Poézia

Najkrajšie básne z tvorby Milana Rúfusa, básnika a mysliteľa, jedného z najznámejších predstaviteľov slovenskej modernej poézie. Jeho texty sú citlivým vnímaním sveta, náhľadmi do duše človeka, otázkami, ktoré sa zaoberajú morálnymi hodnotami, krásou, svetskou a božskou láskou. Rúfus v nich hľadá ľudskosť a pravdu. Jeho básne sú jednoduché a zrozumiteľné, plné pokory, skromnosti a lásky k životu. Výber básní do zbierky realizoval znalec Rúfusovej tvorby Vincent Šabík. Rozdelil ich do desiatich tematických častí: Slová, Človek, Svet, Láska – Žena, Detstvo, Krása, Domovina, Boh, Trpká chvála bytia a Básnikov testament. Samostatnou časťou výberu je básnická skladba Óda na radosť.

Daniel Hevier má za sebou obdivuhodnú, vyše štyridsaťročnú spisovateľskú kariéru s vyše sto knižkami pre deti aj dospelých, pred sebou viacero rozpísaných diel a množstvo plánov do budúcnosti. Napriek bohatým literárnym aktivitám sa prednedávnom obzrel späť na svoju básnickú tvorbu a najprv z nej pripravil výber „best of Hevier“ pre dospelých (tak takéto básne píše hevier), ktorú teraz nasleduje výber toho najlepšieho, čo doteraz publikoval pre deti. Hevier už niekoľko rokov kraľuje na recitačných pretekoch ako najrecitovanejší autor pre deti. Tento výber zaiste poslúži ako inšpirácia pre deti, ale aj ich rodičov a učiteľov.

„Všetko prežijeme ako v búrke buky, / ku slnku len túžia, hoc stratili ruky. / Vždy ďalej, vždy vyššie, vždy k tomu, čo vábi… / Život! — chceme ťa zmôcť, a sme ti len — rabi!“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Začítajte sa do poézie K. A. Modrányiho. Básne a piesne nadväzujú na poéziu Andreja Sládkoviča a jeho rovesníkov alebo čerpajú z ľudových piesní i povestí. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Zhruba stovka poetických textov, zhrnutá v knihe Život je frajer, ale ja som väčší, predstavuje najlepšie básne a texty piesní mimoriadne talentovaného a populárneho básnika 20. storočia. Jozef Urban sa svojimi textami trvalo zapísal aj do histórie populárnej hudby a vyoral hlbokú a plodnú brázdu i na poli slovenskej poézie. Napriek tomu, že prakticky všetky jeho básnické zbierky vyšli v reedícii po jeho tragickom skone v roku 1999, sú beznádejne vypredané, a chýbajú aj v knižniciach. Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov vydáva výber autorovej tvorby, aby jeho kvalitné básnické texty boli opäť k dispozícii širokej verejnosti. V zbierke nechýbajú najznámejšie tituly ako sú Voda, čo ma drží nad vodou, Vráť trocha lásky medzi nás či Plač víťazov, ktoré hudobne interpretovali najpopulárnejší slovenskí speváci a skupiny. Toto vydanie obsahuje v jednej publikácii prierez celou tvorbou Jozefa Urbana od sonetových vencov, cez poéziu, až po piesňové texty. Kniha ponúka komplexný obraz diela výnimočného autora vrátane jeho postupného poetického, tematického i metaforického vývoja, keďže jednotlivé časti sú zostavené chronologicky.

Kolem roku 1100 vznikla ve Francii Píseň o Rolandovi (zapsaná ve druhé čtvrtině 12. stol.), v níž byl poprvé zformulován civilizační ideál rytířství.

Zbierka básní s názvom Slovo dýcha je rozdelená do štyroch častí. V prvej časti „Podoby slova“ vníma poetka ľudské slovo i Slovo s veľkým „S“ ako entitu, ktoré umožňuje básnikom „umelecké dýchanie“ a oslobodzuje nás, „keď sme v sebe sami“ (báseň Umelecké dýchanie). Je to Slovo, ktoré neubližuje, ale pomkýna k vnímaniu krásy, bolo na počiatku vekov, má svoje pravidlá a je doslovne vyslovené dušou (báseň Dary). Neubližuje a nie je vyprázdnené, ako toľko slov, ktoré v tejto dobe „covidovej“ búšia do človeka zo všetkých strán.

Číta: Pavel Soukup, Scott Bellefeuille Celkový čas: 7 hodín 47 minút Když v červnu 2002 Český rozhlas 3 – Vltava nasadil do vysílání sto padesáti čtyřdílný cyklus Sonetů Williama Shakespeara, nikdo z tvůrců netušil, s jak obrovským posluchačským ohlasem se toto dílo setká. Sbírkou básní nejslavnějšího alžbětinského dramatika provázel posluchače známý překladatel a anglista Martin Hilský, sonety v originále interpretoval Scott Bellefeuille, v Hilského překladu pak Pavel Soukup. Co báseň, to desetiminutový pořad. Posluchači kvitovali tento počin s nadšením, do redakce poslali na tisíc autorských pokusů o shakespearovský sonet či vlastních překladů velkého klasika, v dopisech žádali o reprízy a také o vydání celého cyklu na audio-nosičích. Jak ale prakticky splnit nesplnitelné posluchačské přání a dostat velmi rozsáhlé dílo na komplet nosičů s časově omezeným rozsahem? Byl to tak trochu úkol pro chytrou horákyni, přesto se ale tvůrcům podařil vyřešit. A tak vám nyní nabízíme komplet šesti kompaktních disků, na kterých uslyšíte stejně jako v rozhlasové verzi všech 154 sonetů v české a anglické verzi s komentáři Martina Hilského.

Číta: Ladislav Mrkvička, Alois Švehlík, Hana Maciuchová, Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Otakar Brousek st., Pavel Pípal, Zlata Adamovská Celkový čas: 4 hodiny 13 minút Dramatizace světoznámého románu o vzestupu a pádu psychiatra Dicka Divera.Milionářská dcera Nicole, ne zcela vyléčená z těžké duševní nemoci a hluboce závislá na svém muži-psychiatrovi. Dick, úspěšný lékař, spolumajitel sanatoria pro duševně choré, vděčící však za financování závratné kariéry tučnému kontu své ženy. A do vzájemného vztahu těchto amerických manželů, žijících uprostřed hojnosti na francouzské Riviéře, vstoupí jednoho dne mladičká nadějná herečka Rosemary.Půdorys psychologického románu, který vyšel poprvé roku 1934, skrývá fascinující pohled na život boháčů, kteří si mohou dovolit vše, nač jen pomyslí. Konzumní způsob života autora vždycky fascinoval a uchvacoval, ale dokázal ho podrobit bystré, nemilosrdné kritice, jež je pro jeho psaní charakteristická. Dvojí tvář hlavních hrdinů, působících jako párek spokojených manželů, otvírá další témata, především přetvářku a snobismus. Předností románu je dynamický děj a výborná charakteristika postav. Můžeme na něj nahlížet jako na sociálně kritický dokument 30. a 40. let, zároveň je nutné říci, že román Něžná je noc se stal klasickým a oblíbeným dílem světové literatury 20. století.

Meditačné básne. Pásmo Talitha kum – Dievča, vstaň! je štrnástou zbierkou poézie Gabriely Spustovej Izakovičovej. Autorka v nej vedie dialóg so svojím najvnútornejším vedomím a svedomím. Pokračuje tak vo svojej línii logosart tvorby, meditačnej poézie, ktorá akoby nadväzovala na pure poetry dávnych básnikov, pre ktorých bola poézia modlitbou, čo považovali za pôvodný zmysel poetickej tvorby. Celou zbierkou sa vinie intímny rozhovor so Stvoriteľom a Vykupiteľom o Božom zľutovaní, milosrdenstve, láske a vernosti - o eleos a chesed. Vetu Talitha kum! Dievča, vstaň! nájdeme v evanjeliách pri vzkriesení Jairovej dcéry. A práve takéto vzkriesenie autorka pociťovala pri písaní tejto zbierky, ktorá je subjektívnou meditáciou na duchovné cvičenia, no zároveň je výpoveďou o vnútornom svete ženy, ktorá sa dotýka skrytého podložia, kde možno nájsť zásobáreň životodarných podzemných vôd. Pociťuje potrebu znovu sa vrátiť k hlbšiemu ponoru do hlbín ľudskej spirituality, meditácie a kontemplácie, aby lepšie porozumela sebe, svojmu životu a našla zdroj skutočnej radosti, pokoja a šťastia. V básňach cítiť existencionalizmus a symbolizmus. Po sonetoch, sestínach, rispetoch, tercínach, rondeloch, elegickom distichu, poémach či básnických experimentoch dielo Talitha kum je jedinou básňou – pásmom voľných veršov, ktoré vznikalo päť mesiacov. Sled veršových zoskupení nedelia ani nadpisy, hoci je zbierka rozdelená na XIX oddielov a nový sled myšlienok je v prvom riadku zvýraznený. Autorka v pásme veršov nevyužíva ani rým, ani rytmus, ak predsa, tak len ako scénický tanec myšlienok a slov...

Číta: Daniela Fedelešová, Jan Fišar, Zdena Fleglová, Emília Zimková, Miloslava Steinmasslová, František Skřípek, Marta Hrachovinová Celkový čas: 52 minút Celostátní přehlídka uměleckého přednesu Neumannovy Poděbrady vycházela od roku 1974 na deskách Supraphonu.Druhý díl této řady vydaný původně v Supraphonu na EP kompletu 0 88 0559-61 (1977) vychází nyní poprvé digitálně.Obsah:I. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Materinské pole (Čingiz Ajtmatov)I. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Listy českých ženIII. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Zahradník (Rabíndranáth Thákur)II. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Appassionata. ( II Andante brutale Ostinato ) (Vojtech Mihálik)II. cena - posluchači vysokých divadelních škol - V noci někdo zaklepal na dveře...(František Hrubín)III. cena - mladí profesionální čeští a slovenští umělci - Píseň písní (z Písní Šalomounových)III. cena - posluchači vysokých divadelních škol - Denní hvězdy (Olga Berggolcová)

Číta: Jaromír Spal Celkový čas: 36 minút Původní EP album DV 15227 se čtyřmi básněmi JAROSLAVA SEIFERTA (*23.9.1901 – †10.1.1986) vydal Supraphon v roce 1964 - nyní titul Básnický portrét Jaroslava Seiferta vydáváme poprvé digitálně.

Číta: Lubomír Martínek, Oldřich Král, Pavel Zajíček Celkový čas: 3 hodiny 29 minút V této audioknize z edice autorského čtení HLASY čtou Lubomír Martínek, Oldřich Král a Pavel Zajíček.Lubomír Martínek ze své knihy Muškátový oříšek, která vyšla v Edici Revolver Revue v roce 2012.Oldřich Král čte vybrané kapitoly ze svého překladu Sebraných spisů Mistra Zhuanga.A básník Pavel Zajíček čte z nepublikovaného cyklu básní Individuace z roku 1972 a ze své sbírky Chvění, obsahující texty z posledního dvacetiletí.HLASY - edice autorského čtení. Studio Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadační fond Martina a Martiny Růžičkových a Ivan Arsenjev uvádějí zvukové záznamy autorského přednesu současných spisovatelů a překladatelů.

Číta: Petr Král, Jáchym Topol, Andrej Giňa Celkový čas: 3 hodiny 19 minút V této audioknize z edice autorského čtení HLASY čtou Andrej Giňa, Jáchym Topol a Petr Král.Andrej Giňa čte vybrané povídky ze své knihy "Paťiv. Ještě víme, co je úcta. Vyprávění, úvahy, pohádky."Jáchym Topol příběhy severoamerických Indiánů z knihy Trnová dívka, kterou osobně přeložil do češtiny.Petr Král z vlastních nepublikovaných sbírek z let 1958–1961, básnický cyklus Průběh sezóny, prózy Hlasy a Přejít ulici z knihy Základní pojmy a výňatky z básnického cyklu Přesuny.HLASY - edice autorského čtení. Studio Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadační fond Martina a Martiny Růžičkových a Ivan Arsenjev uvádějí zvukové záznamy autorského přednesu současných spisovatelů a překladatelů.

Číta: Petr Král Celkový čas: 53 minút V této audioknize čte básník Petr Král z vlastních nepublikovaných sbírek z let 1958–1961, básnický cyklus Průběh sezóny, prózy Hlasy a Přejít ulici z knihy Základní pojmy a výňatky z básnického cyklu Přesuny.HLASY - edice autorského čtení. Studio Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadační fond Martina a Martiny Růžičkových a Ivan Arsenjev uvádějí zvukové záznamy autorského přednesu současných spisovatelů a překladatelů.

Číta: Pavel Zajíček Celkový čas: 1 hodina 9 minút V této audioknize čte Pavel Zajíček z nepublikovaného cyklu básní Individuace z roku 1972 a ze své sbírky Chvění, obsahující texty z posledního dvacetiletí.HLASY - edice autorského čtení. Studio Bystrouška, nakladatelství Triáda, Nadační fond Martina a Martiny Růžičkových a Ivan Arsenjev uvádějí zvukové záznamy autorského přednesu současných spisovatelů a překladatelů.

Číta: Václav Voska, Luděk Munzar, Josef Chvalina, Otomar Krejča Celkový čas: 47 minút Audiokniha Francouzská poesie z dob impresionismu obsahuje nahrávky básní autorů jako Charles Baudelaire, Jean-Arthur Rimbaud, Paul Verlaine a dalších v podání předních českých herců.Původní LP titul DV 15170 Francouzská poesie z dob impresionismu vydal Supraphon v roce 1963 - nyní album vychází poprvé digitálně.

Číta: Nina Divíšková, Jiří Hanák, Petr Haničinec, Jan Kačer, Radovan Lukavský, Pavel Soukup, Václav Voska, Pavel Jurkovič Celkový čas: 2 hodiny 35 minút Audiokniha Čtveročasí básnictví českého 1 obsahuje výběr české poezie období středověku, husitství a humanismu.Obsah a uspořádání tohoto souboru mohou vyvolat dvě pochybnosti o jeho názvu. Za prvé: proč "básnictví", když je zde věnováno tolik místa próze, a za druhé: proč "čtveročasí",když podle běžného dělení nás první dvě desky provádějí od středověku přes husitství k humanismu a další dvě slibují dovést nás barokem k ranému obrození. Na první pochybnost odpovíme, že básnictví v obecném smyslu toho slova se nekryje nutně s veršem a že v literárních dějinách přicházejí období, kdy básnická schopnost nachází živnou půdu za hranicemi poezie, na čas vyčerpané a neplodné. Tak je tomu u nás v šestnáctém a na počátku sedmnáctého století: rozhořívá-li se kde v českém humanismu jasným plamenem básnická představivost, tedy ne v poezii, i kvantitou chudé, ale v jeho pravé doméně, v próze. K druhé pochybnosti, oprávněnější, řekneme tolik, že jakkoli husitství a humanismus tvoří dvě samostatné dějinné fáze, přece spolu z jistého hlediska přímo souvisejí. Nemáme na mysli ani tak to, že reformační větev humanismu je ideovou dědičkou husitství, jako spíš vnitřní logiku básnického vývoje. F. X. Šalda duchaplně vyložil, že poezie doby husitské rozkládá poezii předcházejícího období v nový útvar, s vlastními uměleckými zákony a kvalitami, ale zároveň se s ní ocitáme u "zvratného bodu vývojového, kdy se jeden útvar, alespoň na čas, vyžívá a připravuje půdu útvaru novému, protichůdnému, v tomto případě próze reformační a brzy i humanistické". Z tohoto hlediska a v tomto smyslu tvoří v našem albu husitství s humanismem celek, druhé období čtveročasí českého básnictví....

Číta: Milan Friedl, Josef Červinka, Václav Voska, Božena Půlpánová, Dagmar Sedláčková, Vlastimil Fišar, Zdeněk Štěpánek, Jiří Šrámek, Marie Tomášová, Alexandra Myšková Celkový čas: 45 minút Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy...Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní...Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka.Dr. Svatopluk Cenek

Číta: Jiří Štědroň Celkový čas: 1 hodina 11 minút Lyricko-epická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech. Básník jí chtěl, jak sám praví, především oslavit krásu májové přírody. Probouzející se jarní příroda a smrt lidí, Vilém je ve vězení, přemýšlí nad svým činem, přemýšlí nad tím, co bude po smrti, bojí se, nevěří na posmrtný život. Báseň se stala symbolem mládí a lásky. Není divu, že milenecké páry v májových dnech každoročně hojně navštěvují básníkovu sochu na rozkvetlém Petříně.

Číta: Jiří Štědroň Celkový čas: 2 hodiny 49 minút Kdo by neznal snad nejznámější sbírku baladických básní, kterou autor započal již jako student a ukončil jako zralý čtyřicátník? Každá z balad zachycuje význačný příběh ze života, vyjadřující v symbolech osudové drama lidí. Za jakýmkoli proviněním nutně následuje trest, často až neúměrný bezděčné vině. Každá balada se vyznačuje dějově dramatickým spádem a četnými dialogy, na malbu prostředí stačí obvykle jen několik sugestivních detailů.

Číta: Zdeněk Štěpánek Celkový čas: 7 minút Audiokniha Máj - úryvek - obsahuje část lyrickoepické básně Máj, jejíž autorem je Karel Hynek Mácha.

Číta: Milan Friedl, František Filipovský, Josef Červinka, Václav Voska, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek, Jiří Šrámek, Marie Vášová Celkový čas: 46 minút Z komentáře k původnímu LP albu DV 15155 vydanému Supraphonem v roce 1963:Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy...Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní...Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu... poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka.Dr. Svatopluk Cenek

Číta: Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Irena Kačírková, Pavel Soukup, Ota Sklenčka Celkový čas: 1 hodina 16 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 3725 vydaného Suprphonem v roce 1985:...základem naší desky je kniha deníkových záznamů, filozofických zápisů, poznámek o životě a umění, aforismů, myšlenek, úvah a sentencí, ale i výkřiků a příkazů, jak je přináší posmrtně (1947) vydaná knížka Psáno do mraků...Při výběru jednotlivých zápisů jsem se soustředil především na ty, které se bezprostředně dotýkaly politické situace, těžkých let kolem Mnichova, atmosféry strachu a ohrožení národa i člověka, dále záznamy z bolasti malířwství a ovšem hlavně a v prvé řadě na ty, které mají povahu neměnných pravd (tíha doby je učinila jen závažnějšími a podstatnějšími) a které se týkají samé podstaty lidstva (tehdy ponižovaného a deptaného).

Číta: Ota Sklenčka Celkový čas: 2 hodiny 26 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0501 vydanému Supraphonem v roce 1980:Toto dvoudeskové album přináší záznam slavnostního pořadu z české poezie 19. a 20. století, který uvedla Viola pod názvem Slovo a hlas 22. října 1978 v Dvořákově síni Domu umělců k patnáctému výročí svého vzniku. Scénář zahrnuje čtyřicet básní třiceti šesti autorů a dva prozaické texty, tvořící rámec kompozice.Je pokusem o malé náznakové dějiny novočeské poezie od Jana Kollára a K. H. Máchy až po starší generaci současných básníků....Volba interpretů byla dána především patnáctiletou tradicí Violy. Chtěli jsme, aby v tomto pořadu účinkovali především ti, kdo tuto tradici vytvářeli, a aby se pokud možno sešli právě se svým autorem; aby tedy mohlo dojít k těsné vzájemné vazbě, k citovému i racionálnímu pochopení i ztotožnění,které jediné tvoří z přednesu básně autonomní umělecké dílo, dotvářejíc zázračností hlasu to, co napsal básník.Ovzduší, v němž se slavnostní pořad Slovo a hlas odehrával, je ovšem takřka nezachytitelné a těžko sdělitelné...o tom svědčí naše nahrávka, která je tak v několikerém směru ojedinělým dokumentem. S vědomím této dokumentárnosti ji předkládáme posluchačům - a v tom smyslu by ji měli také přijmout a vnímat.Vladimí Justl

Číta: Milan Friedl, Radovan Lukavský, Dagmar Sedláčková Celkový čas: 45 minút Z komentáře původního LP alba 1 18 1528 vydaného Supraphonem v roce 1974:Křehce čistá linka veršové melodie, světlo a barva chvějivě opalizující na věcech, jež tak vstupují do básně svěží, s nesetřeným ještě pelem "jitřního", právě narozeného pohledu - taková je atmosféra básnických počátků Ladislava Stehlíka (*26.6. 1908 - †11.9.1987] z 30. let. A už v nich, především pak v Kvetoucí trnce z roku 1936, se objevuje základní a osnovný motiv Stehlíkovy lyriky, totiž její intimní vztah ke krajině, k rodné zemi......Marina Alšová, která vyšla roku 1952, je Stehlíkovou epickou skladbou nejrozměrnější. Byla vydána v roce stého výročí narozenin Mikoláše Alše.Básník...v ní vzdal hold géniovi českého výtvarného umění. A věru nešlo o formální akt pouhé příležitostné piety. Vždyť Mikoláš Aleš je přímo erbovním malířem jižních Čech....A takto básník sám apostrofuje Alšovo dílo:" Alšovi nebyla rodná krajina nějakou záležitostí optickou nebo impresivní, je to především krajina rodu a zasvěcení. Kreslí nejen co vidí, ale především, co o krajině ví...Věřte, je to mnoho, přemnoho. Je to v každém případě písnička domova povýšená na hudbu...Jako nekonečná líbeznost se line rodný kraj z nitra nepřetržitou písní, která okouzluje poutníka na každém kroku zvláštní milostí i milostností pohledu, snem skutečnějším než život, snem, který dokázal vytvářet krásu a štěstí, tak vzácné v jeho životě každodenním."Příběh Mariny Alšové je prostý. Vypráví o životních osudech Mikoláše Alše a jeho velké lásky - a pozdější ženy - od dětství a mládí přes léta zrání, uměleckého kvasu a hledání až k bodu zralé moudrosti, k ohlédnutí se za životem.Hned z prvních stránek Stehlíkovy básnické skladby dýchne na čtenáře důvěrně známá atmosféra jihočeského venkova minulého století, kterou Stehlík zná nejen s obdivuhodnou přesností a šíří věcnou, ve všech reáliích biografických, historických i folklorních, ale kterou dokáže i emotivně zpřítomnit jako snad nikdo jiný u nás...toto spojení nosného a v dobrém slova smyslu poutavého děje s křehkou, komorní kantilénou "lyrických" partií přímo předurčující Stehlíkovu Marinu ke zvukové realizaci, k recitačnímu ztvárnění.Tohoto vděčného úkolu se ujala Lyra pragensis a průřez poemou, který přináší tato deska, snad dostatečně přesvědčí o tom, že měla šťastnou ruku.Rudolf Matys

Číta: Jan Přeučil Celkový čas: 50 minút Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Jeden z největších českých novinářů a Mistr satirických epigramů v ní v roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o příchodu křesťanství na Rus. Vložil do ní svůj pohled na náboženství i na režim ruského samoděržaví, potažmo na absolutistickou moc vůbec.Křest svatého Vladimíra není mezi některými gymnazisty a studenty literatury tak známým dílem, jako Klár Lávra. Přitom je toto třetí satirické dílo Karla Havlíčka velmi nadčasové a obsahově stále aktuální: Jde o příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu). Car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu. Perun to odmítl splnit. Vymezil se vůči carově příkazu rezolutně a použil nevybíravý slovník. Car dal Peruna chytit, vláčet městem připoutaného na koňském ocase a poupně utopit.Rusku pak chyběl Bůh... a co se dělo dál? Dílo je psáno velmi čtivým, hovorovým, místy vulgárním jazykem. Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i Bohu.Tuto audioknihu vydavatelé věnují vynikajícímu herci – Mistru slova a učiteli rétoriky, Janu Přeučilovi, k jeho významnému životnímu jubileu.

Číta: Taťjana Medvecká, Martin Štěpánek, Viktor Preiss, Hana Maciuchová, Jiří Adamíra, František Němec, Miroslav Masopust, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Petr Kostka, Jana Preissová, Hana Kofránková, Dagmar Sedláčková, Ivana Vondrovicová, Jaroslava Pokorná, Eva Boušková Celkový čas: 1 hodina 2 minúty Milostné dialogy: Ztracený prsten, Robin a Marion, Romeo a Julie... - audiokniha obsahuje vybrané milostné dialogy ze známých divadelních her. Autoři Karel Čapek, Kalidása, Michail Jurjevič Lermontov, Vítězslav Nezval, Edmond Rostand, William Shakespeare. Účinkují Eva Boušková, Petr Kostka, Hana Maciuchová, Miroslav Masopust, Taťjana Medvecká a další.Původní EP komplet 0 88 0545 vydaný Supraphonem v roce 1976 vychází nyní poprvé digitálně.

Číta: František Hrubín, Helena Novozámská, Dana Dědková, Bohuslav Hála, Dalibor Chalupa, Vratislav Kubálek, Miloš Malý, Vladimír Týrka Celkový čas: 48 minút Z bohatého komentáře k původnímu LP albu DV 15238 vydanému Supraphonem v roce 1965, které nyní vychází poprvé digitálně:...Na gramofonové desce začínáme první třetinu zvukového záznamu ukázkou práce s nejmladšími dětmi. Ze záznamu volného rozhovoru dětí i z jejich spontánní hry se přesvědčujeme, jak přirozeně děti intonují, jak si hrají s rytmem říkanky. Mimovolným nenápadným nasloucháním dětskému hovoru a hlavně ve hře s dětmi, dovedeme-li si s nimi bez mentorování opravdu hrát, poznáme jak přebohatou škálu dětských intonací, podnícených zájmem a prožitkem dítěte, tak okruh dětských zájmů, přiměřených věkovému stupni.Povšimněte si, že oba vedoucí "nepřednášejí" veršíky, které dětem předříkávají (u nejmenších zatím pracujeme bez textu) - je to záměrné: nechceme ovlivňovat dětskou intonaci.Totéž při rytmizování říkadla - vzniká a ustaluje se z dětských pokusů......Celá deska je pouze náznakem, ne vzorem ani návodem, ale jen podnětem k soustavnému promýšlení a zkoušení metod a postupů dechové, hlasové, artikulační, rytmické i dynamické a vůbec komplexní výchovy a péče o kulturu mluveného slova a vztahu k poezii i rozvíjení dětského přednesu a dramatického projevu....Miloslav DismanObsah:I. Ukázka přípravy přednesu pro děti nižšího stupně školního věku (7-9let),...ukázka nápravného cvičení vadné výslovnosti,rozhovor dětí s básníkem Františkem Hrubínem...II. Ukázka přípravy výrazného přednesu pro děti středního věkového stupně (10-12let)...III. Ukázka přípravy výrazného sólového přednesu i kolektivního přednesu pro dospívající mládež (13-15let),...ukázka cvičení výslovnosti..

Číta: Jiří Adamíra Celkový čas: 10 minút Báseň Chopinův klavír ze sbírky Černé květy (1856) polského básníka Cypriana Norwida nahrál Jiří Adamíra pro Supraphon ve studiu Lucerna 17. prosince 1969. V roce 1972 vydal Supraphon tuto nahrávku na EP desce 0 39 9844 - nyní poprvé digitálně.

Číta: Hana Maciuchová, Věra Galatíková, Jiří Adamíra, Petr Haničinec, Luděk Munzar, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., Pavel Pípal, Radovan Lukavský, Jiří Hanák, Nina Divíšková, Hana Kofránková, Pavel Jurkovič, Blanka Tůmová, Jan Lehár, Pavel Haderer, Jaroslav Mrázek, Hana Hadererová, Josef Života, Eva Pecková, Milada Čejková, Alfred Strejček Celkový čas: 2 hodiny 33 minút Z komentáře k původnímu LP kompletu 1218 0531, který vyšel v Supraphonu v roce 1983 - nyní vychází poprvé digitálně:"...Čtveročasí básnictví českého je malou antologií české literatury, počínaje středověkou poezií a konče raným obrozením. Je ovšem antologií, která nevyčerpává všechny druhy a oblasti, ale přináší to, co je pro jednotlivá období příznakové a čím se především starší literatura (naše první tři desky) přiřadila do kontextu evropského písemnictví.Kromě toho je náš komplet do jisté míry i svědectvím soudobého přednašečského umění a jeho směřování. V tomto smyslu je však třeba vidět Čtveročasí básnictví českého v souvislosti s dalšími deskovými soubory, především s tituly Tisíc let české poezie (1976), Slovo a hlas (antologie české poezie 19. a 20. století, 1980), s připravovaným Májem K.H.Máchy v interpretaci Rudolfa Hrušínského, s Babičkou Boženy Němcové v četbě Růženy Naskové a Vlasty Fabianové (historický archív, 1982) a s Erbenovou Kyticí...(Z.Štěpánek, M.Nedbal, J.Charvátová, V.Fabianová, M. Vášová aj.).

Číta: Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., Bohumil Křížek, Jaroslav Vágner, Anuše Pejskarová, Zdenka Podlipná, Miroslav Polách, Nina Zvjagina Celkový čas: 29 minút Poéma Jobova noc vyjadřuje pocit ohrožení rodné země, Job zde není biblickou postavou, JOB=BOJ - obráceně znamená toto jméno BOJ. Rámcem a hlavní inspirací této sbírky byla válka, "bouřlivá noc", v níž si Hrubín vysnil churavého básníka Joba. Jeho nemocí je bezmoc, neorozhodnost a pasivita, pocit ponížení.V posledním zpěvu se vynořuje obraz Čech; nad vnitřními spory, úzkostí a nejistotou zaznívá až patetický hymnus na Čechy, odkazující na staré romantické vlastenecké písně.Ach, Čechy krásné, Čechy mé!Obraze rámu prastarého,kolikrát vytrhli tě z něho,že oprýskaly barvy tvéaž po tmu hrobů.-----Ach, Čechy krásné, Čechy mé!Opánku tvrdě uchozený,v úvozu nebes pohozený,ty nejsi ztracen poprvé.Kolikrát vlast, když tma ji štvala,řeménky řek si rozvázalaa bosa šlápla do krve!

Číta: Václav Voska Celkový čas: 32 minút Jaroslav Seifert patří k nejvýznamnějším českým básníkům a spisovatelům; byl i novinářem a překladatelem. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984).Audiokniha Světlem oděná - obsahuje básně z tvorby Jaroslava Seiferta.

Číta: Otomar Krejča, Radovan Lukavský, Dagmar Sedláčková Celkový čas: 21 minút Sbírku básní Naše paní Božena Němcová napsal FRANTIŠEK HALAS (*3.10.1901 – †27.10.1949) v období 2. světové války jako paralelu situace českého národa a tragického osudu výjimečné ženy, významné osobnosti naší literatury první poloviny 19. století - BOŽENY NĚMCOVÉ (*4.2.1820 – †21.1.1862) - symbolu hrdosti, vlastenectví a odvahy.Supraphon nahrál tento cyklus básní v interpretaci Otomara Krejči, Radovana Lukavského a Dagmar Sedláčkové v roce 1965; vydán byl pod kat.číslem 94006 v roce 1967.Nyní vychází poprvé digitálně

Číta: Viktor Preiss, František Němec, Jaroslav Seifert, Ota Sklenčka Celkový čas: 59 minút Jaroslav Seifert (*23.09.1901 - †10.01.1986) patří k nejvýznamnějším českým básníkům a spisovatelům; byl i novinářem a překladatelem. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (10. prosince 1984).V roce 2001, kdy uplynulo 100 let od jeho narození, připravil Supraphon k tomuto slavnému výročí nové vydání výboru z poezie, nahraného v roce 1987. Unikátní záznam básníkova hlasu, čtoucího ze svých vzpomínek, doprovází skvělá interpretace jeho díla třemi mistry přednesu - Františkem Němcem, Viktorem Preissem a Otou Sklenčkou. Uslyšíme básně ze sbírek Koncert na ostrově, Maminka, Šel malíř chudě do světa, Poštovní holub, Samá láska, Svatební cesta, Jaro sbohem, Deštník z Piccadilly, Býti básníkem, Praha, Přilba hlíny a Morový sloup.

Ze světa aforismu a epigramu. Číta: Jaroslava Adamová, František Němec, Petr Kostka Celkový čas: 47 minút Z komentáře k LP albu 1118 3295, které vydal Supraphon v roce 1983:AFORISMUS je - jak praví slovník - "jadrná a stručná věta, jíž se vyslovuje nějaká myšlénka neb důležitá zásada." Z toho vyplývá, že aforistický sloh "libuje si ve stručných větách". Takže ten, kdo se snaží s aforismem jakýmkoliv způsobem zacházet, je chtěj nechtěj nucen shromažďovat jadrné a stručné věty a libovat si v nich. EPIGRAM, česky prostě nápis, "slove kratičká básnička, vyjadřující s duchaplnou pointou vážnou neb satirickou myšlénku výrazně úsečnou formou, se vztahem k určité věci neb osobě."...A konečně pro ty, kdo si nelibují v definicích, lze doporučit jako mnemotechnickou pomůcku fakt, že slovo AFORISMUS zahrnuje jaksi slůvko "fór", což člověku připomene, že je tu často co do činění s humorem, zatímco EPIGRAM zase obsahuje slovíčko "gram", které upozorňuje na to, že jde o útvar v každém případě malý....Tomáš Vondrovic

Číta: Martin Růžek, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký Celkový čas: 1 hodina 18 minút Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0436 vydaného Supraphonem v roce 1979:"...vidět svět znova nově, vidět každý den předměty znova a jinak, ucházet se o ně zrakem každý den a získat jich adobýt jich každý den znova, znamená stvořit každý den svět pro sebe a nežít z včerejšího okoralého a plesnivého chleba milosti a klamu. To znamená být opravdu umělcem a básníkem".Tento princip uměleckého, ale i čistě lidského přístupu ke skutečnosti, jejž formuloval F.X.Šalda, je velmi příznačný pro tvorbu KARLA KONRÁDA (*28.3.1899 –† 11.12.1971)...k nejvýznamenějšímu období jeho novinářské činnosti patřilo bezesporu působení ve studentském časopise "Trn", jehož byl spoluzakladatelem a po určitou dobu i šéfredaktorem. Zde se projevil jako nelítostný útočný satirik, pranýřující politické poměry v buržoazní republice. Publikovány byly především jeho epigramy a satirické básně.Na jejich bojovné zaměření měla jistě vliv i poezie V.Majakovského, kterou jako jeden z prvních u nás překládal. V Trnu byly porpvé otištěny "Epištoly k nesmělým milencům"....(1930). Konrádův humor neměl však trvale jen ostré hrany satiry. Již v souboru prvních próz, publikovaných pod názvem "Robinsonáda" (1926), se výrazně projevilo lyrické ladění tvorby tohoto autora. Jeho próza je označována jako imaginativní, blížící se básním v próze, prozrazuje, do jaké míry byl Konrád - literát - "dítětem svého věku".Tyto práce jsou úzce spjaty s úsilím Devětsilu, jež našlo svůj výraz v poetismu. Najdeme v nich řadu typických postupů, příznačných pro poetismus: přerývání plnynulého roku vyprávění volnými asociacemi snů, představ a vzpomínek, uplatnění slovní hříčky, dadaistického vtipu atp.Všechny tyto prvky a postupy jsou využity ve vysoce kultivované podobě. Konrádova snaha o perfektnost literárního výrazu souvisí také se základními postuláty literární avangardy a v neposlední řadě s vlivem tvorby Konstantina Biebla.

Číta: Eduard Cupák, Jiří Adamíra, Irena Kačírková, Jan Přeučil, Luděk Munzar, Nina Divíšková, Hana Kofránková, František Vicena, Vladimír Šmeral, Ladislav Boháč Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Titul plný poezie vydal v roce 1975 Supraphon v kompletu pod kat. číslem 0 88 0507-10.Jeho původní obal se bohužel v našem archivu nezachoval.Pedro Calderon de la Barca, Torquato Tasso, John Donne, Paul Fleming, George Gordon Byron, Jean-Arthur Rimbaud , Alexandr Sergejevič Puškin, Marina Cvětajevová, Sergej Jesenin, Josef Kainar, Vladimír Holan,...Ty, které byly krásné, Jak sněhy byla tvář mé paní, Ty plameni můj sladký, Co nepomine, Vždy a v každém směru, spanilá má paní, Marně jsem, miláčku, Miloval jsem vás, Bylas jako žádná, půvabná a smavá, Pocit, Má duše temná je....

Číta: Rudolf Hrušínský, Lída Engelová Celkový čas: 37 minút Poezie je řeč, která zpívá (Jacques Prévert).

Číta: Rudolf Pellar, Dana Medřická, Luděk Munzar, Miloš Kopecký, Jiřina Petrovická Celkový čas: 51 minút Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967:V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo.Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře.Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se nedivíme, že se Ovidius po svých studijních cestách vrátil trvale do Říma, kde žil až do svých jednapadesáti let, než musel nastoupit smutnou cestu do vyhnanství. Musel se rozloučit s kultivovanou společností, která ho svým uměleckým ruchem zcela uchvátila. A Ovidius nebyl jen jejím němým pozorovatelem a posluchačem. Jeho výjimečné nadání ho učinilo brzy miláčkem této společnosti, takže již po prvních básnických výtvorech stoupal nezadržitelně po žebříčku slávy. Tu mu získaly již první verše z jinošských let, zařazené později do sbírky Amores - Lásky, přednášené po celém Římě.¨Inspirovala ho dívka, již sám nazývá Korinna.Ovidiova básnického génia lze po nejedné stránce srovnávat s nadáním našeho V. Nezvala. Charakteristické znaky Ovidiova umění se jevily již v jeho prvotinách: neuvěřitelná svěžest a lehkost, s níž tvořil, dokonalá uhlazenost veršů, virtuozita slova, vypravěčské umění, čistý lyrický projev obohacený smyslem pro realistickou drobnomalbu, hravá rozmarnost i strhující patos, křehká něžnost schopná vyjádřit veškerou barvitost a malebnost. K těmto složkám pak později přistoupilo i jedinečné dušezpytné umění, s nímž zachycoval vzrušené vlnění citů, jeho výbuchy i doznívání, dále formální dokonalost, živá, bohatá fantazie, bystrý postřeh, jiskřivá duchaplnost a vynalézavost, jež svědčí o duchu vpravdě tvůrčím.V druhé sbírce z mladých let, nazvané Héroides, Listy héróin, se Ovidius pokusil zachytit nitro milující ženy, toužíci i pobouřené zradou milence. Na této sbírce si velmi zakládal, přesvědčen, že v ní vytvořil mimořádné a originální dílo. Předchůdce fingovaných básnických listů měl snad jen v Propertiovi, u něhož v proslulé "královně elegií" utěšuje předčasně zemřelá Kornélia z hrobu svého žijícího manžela. V Héroidách zpracoval Ovidius náměty z bájné minulosti, a ty mu umožňovaly rozehrát bez hranic obdivuhodnou fantazii. S nevšedním uměním se vžívá do nitra těch dávných žen, osvětluje jejich vnitřní zápasy a motivy jejich jednání. První z Římanů zachytil i krásné přírodní scenérie, dokreslující nebo vysvětlující náladu líčených postav.Snad jen přílišný vliv rétoriky nám trochu vadí na této okouzlující sbírce Listů milostných, mnohem více než to, že Ovidius líčí tyto dávné ženy, píšíci v bolesti nebo v opuštěnosti fiktivní dopisy svým manželům a milencům, jako by žily v současné římské společnosti. Ale i přes tento rétorický prvek je v nich mnoho krásného a všelidsky jímavého, takže si uzavřené románky jednotlivých hrdinek přečteme nebo poslechneme s požitkem.Celá sbírka obsahuje jednadvacet listů. Posledních šest dopisů se týká mileneckých dvojic, z nichž nejznámější je záletný Paris a krásná Helena.Nejpověstnějším Ovidiovým dílem je Umění milovati. Hned na jeho začátku Ovidius říká, že opěvá "neškodnou lásku", ale i z této četby již napřed vylučuje "vážné a počestné římské paní", aby neutrpěly úhony. Umění milovati má tři knihy: v první radí básník mladým mužům, kde si mají hledat dívku a jak si získají její lásku, v druhé, jak si mohou její náklonnost udržet. V třetí knize dává podobné rady dívkám. I když jde o dílko "naučné", je míněno jako zábavná četba jiskřící duchaplným humorem a skvělými postřehy ze života tehdejší římské společnosti.Posledním dílkem Ovidiova prvního tvůrčího období byla Remedia amoris - Jak léčiti lásku, rozumí se lásku nešťastnou, bolestnou, bezvýhlednou. Toto dílko stojí umělecky níže než Umění milovat, kde triumfovala básníkova neselhávající duchaplnost. Některé pozdější generace se nedívaly na obě tyto Ovidiovy teorie lásky příliš laskavě, byli i mravokárci, kteří je zatracovali. Ale kdo zhodnotí celé dílo Ovidiovo a přihlédne ke všem okolnostem, ten se na miláčka lehkonohých Múz hněvat nebude. Opět bychom se v této souvislosti museli zmínit o mladistvých sbírkách Nezvalových - ani u Ovidia, ani u Nezvala je nemůžeme odloučit od uzavřeného celku, nechceme-li se ochudit o nejeden sváteční požitek. I Ovidius se později rozloučil s touto hravou poezií a naznačil, že ho čeká vážnější úkol. Tím úkolem, jejž na sebe vzal, bylo básnické skloubení nepřehledné řady řeckých bájí - a své předsevzetí splnil obdivuhodně.Rozmarnou poezii mládí vystřídala teskná poezie z let vyhnanství. I v ní najdeme místa uchvacující, neboť z nich promlouvá život, trpký osud vyhnance. Zvláště listy, které nešťastný a bezmála zoufalý básník posílal z vyhnanství své manželce, dojímají svou upřímností.V roce 1957 oslavil celý kulturní svět dvoutisící výročí básnikova narození. Ovidius však nepatří ke klasikům, které si připomínáme jen o jubileích. Patří ke klasikům, které opravdu milujeme a s radostí čteme.Rudolf Mertlík