Filozofia

Nepotrebujeme vedieť, ako by sme sa mali modliť, keby sme boli dokonalí; ale ako by sme sa mali modliť takí, akí sme. (C. S. Lewis)Čo robíme počas modlitby?Na čo myslíme?Čím je v skutočnosti tento najintímnejší rozhovor nášho srdca, náš dialóg s Bohom?Akú formu má naša modlitba, akú pravidelnosť, obsah?...A sme vôbec presvedčení o tom, čo hovoríme?Kniha O modlitbě – Dopisy Malcolmovi je zbierkou listov C. S. Lewisa jeho blízkemu priateľovi, ktorá opisuje autorove úvahy o všetkých aspektoch modlitby a jej vplyve na životy a duše veriacich. S hĺbkou, vtipom a inteligenciou nás Lewis privádza bližšie k pochopeniu úlohy modlitby v našich životoch a ukazuje nám spôsoby, akými by sme mohli zlepšiť náš vzťah s Bohom.

C. S. Lewisa počas druhej svetovej vojny požiadala rozhlasová stanica BBC o sériu príhovorov o základoch kresťanskej viery. Tieto texty neskôr C. S. Lewis doplnil a tak vznikla jedna z jeho najčítanejších kníh pod názvom „Mere Christianity“. Autor sa v knihe podujal na vysvetlenie a obhajobu základných stavebných kameňov kresťanskej viery. V rozsiahlom prieskume 100 najvplyvnejších kresťanských kníh 20. storočia, ktorý usporiadal časopis Christianity Today, sa kniha umiestnila jednoznačne na 1. mieste.

Titul vyšiel v novom vydaní Rady skúseného diabla (2013)."C. S. Lewis sa transformoval do úlohy zlého, skúseného ducha Krutodlaka, ktorý radí svojmu mladšiemu nasledovníkovi Svrabomilovi, ako má získať ľudskú dušu. Tak nám celkom nevšedne vzniká pohľad akoby z druhej strany.Krutodlakova pomoc pritom vôbec nevyznieva nezištne, skôr mám pocit predvádzajúcej sa pýchy. Krutodlak a Svrabomil nie sú prototypom učiteľa a žiaka, lebo tu všetko krásne, plynúce z tohto vzťahu absentuje. Myslím, že žiaden zo zlých duchov nie je schopný akéhokoľvek vzťahu, lebo sú zameraní predovšetkým na seba.Človeka zlí duchovia nazývajú pacientom, prípadne hlupákom, ľudským červom, dvojnohým zvieraťom a podobne. Boh má u nich jediné meno, za to píšuce sa veľkými písmenami - Nepriateľ. Úsmevne na mňa pôsobila bezmocnosť a obmedzenosť starého Krutodlaka, ktorý za ten svet nevedel pochopiť záujem Boha o nás ľudí. Je nemožné vysvetliť mu to, pretože z konečnej stanice Absolútna absencia lásky, v ktorej sa diabol ocitol, spiatočné vlaky nechodia.Rady skúseného diabla autor napísal v roku 1941 v Magdalen College v Cambridge, 12 rokov po svojom obrátení. Práve osobná skúsenosť konvertitu mu pomohla pochopiť nielen apatiu, ale aj aktívnu neochotu prijímať náboženstvo. Práve tu sa z kresťanského spisovateľa mimoriadne obdareného výnimočným logickým myslením a z osoby s ľahko zrozumiteľným, živým štýlom vyjadrovania stal jedinečný spisovateľ výnimočných kvalít." (Zuzana Ring)

Jeseň roku 1939. Začala druhá svetová vojna. Ako sa vysporiadať s novou situáciou? Možno zostať študovať, keď mnohí riskujú svoje životy? Nie sú dôležitejšie veci, ako tráviť čas nad knihami? Na tieto a iné otázky, ktoré blúdili hlavami študentov, C.S. Lewis odpovedá v svojej slávnej kázni, ktorá zaznela v oxfordskej kaplnke. Povzbudzuje ich k tomu, aby zotrvali, pretože „keby ľudia odkladali hľadanie poznania a krásy dovtedy, kým nebudú v bezpečí, hľadanie by sa nikdy nezačalo“. Nikdy neboli a nikdy nebudú podmienky ideálne. Ani dnes. O to dôležitejšie je mať odvahu zatiahnuť na hlbinu a nestratiť sa vo víre mnohých „zaručene dôležitejších aktivít“, pretože inak budeme ako topiaci kopať okolo seba na každú stranu. Len ak sústredíme našu pozornosť na skutočne dôležité veci, koordinujeme svoje pohyby a naučíme sa plávať. O tom je štúdium. (Michael Thomas Jurkovič, editor)Má zmysel študovať, keď existuje toľko dobrých projektov, startupov či firiem a ja si potrebujem zvyšovať šancu na úspech na trhu práce? Žijeme v kultúre, v ktorej sa zaneprázdnenosť považuje za normálny stav aktívnych ľudí. Ak nie si „busy“, tak si lenivý. Prečítanie Lewisovej eseje je prvým krokom k vytriezveniu z opojenia „busy“ kultúry, ktorou teraz žije šikovný mladý človek. (Martin Luterán, rektor Kolégia)

C. S. Lewis sa vo svojom brilantnom diele zamýšľa nad existenciou zázrakov. Ako hovorí autor: "Otázku, či sa dejú zázraky, nie je možné zodpovedať na základe skúsenosti. To, čo si zo skúsenosti odnesieme, závisí od filozofie, s akou ku skúsenosti pristupujeme."A teda ešte skôr ako sa zaoberať samotnou otázkou zázraku, je potrebné najskôr zamerať pozornosť na samotnú filozofiu, ktorej podriaďujeme svoje myslenie. Zaoberá sa vplyvu vnímania jednotlivca a kladie si otázku, či veriaci v zázraky nie je len obeťou ilúzie...

Od „Zákona lidské přirozenosti“ k Bohu a k základům křesťanské víry. Tento titul vyšiel aj v slovenskom jazyku pod názvom Hovory.Denne prijímajte smrť - smrť svojich ambícií a najväčších prianí a nakoniec i smrť svojho tela a nájdete večný život.V dobe II. svetovej vojny rozhlasová stanica BBC požiadala C. S. Lewisa, aby pripravil sériu prednášok, ktoré by vliali nový zmysel do všetkých oblastí života ľudí ťažko skúšaných vojnou. Kniha je zbierkou týchto prednášok a je považovaná za najpopulárnejšie dielo tohto skvelého majstra slova. Pripomína nám, čo je v živote skutočne dôležité a ukazuje cestu k spokojnosti a trvalej radosti.

Koncepcia realistického poznania. Autor predkladá súčasnú verziu realistickej metafyziky s dôrazom na jej metodologickú svojbytnosť a epistemologickú jednotu. Vo filozofickej literatúre vypĺňa medzeru systematického spracovania koncepcie poznávacieho realizmu metafyziky.Mapuje a hodnotí rôzne chápania bytia (súcna), extrapoláciu teórie bytia z metafyziky, rôzne typy ontológie a realizmu. Poukazuje na príčiny vzniku dvoch tradícií realistickej filozofie: esencialistickej a existencialistickej. Analyzuje špecifiká existenciálnej metafyziky a obracia pozornosť na regulárne prvky tzv. všeobecnej metafyziky ako autonómnej sapienciálnej vedy. Vyzdvihuje hlavne problém analógie bytia a poznania, bez čoho nie je možné hovoriť o realistickej metafyzike.

Symbol jako nejdokonalejší výpověď. Klademe-li úporně důraz na „racionálnost“, končíváme často v „iracionalitě“ a naopak. Jedno nemůže zdravě růst bez druhého. Rozum a city nestojí proti sobě, ale vzájemně se potřebují, jen tak je možné poznávat integrálně (plně, celistvě).Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík, se v samém závěru svého života důkladně zaobíral důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty. Bystře a kompetentně nás provází tím, co dnešní civilizace postrádá: úctou k celku života. Zároveň jde o objasnění zkušenosti člověka se symbolem, zejména existuje-li záplava jeho nesprávných interpretací, a o způsob vnitřního, tedy celkového nahlížení na realitu kolem nás.

Poutavá autobiografie umožňuje čtenáři spolu s autorem projít stupňovitou cestu od dantovského "pekla" rodinných tragédií dětství, zmatků osamělého rebela a bohémských let na univerzitě, přes toulky předválečnou Evropou s jejími inspirujícími místy a osobnostmi, až po vrcholné hledání duše, neuspokojené žádným dočasným pokladem. Malířský synek, vzdorující intelektuál, básník a milovník rozkoší života po lítém vnitřním boji nakonec zaklepe na bránu trapistického kláštera, aby v něm - k úžasu všech svých bouřliváckých přátel a k inspiraci mnoha budoucích bratří - až do smrti setrval v tichu.

Zamyšlení o etice a budoucnosti lidstva. Kniha C. S. Lewise Zničení člověka není pouze pojednáním o veřejném vzdělávání, ale tématicky zasahuje do oblasti politické, náboženské, etické a filozofické. Jedná se o téměř prorocký a nesmírně podnětný text. Vychází ze zdánlivě prostého postřehu – že moderní a postmoderní filozofie má sklon snižovat všechny naše hodnotové soudy na pouhá prohlášení o subjektivních pocitech. Lewis poté ilustruje, jak zhoubné a fatální důsledky má tento druh uvažování pro každou civilizovanou kulturu. Zcela přesně předpovídá následný vývoj: ztrátu jakýchkoliv objektivních morálních norem a sílící schopnost politických a vědeckých elit ovlivňovat myšlení nastupujících generací.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna.Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe.

Kto bol Ježiš? Potulný chasid alebo svätý muž? Samozvaný prorok? Postava prvého storočia, ktorého zázraky božstvo sú iba výmyslami ranej cirkvi? Alebo Bol „Kristus, Syn živého Boha“? Zameriava sa na šesť námietok: že v starovekých dokumentoch, ktoré sú rovnako dôveryhodné evanjeliá nachadzame úplne iného Ježiša; že cirkev manipulovala s textom Biblie; že nové vysvetlenia vyvrátili Ježišovo zmŕtvychvstanie; že Ježiš nenaplnil mesiášske prorostvá; že kresťanstvo kopírovalo z pohanských náboženstiev a že ľudia majú mať možnosť si vybrať, čo chcú o Ježišovi veriť. Ako aj pri predchádzajúci knihách, aj v tejto Strobel vyhľadal odborníkov v daných oblastiach, aby vyvrátili alebo potvrdili vyššie spomenute námietky. Lee Strobel, absolvent Yele Law School, pôsobil dlhé roky ako novinár v Chicago Tribune, kde pripravoval právnu rubriku. Napísal bestsellery Kauza Kristus, Kauza viera a Kauza Stvoriteľ.

V diele Citadela Saint-Exupéry rozvíja hlboký filozofický rozmer. Táto práca nie je úplne dokončená – zhromažďuje jeho kľúčové témy a myšlienky o výške človeka a ducha:ľudského bytia,zmyslu života,spojenie medzi ľuďmi a ich vzťahu k Bohu.Saint-Exupéry tu predstavuje dva svety: svet zvierat, ktorý je nesúvislý a podlieha skaze, do ktorého patrí naše telo, a svet Boha, ktorý nás vedie k duchu. Ľudský život je neustála snaha organizovať suroviny - nútime íl, aby získal zmysel – stane sa z neho tehla, ktorá sa stane súčasťou katedrály. Hoci toto dielo vyšlo po autorovej smrti, na jeho veľkosti to nijako neuberá, práve naopak: možno ho považovať za osobný duchovný testament veľkého Exupéryho.

Fantastický autobusový výlet z pekla do neba. C. S. Lewis nás pozýva na výlet do Neba a Pekla. Používa svoj rozprávačský talent, aby nám podal alegorický príbeh o ceste autobusom, ktorý premáva medzi Peklom a Nebom.

Paradoxy, aforismy a postřehy. Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury.A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý.Vybral a preložil Alexander Tomský.

Sbírka esejí, která přináší Lewisův originální pohled na otázky spojené s: krizí autority,možností styku s mimozemským životem,apokalyptickou vizí poslední noci světa,smyslem studia v době války,účinností křesťanské modlitby,či podstatou a důležitostí odpuštění v lidském životě.Lewis je obecně znám jako obhájce pravověrného křesťanství. V těchto osmi esejích se projevuje jako energický pisatel a mistr anglicky psané prózy týkající se náboženského myšlení a křesťanské praxe. Žádná část této knihy však není abstraktní či suchou teologickou prací. Lewis byl nesmírně nadaným laikem, a proto tolik laiků na jeho dílo reaguje.

Martin D´arcy bol slávny obhajca kresťanstva a významný filozof. Svojou prácou sa zaslúžil aj o množstvo konverzii prominentných britských osobností. V tomto klasickom texte obracia svoj prenikavý intelekt na starý problém, ktorý aspoň raz v živote, trápil každého kresťana: Prečo Boh dopúšťa utrpenie nevinných? Jeho odpovede sú starostlivo vyargumentované a pomáhajú čitateľovi "popasovať sa" s touto pálčivou otázkou.

Osobná filozofia. Slávna Chestertonova Ortodoxia je oslavou zdravého rozumu, hlbokého zmyslu ľudskej existencie, demokracie a západnej civilizácie, ktorej sme dlžníkmi. Zábavné a humorom popretkávané vyvracanie argumentov tých, ktorí sa snažili o „novátorstvo“, ani po rokoch nestráca nič zo svojej aktuálnosti.Gilbert Keith Chesterton je majster paradoxov, ktorý hovorí o „potrebe spájať dôverne známe s neznámym, teda s tajomstvom, a vnímať svet tak, aby sme neustále mali pocit úžasu, daru i toho, že sme tu vítaní“. Každý deň, i ten najvšednejší, sa tak stane nádherným dobrodružstvom a zdanlivo nepatrné či nepodstatné veci prerastú do „dimenzie večnosti“.

Novinář na stopě senzačního odhalení. Existujú vierohodné dôkazy, že Ježiš z Nazareta je naozaj Boží Syn?Nasledujúc svoju vlastnú cestu od ateizmu k viere, Lee Strobel, bývalý redaktor Chicago Tribune, hľadá pravdu u odborníkov v rôznych oblastiach: starých rukopisov, biblických štúdii, archeológie histórie...Lee Strobel ich konfrontoval s otázkami typu: Je Nový zákon spoľahlivý?Existujú dôkazy o existencii Ježiša aj mimo Biblie?Je nejaký dôvod, prečo sa domnievať, že zmŕtvychvstanie bola skutočná udalosť?Dobre mierené otázky autora a jasné odpovede na ne spôsobili, že Kauza Kristus sa stala bestsellerom, ktorý si podmaní čitateľa ako román s rýchlym spádom. A čo je najlepšie, nie je to fikcia. Je to strhujúce pátranie po pravde týkajúcej sa najdôležitejšej postavy v dejinách.

Kniha pro všechny, které život zranil. Rabín Kushner, jako každý duchovní, mnohokrát pomáhal lidem překonávat bolest a zármutek. Ale teprve když se dozvěděl, že jeho tříletý syn Aaron na začátku puberty zemře na nevyléčitelnou chorobu, byl nucen sám se zamyslet nad věčnou otázkou: Proč se zlé věci stávají nevinným lidem?

Antologii z díla G. K. Chestertona sestavil a přeložil Alexander Tomský. Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti, včetně humoru, jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života.A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

Poutníkův návrat je první knihou, kterou C. S. Lewis napsal po své konverzi ke křesťanství. Lze říci, že se jedná o záznam jeho vlastního hledání smyslu a duchovního uspokojení – hledání, které ho nakonec přivedlo ke křesťanství.Lewisova alegorie umožňuje za pomoci fantazie jednoduše říci to, k čemu by jinak bylo zapotřebí odborné práce z filozofie náboženství. V Lewisových dovedných rukou se toto vyprávnění zároveň stává účinnou křesťanskou apologií.

Titul vyšiel v novom vydaní: Hovory o (ne)obyčajnom kresťanstve (2015). Tento titul vyšiel aj v českom jazyku pod názvom K jádru křesťanství.V klasike Hovory od C. S. Lewisa, najvýznamnejšieho spisovateľa 20. storočia, autor skúma podstatu na ktorej stoja základy kresťanskej viery a držia ju pokope.Táto kniha ponúka jedinečnú príležitosť rovnako pre veriacich ako aj pre neveriacich počuť silný hlas, ktorý volá po dôvere ku kresťanskej viere.

O vývoji života na Zemi, o člověku a o Bohu. Kniha vznikla na základě přednášek z náboženství na Biskupském gymnáziu v Brně v letech 1998–2001 a je určena především středoškolským studentům. Fascinující dějiny naší existence od velkého třesku po vznik samostatně uvažujících bytostí tvoří bohatý zdroj inspirace pro teologii. Jsme bytosti obdarované nesmrtelnou duší a zároveň jsme bytosti utvořené z hmoty 15 miliard let vzdáleného velkého třesku.Prostým vývojem událostí vznikají ze žhavé výhně počátku vesmíru tvorové schopní složit Devátou symfonii nebo vyzdobit Sixtinskou kapli. Jsme obdařeni nesmrtelnou duší a zároveň jsme stvořeni z prachu země. Jsme tančící skály. Čím víc rozumíme vesmíru, tím více si uvědomujeme nesamozřejmost naší existence, nesamozřejmost objevení se života na Zemi – a především nesamozřejmost vzniku nás samých, bytostí obdařených inteligencí a schopností se tomu všemu divit.

o vôli, milosti a predurčení. Touto prácou chceme aspoň v nepatrnej miere prispieť k rozšíreniu odbornej filozofickej literatúry o období patristiky. Zároveň chceme predostrieť interpretácie, hodnotenia, kritické vyrovnávania sa s Augustínovým chápaním slobody a milosti v minulom storočí.

Všetka snaha dosiahnuť Boha v myslení (filozoficky) a prijať tajomstvo Boha vo viere (teologicky) však zaostáva za živou skúsenosťou Boha. Čo vlastne Boh je, čo nám má povedať a čo znamená pre naše porozumenie sveta i nás samých, svitne skutočne až vtedy, keď pristúpime na osobný vzťah s Bohom a žijeme z neho, keď všetky udalosti a osudy života, so všetkými zdanlivými náhodami, chápeme ako Božie riadenie a usmernenie a prijmeme ich vo vďačnej dôvere. Len keď sa všetko vtiahne do náboženského vzťahu s Bohom a odtiaľ sa aj chápe a sprevádza modlitbou, môžeme – prekročiac celé poznanie a vieru, ale len prostredníctvom nich – „zakúsiť“ Boha ako žijúcu skutočnosť. (Emerich Coreth)

v Teologické sumě. Tomáš Akvinský byl nazýván doctor angelicus (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu.Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu podnětů.

česko - latinské vydání. Diskutované otázky o ctnostech jsou jedním ze dvou spisů, které si daly za úkol zabývat se trojicí teologických ctností, ale zůstaly pouze u dvou z nich. Zatímco Kompendium teologie se člení na víru (dle článků víry Kréda) a naději (dle proseb Otčenáše), Otázky o ctnostech se omezují na naději a lásku.Na rozdíl od Kompendia teologie, které mělo být praktickou jednoduchou příručkou, jsou Otázky o ctnostech řazeny standardním způsobem schématu disputace. Část o lásce je výrazně rozsáhlejší a je doplněna i krátkou otázkou zaměřenou na bratrské napomenutí, které je praktickým projevem lásky k bližnímu. V tomto svazku se nachází otázky: o lásce,o bratrském napomenutí,o naději.

Řecko a Řím. Rozsáhlý mnohaletý redakční počin zamýšlí v českém prostředí zpřístupnit zásadní dílo nadčasového rázu. Jezuita Frederick Charles Copleston v sobě nezapře kus anglické kultury: harmonické vtipné slovo, odpovídající dlouhodobé praxi vyučujícího na světových univerzitách. Početné recenze, i napříč rozličnými filosofickými východisky, hovoří o „poctivém metafyzikovi, s otevřenou vnímavostí vůči všemu, co přichází jako podnětné“.

Další z Questiones disputace svatého Tomáše. Překlad, úvod a výkladové poznámky Tomáš Machula.

Ve třicátých letech našel Fynn při potulkách ulicemi londýnského East Endu malé děvčátko Annu, a jelikož nebyl schopen zjistit, kde Anna bydlí, vzal ji s sebou domů do bytu své matky. Fynn si s Annou po večerech vyprávěl a hrál, mluvili spolu o životě a obzvlášť o přírodních vědách a matematice a Anna mu povídala své "úvahy" o Bohu, kterého dětsky oslovovala "Pane Bůh", když se mu svěřovala se všemi svými názory a těžkostmi. Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby sám pro sebe přeformuloval vlastní názory. Kniha dnes patří ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích.

Riešenie problému zla v analytickej filozofii náboženstva. Nová monografia Márie Spišiakovej je zameraná na veľmi problematickú oblasť ľudského života, na existenciu zla, hlavne fyzického zla vo svete a v živote človeka. Nejde len o samotnú existenciu zla, ale hlavne o otázku, že ak jestvuje dobrý a dokonalý (všemohúci a vševediaci) Stvoriteľ, ako mohol dopustiť zlo? Vysvetlenia obsiahnuté v publikácii nezasahujú do oblasti vyložene teologickej, do oblasti „zjavených právd“. Táto oblasť je otvorená viacerým možným interpretáciám a napriek tomu teologické riešenia zvyčajne končia v tajomstvách.Autorka sa pohybuje v oblasti filozofie a náboženstva takým spôsobom, že prináša objasnenie na základe bežných ľudských skúseností, bežne používanej terminológie a logiky. Postupne prechádza do hlbšej systematickej analýzy problému zla, v rámci ktorej sa zameriava na niektorých prominentných autorov v kontexte analytickej filozofie náboženstva. Nejde teda o hľadanie nejakej psychologickej úľavy uprostred fyzického utrpenia, ale o vyložene filozofickú štúdiu. Je potrebné zdôrazniť, že vysvetlenie problému zla závisí od širších vysvetlení Božích vlastností, Božieho jestvovania a poriadku vo svete, a preto bolo vhodné vsadiť problém zla do tejto filozofickej tradície, kde v súčasnosti prebieha živá diskusia o týchto skutočnostiach. Niektoré teistické tézy užitočné pri hľadaní najlepšej odpovede na problém zla v Božom stvorení sú už vyjasnené, čo uľahčuje celkovú syntézu. Autorka rozdelila knihu do troch častí. V prvej časti definuje základné pojmy a predpoklady súvisiace s problematikou zla a poukazuje na niektoré dejinné riešenia. Už samotný pojem zla musí byť dobre zadefinovaný, pretože nie všetky nepríjemnosti sú zlom. Existuje aj „strašné zlo“ (horrendous evil), kedy si človek kladie otázku, či má jeho existencia vôbec význam, či je jeho život ako celok dobrom, či to stojí za to, aby žil (s. 41-42). Pri náčrte historických riešení sa autorka zameriava na Augustína a Ireneja (s. 55-65), a na neskorších filozofov ako Leibniz alebo Teilhard de Chardin (s. 65-72). Táto základňa vhodne pripravuje čitateľa na súčasné náročnejšie riešenia a poukazuje akým spôsobom sa argumentovalo v minulosti.

Předkládaný svazek obsahuje kvestie Teologické sumy (II-II, 23-33), které se zabývají racionální reflexí fenoménu „lásky“. Na prvním místě Tomáš vymezuje pojem lásky a odlišuje tu, která je úkonem vůle, od ostatních druhů, které jsou více vázány na emoce a smyslové náklonnosti.Když se dopátráme lásky, která je opravdu vlastním projevem rozumové přirozenosti, zjistíme, že si nevystačí s dobrem, které jí předkládá rozum, ale touží být naplněna nejvyšším Dobrem, Bohem. Tak jako je poznání povýšeno k transcendenci vírou, tak je lidská láska povýšena k nadpřirozenému dobru vlitou, neboli božskou láskou. A tato láska je právě předmětem Tomášových úvah v Teologické sumě.

Kniha, ktorú C. S. Lewis napísal krátko pred svojou smrťou je zbierkou esejí, ktoré sa zaoberajú zväčša náboženskou tematikou. V eseji Prípitok skúseného diabla, ktorá tvorí aj nosnú časť názvu celej knihy, sa ešte raz vrátil k postavám z úspešnej knihy Rady skúseného diabla. Ostatné eseje sa venujú témam ako: Bremeno slávy, Dobré dielo a dobré skutky, Transpozícia, Vytrvalosť vo viere, Je teológia poéziou?, Vnútorný kruh a i. Milovníci kvalitnej filozofie a jedinečného humoru C. S. Lewisa si opäť prídu na svoje.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách.Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. První díl překladu QD De potentia přináší otázky 1 a 2, které se zabývají Boží potencí obecně a plodivou potencí v Bohu.

Osobná filozofia. Slávna Chestertonova Ortodoxia je oslavou zdravého rozumu, hlbokého zmyslu ľudskej existencie, demokracie a západnej civilizácie, ktorej sme dlžníkmi. Zábavné a humorom popretkávané vyvracanie argumentov tých, ktorí sa snažili o „novátorstvo“, ani po rokoch nestráca nič zo svojej aktuálnosti.Gilbert K. Chesterton je majster paradoxov, ktorý hovorí o „potrebe spájať dôverne známe s neznámym, teda s tajomstvom, a vnímať svet tak, aby sme neustále mali pocit úžasu, daru i toho, že sme tu vítaní“. Každý deň, i ten najvšednejší, sa tak stane nádherným dobrodružstvom a zdanlivo nepatrné či nepodstatné veci prerastú do „dimenzie večnosti“.

Útla knižočka predstavuje Svetloslava Veigla ako filozofa. Inšpiruje, ako prežiť život v súlade s ideálmi, ktoré sa tu dlhé stáročia hromadili a sú receptom na šťastie, vieru, slobodu a plnohodnotný život. Obsahuje súbor sentencií na témy duša, duchovnosť, viera, mravnosť, bolesť, utrpenie, šťastie, sloboda, umenie, poézia, život, večný život, človek, láska, domov... Autor bol jedným z posledných predstaviteľov slovenskej katolíckej moderny.Knižôčka nízka cenou, no určite nie hodnotou.

S úvodom Rastislava Nemca. Publikácia O vzdelaní, otvorenosti celku a zneužívaní jazyka je zbierkou štúdií filozofa, sociológa a teológa Josefa Piepera. Štúdie boli pôvodne vydané v desaťzväzkovom súbornom diele. Autor sa v nich zaoberá témami ako napríklad: popieranie akademickosti; povaha univerzitného vzdelávania; vzťah teórie, tra­dície a kultu; filozofia ako stredobod univerzitného života; zneužíva­nie jazyka a korumpovanie slova; a inými.

Tento svazek obsahuje překlad tří kvestií (STh I-II, q. 68-70), které završují morální pojednání o dobrých habitech, tedy ctnostech. Po tématu přirozeně získávaných morálních ctností přichází na řadu otázky nadpřirozeného působení v člověku. Nejedná se zatím o vlité teologické neboli božské ctností, ani o milost obecně, ale o specifické působení Ducha svatého v člověku: to znamená dary Ducha svatého, blahoslavenství a plody (ovoce) Ducha svatého. Jak lze dobře vidět, Tomáš nepostupuje přísně od přirozené etiky k nadpřirozené morální teologii. I když obě perspektivy rozlišuje, tak se u něj v jistém smyslu prolínají. Přirozeně získané ctnosti a nadpřirozeně vlité Boží dary mají sice jiný původ, ale týkají se stejného člověka, který je povolán k následování dobra nejen na rovině přirozené, ale i k otevřenosti vůči nadpřirozené pomoci shůry. Trojice kvestií, které se tento svazek věnuje, není ovšem pouze jakousi kolekcí tří nesouvisejících témat, které se jakoby nedopatřením ocitly mezi traktátem o ctnostech a traktátem o hříchu. Dary Ducha svatého jsou habity, takže navazují na pojednání o ctnostech jako jakýsi úvod do tématiky nadpřirozených habitů, která bude pak dále rozvinutá v pojednání o ctnostech teologických. Na dary pak navazují blahoslavenství a plody Ducha, které už nepatří mezi habity, ale spíše mezi úkony. V tomto případě jde o lidské úkony vycházející z působení Ducha svatého v duši člověka. ...

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“.Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem.Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho.