Beletria

Komentář k původnímu LP 1 18 1863 z roku 1976: Jednoho podzimního večera zaujatě vyprávěl Ota Pavel o své představě zaměstnání. Chtěl být převozníkem. Na břehu řeky by měl malý domek a loďku a nejvíce by ho zajímal fialový západ slunce, když je řeka klidná a potom nejrůznější typy lidí, které převáží přes řeku: nešťastníky i fantasty, kariéristy i vynálezce, milence i opuštěné. Naplatu převozníka by nezáleželo, záleželo by spíše na tom, jak by lidi poznal, aby o nich mohl psát. Ota Pavel činil v životě všechno pro to, aby především poznal lidi, o kterých bude psát. Proto vyjel s Duklou do New Yorku a nosil míče a dělal pomocníka, aby mohl psát o tréninku mezi mrakodrapy. Chodil za sportovci na stadión, chodil na stavbu, jel se podívat na lety na lyžích do Jugoslávie a potom studoval Frenštát, protože ho zajímal kromě Rašky taky místní fanda lyžařství. Sám kladenský rodák, jezdil na Kladno, aby dosvědčil, jak se z chudého města havířskébalady stává moderní průmyslové město. Nazývali ho snílkem, Don Quichotem a já nevím čím vším, ale ani jedno to přirovnání nesedělo. Když jsem si prohlížel světničku Kolji Ostrovského v Soči, kde okno stínil strom eukalyptu, myslel jsem na Otu Pavla. Správce Ostrovského muzea mi vyprávěl o bolestech hrdiny-spisovatele, o tisíci zlověstných hodinách, které sžíraly mladého spisovatele, ale onse nepodal: takřka v hodině smrti diktoval svůj rukopis románu. V Soči, v malé světničce s bílou, tvrdou postelí a starým psacím strojem, jsem si vybavoval naše schůzky a rozhovory s Otou Pavlem. Kdybych napsal, že Otu Pavla zajímal především člověk, byla by to fráze, protože spisovatele ani nic jiného zajímat nemůže. Když napíšu, že z běhu maratónského zajímal autora právě ten maratónec, který sice doběhl poslední, ale na obrátce maratonu vzal jídlo a pití pro svých šest dětí, je to myslím přesná charakteristika Pavlova zájmu.V kontextu české literatury se objevilo jménonovináře - spisovatele, jehož kniha "Smrt krásných srnců" bude vždycky událostí. A ta kniha poslední, ze které vám čte Jiří Sovák, to je ta "hlavní kniha života", jak říká leningradská básnířka a spisovatelka Olga Bergholcová. Pavel psal reportáže, scénáře, napsal reportážní knihu "Dukla mezi mrakodrapy" a "Plná bedna šampaňského", napsal knihu sportovních povídek "Pohár od Pánaboha" a "Syn celerového krále". O každé z nich se mnoho napsalo, diskutovalo, každá z nich přinesla inspirační zdroj, odkrytí další neznámé polohy člověka. Ota Pavel pocházel z havířské rodiny, bráchové i otec dělili duší na právo rukou a lopaty. Obdivoval se Hemingwayovi i Čapkovi, uznávál Čechova jako kronikáře srdce a společnosti, četl rád Faulknera. Miloval stručnost a věděl, že do života patří poezie. Miloval hudbu, řeku, lidi, a to i ty, kteří mu nevěřili anebo mu ubližovali.Měl rád děti a knížky. Měl rád mužnost a chytrost, a proto chválil Tarasova a sovětské hokejisty, miloval procházky Leningradem, stále snil o své řece a nejraději vyprávěl o praskajícím dřevu a krbu s ohněm, o teple, které ten krb vydává. Byl vášnivým milovníkem řeky, rozuměl rybám, protože ho nikdo na světě nepřesvědčil, že ryby nemají svoji rybí duši. V tom si byl podobný s Jozefem Krónerem. Ota Pavel ho jako herce miloval a asi ještě trochu víc mu herecky fandil právě pro to jeho bláznovství po rybách. Na rybách, při rybách a při meditování o rybí duši poznával znovu hlubiny lidského srdce. Chtěl napsat veliký sportovní román, ale nemohl se k tomu odhodlat. Psal chvatně, věřil, že musí psát každý den aspoň stránku a dokonale to plnil navzdory neúprosnému času a smrti, která na něj číhala. Byl těžce nemocen, alesvěřil se, že kdyby neviděl člověka ze dna životní propasti, neporozuměl by mu tak dokonale. Byl sportovním redaktorem v rozhlase i v novinách, nedělal rozdílu mezi novinářem a spisovatelem, protože vynikající novinář je lepší než špatný spisovatel. Ota Pavel byl vynikající novinář a vynikající spisovatel. Člověk a spisovatel obyčejně neví, kdy píše svoji "hlavní knihu života". Třeba hrozně chce a myslí si: to je ono. A ono to právě ono není. Anebo jenom tak, jenom tak jak dýchá vypoví to, co vypovědět chce a ejhle: na světe je kniha života. A kdyby byly ještědesítky a stovky dalších, jenom ta jediná nebo dvě útlé knížečky budou "knihou života"."Smrt krásných srnců" a "Jak jsem potkal ryby", dvě útlé knížečky, dohromady menší než jeden román, jsou "hlavní knihou" Oty Pavla. A jsou to také výrazné kapitoly české literatury. Převozník na břehu řeky, který čekal na fialový západ slunce, tolik lidí potěšil. Nejméně tak, jako kdyby jim nabídl svoji loďku. Tolik lidí dopravil na správný břeh, protože jim připravil nádhernou chvilku při čtení, stejně tak, jako kdyby vyjel se svou loďkou od chudého přístavu třeba na otevřené moře, kde loví rybář svoji rybu života. Měl rád rybáře na všech mořích kde byl, všichni byli jeho bráchové. On sám zůstal na břehu řeky. Smrt předčasně přetrhla sen, ale řeka plyne, loďka na břehu se houpá a příběh stále platí. Několik jeho epizod si poslechněte právě z této desky. Tuto překrásnou nahrávku v interpretaci Jiřího Sováka posíláme v digitální podobě za svými posluchači u příležitosti čtyřicátého výročí úmrtí Oty Pavla († 31. března 1973)

Josef Švejk, slavný hrdina románu Jaroslava Haška, představuje v našem životě téměř mýtus. Generace čtenářů znají zpaměti celé pasáže z této proslulé knihy. Tak, jako je spojen obraz Švejka s obrázky Josefa Lady, je zvukově propojen Švejk s Janem Werichem. Ten namluvil Švejka nejprve pro loutkový film Jiřího Trnky a posléze načetl celý román. Jeho interpretace zůstala zachována v kompletu 17LP, které postupně vycházely v letech 1977-83. Kromě Jana Wericha četli některé postavy Vlasta Burian (polní kurát Katz), Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a František Filipovský (redaktor). Supraphon vydal v roce 2008 celý soubor na 13CD, nyní toto vydání opakuje ve formátu 2CD-MP3. Komplet je doplněný i o bonus se záznamy nahrávek Ference Futuristy z roku 1936, Divadla Větrník z roku 1946 a dosud nevydanými zkušebními snímky s Janem Werichem. Vydání kompletního Švejka je vždy mimořádnou kulturní událostí celonárodního významu, která osloví nejen znalce Haškova díla, ale i ty, kteří Švejka nikdy nečetli a nyní budou mít příležitost jej poslouchat ve skvělém a humorném přednesu Jana Wericha.

Jsou příběhy ze kterých čerpáme celý život. Lze v nich najít porozumění, procitnutí, naději či něhu. A není pohádka jako pohádka a princ jako princ. A také, sopky se musí vymetat, jeden nikdy neví. Poslechněte si Malého prince od člověka, který je s ním bytostně spjatý.

Krásnou češtinu, laskavé vyprávěčství a také trochu "prvorepublikové" atmosféry zachycuje nahrávka vybraných Povídek z jedné a z druhé kapsy Karla Čapka. Literární skvosty interpretují mistři mluveného slova - pánové Ladislav Mrkvička, Josef Somr a Stanislav Zindulka. Ať již považujeme Čapkovy povídky za významné dílo naší literatury 20. století či za ukázku české detektivky, jsou díky mistrovské práci s českým jazykem a poutavému autorskému stylu stále nejoblíbenější četbou pro všechny generace.

Jak již titul napovídá, jde o perly z klasiky českého humoru od Jaroslava Haška. Dokonalému přednesu Jana Wericha úspěšně sekundují Jiřina Šejbalová (paní Müllerová) a Vlasta Burian (feldkurátKatz). Nahrávky z let 1953-1966 patří mezi klenoty archivu Supraphonu! Obsah: Zasáhnutí dobrého vojáka Švejka do světové války Dobrý voják Švejk na policejním ředitelství Švejk jde na vojnu Švejk simulantem Švejk vojenským sluhou u polního kuráta Švejkovy nehody ve vlaku Švejkova budějovická anabáze Švejkovy příhody v Királyhidě

Jeden za všechny, všichni za jednoho! Toto heslo hrdinů klasického historického románu Alexandra Dumase zlidovělo. Svůj podíl na tom má jistě i skutečnost, že dobrodružství tří královských mušketýrů a jejich mladého přítele d'Artagnana se dočkala několika filmových podob. My Vám nabízíme velkolepou zvukovou dramatizaci, v níž uslyšíte celou plejádu vynikajicích herců: Viktora Preisse, Miroslava Moravce, Jiřího Sováka, Růženu Merunkovou, Blanku Bohdanovou, Václava Postráneckého, Rudolfa Hrušínského a další.

Tzv. "Velká dramatizace" stejnojmenného románu Karla Maye uzavírá zvukovou trilogii dobrodružství legendárního náčelníka apačů Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda, kteří patří již několik generací k nejoblíbenějším klukovským hrdinům. V titulní roli Lukáš Vaculík. Hudbu složil, stejně jako pro obě předcházející mayovky, Ladislav Štaidl, který ji také se svým orchestrem nahrál.

Všem milovníkům verneovek známý příběh hraběte Teleka, geniálního vynálezce Orfanika a zlověstného barona Gortze Kolem tajemného, polozříceného hradu v sedmihradských Karpatech, kam se uchýlil před lety zmizelý poslední majitel se svým společníkem, geniálním, avšak zatrpklým vynálezcem Orfanikem se odehrává mnoho podivuhodných a vzrušujících dobrodružství. V dramatizaci klasického dobrodružného příběhu Julese Verna, účinkují Ladislav Mrkvička, Jiří Adamíra, Vladimír Brabec, Martin Růžek, Klára Jerneková a další.

Dramatizace románů Julese Verna z archivu Českého rozhlasu. Hrají: Jiří Bartoška, Hana Maciuchová, Petr Čepek, Zlata Adamovská, Radovan Lukavský, Václav Knop, Vladimír Brabec, Martin Myšička, Andrea Elsnerová, Jiří Štěpnička, Miroslav Táborský, Ilja Racek a řada dalších. Klasik dobrodružné a vědecko-fantastické literatury, slavný francouzský spisovatel Jules Verne, psal své romány ve druhé polovině 19. století, dodnes jsou však čtenářským lákadlem pro ty, kteří milují vzrušující děj a objevy napínající fantazii k prasknutí. Tři skvělé "verneovky" byly předlohou k dramatizacím tohoto kompletu, bohatým na napětí, dramatický spád, proměny prostředí a především dokonalou hereckou interpretaci.Cesta do středu Země je vědecko-fantastickým dílem o dalším světě, který existuje pod námi. Děti kapitána Granta pak napínavým vyprávěním o dobrodružstvích, která prožijí dvě statečné děti při hledání svého ztraceného otce na třech kontinentech. Hvězda jihu líčí vzrušující situace na diamantových polích Jižní Afriky. Převod literatury do zvukové podoby je ve všech třech realizacích do té míry kongeniální, že souznění s původní předlouhou účinek na posluchačovu fantazii dokonale umocňuje. Dramatizace tří románů klasika vědecko-fantastické literatury.

Z komentáře k původnímu LP albu DV 5512 vydanému Supraphonem v roce 1959: Romain Rolland (*29.1.1866 - †30.12.1944) je jedním z největších a zároveň nejpokrokovějších tvůrců francouzské a světové literatury. Povídka Petr a Lucie byla poprvé vydána v roce 1920. Rolland v ní vyjádřil svůj odpor proti nesmyslnosti útočných válek a vysoce umělecky v ní zobrazil jímavý příběh lásky dvou mladých lidí, jimž válka vzala život. Je to básnický protest proti všem jejím hrůzám i zlům a zároveň i občanské vyznání o kráse a velikosti života. Příběh Petra a Lucie je lyrickou písní mladé lásky. Její čistota, krása a něžnost je tu zpívána na pozadí válečné vřavy, rozbitých srdcí a hlav. Místo růží tu vybuchují bomby a mezi polibky teče krev. Paříž mezi 30. lednem a 29. březnem posledního válečného roku 1918 vytvořila její prostředí.Jednota života a básníkových názorů vydaly tu lidem podivuhodně živý zpěv o lidské touze, bolesti a hrdinství, o štěstí a nadějích srdce. V tomto smyslu je osud Petra a Lucie též připomínkou bdění. Je výzvou všem lidem dobré vůle k vzájemnému dorozumění a ke shodě, je zpěvem za mír! Naše gramofonová dramaturgie se dlouho zabývala myšlenkou, co z díla tohoto významného světového umělce nahrát a předložit veřejnosti. Náš přístup k úpravám "Petra a Lucie" vycházel i z těchto zkušeností a upravovatel úzkostlivě dbal na zachování jak hlavních myšlenek díla, obsažených v úvahách spisovatele, tak i o zachování čistoty stylu a zvláštní jemnosti celé povídky. Režie Ludvíka Pompe i herecké výkony, zaznamenané na tomto snímku, jsou v duchu díla a podtrhují i v detailech jeho vzrušenou dramatičnost při zachování všech jeho lyrických půvabů a požadované komornosti. Hudební část snímku tvoří citace ze stejnojmenného symfonického díla českého skladatele Jana Hanuše (*1915). Domníváme se, že i hudební doprovod je tu funkční a že zvýrazňuje a působivě dokresluje atmosféru příběhu, jeho mladost a baladičnost. Překládáme veřejnosti dílo, jež bude věčně živé, neboť je zasvěceno boji za mír a za krásu života. Mír je konečným smyslem všeho konání a lidského snažení. Není to heslo, ani prázdné slovo. Nikdy proto nezněla naléhavěji slova Romaina Rollanda, připsaná všem prostým lidem: "Vezměte se za ruce a vytvořme kolo míru!" Karel Boušek, 1959

Tak zní zákon džungle. Stačí jen naslouchat! Dobrodružství ztraceného chlapce, jehož pronásleduje krutý chromý tygr Šer Chán, ale zachrání ho vlci. Získává jméno Mauglí, a aby mohl být přijat do vlčí smečky, musí se za něj zaručit ještě další dvě zvířata: starý medvěd Balú, který vyučuje mláďata zákonům divočiny, a pardál Baghéra. Vyprávění sestává z povídek, přičemž Mauglí (Jan Zadražil) je hlavním hrdinou více než poloviny z nich, další dotvářejí obraz džungle i jejích obyvatel a ukazují osudy jednotlivých zvířat v podání herců jako David Novotný, Marek Lambora, Igor Bareš, Jan Vlasák, Marek Holý a Jaromír Nosek. Příběhy napsané v 19. století pro současné děti citlivě převyprávěla Jitka Škápíková. „Jan Vlasák je profesionál a dostane-li se mu správné příležitosti, umí textu dodat další rozměr; umí i v intimním prostředí nahrávacího studia vytvořit iluzi prostoru, času a postav.“ ‒ naposlech.cz

Audiokniha Divotvorný hrnec - je slavný muzikál Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Na audioknize kromě autorů uslyšíte také Rudolfa Cortése, Václava Trégla, Soňu Červenou a další. V komediálním příběhu, zasazeném do pomyslného jihoamerického státu Missitucky, hraje vlastně hlavní roli hrnec plný zlata. Jihočech Josef Maršálek jej před odchodem z domova ukradne třeboňskému vodníkovi Čochtanovi v naivní víře, že díky němu v Americe snadno zbohatne a své jediné dceři Káče zajistí tak bezstarostný život. A protože zmíněný hrnec má navíc kouzelnou moc splnit tři přání, není tu nouze o překvapivé dramatické zápletky.

Zeyerova dramatizace romantického příběhu lásky Radúze a Mahuleny čerpá svou krásu z několika silných pramenů: z hluboké symboliky slovenské lidové pohádky, z poetiky a dramatismu Julia Zeyera, s nímž uchopil tuto vzácnou látku, a z výjimečného talentu tehdy 23 letého skladatele Josefa Suka. Ten později vyznal, že čas práce na Radúzovi byl nejkrásnější dobou jeho života. Skladatelský talent rozvíjel pod vedením A. Dvořáka a inspirací mu jistě byla i opětovaná láska k Dvořákově dceři Otilce. Romantický příběh věrné lásky Radúze a Mahuleny tak padl na úrodnou půdu. Sukova hluboká a krásná hudba obstála ve zkoušce času v podobě orchestrální suity - jeho Pohádka dnes patří ke klenotům české hudby. Zeyerova hra se po úspěšné premiéře v Národním divadle (1898) dočkala celé řady ztvárnění. Dnes se poprvé na albu objevuje neopakovatelná nahrávka s hvězdným hereckým obsazením (mezi mistry jeviště na nahrávce exceluje okouzlující Marie Glázrová v roli Mahuleny a Václav Voska coby Radúz) a se Sukovou hudbou v původní roli. Julius Zeyer (1841-1901), jehož dvojí výročí letos slavíme, se na této nahrávce dočkal vrcholně citlivého i emocionálně silného pojetí pohádky, které s časem neztratilo nic ze svého kouzla a výjimečnosti. Pohádkový příběh, pohádkové herecké obsazení, okouzlující hudba Josefa Suka!

Nejpopulárnější českou dětskou knihu čte nejoblíbenější česká herečka! Unikátní spojení klasického díla Boženy Němcové s interpretací Libuše Šafránkové činí z této audioknihy doslova kulturní událost. Režisér Jan Jiráň připravil velký posluchačský zážitek pro všechny generace. Herečka, která ve slavném filmovém zpracování Babičky ztvárnila Barunku, překrásně vypráví laskavý příběh o dětství, přátelství a lásce. Babička v podání Libuše Šafránkové podmalovaná scénickou hudbou nadchne krásnou češtinou a klasickým vyprávěním.

Světově proslulý příběh kamarádů Toma Sawyera a Huckleberryho Finna je klasickým, oblíbeným dobrodružstvím čtenářů mnoha generací. Audiokniha plná romantiky i dobrodružství, vtipu i humoru a čtenáře získá nejenom Tom Sawyer, ale i jeho přítel Huckleberry Finn a další členové dětské party. Původní supraphonské 2LP album 1018 2951 vydané v roce 1980, bylo ve velmi zkrácené formě poprvé vydáno na CD (SU 5920-2) v roce 2004 - nyní vychází digitálně 1:1 i s původním obalem.

Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války. Učí se krýt před střelbou, kterak rozpoznat granát od šrapnelu, jak postupovat při plynovém útoku, učí se pohřbívat své kamarády, učí se přežít. Nestudují, nečtou, nepíšou básně, nechodí na schůzky. Zajímá je, jestli mají dobré boty a plné břicho, protože právě to jim může uprostřed válečného pekla zachránit život. Podle románu Na západní frontě klid byl natočen film, který se stal okamžitě hitem na streamovací platformě Netflix. Film získal 7 cen BAFTA a 4 ceny Akademie (Oscary) včetně ceny za nejlepší cizojazyčný film. „Je to spíš román o lidské duši a vztazích, který se odehrává na pozadí války. Remarque z pozice geniálního autora i novináře ukazuje, kolik vrstev se v člověku skrývá a jak se za daných okolností bude chovat: jak ho to změní, jak ho doba přetaví ke své podobě.“ - Jaroslav Plesl

Každá je jiná, ale všechny po svém usilují o štěstí, lásku a životní naplnění. Během prvního roku bojů Severu proti Jihu prožívají čtyři sestry rozdílných povah pod dohledem starostlivé matky nejrůznější sourozenecká škádlení, nacházejí přátelství, snaží se pomáhat druhým a potkávají je první citové zmatky. Romantická Meg, nezkrotná Jo, plachá Beth a rozmazlená Amy musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, nedostatku či vážné chorobě, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem.„Malé ženy jsou dodnes klasikou a na rozdíl od mnoha jiných děl 19. století nebyly nikdy zapomenuty. Něco z jejich kouzla zřejmě dokáže odolat času i proměnám literárního vkusu.“- Jana Kunová, překladatelkaIlustrace: Maria Makeeva

Kompletní znění klasických pohádek v podání herců z Dejvického divadla.To bylo tenkrát, když spolu pejsek a kočička hospodařili a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé: umývat špinavou podlahu, péci dort, chodit v neděli na procházku, psát dopis nebo hrát divadlo. Ale protože lidmi nejsou, nedopadne všechno vždycky tak, jak by si přáli – jejich svérázná řešení jsou ale pokaždé zábavná a originální. V některých příbězích také pejsek a kočička navštěvují pana Čapka, s nímž hovoří o "vážných věcech" a pomáhají mu s psaním příběhů pro děti. Znění textu vychází z kritického vydání ve Spisech Josefa Čapka a kromě devíti klasických příběhů obsahuje i povídání Jak pejsek s kočičkou slavili 28. října, které bylo po roce 1948 z politických důvodů vypouštěno. Namísto Čapkových všeobecně známých obrázků doprovodí audioknihu ilustrace výtvarného dua Tomski&Polanski, kteří svou aktuální verzi pojali jako poctu autorovi.

Edgar Allan Poe ( *19.11.1809 – †7.10.1849) autor Havrana, nejznámější básně všech dob a nejvýznamnějšího díla romantismu, byl americký básník, prozaik, literární teoretik a esejista.Lyricko-epická baladická báseň Havran (v orig. Raven = Krkavec) vypráví příběh nemocného muže ležícího v horečkách a především trýzněného vzpomínkami na svoji zemřelou milenku Lenoru, jehož navštíví tajuplný host - havran, který na otázky kladené mu z počátku žertem, později vážněji a vážněji odpovídá vždy jen "nevermore", tzn. "nikdy více", v překladu V. Nezvala "už víckrát ne". Odpoví tak i na otázku znejistělého muže, zda ještě někdy uvidí svou milou. Mužův údiv a nejistota postupně graduje v paniku a posléze i v hrůzu. Snaží se havrana zbavit, ale ten zmizet nehodlá. Závěrem muž přijímá, že havran již zřejmě nikdy neodletí a zůstane jako temný stín v jeho duši...

Původní titul DM 15084 "G.B.Shaw Pygmalion / Živnost paní Warrenové" vydal Supraphon v roce 1959 a nyní vychází poprvé digitálně.K albu jsme přidali jako bonusy tři poslední snímky z našeho archivu autora G.B. Shawa, které nebyly zahrnuty do titulu VT 7464-2 Divadlo, divadlo, divadlo /George Bernard Shaw.Pro zajímavost zde uvádíme i dvě různá pojetí dialogu inkvisitora s Janou ze hry Svatá Jana - poprvé v podání Jiřiny Petrovické a Martina Růžka, podruhé verzi s Vlastou Vlasákovou a Milošem Nedbalem.

Audiokniha Antická knihovna obsahuje čtené úryvky klasických děl antiky od autorů jako Platón, Démokritos, Aristotelés nebo Seneca.Z obsáhlého komentáře k původnímu 2 LP kompletu 2 58 0431 Antická knihovna, jenž vydal Supraphon v roce 1970 a nyní jej vydává poprvé digitálně.Podle vzpomínek na skutečný proces se Sókratem, ale především podle své ideální představy o tom, jak má vypadat opravdový filosof, složil PLATÓN, nejnadanější žák Sókratův a geniální umělec, OBRANU SÓKRATA, snad nejpůsobivější spis, jaký se nám z antické filosofické literatury zachoval. Tato fiktivní soudní řeč je nejen obhajobou osoby Sókratovy, nýbrž obhajobou práva samostatné filosofické myšlení vůbec. Platónův Sókrates volí raději smrt, než aby se vzdal svého filosofického poslání. Myšlenky a mravní hodnoty, jež před soudem hájí, jsou po více než třiadvaceti stoletích neméně působivé a živé než v době, kdy vznikaly.DÉMOKRITOS byl jedním z prvních filosofů, kteří věnovali etickým problémům soustavnou pozornost. Vyslovil zajímavé názory a štěstí, o duševním klidu, o vztahu občana k státnímu celku, o mravní odpovědnosti a svědomí, o uměřenosti v jednání, o vztahu k přátelům aj. Jeho ušlechtilá etika je orientována čistě pozemsky a zcela se obejde bez božské autority.Významnou součástí ARISTOTELOVA díla jsou etické spisy. Etika Nikomachova je základním dílem, neboť ve svých deseti knihách probírá hlavní etické otázky. Osmou a devátou knihou věnuje Aristoteles problémům přátelství. Snaží se objasnit všechny základní otázky přátelství a činí tak způsobem, který se velmi pronikavě vyrovnává se všemi aspekty tohoto vztahu. Přátelství je podle Aristotela jedním ze základních vztahů mezi lidmi a dovoluje člověku, aby za pomoci přátel dosáhl toho, co by sám dokázat nestačil. Mezi otázkami praktické etiky zaslouží zvláštní pozornosti ty (traktáty), v nichž PLÚTARCHOS hovoří o vztazích mezi lidmi, mezi mužem a ženou, mezi členy rodiny, mezi přáteli a občany. Do skupiny těchto spisů náleží i krátký list nadepsaný RADY MANŽELSKÉ. Je věnována mladému manželskému páru. Obsah spisku však není vázán jen na tyto svatebčany: mohla je číst s prospěchem každá jiná manželská dvojice a na nejednom místě zůstávají moudrým poučením dodnes. Forma výkladu je typicky plútarchovská: není to suché a nudné kázání, nýbrž sbírka živých příkladů, vhodných citátů, kratičkých příběhů, anekdot i symboliky, z nichž jsou vyvozována poučení a vybírány rady pro společný život v manželství.Pod jménem MARCA PORTIA CATONA a pod nejrůznějšími názvy - např. Catonova naučení synovi, Mravní čtení, Disticha - zachovala se nám sbírka úsloví, soubor jakýchsi mravních pravidel ve čtyřech knihách. ..Když zjistil, že starořímské vzdělání není dostačující, začal psát pro syna jakési příručky nebo učebnice. Tak vytvořil Carmen de moribus, sbírku pravidel praktické morálky. Naše sbírka MORÁLNÍ NAUČENÍ, o dobrých 500let mladší, je starému Catonovi v mnohém blízká. Také ona se zabývá praktickým životem a dává zcela praktická ponaučení, jak se chovat v mnoha životních situacích.EPIKTÉTOVI Diatribi jsou populární filosofické přednášky, v nich se střídá soustavný výklad s živým dialogem a je zpestřován názornými příklady i historkami, často anekdotického rázu. Jejich předmětem jsou téměř výhradně otázky etické, pro stoickou filosofii vůbec podstatné.SENECOVA literární činnost byla velmi obsáhlá a většina jeho spisů se uchovala. Senekova filosofie nese pečeť pohnuté doby, v níž se vytvářela. Její základ je stoický, ale Seneca přijímal i zásady jiných filosofických směrů, např. epikureismu, pokud je shledával pro život užitečnými. Rozprava O KRÁTKOSTI ŽIVOTA, z níž je vzata naše ukázka, je jedna z nejlepších autorových rozprav po stránce myšlenkové i formální.MARCUS AURELIUS byl skutečně osobností filosofickou, jak o tom jasně svědčí jeho soukromé, řecky psané poznámky, nalezené pro jeho smrti a zveřejněné pod titulem HOVORY K SOBĚ SAMÉMU jsou četbou velmi užitečnou, neboť vedou čtenáře nevtíravým a snadno pochopitelným způsobem až k samotným zdrojům životní ušlechtilosti, jejíž principy zůstávají neměnné po všechny časy.Účinkují: Jiří Adamíra a Radovan Lukavský.

Předlohou pro naši dramatizaci byl dobrodružný román Julese Verna Cesta kolem světa za 80 dní, příběh usedlého anglického džentlmena Philease Fogga, který se vsadí v Reformním klubu prakticky o celé své jmění, že objede svět za 80 dní. Na cestě zažívá se svým věrným sluhou Passepartoutem mnoho dobrodružných situací, plných napětí a nečekaných zvratů, jejichž překonání mu přinese nejen slávu, ale i štěstí v lásce. V nahrávce z roku 1986 v režii Tomáše Vondrovice uslyšíte Jiřího Adamíru, Janu Andresíkovou, Svatopluka Beneše, Ladislava Mrkvičku, Petra Nárožného a další.

„Každý, kdo ví něco o smrti, ví taky něco o lásce.“ Jízda dvou hráčů se smrtí ve stylu Carpe Diem.Při návštěvě přítele v malém sanatoriu ve švýcarských horách učiní stárnoucí automobilový závodník Clerfayt nezávazné pozvání krásné a křehké Lillian. Pomalé umírání pod přísným lékařským dozorem nevyléčitelně nemocnou dívku natolik ubíjí, že se rozhodne nepříliš vážně míněnou nabídku přijmout a navzdory varování doktorů i přátel odjíždí s novým známým do Paříže. Nečekané milostné vzplanutí bez budoucnosti nabízí intenzivní prožitek každé zbývající vteřiny. Jak je tomu ale s láskou vždycky, situace se postupně komplikuje...Filmovou adaptaci románu natočil roku 1977 režisér Sidney Pollack s Alem Pacinem v hlavní roli.„Příběh o tom, co je mezi nebem a zemí, o pomíjivosti pozemského bytí a lidského života. Naznačuje, že když člověk zahlédne světlo na konci tunelu, uvědomí si, jak předtím vlastně žil. Je to román o setkání dvou lidí, je to dialog, a vypovídá samozřejmě i o lásce a vztazích.“ – David Novotný„Remarque dokáže rozehrát strohý a přesný dialog, ale vedle toho zároveň předkládá niterné vhledy a sebezpyt protagonistů, v němž se úplně rozkošatí. Až je to s podivem, co dokáže takovými prostředky vyjádřit. V tom je autor silný, kolik toho o lidech ví a jak to dokáže formulovat.“ – David Novotný

Původní komplet 5 EP 0 88 0490-4 "Myšlenky antických klasiků" vydal Supraphon v roce 1975 - nyní titul s myšlenkami a díly Homéra, Aristotela, Platóna a dalších antických autorů a myslitelů vydáváme poprvé digitálně.

Původní česká dramatizace! Volné pokračování Malého prince od Antoine de Saint-Exupéryho. Titul je volným pokračováním jednoho z nejkrásnějších příběhů světové literatury - Malého prince od Antoine de Saint-Exupéryho. Jedná se o další osudový příběh pilota, který se díky magické záři smějící se hvězdy třpytící se na hladině moře opět setká s malým princem. Pilot se ocitá ve zcela jiném světě, kde přestaly platit veškeré fyzikální zákony. Právě tam začíná jeho cesta za snem plná nadějí, ale také strachu a nejistoty...

Postavy Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka jsou české poklady. Audiokniha První pomoc 2 přináší jejich další příběh na jeden hezký večer, odpoledne, zkrátka třičtvrtěhodinu kdykoli a kdekoli. Napsali Miloš Kirschner a Irena a Vladimír Strakovi.Původní LP album 1118 4276 "První pomoc 2" z pera autorů Miloše Kirschnera a Ireny a Vladimíra Strakových v interpretaci Miloše Kirschnera (Spejbl, Hurvínek) a Heleny Štáchové (Mánička) vydal Supraphon v roce 1986 - nyní titul vychází poprvé digitálně.

Audiokniha Hurvínkova abeceda slušného chování obsahuje nahrávky představení Spejbla a Hurvínka.Původní LP album 1118 4161 Hurvínkova abeceda slušného chování vydal Supraphon poprvé v roce 1984, digitálně pak ve zkrácené formě na CD SU 5112-2 v roce 1996.Na přání našich zákazníků posíláme nyní do digitálních obchodů titul z řady S+H v plné délce a s původním obalem 2LP kompletu.

Z komentáře V. Justla k původnímu LP albu 1218 0721 "Karel Jaromír Erben Kytice" vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ...Většina básní Kytice z pověstí národních čerpala z české lidové tradice jako součásti lidového písemnictví slovanského (ale nejen jeho). Z pověstí a báchorek se v Erbenově zpracování staly balady (výjimku tvoří Poklad a Záhořovo lože, leč i ty mají baladické rysy), a to i z látek tak ryze pohádkových, jako je Zlatý kolovrat (umělecky jedna z nejcennějších balad, formálně velmi umně vystavěná) nebo Vodník, v němž pohádková postava neškodného zeleného mužíčka se promění v démona, který perzonifikuje záludnost přírodního živlu. Erben se Kyticí z pověstí národních stal výsostným básníkem symbolu a mýtu... Jde o dvě skupiny recitátorů: jedni natočili Erbenovy básně v prosinci 1961, druzí v září 1983. Původně mělo jít pouze o historické snímky, při poslechu pásků z r. 1961 se však ukázalo, že z různých důvodů jsou některé snímky nepoužitelné... Ze starých nahrávek jsme převzali Kytici a Vodníka (Zdeněk Štěpánek), Vrbu, Zlatý kolovrat, Holoubka (Václav Voska), Dceřinu kletbu a Štědrý den (Vlasta Fabianová), Lilii (Marie Vášová) a Věštkyni (Julie Charvátová); tyto Úlomky, jak zní podtitul básně, jsme museli z časových důvodů zkrátit o pátou část....Nově jsme natočili Poklad (Antonie Hegerlíková), Polednici a Svatební košili (Ota Sklenčka), Záhořovo lože (Miroslav Doležal)...Naše uspořádání bylo pochopitelně odvislé od délky jednotlivých básní - nebylo proto možné dodržet důsledně v podstatě chronologický sled Erbenův. Snažili jsme se dát k sobě básně blízké motivicky nebo stylově, nebo ty, které mohou vedle sebe stát v jistém napětí; Kytici jsme ovšem ponechali jako prolog, Věštkyni jako epilog. Zároveň jsme přihlíželi k tomu, aby se týž interpret neobjevil na jedné straně desky dvakrát a aby střídání mužských a ženských hlasů mělo stavebnou logiku. Přestože jde o snímky ze dvou časových období, mezi nimiž leží dvaadvacet let, soudíme, že toto spojení není rušivé. Je to dáno jednak žánrem a charakterotvornými rysy Erbenových balad (do jisté míry určují interpretační přístup), jednak vahou osobnosti jednotlivých přednašečů...

S úsměvem jde všechno líp. Humoristické povídky, vtipné fejetony a úsměvné texty oblíbených českých autorů.Nová nahrávka literárních "lahůdek" z pera Karla Čapka, Karla Poláčka, Eduarda Basse a Mileny Jesenské v podání Josefa Somra, Jana Kanyzy a Terezy Bebarové. Povídky mají ideální délku, dobře se poslouchají a ocení je každý, kdo má rád český jazyk a český humor.

Hurvínkovi není, jak známo, nic svaté a občas nejenže plete páté přes deváté, ale mluví úplně do všeho. Jak to dopadá, když si vezme na paškál Jiráskovy Staré pověsti české v úporném slovním souboji s taťuldou Spejblem a nestranně se tvářící Máničkou, dokládá tento titul. Scénář napsal už před lety spolu s Vladimírem Strakou Miloš Kirschner, jenž svou mistrovskou interpretací Spejbla a Hurvínka povýšil i tuto hříčku z produkce Divadla S+H mezi ty "věčně zelené"!

V letošním roce oslaví Divadlo S+H 80 let své profesionální činnosti, k tomu se přidá pan Spejbl jako čerstvý devadesátník a pozadu nezůstane Mánička (ač by jí to nikdo nehádal, bude jí osmdesát) a také stejně starý Žeryk. Zároveň se soubor vrací do svého domovského divadla v Dejvické ulici po jeho více než roční rekonstrukci. K těmto výročím připravil Supraphon ve spolupráci s vedením divadla tento komplet, na němž se představují všichni tři principálové od vzniku souboru po současnost, interpreti slavné dvojice Spejbla a Hurvínka. Uslyšíte zakladatele divadla Josefa Skupu, dále Miloše Kirschnera a současného šéfa uměleckého souboru Martina Kláska ve vybraných scénkách a výstupech (Kirschnerovi a Kláskovi sekunduje ředitelka divadla, dlouholetá interpretka Máničky a paní Kateřiny Helena Štáchová), další 3 alba jsou věnována posluchačsky nejúspěšnějším titulům. Divadlo Spejbla a Hurvínka ve výběru toho nejlepšího - pro Vás!

Audiokniha o zajíčku Jácíčkovi a jeho kamarádce veverce, kteří spolu skáčou po lese, louce a mechu, vypravuje jejich poutavé příběhy plné situací, se kterými se běžně setkáváme, ale leckdy jim ani nevěnujeme pozornost. Neuvěřitelně poutavý příběh dvou zvířátek a jejich přátelství, přírody kolem nich a nikdy nekončících otázek a hloubavých odpovědích. Příběh nejen pro děti, ale i dospělé.

Poetický příběh Anička skřítek a Slaměný Hubert autora Vítězslava Nezvala skrývá tajemství, fantazii a dětská dobrodružství a potěší malé i velké posluchače. Příběh plný neskutečných postaviček a fantaskních představ se stává příležitostí k rozvíjení pohádkového děje a dětské obraznosti. Venkovská dívenka Anička skřítek (skřítek proto, že je maličká) se dostává do města, kde všechno s dětskou naivitou, bezprostředností a bezelstností obdivuje. Setkává se se Slaměným Hubertem a spolu s ním se ztratí v zrcadlech výkladní skříně.

Pohádky pro všechny, kteří obdivují přírodní svět indiánů a oceňují jejich schopnost pochopení světaVladimír Hulpach je autorem řady převyprávěných mýtů, pohádek, legend a bájí z celého světa. Jeho Indiánské pohádky patří k nejúspěšnějším, vyšly již v jedenácti jazykových mutacích a mnoha vydáních. V těchto pohádkách jsou zvířata a lidé ve stejné roli, mluví spolu a navzájem se silně ovlivňují. Mocní duchové pak zasahují do života všech tvorů rozumně, předem varují a dokážou pozitivně a zásadně proměnit svět. Bára Hrzánová je "Vinnetou naší doby" (jak zní kniha jejích vzpomínkových rozhovorů s Richardem Ermlem), nejen vynikající herečka, ale i člověk, který má k indiánům celým svým životním postojem blízko. Její citové a osobní zaujetí při četbě těchto pohádek dodává nahrávce nesmírnou autentičnost a sílu sdělení.Totéž podtrhuje v nahrávce hudba, tedy zpěv, buben a chřestidlo v interpretaci náčelníka Ligy lesní moudrosti Filipa Chmela. Hudební zvuky: Filip Chmel.

Z komentáře Lubomíra Poživila k původnímu LP albu 11 0220-1 "F.M. Dostojevskij - dramatizace E.F. Burian Bílé noci" vydanému v Supraphonu v roce 1988 a nyní vydávanému poprvé digitálně.V době vydání této desky uplynulo třicet let od úmrtí národního umělce E.F. Buriana. Režisér, dramaturg, skladatel , dirigent, zpěvák, klavírista, džezmen, prozaik, básník, dramatik, textař, divadelní ředitel, organizátor, rozhlasový komentátor, divadelní a hudební teoretik, kreslíř, pedagog, filmový režisér a scénárista, herec - to je výčet mnoha Burianových činností. Jeho domovem však bylo divadlo. Zde nejintenzívněji působil jako autor a získával pro tuto práci desítky a snad i stovky dalších. V jeho divadle se však pořádaly i koncerty významných českých a světových novinek, pohotově připravená matiné vystřídaly velké básnické večery, návštěvníci se seznamovali s dílem předních výtvarníků jak prostřednictvím výstav v prostorách divadla, tak i skvěle koncipovaných opon k jeho inscenacím. Cítil a projektoval divadlo jako moderní kulturní středisko, které vyvíjí svou aktivitu mnoha směry, probouzí divákův zájem a kultivuje jeho vkus i vnímání v různých oblastech umění, i vnímání v různých oblastech umění."Pokládám své režie za autorství....jsem autorem naší dramaturgie," prohlásil o sobě. Přitahoval k sobě a ke své scéně řadu dalších autorů. Cílevědomě je vyhledával a provokoval k tvorbě. Nejedna hra by byla bez jeho podnětu nevznikla.Bílé noci píše autor ještě nepoznamenaný zkušeností carských věznic, tvořící své postavy s láskyplnou účastí i s jemným humorem, který je vyvažujícím prvkem díla. Burianovi byl tento "sentimentální román" zvlášť blízký svým vypjatě ryzím romantismem. Ale nejen to. Přitahoval ho a inspiroval, jako pendant k prožívání krutosti, svou subtilní, křehkou kresbou nejjemnějšího a nejvzácnějšího lidského citu. Připomenutí této lidské hodnoty v přesvědčivém uměleckém tvaru představovalo pro EFB bezprostředně po skončení druhé světové války výrazně programový čin i osobní uměleckou konfesi. Čin, který byl i bystrou lekci pro tehdejší pražskou dramaturgii a živým příspěvkem k definování představy, co je v divadle současné. V tomto smyslu je rané Dostojevského dílo aktuální i dnes.

Yankeeové ji ve válce neporazili. A nepodaří se jim to ani tentokrát! Ubránit domovskou Taru byl pro Scarlett odjakživa cíl veškerého snažení, jelikož rodná hrouda je pro Jižana posvátná. Nic na tom nezmění ani nouze za poválečné rekonstrukce Jihu (1865–1877) během prezidentování generála Granta, ani salonní názor, že podnikání se pro řádnou ženu nehodí. Yankeeská armáda tuhle svéhlavičku neporazila – a nějaké tlachy tuplem ne. Neohrožená hrdinka nadále vyznává právo žít si po svém všemu navzdory, tudíž přebírá sestře nápadníka Franka a jemu krátce nato také otěže rodinného podnikání. Pila a velkoobchod dřívím pod jejím vedením vzkvétají asi i z toho důvodu, že není radno, aby se jí kdokoli protivil. Co na to nevyzpytatelný Rhett Butler, jenž se sice nikdy nezachová podle Scarlettiných přání, avšak je ochoten přiskočit na pomoc třeba ve chvíli, kdy se její rozčarovaní příbuzní tragicky zapletou s Ku-klux-klanem? Snad ty dvě ustavičně se míjející životní bludičky polidští, když se konečně vezmou a budou mít spolu dcerku. Anebo je i tento pokus odsouzen k tomu, aby ho odvál vítr jako plevu, neboť nezištnou lásku obyčejnou sebeláskou nenahradíš?Druhá polovina románové epopeje, která za nekompromisní zúčtování s romantickými klišé získala Pulitzerovu cenu 1937. V její hollywoodské adaptaci se na plátně střetávají Vivien Leighová a Clark Gable.

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Georgii, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost. Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí. Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.

Strhující příběh Bílého tesáka - napůl psa a napůl vlka - je nejznámějším románem klasika dobrodružné literatury Jacka Londona. V několika vydáních vyšel i u nás, byl mnohokrát zfilmován a nynívám Supraphon nabízí jeho zvukovou verzi v hvězdném hereckém obsazení. Titul je nejnovějším snímkem řady Za dobrodružstvím a nabízí nejen pozoruhodnou studii "psí duše", ale především napětí, které ocení nejenom mladí posluchači!

Audiokniha Dlouhý, Široký a Krátkozraký - je záznam divadelního představení dnes už legendárního Divadla Járy Cimrmana, jehož hlavními postavami jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe. Části: Seminář na téma Cimrman sběratel pohádek Dlouhý, Široký a Krátkozraký

Velkolepou vlastní dramatizaci klasického románu A. Dumase natáčel šéfrežisér Čs. rozhlasu Jiří Horčička řadu měsíců a dokončil ji v r. 1983. Hrají v ní tři desítky herců dvou generací a jejich výkony odpovídají profesionalitě režiséra, který dnes patří mezi legendy (zemřel 27. 3. 2007). Nechybí bohatá scénická hudba (Vl. Truc a A. Palouček) i spousta zvukových efektů. Více než dvousetminutová zvuková realizace stále vyhledávané romantické literární předlohy patří k perlám zvukového archivu Supraphonu a dostává se do rukou posluchače konečně v nezkrácené podobě!