nebo vznikol vo veľmi krátkom časovom období mája až júna roku 1939, teda v pochmúrnej atmosfére všadeprítomnej hrozby nacizmu. Franz Werfel spracoval skutočný životný „príbeh slúžky“ – ako znie aj podtitul knihy – kuchárky Agnes Hvizdovej, ktorá pracovala v domácnosti hudobného skladateľa Gustava Mahlera. Hlavná postava románu pochádzala z moravskej obce Hustopeče a počas služby v Rakúsku si uchovávala katolícku zbožnosť rodného prostredia. Pre Tetu Linekovú bola pozemská existencia len dlhou prípravou na večný život. Robila teda všetko pre to, aby sa jej túžba po dobrom mieste v nebi splnila. Jej cesta za spásou a teda „do neba“ bola pre ňu nesmierne zložitá a plná omylov, nie však zbytočná. Román mal u čitateľov veľký úspech a bol niekoľkokrát sfilmovaný.

Malostranské povídky Jana Nerudy je sbírka povídek, které původně vycházely samostatně v časopisech jako Květy, Podřipan, Lumír či Národní listy - knižně vyšly poprvé společně v roce 1877. Dodnes jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších literárních děl české literatury. Náměty k nim čerpal Jan Neruda ze svého dětství a dospívání na Malé Straně. Mistrně v nich zobrazoval svérázný charakter této pražské čtvrti, zdánlivě klidný každodenní život zdejších měšťanů i prostých obyvatel, přesvědčivě zachytil atmosféru Malé Strany 19. století.Pražské prostředí je pro Nerudu symbolem českého životního stylu, zároveň ale vidí kriticky projevy maloměšťáctví, odsuzuje morálku českého maloměšťáka a jeho předsudky. Přesto Neruda v Povídkách malostranských skládá básnický hold své milované Praze. Digitální podoba titulu vydaného původně v roce 1957 pod kat.číslem XM 60001-3, jehož obal se v archivu Supraphonu nezachoval, proto jsme použili titulní stranu zkráceného vydání z roku 1984 pod kat.č. 1218 0641.

Tisíc a jedna noc je středověká arabská sbírka pohádek, orámovaná hlavním příběhem o moudré Šahrazád a krutém králi Šahrijárovi. Všechny její pohádky a příběhy vypravuje právě Šahrazád králi Šahriárovi, který byl kdysi oklamán svou manželkou, nechal ji tedy popravit a zanevřel na ženy a byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná.Každý den se tedy oženil s jednou dívkou, strávil s ní noc a ráno ji nechal popravit. Tak to bylo, než poznal Šahrazád... Ta krále požádala, zda mu smí večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak mu Šahrazád vyprávěla po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním a byly tak zajímavé, že král byl vždy zvědav na pokračování...Na našem albu uslyšíte dvě z nejznámějších pohádek - Aládín a kouzelná lampa a Alí Baba a čtyřicet loupežníků

Často se o něm mluví jako o jedné z největších anglicky psaných románů 20. století, stejně jako o nejlepším americkém literárním díle, které bylo kdy napsáno. Slavný román Hemingwayova souputníka v mistrném překladu Lubomíra Dorůžky. Jazz, láska, peníze a neutuchající naděje. Do New Yorku přijíždí Nick Carraway, mladý muž s představou, že mu všeobecný politický a hospodářský boom dá vydělat prostřednictvím obchodování s cennými papíry. Zabydlí se v malém domku na Long Islandu v sousedství honosného sídla záhadného zbohatlíka Jaye Gatsbyho, na dohled přes záliv k sestřenici Daisy. Právě tahle vyhlídka fascinuje Gatsbyho, který pořádá opulentní večírky plné alkoholu a sexu, jichž se ale sám neúčastní. Jeho velké peníze, velká gesta, velké naděje, „velké oči“ totiž směřují k Daisy Buchananové, k níž chová city z dob, kdy ještě zdaleka nemohl penězi plýtvat. Jenže poválečná doba, zdánlivě tepající extatickými jazzovými rytmy a vidinami lepší budoucnosti, příliš nepřeje snivým dobrodruhům. V nezkracované, více než pětihodinové audioknize se role vypravěče Nicka Carrawaye výtečně zhostil Filip Čapka, herec pražského Švandova divadla a držitel ceny Thálie.

Štorchovy dobrodružné knihy situované do pravěku mají své čtenáře už celé půlstoletí. Vedle Lovců mamutů patří Osada Havranů - příběh z mladší doby kamenné - k těm nejoblíbenějším. Ve zdařilé dramatizaci Vladimíra Kováříka ji Supraphon v sedmdesátých letech natočil s řadou známých herců, z nichž jmenujme alespoň Ladislava Peška, Petra Haničince, Ladislava Mrkvičku a Jiřího Ornesta. Titul násvrací do dob dávno minulých, kdy v lesnatém údolí na pravém břehu Veliké řeky /Vltava/ plném divoké zvěře bojuje opřežití kmen Havranů, k němuž patří i statečný chlapec Havranpírko. Ten si svou odvahou a mimořádnými činy brzy získá nejn obdiv a uznání celého kmene, ale i čestné místo u rodového totemu mezi zkušenými lovci.Zvuková podoba Štorchova vyprávění neztratila ani po letech nic na své přitažlivosti a svou věrohodností a strhujícím dějem plným napětí osloví i současné mladé posluchače!

Další, v pořadí už pátá "verneovka" řady ZA DOBRODRUŽSTVÍM v dramatizaci Jiřího Horčičky, který snímek zároveň režíroval, patří ve svém žánru k tomu nejlepšímu, co bylo pro Supraphon natočeno. Nemalý podíl na tom má herecké obsazení: Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jana Drbohlavová, Josef Vinklář, Otakar Brousek a další povyšují nahrávku na "herecký koncert". Napínavý příběh šíleného doktora Schulzeho, který se chystá obřím dělem smést s povrchu zemského "protějšek" svého "ocelového města, uvítají nejen milovníci klasika dětské dobrodružné literatury, ale i ti, kteří Julese Verna teprve objevují.

Výběr zpěvů z básnických eposů řeckého starověku. Audiokniha Ilias a Odyssea - obsahuje výběr z nejznámějších básnických eposů řeckého starověku, jejichž autorem je Homér. Recitují Karel Höger a Luděk Munzar. Komentář k původnímu LP 0 18 0424 z roku 1968:Přebohatou obrazností plastickou zvládl řecký člověk vzrušení, úžas i tíhu dojmů z tohoto světa a dal mu jméno kosmos, tj. řád. Sám pak vystoupiv nad přírodu tvořivou a dodnes udivující činností mýtotvornou, v níž usiloval pochopit nejen tento svět, ale i sama sebe, silně a úspěšně chtěl soulad s kosmem. Homérova Ilias a Odyssea, nejstarší písemné památky řecké, jsou v tomto smyslu nejen pochopením a výkladem života, ale i svědectvím mocné lásky k němu.Voltaire kdesi napsal, že Homér bude ještě dlouho slavný, protože jej nikdo nečte. Naše ukázky mají ctižádost - ostatně zcela v duchu antické tradice - přispět k tomu, aby byl tedy slyšen! Není ostatně žádným tajemstvím, že vskutku umělecká recitace přispívá podstatně nejen k optimálnímu pochopení verše, ale i k objevování takových složek básnického díla, které jsme předtím při tiché četbě nevnímali.Charakteristickými ukázkami z Iliady a Odysseje chceme dnešním ctitelům antické poezie přiblížit nedostižné vzory starořecké epiky, která se dožila rozkvětu počátkem I. tisíciletí př. n. l. u Aiolů v Malé Asii. Vzrušující a dramatická látka vyrostla ve vzpomínkách na boje o dobytí Troady, krajiny na severním maloasijském pobřeží, z tzv. trojského cyklu, jehož jádrem byla výprava Řeků proti Tróji.Obsahem Iliady jsou děje desátého roku dobývání Tróje. Vůdce Řeků Agamemnón je nucen vydat zajatou Chryseovnu a za to odnímá nejstatečnějšímu hrdinovi před Trójou Achilleovi jeho zajatkyni Briseovnu. Achilleus se rozhněvá a straní se boje. Jeho božská matka Thetis vymůže na Diovi slib, že Trójané budou tak dlouho vítězit, dokud se Achilleovi nedostane zadostiučinění. Teprve když Hektór, nejstatečnější z Trójanů, usmrtil Achilleova přítele Patrokla, Achilleus se opět účastní boje a zabije Hektora a mrtvolu vydá jeho otci Priamovi.S herojskou Iliadou kontrastuje výrazně spíše dobrodružná a pohádková Odyssea, která líčí osudy chytrého a lstivého Odyssea na bludné pouti při návratu do rodné Ithaky. Četní nápadníci Pénelopiny se po dobu Odysseovy nepřítomnosti ucházejí o její přízeň, pustoší dům i majetek Odysseův a nutí Pénelopu ke sňatku. Věrná Pénelopa však pevně věří v Odysseův návrat. Po četných nehodách přistane konečně Odysseus jako trosečník u ostrova Ógygie, kde jej poutala nymfa Kalypsó. S pomocí Faiéků se konečně dostane do vlasti, pobije nápadníky a šťastně se shledá s Pénelopou i se svým otcem Láertem.Obě homérské básně jsou zalidněny obsáhlou galerií individuálních charakterů, z nichž některé se blíží k typům vskutku nadčasovým. S Helenou, která svým půvabem přivodí vlastně válku mezi Řeky a Trójany, kontrastuje výrazně Andromacha, milující a oddaná choť Hektorova. Proti lehkomyslnému krasavci Paridovi statečný hrdina i něžný otec rodiny Hektór, hrdý Agamemnón, nebojácný Aiás, váhavý Meneláos, vznětlivý Diomédés, bystrý a chytrý Odysseus. V Odysseji má Helena neméně ušlechtilý protiklad v Pénelopě, oddané a věrné choti Odysseově. Krásný a statečný Achilleus bude vždycky dojímat krátkostí svého lidského údělu a nevýslovnou láskou k životu. Je pravda, že se tyto charaktery neopakují. Výrazně odlišené charaktery jsou pečlivě individualizovány. Homér tu vlastně uměním svého plastického realismu zachytil dovršující se proces zrození individua uvnitř rodové společnosti. Literární historie však při vší úctě k životnosti homérských charakterů jim vytýká jistou statičnost, nedostatek vnitřního rozvoje. Tato výtka je však podle našeho mínění jistým anachronismem. Ještě Goethe pod vlivem francouzského klasicismu kladl důraz na obecné v člověku; i jeho zajímá povaha jen jako výsledný stav, neví ještě o tom, že charakter se vyvíjí, utváří v činnosti! Nikde nelíčí charakter v procesu jeho vznikání. Charakter je tu spíše plodem přírody. Je to zpravidla převaha jedné složky, která převažuje a ovlivňuje tak daný charakter (Egmont ovlivňuje ostatní láskou, Faust touhou po poznání apod.).Neprávem bývá homérským hrdinům vytýkán nedostatek analýzy vnitřních zážitků. Teprve mnohem později, kdy mýtus již nebyl s to vycházet vstříc rozmanitým obměnám lidského soužení, novodobý román, zvláště psychologický, osamělé hledání vnitřní jistoty, rozvinul k dokonalosti umění introspekce a analýzy zážitků lidského nitra.Je-li oběma básním cizí líčení přírody jako pozadí jednotlivých dějů, básník často sahá k přírodě pro přirovnání vskutku sugestivní. Síla rozumu, statečnost, hrdinství, lidskost, přátelství a láska - to byl svět hodnot hrdinů v obou eposech Hemérových. A nebyl by to lidský úděl, kdyby s tou plností a vášnivostí života nekontrastovala skutečnost smrti. Poslechněte si jen rozmluvu Achilleovu se stínem mrtvého přítele Patrokla.Illias je tedy eposem války, Odyssea míru. Obě básně měly nesmírný význam pro Řeky, působily na jejich poezii i prózu, na umění výtvarné, na vědu, filosofii, na výchovu i na celý národní život Řeků. Pro budoucí věky se staly nedostižným vzorem epiky. Na rozhraní 6. a 5. stol. př. n. l. vznikla epická skladba Válka žab a myší, která paroduje látky malého významu, jež však byly odívány do tradiční epické formy. Do češtiny ji nově přeložil O. Smrčka (Světová četba, sv. 199).Významný je vliv homérských básní na evropské literatury zejména od 14. stol. (Petrarca, Boccaccio). Pohádkových momentů Odysseje používali Ariosro v Itálii, Spencer v Anglii, Hans Sachs v Německu. Také Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém (1575) nese stopy vlivu Homérova. Humanitní složky obou eposů vysoce ocenil Herder. Nemenší vliv měl Homér v Rusku (Puškin, Tolstoj, Gogol, Bělinskij).do naší staročeské literatury se sice dostala historie o válce trojské, avšak nebyla tu tlumočena tradice antická, nýbrž byla tu obměňována toliko vypravování poklasická. Naši romantikové studovali s nadšením mezi jiným také Homérovu Ilias a Odysseu. Plodem tohoto zájmu byl však toliko stesk a lítost, že se v naší dávné minulosti nemůžeme pochlubit něčím podobným. Snad i to byl jeden z motivů, jež vedly ke vzniku Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského.Až do novověku byl za autora obou básní pokládán Homér. Teprve v 19. stol. se rozvinula diskuse, jsou-li tyto básně mechanickým spojením navzájem nesouvislých epických básní na témata z pověstí trojského cyklu (teorie písňová), či vznikly-li rozšířením jakéhosi "jádra", které obsahovalo již všechny základní momenty látky obou básní. uvážíme-li výraznou jednotnost uměleckého plánu obou básní, sotva dáme za pravdu myšlence, že básně vznikly pouhým sebráním epických básní menších. Přijmeme-li však názor, že každá z obou básní musí být plodem jednoho autora, zůstává otevřenou otázka, je-li autorem obou Homér sám či máme-li předpokládat existenci autorů dvou. Tvůrcem Iliady se zdá nepochybně Homér, který pocházel ze Smyrny a žil asi v 8. stol. př. n. l. Soudí se, že Odyssea je asi o sto let mladší a že je rovněž dílem geniálního básníka, ovšem nám prý neznámého.Proč tedy právě dnes Homér? Také ve slovesném umění je dnes možno pozorovat mučivé zproblematizování člověka a lidského života vůbec. Příliš velká část moderní literatury propadá dnes samoúčelné sebepitvě, psychologismu a atomizaci duševního života. Zdá se proto, že je na čase věnovat větší pozornost lidským příběhům, v nichž se nejspíše potkáváme s celými lidmi, a tedy se skutečným a plnokrevným životem. Připomeňme tu jen strhující, byť protikladnou osobnost Achilleovu, "duši rekovnou a i pěvnou, vášnivou i něžnou, trpící i vítězící, velkou v hněvu i v lásce, slavnou v životě i smrti". Nemíníme tím nikterak popírat závažnost a oprávněnost krátké básně, kterou tak vášnivě obhajoval Ed. A. Poe a Ch. Baudelaire. Souhlasíme však s P. Claudelem, že cílem umění je "hledání celků, velikých mas, ovládaných mohutnou kompozicí", kde jedinec je toliko "jedním z částečných účinků". Je to ostatně zcela v souhlase s moderními psychologickými teoriemi osobnosti, která se rozvíjí jen v tvořivé interakci se svým sociálním prostředím. Klademe-li tedy dnes důraz v genezi osobnosti na sociální kontext, nepopíráme vůbec jedinečnost a neopakovatelnost lidské osobnosti ani obrodnou sílu jejích emocí, jimž je věnována převážná část tvorby lyrické. Méně často se pak v poezii epické mění v pouhou hru slov. Poezie přišla prý do rozpaků od chvíle, kdy jsme počali číst verše pouhýma očima! Vybrané nahrávky z nestárnoucích eposů Iliady a Odysseje v podání našich předních umělců vám v sugestivní kráse mluveného slova přiblíží dávný svět dramatických bojů, svět silných vášní, lásek i nenávisti, hrdinství, oddanosti, obětavosti a věrnosti. Dát pocítit znovu vášnivou lásku a vůli k životu navzdory všem jeho strastem, k životu, který nebyl dosud oslabován samoúčelnými reflexemi a v němž se dosud nerozpadla jednota poznání, cítění a jednání, to je v podstatě smysl našeho rozhodnutí darovat do diskotéky milovníku poezie alespoň v ukázkách odkaz z nejvzácnějších.

Pod dramatizací oblíbené románové kroniky Eduarda Basse situované do cirkusového šapitó je podepsán jeden z nejlepších režisérů tohoto žánru Jiří Horčička, který svůj zvukový přepis z r. 1985 režíruje a zároveň v něm i hraje.V nezbytné zkratce se mu podařilo zachovat dějovou linii zahrnující časový úsek téměř jednoho století i barevnost Bassova vyprávění o lidech z maringotek, pro něž životem byla jejich práce. Titul nepostrádá přitažlivost epiky i napětí příznačné pro Horčičkovu mistrnou režii zdůrazňující všechny přednosti Bassova textu!

Z komentáře režiséra Tomáše Vondrovice k prvnímu vydání hry v roce 1995: Zmoudření Dona Quijota je pro mě jedním z nejkrásněších snímků, které mi bylo dopřáno natočit. Měl jsem a dodnes ho mám rád z několika důvodů. Především pro hru samu, od mládí jsem ji ctil jako jednu z oněch "erbovních her srdce", s nimiž bych se rád někdy setkal; ale také proto, že, domnívám se, její akustický přepis v mnohém vyhovuje básnickému originálu Viktora Dyka věrněji, než to může dokázat jeviště - hra na fantazie tu není vymezena hmotným prostorem, milenci nepotřebují malované hory - a rána, kterou Quijote utrží v souboji, nevyžaduje rozličného komparsu. Dalším důvodem je, že jsem měl možnost vybrat si ideální soubor, který by se na jevišti sotvakdy mohl sejít; nemyslím tím na dva představitele hlavních rolí, pana J. Kemra a pan R. Hrušínského, ale skutečně na celý soubor a výkony všech dalších herců - však také práce probíhala podle toho, brali jsme jen to nejlepší a nenenechali se tísnit časem ani jinými vnějšími okolnostmi. Samozřejmě dominantní role i výkony obou pánů - pravých mistrů svého oboru - nelze zapomenout; dnes už si své dialogy o věčném ideálu, kráse a lásce doříkávají na jiné scéně, kde, jak věřím, nešťastné Quijoty nesužuje malost, závist ani nepochopení. Je paradoxní (ale možná i zákonité), že tenhle snímek čekal na okamžik, kdy bude smět spatřit světlo světa, víc než šest let. Jsem opravdu rád, že ta chvíle nadešla, i když mě naplňuje jistým zármutkem fakt, že se jí nedočkal ani jeden z protagonistů. Básnické poselství Viktora Dyka se tak - kouzlem nechtěného - stává i posledním hereckým vzkazem pana Kemra pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Poéma Vladimíra Holana (1905-1980) Noc s Hamletem patří bezesporu mezi vrcholná díla české pozie. Poprvé vyšla knižně v roce 1964, byť byla napsána již v padesátých letech, ale Holan tehdy příliš nevyhovoval politickým poměrům v zemi a tak si tato skladba musela na knižní vydání počkat.V listopadu roku 1963 byla Holanova Noc s Hamletem druhou inscenací Poetické vinárny Violav Praze. V režii jejího ředitele Vladimíra Justla v ní účinkovali R. Lukavský, D. Sedláčková, M. Doležal. Představení se hrálo řadu let a stalo se legendou.Radovan Lukavský, nezapomenutelný představitel Shakespearova Hamleta na prknech Národního divadla, tak zůstal s postavou Hamleta spojen i poté, co s divadelní rolí skončil, byť v podobě proměněné.V roce 1968 toto legendární představení nahrála v Divadle hudby firma Supraphon. Tento skvost supraphonského archivu posíláme za posluchači v digitální podobě k pátému výročí úmrtí Radovana Lukavského († 10. března 2008)

Velký otec moderní literatury, Giovanni Boccaccio, napsal své nejslavnější dílo v polovině 14. století. Od té doby žil Dekameron po celá staletí oslavován i zatracován, parafrázován, napodobován. Zesta příběhů, které si v Dekameronu vypráví společnost sedmi mladých urozených dam a tří mladých mužů na odlehlém zámečku u Florencie, kam mladí lidé uprchli před morem, načetl Miloš Kopecký koncem šedesátých let povídky tři, jež tvoří základ naší nahrávky. Dva z příběhů mají silný erotický náboj, všechny tři jsou však neobyčejně aktuálním obrazem platným i pro svět dnešní. Přetvářka, chtíč a hamižnost, zde vtipně odhalovaná na postech nejvyšších, nevymřela s dobou počínající renesance a její vláda dosud neskončila.Miloš Kopecký je při četbě tohoto základního kamene evropské prózy ve svém živlu a pověstnou ironii a břitkost uplatňuje skvěle nejen v již zmíněných příbězích milostných. Klasika, která překvapí, uchvátí a vzruší!

Nejznámější humoristický román české literatury všech dob v reprezentativní audio podobě. Deset excelentních českých herců a mistrů mluveného slova se podělilo v nahrávacím studiu o četbu Osudů dobrého vojáka Švejka. Každý herec originálním a nezaměnitelným způsobem interpretuje jeden úsek románu - jednu Švejkovu epizodu. Ti nejlepší současní čeští herci jsou zárukou skvělé zábavy a originálního uměleckého podání: Josef Somr, Bohumil Klepl, Petr Nárožný, Miroslav Donutil, Václav Postránecký, Václav Vydra, Arnošt Goldflam, Rudolf Hrušínský, Martin Dejdar a Pavel Zedníček.Švejk v podání českých herců, které máte rádi!

Ukázky z divadelních her mnoha autorů a divadelních scén vydával v minulosti Supraphon na různých titulech (České drama, Inscenace, které nás zaujaly, Významné inscenace Vinohradského divadla, profily jednotlivých herců atd.).Ukázky z her Válka s mloky, Bílá nemoc, Loupežník, Ze života hmyzu - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, jejichž autorem je Karel Čapek.

Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“ Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok… Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.

Lidé mají rádi zvířata - nejen, že je pozorují, ale že se v nich vidí. Tuší a čtou z nich vlastnosti, jež v nich samých bývají utajeny. To je všeobecná věc. Někdy si z nich odvozují vlastnosti, které jim samým chybí. U psů hledají věrnost, přítulnost, nahrazují jim kamarády. Přímočarost zvířete, jeho instinktivní chování, působí na lidskou psychiku osvobodivě.Humorista Jaroslav Hašek měl zvířata rád od malička. Už v domácnosti jeho matky se všichni museli podřídit panovačným choutkám jejich kocoura Bobeše, z něhož se postupně vyvinul tyran, ovládající celou rodinu. To však Jaroslav netušil, že se v dospělém věku stane znalcem různých druhů psů - kynologem, a že "svět zvířat" se stane jeho profesí. Jako literát - humorista totiž nenašel zaměstnání (redakce se bály jeho štiplavého humoru) - a proto vstoupil do časopisu Svět zvířat, jehož redakce i zvěřinec jsou umístěny v Košířích. Jsa nyní redaktorrm "odborného listu" musel se naučil "pomlouvat zvířata", totiž shánět poznatky a detaily o jejich vlastnostech, aby uspokojil zájem čtenářů. V prvním "zvířecím fejetonu", otištěném v tomto časopise, nazvaném příznačně O jednom hrozném psu, vytvořil portrét psa- tuláka, který byl navenek "tak ošklivý" - až byl krásný. Po zákonu uměleckého obrazu vyjádřil zde vlastní ideál tuláka, bohéma a satirika. V redakci Světa zvířat získal nový redaktor obrovskou zkušenost. Naučil se pracovat s prameny a příručkami - Brehmův Život zvířat byl mu každodenní zoologickou příručkou. Psal o všem možném - o opicích psohlavých paviánech, o žralocích u Messiny, o afrických ptácích a jiných zajímavostech ze života zvířat. Jenže nic netrvávěčně. Po čase, když jeho prameny začaly vysychat, začal objevovat nové, neznámé rysy a vlastnosti - a když ani to nedostačovalo - začal si prostě "neznámé" tvory vymýšlet. S gustem mystifikátora psal o prahorní bleše inženýra Kúna, o ještěrech a ptácích třetihor, dokonce si dovolil přejmenovat sojku na nový druh ptáka "ořešníka" - protože prý sedává na ořechu - apodobně. Odběratelé a odborníci -zoologové se pochopitelně dotazovali, psali a stěžovali si majiteli listu - a Hašek dostal "padáka". Ten se však nevzdal. Rozhodl se pro samostatné podnikání. Na jméno své ženy, která neměla o jeho plánech ani tušení - založí si vlastní obchod se zvířaty. - čili tzv. Kynologický ústav A začal podnikat. V časopise Svět zvířati jinde nalezneme řadu inzerátů, v nichž Hašek oznamuje, že zakoupí různé druhy psů, které umístí ve vlastním zvěřinci. Jak sehnat dostatečné množství exemplářů, nemáte-li peníze, abyste je mohl zakoupit? Hašek si věděl rady. Najal sluhu Čížka, košířského občana, který nejen že dovedl psy, dovedl je také opatřit. Na svých potulkách Prahou odlákával chovatelům jejich miláčkya sbíral některé zatoulané "exempláře", které pak uzavřel v Haškově košířském obchodu. Jak se o tom dočtete ve Švejkovi. A tím jsme u našich dvou ukázek. V první z nich, v humoresce Můj obchod se psy, líčí autor humorně, jak došlo k založení "kynologického ústavu" a jak sluha Čížek obstarával nové exempláře. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že tato brilantní "zvířecí" humoreska je do značné míry vzata ze skutečností - dnes by se řeklo, že to je vlastně reportáž, anebo "literatura faktu". Podobně je tomu i v druhé ukázce, s názvem Má drahá přítelkyně Julča. Zdánlivě jde o fantastickou grotesku. Je možné, aby se cvičená opice psohlavého paviána zmocnila pistole a vkroji tyrolského citeristy Jägerleho vystrašila výstřelem stařičkého trafikanta, bydlícího v přízemí v Košířích čp. 249 pod Cibulkou, téměř k smrti? Tady zřejmě pracovala Haškova humorná fantazie. Jenže: dlužno podotknout, že šimpanzí samice Julča, alias "tyrolák Jägerle", skutečně v roce 1909 v Praze existovala! Vystupovala jako cvičená opice v pražském Varieté(dnes Divadlo v Karlíně), zprvu společně s cvičeným opičákem "konzulem" Petrem. Zanedlouho poté, když o jeden a půl roku mladší opičák Petr svými kousky Julču zastínil, octla se "na penzi" a byla zřejmě dodána do zvěřince Světa zvířat v Košířích. Že v ní její cirkusové návyky a touha po uměleckých produkcích zřejmě neutuchly, o tom svědčí naše ukázka. Podlenázoru literární kritiků může být tato "zvířecí" causerie Haškova klidně srovnávána s humoreskami Chestertona, Wilda, Čechova a jiných evropských humoristů. Slyšíme-li tyto dvě ukázky brilantního "zvířecího" humoru, zde v interpretaci Vojtěcha Dyka, napadne nás zvláštní věc: tento autor musel mít psy a zvířata velice rád, neboť je dovedl nejen bedlivě pozorovat, ale dovedl se vciťovat do jejich světa a charakterizovat ty jejich vlastností, jež se až nápadně podobají lidským; Jako milovník a přítel zvířat nacházel Hašek modely chování, jež bývají u lidí skryty zástěnou "výchovy" a přetvářky. Zvířata mají prostě čistou duši - jsou naivní a bezprostřední, jako děti, ale nedovedou lhát. Jsou proto hlubinným zrcadlem lidského chování a lidské duše. Snad proto si je Hašek tolik oblíbil. S jistou nadsázkou lze říci, že Haškův přístup ke srovnání života zvířat a lidí je u tohoto autora nejen jímavý, ale i v jistém smyslu - filozofický.

Pohádky na albu z roku 1977 jsou určeny pro větší děti. Album obsahuje dramatizaci:O kurážné Majdalence O uplakaném králiO líném a mlsném králiscénku z dílny S+H: Co dokáže lidské srdceMajdalenku, která se nechala naverbovat do války místo svého tatínka, hraje Pavlína Filipovská, v dalších rolích mohou malí posluchači slyšet Josefa Kemra, Ilju Racka,Ladislava Peška a další.

Z komentáře k původnímu LP 1218 4033 Supraphonu z roku 1985:Divadlo má své legendy a svou přítomnost. Velký herec se stává legendou už v době, kdy ještě tvoří na jevišti a je přítomen i tehdy, kdy odešel: v divadle žije jeho duch a jeho legenda....K jedné z těchto legend patří Vlasta Fabianová...Modrá růže je kompozice ze vzpomínek Marie de Saint Exupéryové, matky spisovatelovy, z jeho dopisů a uměleckých i faktografických intermezz, prologu a epilogu. které frázují jak vzpomínání matky, tak synovy listy. Je to text, s nímž se Vlasta Fabianová se svými životními i uměleckými zkušenostmi a svým smyslem pro tradiční hodnoty mohla ztotožnit - s jeho radostmi, ozářenými dechem vzpomínky, i s jeho tragikou, která je neúprosně doslovná.Jakoby v něm bylo vše, čím prošlo její herectví: psychologie, expresivita, lyrismus, včetně jisté nostalgie, patos tvrdé skutečnosti, a taky ono téměř civilní, přesněji řečeno prosté, všední vědomí životní reality bez pláštíku klamné iluze. A stačí na tu radost i bolest jen hlas, hlas, který vždycky měl a stále má tu jedinečnou barvu, hlas, který nikdy nebyl všeobecný...Vladimír JustlAntoine de Saint-Exupéry † 31.07.1944Lída Engelová a Vasta Fabianová

Karel Čapek napsal své protiválečné drama podle svých vlastních slov jako reakci na "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur".Dílo vzniklo nedlouho před vypuknutím 2. světové války v roce 1937; reaguje na současnou situaci v Evropě a předpovídá válku; je silně antifašistické, protiválečné a je plné symboliky. V jisté neidentifikované zemi se objevuje diktátor, který chce válku, ale zároveň s ním se objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Touto nemocí onemocní i diktátor, jeden chudinský a mírumilovný lékař Galén nachází proti ní účinný lék. Nabízí diktátorovi, že ho vyléčí výměnou za mír... Bílá nemoc není ve skutečnosti tělesnou nemocí, ale představuje nemocnou mysl nakaženou ideologií fašismu a nacismu. V dramatizaci, kterou vydal Supraphon v roce 1982 na LP pod kat. číslem 1118 3131, účinkují skvělé herecké osobnosti jako např. Rudolf Hrušínský, Václav Voska, Boris Rösner, Dana Medřická, Martin Růžek, Alos Švehlík, Čestmír Řanda, Jana Šulcová a další.

Strhující románové zpracování atentátu na Reinharda Heydricha v mistrném podání Ladislava Freje barvitě i fundovaně popisuje scénu domácího odboje stejně jako exilovou vládu, výcvik parašutistů v Anglii, přípravu atentátu, okolnosti i situaci po něm. Všechny zúčastněné ve svižných dialozích ukazuje jako lidské bytosti s jejich slabostmi a touhami. Zároveň poskytuje realistický obraz i postoj představitelů Říše a odhaluje vyšetřovací postupy gestapa, přičemž historické události předkládá nečekaně napínavou formou.

Povídky z jedné a druhé kapsy a Apokryfy patřily a stále patří k nejúspěšnějším knihám klasika české moderní prózy Karla Čapka. V šedesátých letech minulého století natočil Supraphon některé z povídek a aforismů s tehdy předními interprety, kteří dnes představují legendární tzv. starou gardu Národního divadla a vydal je na černých dlouhohrajících gramofonových deskách. My jsme podstatnou část nahrávky podrobili akustické renovaci a nabízíme vám ji nyní jako dvojalbum, které nezklame ani ty nejnáročnější posluchače.Literární klasika ožívá ve skvělém podání hereckých legend!

Dramatizace Jiřího Horčičky na motivy historického románu Patnáctiletý kapitán vypráví dobrodružný příběh o patnáctiletém plavčíkovi americké velrybářské lodi Poutník Dicku Sandovi.Dick je nalezenec, kterého vychovává jako své vlastní dítě rejdař Weldon, majitel lodi Poutník, jejíž skoro celá posádka zahyne při rybolovu, naživu zůstane jen Dick, paní Weldonová se synem a bratrancem, několiik černošských pomocníků, pes Dingo a tajuplný lodní kuchař Negoro. Odvážný Dickse se ujme řízení Poutníka.Účinkují Jaroslav Kepka, Jiří Adamíra, Ladislav Mrkvička, Vilém Besser, Blanka Bohdanová a další.

Tento komplet nabízí tři známé a často vydávané verneovky v klasických dramatizacích s prvního boxu (Cesta kolem světa za 80 dní, Dvacet tisíc mil pod mořem, Dva roky prázdnin, Supraphon a.s. 2009). Uvítají jej jistě nejen mladí posluchači seznamující se s dobrodružným světem Julese Verna, ale i jejich otcové, kteří s Vernovými romány vyrostli.Pokračování kompletu mapujícího dílo Julese Verna!

Čo vedie ľudí k tomu, aby zaútočili na iných? Čo cítia? Čo v ľuďoch spustí inštinkty, ktoré ich zmenia na krvilačné zvery? Román Deň na trhu opisuje židovské pogromy a masovú hystériu na maďarskom vidieku po druhej svetovej vojne. Na týždennom trhu neďaleko Debrecína sa v máji 1946 skupina žien vrhne na židovského obchodníka s vajcami a na smrť ho umučia. Svedkom udalosti je učiteľova manželka rozprávačka príbehu. Rozbúrený dav sa zväčšuje ako oheň, neberie ohľad na ženy, deti či starcov. Udalosti z tohto krvavého dňa sa rozprávačke vybavujú v spomienkach spolu s inými udalosťami zo života dediny a rozličnými spôsobmi rozmotávajú klbko často až obludných, a predsa prekvapivo prepojených medziľudských vzťahov.Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Naježil hřbet instinktem lovce jako pokaždé, když spatřil na jabloni poskakující vrabčáky. Zahrada zakletá v ledu se, po mírné noční oblevě, před zvědavýma očima docela malého kotěte proměnila ve velké dobrodružství…Pokračování krátkých povídek Ireny Mondekové zahajuje poetická miniatura o kocourkovi Františkovi a, jako u autorky pokaždé, jsou všechny příhody inspirovány skutečnými hrdiny. Jsou veselé i vážné, tak, jak je přináší život sám...

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

Neuvěřitelná výprava do samého srdce nacistického zla: portrét jedné z nejtemnějších postav Hitlerovy nacistické elity – Reinharda Heydricha, strůjce a vykonavatele holocaustu, šéfa Hlavní říšské bezpečnosti včetně gestapa – doprovázený komentářem jeho manželky Liny, který autor pořídil na základě podrobných rozhovorů. Doughertyová píše o jeho beznadějných vyhlídkách na zaměstnání v době německé hyperinflace a nezaměstnanosti a o jeho vstupu do nacistické strany jednak skrze náklonnost jeho snoubenky Liny von Osten a jejího otce k nacismu a jednak kvůli pověsti, která na něj vrhala stín, a sice, že byl po otci částečně židovského původu. Sledujeme Heydrichův raketový vzestup v hierarchii nacistické strany – od majora SS přes plukovníka až po brigádního generála. Před třicítkou se stává zástupcem Heinricha Himmlera, rozšiřuje SS a gestapo a vypracovává plány na „konečné řešení židovské otázky". A po celou dobu slyšíme hlas Liny Heydrichové, která byla po jeho boku až do jeho smrti v osmatřiceti letech a jež se pohybovala v nejvyšších sférách nacistické strany.