Filozofia

Devätnásť známych a aj v dnešnej dobe relevantných esejí C. S. Lewis nebol len známy spisovateľ a majster písaného slova, ale aj obdarovaný prednášateľ a komunikátor. Počas svojho tvorivého života napísal množstvo esejí, článkov a prednášok, ktoré po jeho smrti vychádzali v rôznych zbierkach a vydaniach, najmä vďaka poctivej edičnej práci Waltera Hoopera - osobného sekretára a správcu Lewisovej literárnej pozostalosti.Kniha "Bremeno slávy a iné eseje" je prvé slovenské vydanie takejto zbierky a obsahuje devätnásť najznámejších esejistických textov C. S. Lewisa:Bulverizmus alebo „Ako (ne)myslíme v dvadsiatom storočí“Účinnosť modlitbySlony a peľ papradíBoh na lavici obžalovaných„Odporná červená vodička“Teória humánneho trestuUžší kruhJe teológia poéziou?Všetko sa začalo obrazom...ZázrakyMýtus sa stal skutočnosťouO čítaní starých kníhNaša viera a mimozemské civilizácieNáboženstvo: realita alebo náhrada?Krutodlakov prípitokPrerieknutiePokusy na živých tvorochPrečo nie som pacifistaBremeno slávy

Prečo ľudia umierajú?Odkiaľ sa berie zlo?Prečo nie sme dobrí na tých, ktorých máme radi?Prečo sa život niekedy zdá bezútešný?Existuje Boh?Na tieto a ďalšie otázky sa snaží hľadať odpovede Eva Sussová pomocou krátkej diskusie v knihe Všetci sa pýtajú prečo. Kniha je určená čitateľom v každom veku, pretože ľudia si kladú filozofické otázky v priebehu svojho života neustále.

Súbor desiatich esejí o desiatich prikázaniach, inšpirovaný cyklom filmov poľského režiséra Kieslowského. Daniel Pastirčák je teológ, mysliteľ, ilustrátor a publicista.Jeho tvorba nie je určená len ľuďom hľadajúcim náboženské odpovede - vo svojej tvorbe Pastirčák oslovuje témy univerzálne, blízke všetkým ľuďom dneška. Autor filozoficky hľadá a pomenováva miesto desiatich božích prikázaní v našom dnešnom živote.

STUDIA Rastislav Nemec • Peter Ján Olivi a jeho dielo o slobode človeka JanaTrajtelová • O Božom optimizme. Príspevok k skúmaniu fenomenologie hriechu na základe mystickej náuky Juliany z NorwichJana Maroszová • K homiletické tvorbě tří bavorských františkánů Gabriela Mihalková • Deixa v kázni Jakuba Vojtecha Gazdu Pavel Prihatný • Barometer stavu človeka i ľudskej spoločnosti podľa Dekalógu v Ex 20, 2 -17.Kritická poznámka k štruktúre a teologii textu Peter Vnučák • Akú Cirkev poznal svätý František z Assisi? Analýza atribútov Cirkvi ako eventuálneho nástroja na odkrytie jednej duchovnej skúsenosti Ladislav Tkáčik • Martin Heidegger a Medard BossFONTESPeter Ján Olivi • O ľudskej slobode. Otázka č. 57VARIA20. výročie úmrtia Sebastiána Petra Jad'udä, prvého provinciálneho ministra Slovenskej provincie menších bratov kapucínov

Edita Steinová – Terézia Benedikta z Kríža (1891 – 1942) – bola nemecko-židovská katolícka filozofka, mystička, mučeníčka. V roku 1912 sa stala žiačkou Edmunda Husserla na univerzite v Göttingene, neskôr pôsobila ako jeho asistentka na univerzite vo Freiburgu. Ako žene jej neumožnili habilitovať sa u Husserla ani na iných univerzitách vo vtedajšom Nemecku. Pri práci na preklade spisu Tomáša Akvinského O pravde sa bližšie zoznámila s katolíckou filozofiou. V roku 1922 bola pokrstená a o jedenásť rokov vstúpila do karmelitánskeho kláštora. V roku 1932 začala prednášať na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela miesto opustiť. Dňa 2. augusta 1942 ju v kláštore zatklo Gestapo, spolu s jej rodnou sestrou Rózou, ktorá ako konvertitka tiež vstúpila do karmelitánskeho rádu. Obe transportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau, kde zahynuli v plynovej komore – pravdepodobne 9. augusta 1942. Edita Steinová sa stala prvou kanonizovanou ženou židovského pôvodu. Pápež Ján Pavol II. ju 1. októbra 1998 vyhlásil za svätú a súčasne za spolupatrónku Európy. Jej osud, ale aj rozsiahle filozofické dielo, v ktorom sa pokúsila o syntézu fenomenologickej filozofie a tomizmu patria k základným pilierom európskeho duchovného vedomia.Čím je človek a aké sú štruktúry jeho bytia od biologických po duchovné? Ako poznať a pochopiť jeho individualitu a postavenie vo svete? Aký je jeho vzťah k transcendentnému bytiu? Na tieto otázky sa Edita Steinová snaží nájsť odpoveď v prednáškach na tému stavby ľudskej osoby z rokov 1932 a 1933. V tejto práci spája fenomenologické prístupy so scholasticko-tomistickou koncepciou človeka najmä u Tomáša Akvinského. Autorka skúma človeka na stupňoch jeho bytia ako fyzické telo, živú bytosť, bytosť s dušou a obdarenú duchom. Chápanie človeka ako slobodnej, duchovnej bytosti, mikrokozmu otvoreného dovnútra a navonok, schopnej zodpovedného života a hľadača Boha, rozvíja v hlbokých analýzach jeho vnútra, duševného života a formovania individuality ako sociálnej a kultúrnej bytosti. Svoje úvahy orientuje smerom k filozofii výchovy v duchu kresťanskej metafyziky.Doslov: sr. Dominika Alžbeta Dufferová.

Ročenka pre františkánske štúdia, humanitné a historické vedy. STUDIAPavel Prihatný • Prečo „crocpía“ v Sir 6,22 ? Disciplína cesty za múdrosťouJames L. Crenshaw • Múdrosť a múdry. O poznaní a nepoznaní Ľubomír Kanka • Chápanie tajomstva Vtelenia v Ordináciách Jána Dunsa ScotaVladimír Rábik • Počiatky konventu klarisiek v Trnave v stredovekuRastislav Luz • Fundácie grófov zo Svätého Jura a Pezinka v bratislavskom františkánskom konventeLadislav Tkáčik • Benedict z Canfieldu, zabudnutý učiteľ duchovného životaLuigi Pellegrini • Zamyslení nad osudy buly Ite Vos. Zklamané nadeje na sjednoceníVeselá Tutavac • Ivan Franjo Jukic (1818 -1857). Travel Prose as a Reflection of His Life and WorkErika Juříková • Ladislav Tkáčik • Observationes ako forma vedeckej komunikácie od stredoveku do 18. storočiaLadislav Tkáčik • Kapucíni na Slovensku. 30 rokov od založenia provincie

Solidarita a globalizácia v kontexte františkánskej ces­ty. Člen františkánskej rehole a profesor morálnej teológie vo Washingtone – Schalück Hermann, v tejto knižke k ekologickej problematike ponúka inšpirácie vychádzajúce z ekologického a univerzálneho vnímania a cítenia Františka z Assisi.

Další díl Teologické sumy (ST I-II, q. 1-5) se zabývá posledním cílem člověka, který je zároveň principem lidského jednání, alespoň toho mravně dobrého. Tomáš souhlasí s Aristotelem, když říká, že posledním cílem člověka je blaženost. Její křesťanské vymezení se však od čistě filosofického podstatně liší. Překlad a úvodní studie: Tomáš Machula.

Tomášovým úmyslem je pojednat o andělech (separovaných substancích), a traktát je rozdělen do dvou hlavních částí. V první části se Tomáš pokouší shrnout a kriticky posoudit to, co o separovaných substancích soudili různí filosofové od samého počátku filosofie až do Tomášovy doby, především Platón a Aristotelés.Ve druhé části traktátu vykládá Tomáš katolickou nauku o andělech, která je založena na Písmu svatém, na učení církevních otců a na odkazu Dionýsia Areopagity, který „vynikl nad ostatní myslitele ve výkladu toho, co náleží duchovým substancím“.Tato teologická část zůstala bohužel nedokončena a tvoří podstatně menší část spisu. Traktát tedy zůstal především důležitým a bohatým zdrojem poznání klíčových aspektů Tomášova metafyzického myšlení.

Povídka L. N. Tolstého Obnova pekla patří k jeho filosoficko-náboženským spisů, popisuje souboj Krista se Satanem.“A vy čo robí­te?” pýtal sa Belzebub.“Ja som diabol technických zdokonalení.”“Ja deľby práce!”“Ja komunikačných prostriedkov!”“Ja tlače!”“Ja umenia!”“Ja medicíny!”“Ja kultúry!”“Ja výchovy!”“Ja výchovy ľudu!”“Ja mámenia!”“Ja dobročinnosti!”“Ja socializmu!”“Ja feminizmu!” vykríkli všetci naraz a tlačili sa pred Belzebubovu tvár.

Od Fichteho k Nietzschemu. Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.

Studia Capuccinorum Boziniensia sú jediným recenzovaným vedeckým periodikom pre františkánske štúdiá, humanitné a historické vedy vydávaným na Slovensku.Texty zhromaždené v tomto čísle ročenky majú napomôcť tomu, aby bola človeku sprístupnená cesta k jeho vnútornému priestoru, k tomu najvlastnejšiemu domovu "aby skrze jeho Ducha mocne silnel ... vnútorný človek." (Ef 3,16).

Nekonfesionálne spirituality. V súčasnosti sa objavujú pokusy nájsť nové formy spiritualít, medzi nimi napríklad tieto:synkretické spirituality, ktoré sa snažia o aktualizáciu spiritualít a hľadajú riešenie pomocou skúseností s inými náboženskými tradíciami;spirituality, ktoré sa spájajú s prírodnými a humanitnými vedami;tradičné katolícke riešenie.Monografia Róberta Sarku s názvom Stret spiritualít III. ponúka stručný prehľad niektorých podôb týchto spiritualít. Autor v nej využíva teologicko-religionistický prístup. V knihe predstavuje niektorých autorov a ideové východiská ich spiritualít a tiež to, aké sú ich predstavy o Absolútnu (Bohu) a antropológii.Monografia je určená pre kňazov, pastorov, katechétov, ale i laickú verejnosť a obsahuje tiež kritické pripomienky k jednotlivým podobám nekonfesionálnych spiritualít.

v ruskej filozofii 19. a 20. storočia. „Monografia, ktorá je ojedinelá nielen svojím rozsahom a obsahom, ale aj autorkiným zámerom v zrozumiteľnej podobe predstaviť slovenskému čitateľovi zložitý dejinný vývoj ruskej filozofie, je vskutku vydareným prienikom do ,duše‘ ruského myslenia, cítenia, prežívania a ,spôsobu filozofovania' o človeku, jeho živote a zmysle, a to na pozadí hľadania pravdy, dobra a krásy .“ (Prof. PhDr. Zlatica Plašienková, PhD.)Prof. ThDr. Mgr. Helena Hrehová, PhD. sa špecializuje na morálnu filozofiu a teológiu. Venuje sa predovšetkým tomizmu, novotomizmu, personalizmu a ruskej náboženskej filozofii. Doktorát získala na Pápežskej Gregorovej univerzite v Ríme, habilitovala aj inaugurovala na CMTF UP v Olomouci a profesúru prevzala z rúk prezidenta Českej republiky v Prahe prof. Václava Klausa v roku 2004. Publikovala viaceré monografie: Pohľad do dejín etických systémov (1998), Ruská ortodoxná morálna teológia v perspektíve „od obrazu k podobe" (2001), Kresťanské cnosti vo východnej spiritualite a duchovnej literatúre (2002), Etika - sociálne vzťahy - spoločnosť (2005), Rozvážnosť a voľba podľa sv. Tomáša Akvinského (2006), Etická rozprava o cnosti a dobrokráse (2009), Morálna filozofia Jacquesa Maritaina (2011), Fenomén krásy v slovanskom myslení (2011), Etika a kultúra (2012), Základy morálnej teológie v dejinnom kontexte I/II (2012/2014), Sociálno-etické motívy v súčasnej ruskej filozofii (2016). Je tiež autorkou stoviek vedeckých statí, štúdií, článkov a kapitol v knihách.

Poezie a umění tvořily důležitou součást života francouzského myslitele Jacquesa Maritaina (1882–1973). Jeho žena Raïssa byla básnířka, měl mnoho přátel mezi umělci a básníky (mj. Ch. Péguy, G. Rouault, M. Chagall aj.). Rozsáhlou a originální část svého filosofického díla věnoval teoretickým otázkám umění. Odpovědnost umělce (1961) je poslední Maritainovou větší publikací z této oblasti; jejím základem byly přednášky na universitě v Princetonu. Po stránce obsahové se v knize Odpovědnost umělce stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika. Maritain ovšem neřeší obecné problémy estetiky nebo obecné problémy etiky. Vychází ze svébytných pojetí teorie umění a teorie mravnosti a na tomto základě pojmenovává vzájemný vztah obou oblastí.

Emblémy života. Kniha Cesty Sofie je ďalším prozaickým dielom Gabriely Spustovej Izakovičovej. Autorka ju vydáva s podtitulom Emblémy života. Jednotlivé emblémy či podobenstvá života spája hlavná hrdinka knihy -Sofia, ktorá si žije svoj obyčajný život, no v obrazoch a odrazoch všedného dňa, ktoré ju postretnú, hľadá symboly, ktoré ju učia vnímať zákonitosti a dôsledky činov, ľudského konania či nekonania. Meno hlavnej hrdinky nie je náhodné, znamená múdrosť, lepšie povedané, túžbu citlivo vnímať svet a človeka v ňom. V pozornom preciedzaní sveta nachádza oslobodenie, zdroj radosti a pokoja, ale i nepokoja z chronických chorôb ľudskosti a človečenstva. Premýšľa pritom nad liekmi, čo by aspoň zmiernili ich následky.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Druhý díl překladu QD De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření.

Monografie představuje texty českých a slovenských VŠ učitelů a badatelů v oblasti pedagogiky, psychologie, sociologie a filosofie výchovy, kteří se zabývají otázkami teorie vzdělání. Je rozvržena do tří částí, tematizujících problémy vzdělanosti z různých perspektiv a sledujících specifické logiky, rozpory a otázky těchto problémů. Zahrnuje perspektivy a texty historické, metodologické a filosofické a texty se sociopolitickým přesahem zaměřené k problémům ideologizace soudobých konceptů vzdělání. Konkrétně jsou v knize řešena tato témata: historické předobrazy soudobých problémů v teorii vzdělání; Komenského obraz světa vzdělanců, jeho atributy a kritika; fenomenologická analýza soudobých koncepcí vzdělání v kontextu filosofie přirozeného světa; úloha metafor v pedagogickém diskursu a chybějící metafora ideje vzdělanosti; ideové a organizační změny v řízení univerzit a v podobách univerzitního vzdělávání pod vlivem neoliberálních tlaků; akademické cíle základního vzdělávání; školské reformy a jejich ideologizace; problematika kulturního relativismu ve vzdělávání.

Vše, co nás přesahuje, řečeno jasně a zajímavě ústy malého děvčátka Anny, ve skvělé interpretaci Báry a Anety, doplněno dvěma bonusovými písněmi Báře Hrzánové a Anetě Langerové jednoho dne vstoupila do života kniha, jejíž poselství by si přály s vámi sdílet.Kniha Pane Bůh, tady Anna patří dnes ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích. Ve třicátých letech našel mladý Fynn při potulkách ulicemi Londýna malé opuštěné děvčátko Annu, ujal se jí a se svou matkou se o ni staral. Po večerech si spolu vyprávěli a hráli, mluvili o životě, o přírodních vědách a matematice i o všem, co nás přesahuje. Anna Fynnovi povídala o svých rozmluvách s „panem Bohem“, jemuž se svěřovala se všemi myšlenkami a těžkostmi. Měla neobyčejnou schopnost přesně formulovat životně důležité otázky, které ji zajímaly a dokázala na ně nalézt i jasné odpovědi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby přeformuloval své dosavadní názory.Audiokniha Pane Bůh, tady Anna vznikla v režii Hany Kofránkové, v podání Barbory Hrzánové s hudbou Anety Langerové a v hudební produkci Jakuba Zitka. Jako speciální bonus obsahuje dvě písně se zhudebněnými texty z knížky. Inspirovány mimořádným dílem, vytvořily Bára Hrzánová četbou a Aneta Langerová hudbou a zpěvem kongeniální komplet, zasahující naše vědomí silným sdělením. Audiokniha vznikla ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím a Art Shock s.r.o.

Rozhovory a myšlenky dvou velkých mužů, držitelů Nobelovy ceny za mír, o tom, jak být šťastný v dnešním proměnlivém světě.„Pokud sám sebe vnímáte jako obyčejného člověka, jednoho ze sedmi miliard, není důvod mít pocit, že byste se měl chovat, jako byste byl někdo výjimečný. Ať už jsem s královnou nebo králem, prezidentem, premiérem či žebrákem, vždy mám na paměti, že jsme všichni stejní.“Svět kolem nás se rychle proměňuje, jsme svědky tragédií celosvětového významu, katastrof, (nejen) osobních neštěstí, nemocí, smrti – lze vůbec v takovém světě, v takové době prožívat radostný život a nenechat strasti, aby nás pohltily? Ano, lze pracovat na tom, abychom i v tom špatném uměli najít něco, co nás posouvá dál. Lze cvičit náš přístup k sobě samým a k ostatním kolem nás.Kniha radosti zprostředkovává dlouholeté zkušenosti dvou neuvěřitelných mužů, kteří navzdory nepředstavitelně těžkým životním zkouškám zůstávají veselými, nezbednými, soucitnými, odpouštějícími a neztrácejí víru ve všechny lidské bytosti. Douglas Abrams mistrně propojil životní příběhy dvou blízkých přátel – Jeho Svatosti Dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutua, jejich odpovědi na otázky týkající se překážek na cestě k radosti, pokory, humoru, odpuštění, vděčnosti, soucitu, velkorysosti a mnoha dalšího s vědeckými poznatky, které se probíranou tematikou zabývají. Audiokniha provází čtenáře cestou od zaměření na já, mně, moje k zaměření na my, nám, naše. Ukazuje nám, jak se poučit z utrpení (ať už vlastního nebo utrpení kolem nás), popřípadě jak si uvědomit, že jsme součástí velkého společenství a že v ničem, co prožíváme, nikdy nejsme a nebudeme sami. Nikdo z nás nedokáže uniknout utrpení. To však neznamená, že nemůžeme prožívat radost. Netrapme se kvůli věcem, které nedokážeme změnit. „Pokud s tím lze něco udělat, jaký je důvod ke sklíčenosti? Pokud se nic dělat nedá, k čemu je být sklíčený?“

Sedm studií. Aurelius Augustinus (354-430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací, ať už je to motiv času, svobody nebo lásky, ba dokonce hlubiny lidského nevědomí. Tato kniha si v sedmi dílčích studiích všímá nejen těchto typicky augustinovských témat, ale i některých méně známých otázek, jako je pozornost mysli, promýšlení aristotelské kategorie relace nebo pojetí umění.

Kniha nabízí ve formě rozhovoru otevření myšlenkového světa jednoho z největších myslitelů, Aurelia Augustina. Cílem však nebylo vytvořit jakýsi zábavný úvod k Augustinovi, ale cestou myšlenkového hledání, tázání, rozhovoru s reálným druhým Ty postupně zakoušet plody rozhovoru dvou autorek a vést k vždy podstatnějšímu dialogu s vnitřním Učitelem, skrze nějž může vstupovat Pravda do tohoto světa. Čtenář tak může sám ověřit, zda se skrze dialog s lidským partnerem učíme přijímat jinakost a poznávat nové perspektivy, zda je tak umožňována proměna, která patří k podstatné možnosti lidského života. Kniha je psána především pro čtenáře dosud neobeznámené s Augustinovým životem a dílem. Klade také otázku po podstatě fenoménu toho, co staří Řekové nazývali paideia a co je výchovou, znamenající kultivaci skrze dialog, který nás otevírá svobodě a odpovědnosti.

Estetika ako fenomenológia. Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010. „Umelecké diela sú vecné, a preto je podstatnou súčasťou toho, že ich zakúšame aj to, že ich vnímame. Umelecké diela sú však iného druhu. Nie sú to veci, ktoré by sme mohli skúmať ako javy, ale sú to fenomenálne veci. Alebo naopak: sú to zjavy, ktoré sú vo svojej podstate vecami. Umelecké diela sú jedným slovom veci, ktoré sa javia – zjavy vecí, ktorých podstata spočíva v tom, že sa javia. A umelecké diela sú v tomto zmysle – ako veci, ktoré sa takto zjavujú – aj krásne.“

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti.Zakorenenosť, jeden z dvoch najvýznamnejších a zároveň posledný autorkin text, ostal pre jej smrť nedokončený. Ako pri mnohých Weilovej textoch dejinné a politické udalosti slúžia autorke ako východisko a matéria pre filozofickú reflexiu. Z tohto hlbokého, inšpiratívneho diela presvitá Weilovej snaha poskytnúť tým, ktorí budú riadiť povojnovú obnovu Francúzska a určovať jeho ďalšie smerovanie, zreteľné, ušľachtilé a hrubou silou nepoškvrnené kritériá pre vedenie ich pôsobenia. Ich zvrchovanou korunou je pre autorku Boh v zmysle platónskeho Dobra, ktoré jediné môže byť hlavným regulatívom skutočne ľudskej spoločnosti a súčasne predstavuje horizont pre naplnenie a prekročenie individuálnej ľudskej existencie.

Kniha přibližuje konstruktivní využití podnětů vycházejících z různých podob teorie kolektivní paměti v biblických studiích a současně s nimi vede kritický rozhovor. Ve třinácti kapitolách se zabývá teoretickými otázkami na poli filozofie i různými pokusy o aplikaci v oblasti biblických textů, dějin Izraele a raného křesťanství. Poskytuje tak představu o možném přínosu teorie kolektivní paměti pro biblistiku, ale i o jejích problematických místech a limitech.

Kniha je filozofickým pokusom pochopiť zmysel revolučných rokov 1968 a 1989, nájsť odpoveď na otázku, aký majú tieto revolúcie dopad na dnešnú spoločenskú realitu. Autor formuluje základné výzvy a protiklady súčasnosti; snaží sa pomenovať hodnoty a idey, v ktorých sa súčasný svet a Slovensko nachádzajú. Kľúčové momenty nedávnej histórie konfrontuje s osobnými spomienkami, zážitkami, obrazmi.

Diskuse o povaze románu nejsou věcí minulosti. Naopak, skýtají prostor pro přemýšlení o dnešku.Klimatická a koronavirová krize mají vedle svých bezprostředních, doslova fyzických dopadů i jeden překvapivý důsledek filosofický. Jak lze ve světě, kde každé soukromé rozhodnutí ovlivňuje planetu či veřejné zdraví, utvářet společné politické vize budoucnosti? Podobně jako byly revoluční narativy dvacátého století - fašismus a komunismus — pohřbeny svým vlastním tragickým uskutečněním, i neoliberální víru v neomezený trh a svobodu individualit podkopává omezená kapacita planety a znovuobjevená křehkost lidského zdraví nebo globálního řádu. Do politiky vstoupily po několika dekádách zdánlivé strnulosti neživé entity, smrt a válka. Rozpohybovaly se dějiny a my se o nich učíme znovu přemýšlet. Jedním z prostorů, v nichž se tradičně promýšlela dějinná dynamika a její zákonitosti, byl a je román. Autoři jako György Lukács či raný Milan Kundera propojovali román s dějinami v ideji „velké epiky, v níž se malé příběhy jednotlivců prostupují s velkými příběhy národů či tříd. Literární modernismus však román vysmekl z totálnosti eposu, když začal zachycovat každodenní skutečnost v její nejednoznačnosti, neukončenosti a subjektivitě: jako by se hrdinou dějin mohl stát kdokoliv, dějinami cokoliv. Pavel Barša konfrontuje myšlení o románu nejen s historickou zkušeností dvacátého století, ale rovněž s realitou století jednadvacátého a za pomoci autorů jako Michail M. Bachtin, Erich Auerbach nebo Bruno Latour oživuje debatu o románu coby místu dějin.

Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244 - 269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory. Ti se jeho myšlením inspirovali jak ve své spiritualitě duchovního výstupu k neuchopitelnému božství, tak i ve formulaci závažných témat křesťanské teologie, jako je nauka o Trojici v Bohu, o Duchu svatém, o spojení božství a lidství v Kristu. Kniha tento vliv mapuje u teologů řeckého jazyka od 4. do 7. století. Autorka je překladatelkou Plotinova pojednání V,3(49), které vyšlo pod názvem „O sebepoznání“ (Praha 2014), zároveň se dlouhodobě zabývá raně křesťanskými autory filosofického zaměření.

Známý salesiánský kněz v nové audioknize vede k uvědomění si Boží přítomnosti mezi námi. Jde jen o to, neuzavírat se do ulit vlastních předsudků. Není místa, kde bychom se s Bohem nemohli setkat, ať je to nemocniční pokoj, nebo rockový koncert. Jde jen o to, abychom se neuzavírali do ulit svých představ, předsudků a zatvrzelosti. V desítkách příběhů ze svého působení se Ladislav Heryán dotýká nejrozmanitějších lidských osudů a vybízí nás, abychom otevřeli oči svých srdcí a vyšli Boží přítomnosti mezi námi naproti. Audioknihu načetl a na kytaru doprovodil sám autor.

Dějiny filosofie jasně a stručně ve svém druhém, výrazně rozšířeném vydání, přinášejí oproti prvnímu vydání v r. 2008 znatelně obsahově obohacené kapitoly týkající se indické, antické a křesťanské filosofie. Mnoho podrobných informací je věnováno filosofickým koncepcím s ohledem na jejich spirituální kontext a záměr. Tento zasvěcený, ale nikoli přehnaně komplikovaný průvodce dějinami myšlení s charakteristikami a mnohdy zajímavými osudy významných osobností je doplněn rozsáhlými citáty i z méně známých textů, jež mohou k pochopení složitého vývoje úvah o člověku a obklopujícím ho světě nesporně přispět a zaujmout i ty, kteří podobné publikace příliš nevyhledávají. Součástí textu jsou na konci každé kapitoly i stručné metodické pokyny pro studenty či čtenáře, které by mohly zainteresovaným napomoci k jisté sebereflexi, koneckonců jsou tak i zřetelně koncipovány.

Má — vraj — byť istá politická sekta, zaoberajúca sa úmyslom prevrátiť doterajší poriadok, a jej prívrženci ju pomenovali nihilizmus. Verím v jej jestvovanie, lebo viem, že pán boh má na zemi množstvo čeliadky rozličného druhu. Prečo by sa z tohto množstva nevyvrhlo niekoľko mladých pojašencov a blúznivcov, ktorí chcú uskutočňovať v strašnom zmysle slovo nihil, keď sa nájdu i dospelí, vo vysokých úradoch postavení muži, ktorým zďaleka skveje sa na čele nápis „nihil“ ako premoklina obsahu ich mozgu.“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Vašíčkovy eseje nad díly Andreje Platonova, Borise Pasternaka, Josepha Conrada, Josefa Váchala, Josefa Lady, Ernesta Gellnera, Alana D. Sokala a dalších se soustřeďují na otázku vztahu skutečně obecných, vědeckých pojmů k výrazům „běžného“ jazyka. Zkoumá se zde konstituce pojmů (předpojmy, ideje-matky, vůdčí ideje, zakladatelské mýty) a jednotlivě jsou vyšetřovány celek, obraz, krajina, styl, banalita, metafora.

Křesťanská filozofie Pána prstenů. Aj keď sa nič nemôže rovnať dobrodružstvu pri čítaní Tolkienovho majstrovského diela, Pána prsteňov, Peter Kreeft tvrdí, že aj cesta k jeho základnej filozofii môže byť ďalším vzrušujúcim dobrodružstvom.A tak autor berie čitateľov na poznávací zájazd až do základov filozofie Stredozeme. Rozdelil ich na 50 kategórii a tie sú sprevádzané tisíckami úryvkov z veľdiela spod pera Tolkiena.Vzhľadom na to, že je plná filozofických otázok dá sa táto kniha považovať za pútavý úvod do filozofie. Ku každej téme autor pridáva nástroje pomocou ktorých bude dielo a jeho výklad zrozumiteľnejšie.

„Dobre som pochopila, prečo k nám bohovia nehovoria otvorene ani nám nedovolia odpovedať.... Prečo by mali počúvať bľabotanie, o ktorom sme presvedčení, že ho máme na mysli? Ako sa s nami môžu stretnúť tvárou v tvár, kým nemáme tvár?“Držíte v rukách majstrovské dielo, ktoré mnohí kritici nazvali najlepším románom o láske, aký bol napísaný v 20. storočí. C. S. Lewis uchopil klasický grécky mýtus lásky medzi Psyché a Kupidom a prerozprával ho úplne novým spôsobom z pohľadu Orual, staršej sestry Psyché.Škaredá a zatrpknutá Orual bezmedzne miluje svoju sestru Psyché a veľmi ju zraní, keď Psyché obetujú bohu Hory. Psyché sa nesmie pozrieť na tvár boha, ale na naliehanie Orual tak urobí a za túto zradu ju boh od seba odoženie. Z Orual sa stáva kráľovná, mocná, ale bez lásky, a hoci celý život čaká na reakciu bohov, tí mlčia. Až na konci života, v snoch o svojej stratenej, milovanej sestre, nájde odpovede na svoje otázky.„Najvýznamnejšie a najnádhernejšie dielo, ktoré Lewis vytvoril.“ Chad Walsh, New York Herald Tribune

Denníky z rokov 1941-1943. Pútavé čítanie Denníkov mladej holandskej Židovky Etty Hillesum (1914 – 1943) odhaľuje jej mimoriadny životný príbeh, neobyčajnú duchovnú skúsenosť, ktorá sa zrodila v hrôze holokaustu: zaznieva v nich bezhraničná dôvera v Boha, detská jednoduchosť a otvorenosť, úplná oddanosť a služba blížnym. Skúsenosť utrpenia uprostred pekla hitlerovského prenasledovania v Amsterdame a neskôr v koncentračnom tábore Westerbork v nej neprekrýva zmysel pre krásu života. Autorka Denníkov túžila stať sa spisovateľkou. Toto prianie sa jej paradoxne splnilo mnoho rokov po smrti. Jej dielo sa natrvalo zapísalo do európskej kultúry ako veľké svedectvo víťazstva postoja milosrdenstva a služby nad krutosťou a nenávisťou, ktorú hlásala a uplatňovala totalitná ideológia. Denníky sa stretli s veľkým záujmom takmer vo všetkých krajinách západnej Európy.

Knihu Štyri lásky si môžete zakúpiť v novom vydaní z roku 2014. V písme je napísané, že láska je trpezlivá, láska je dobrotivá, nezávidí, nevypína sa, nevystatuje sa... Ľudská láska je odrazom Božej lásky a zároveň Boh je láska. Autor knihy Lewis popisuje štyri základné druhy ľudskej lásky: náklonnosť, priateľstvo, eros a kresťanskú lásku (Božiu lásku). Ďalej skúma možnosti a problémy lásky medzi mužom a ženou, rodičmi a deťmi, a lásky Božej, ktorá je prameňom lásky. Zamýšľa sa aj nad otázkami ohľadom sexu, sebectva, žiarlivosti, pýchy, falošného sentimentalizmu, dobrého a zlého správania sa vo vzťahu a väčšej potreby smiechu medzi manželmi. Autor varuje, že existuje nebezpečenstvo, ktoré sprevádza plody lásky, ale odporúča ho prijať, pretože "peklo je jediné miesto okrem neba, kde môžeme byť v bezpečí pred nebezpečenstvom z lásky". Táto kniha učí ako sa snažiť, aby sa prebudila v nás láska, prostredníctvom ktorej sa všetky veci stanú možnými.Recenzia: Štyri lásky na stránke Dobré čítanie.sk

Jeden je známy autor knihy Meno Ruže, uznávaný učenec a filozof.Druhý bol vynikajúcim duchovným a rešpektovaným odborníkom na Nový Zákon.V tomto intelektuálne stimulujúcom dialógu často protivníckom ale vždy priateľskom, títo dvaja muži: Umberto Eco a Carlo Maria Martini stojaci na opačných stranách dverí kostola, diskutujú o najkontroverznejších problémoch tohto času ako je:apokalypsa,potraty,ženy v duchovenstve aetika.Na prelome tisícročí odštartovali iskrivú debatu, pričom si boli neustále vedomí priepasti medzi vierou a ateizmom, ktorá ich oddeľovala no nezabránila v tom, aby vzájomne tolerovali názor toho druhého.V čo verí, kto neverí? je knihou, v ktorej je zachytená korešpondencia medzi týmito dvoma mužmi, ktorí pozdvihli konverzáciu na tému náboženstva na vyššiu inteligentnejšiu úroveň.Recenzia V čo verí ten, kto neverí? na stránke Dobré čítanie.sk.

Starokresťanská knižnica, zväzok 8. Môže svätý teológ na vrchole svojho pôsobenia napísať príručku, v ktorej podá podstatu kresťanského života na zemi? Jeden z najväčších kresťanských teológov, biskup, svätý Augustín z Hippo (354 – 430) sa o to pokúsil vo veku asi 66 rokov. Enchiridion teda vznikol v rokoch 421 – 422/423. Jeho základným presvedčením je, že Bohu je potrebné slúžiť s vierou, nádejou a láskou (porov. 1 Kor 13,13). Tieto tri čnosti tvoria základnú osnovu diela, ktoré poznáme pod názvom Enchiridion ad Laurentium alebo De fide (et) spe et caritate.Krédo alebo Vyznanie viery (Symbolum) slúži na vysvetlenie čnosti viery a modlitba Pána (oratio Dominica) na vysvetlenie čnosti nádeje. Augustín potom vysvetľuje čnosť lásky na základe Ježišovho zosumarizovania celého zákona do prikázania lásky k Bohu a blížnemu.Toto výnimočné dielo predstavuje akýsi katechizmus, celostný a skrátený pohľad na vieru, nádej a lásku u svätého Augustína. Všetky závažné témy, o ktorých hipponský biskup premýšľal počas celého svojho života, majú svoje teologické vyjadrenie v Enchiridione. Enchiridion predstavuje vynikajúcu syntézu obrany náuky o milosti v jej súvislostiach s ostatnými časťami dogmatickej teológie.Počas stáročí, od stredoveku až po súčasnosť, ostáva Augustín prominentným autorom. Jeho diela sa neustále prekladajú do rôznych jazykov a jeho myslenie sa študuje. Monografická štúdia, preklad, poznámky, indexy: ThLic. Miloš Lichner SJ, D. Th.

Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku: O zármutku.Autor do tejto útlej knihy vlial celú svoju bolesť - jeho milovaná žena Joy zomrela a prázdno ktoré zostalo navonok, no i v jeho emóciach je neznesiteľné. Aký má dôvod veriť, že Boh je dobrý? Otázky, ktoré sa zdali byť raz a navždy zodpovedané, znova ožívajú v celej svojej trýznivej a bolestnej podobe. Lewisova tragická skúsenosť bola stvárnená v britskom filme Shadowlands (Krajina tieňov). Tematicky príbuzná kniha od totožného autora je Problém bolesti.C. S. Lewis sa narodil v Írsku v roku 1898. Rok študoval na Malvern College a potom u súkromného učiteľa. Získal najvyšší titul z gréckej a latinskej literatúry, filozofie a starovekej histórie a tiež z anglického jazyka. V rokoch 1925–1945 bol stálym profesorom na Magdalen College. V roku 1954 sa stal profesorom stredovekej a renesančnej literatúry na univerzite v Cambridge. Bol výnimočným a obľúbeným prednášajúcim, ktorý natrvalo a významne ovplyvnil svojich študentov.

Staroveký človek pristupoval k Bohu (či dokonca k bohom) tak, ako obvinený predstupuje pred sudcu. Pre moderného človeka sa roly obrátili. On je sudcom; Boh je na lavici obžalovaných. Je celkom zhovievavým sudcom; ak môže Boh rozumne zdôvodniť, že je Bohom, který dovoľuje vojnu, chudobu a choroby, je pripravený si ho vypočuť. Súd môže dokonca skončiť tým, že Boh je zbavený viny. Dôležité je však to, že človek zastáva rolu sudcu a Boh se ocitol na lavici obžalovaných. Zbierka vynikajúcich esejí, ktoré sú považované za klasické dielo tohoto mysliteľa, spisovateľa a apologetu. Lewis, známy svojimi jemnými postrehmi a takmer neuveriteľnou schopnosťou predvídať, nás sprevádza takými problémami ako napríklad: vzťah náboženstva a vedy, svätenie žien za kňazov v anglikánskej cirkvi, obhajoba zázrakov v kresťanskej zvesti a celým radom ďalších teologických a spoločenských té­m.