Reportáže, rozhovory

Výnimočné rozhovory s výnimočným človekom.„Netreba veľmi vychovávať, treba pekne žiť, dieťa sa pridá,“ hovorí psychológ Ivan Štúr. Kniha rozhovorov predstavuje jeho názory na výchovu, život v rodine, vzťahy medzi mužmi a ženami i rodičmi a deťmi. Rozpráva o konkrétnych prípadoch a skúsenostiach z viac než tridsaťročnej klinickej praxe, ale aj o zážitkoch z vlastného detstva a života. „Keď si sťažujem na vlastné deti, tak si vlastne sťažujem na to, ako som ich vychoval, ako som s nimi žil,“ hovorí Ivan Štúr, ktorý v knihe vystupuje ako nezávislý odborník, ale aj ako syn výnimočných rodičov či otec troch synov. Vyjadruje sa stručne a riešenia, ktoré na väčšinu výchovných a vzťahových problémov nachádza, sú zvyčajne jednoduché. Stavia na rozhovore, humore a schopnosti poučiť sa z ťažkostí. Za základ dobrej výchovy nepovažuje potláčanie zlých vlastností, ale podporovanie tých dobrých. Ako odporca „čiarkovacej” psychológie založenej na testoch a dotazníkoch volí individuálny prístup ku každému osudu a podporuje aktívny postoj k životu.

Aj vďaka knihám ako Freakonomics už ekonómia nie je dávno iba suchopárnou vedou. V našich zemepisných šírkach však chýbala podobná publikácia, ktorá by pracovala aj s domácimi reáliami. Po dvoch knihách rozhovorov so známymi ekonómami Lukáš Kovanda napísal knihu, kde v štyridsiatich kapitolách vtipným a prístupným spôsobom skĺbil ekonómiou s psychológiou, sociológiou či antropológiou. Veľa o jeho štýle písania napovedajú už samotné názvy kapitol, ako: Prečo sú tučné dievčatá prístupnejšie na rizikový sex Prečo ľudí tak veľmi zaujíma, koľko zarábajú ostatní Prečo sú Facebook, Google aj Apple americké, a nie japonské Prečo slabé odbory môžu za exodus banánov do celého svetaPrečo samoľúbosť zarába a vzdelaní ľudia žijú lacnejšie

Babka Johanka s deväťročným vnukom Sveťom riešia všetky otázky života, ktorými obaja žijú. Súčasný svet sa stretáva s čriepkami spomienok na vojnu, ako ju kedysi zažila babka ako dievčatko. Prozaický text žurnalistky a spisovateľky Jany Šimulčíkovej dopĺňajú dobové fotografie. Historik Jozef Bystrický prináša udalosti, fakty a pravdy o II. svetovej vojne tak, aby zaujali staršie deti a zaplnili medzeru o dobe, o ktorej treba hovoriť, písať i čítať. Kniha vyšla vďaka podpore ARS BRATISLAVENSIS.

Brala drogy od výmyslu sveta dvanásť rokov a jej vtedajší stav nazývajú feťáci krízou. Kto neskúsil, čo je to kríza po heroíne, ťažko pochopí. Pichala si čierny heroín, ktorý je oveľa silnejší a nebezpečnejší ako ten bežný. Prišla rovno z ulice, kde robila prostitútku a podľa toho aj vyzerala. Tvrdila, že chce s takým životom skoncovať, no počas tých rokov, čo sa zaoberám vyťahovaním ľudí z ich vlastných výkalov, som vedel, že o dve hodiny to už asi nebude pravda. Drogy sú veľmi silný súper a nezávisle od zdravého rozumu s človekom robia, čo chcú. Tatiana Melasová sa narodila v máji roku 1982. Pochádza a žije v Senci. Absolvovala Hotelovú akadémiu v Piešťanoch. Od pätnástich rokov bola závislá od tvrdých drog. Podstúpila niekoľko neúspešných liečení. Od roku 2009 liečená v zariadení v Budmericiach u Vlada Schwandtnera, zatiaľ úspešne. Tam napísala túto knihu.

Kniha Raba Suli je záverečný diel Filanovej bratislavskej trilógie. Autor hovorí, že už nie je čas niečo odkladať a niekoho šetriť. Cez Raba Suli, legendárnu hru prešporských chalanov, sa Filan vracia na Poľnú ulicu, do klubov a zákutí starého mesta. Oživuje stratený svet pouličných klzísk, kolotočov a dávnych veľkých lások. Vyťahuje zo zabudnutia postavy a postavičky, ktoré tvorili históriu Bratislavy. Raba Suli je kniha rovnako šťavnatá a zábavná ako úspešné prvé dve časti trilógie. Len Filan je ešte otvorenejší a úprimnejší ako kedykoľvek predtým. Pozýva vás na výlet do lunaparku svojej hlavy.

Rothove reportáže z rokov 1919 až 1930 podávajú veľmi plastický obraz ruskej spoločnosti, kde možno nájsť takmer všetkých a všetko: boľševikov a starú buržoáziu, inteligenciu a mužikov, Leningrad, Moskvu a usadlosti na Kaukaze, popov, šejkov, šamanov i vyznavačov darvinizmu, ruské prostitútky, deti bez domova, emancipované ruské ženy, žobrákov i burlakov. Okrem iného sa autor predstavuje aj ako veľmi výrečný a ostrý filmový a divadelný kritik. Kischove, Gidove ani Feuchtwangerove reportáže z rodiaceho sa sovietskeho Ruska nemožno čítať ako bibliu a podobne je to i s Rothovými fejtónmi, reportážami a črtami z tejto krajiny. No na rozdiel od mnohých oslavných ód na nový systém, ktoré napísali jeho kolegovia, dokázal prehliadnuť potemkinovské kulisy.V zozbieraných článkoch má slovenský čitateľ príležitosť spoznať tohto vynikajúceho štylistu aj z jeho inej stránky – ako kritického publicistu obdareného nevšedným pozorovateľským talentom, ale aj svojským cynickým humorom. Joseph Roth sa narodil 2. septembra 1894 ako syn židovských rodičov neďaleko mesta Brody vo východnom Haliči. Vyštudoval odbor nemecká literatúra v Ľvove a vo Viedni. Bojoval v prvej svetovej vojne, neskôr pracoval ako novinár vo Viedni a Berlíne. Preslávil sa nielen ako románopisec, ktorý napísal vyše dvadsať románov a esejistických kníh, ale aj ako reportér a stĺpčekár niekoľkých nemeckých, rakúskych a českých (vychádzajúcich v nemčine) novín. Medzi jeho najznámejšie diela patria romány Radeckého pochod, Kapucínska krypta, Hotel Savoy, Jób. Čitateľsky úspešné boli aj knižne vydané reportáže a fejtóny z Francúzska a Ruska. V roku 1933 emigroval do Paríža, kde 27. mája 1939 umrel.

19 príbehov z karantény je zbierka jedinečných výpovedí o tom, ako sa známe osobnosti i obyčajní ľudia vyrovnávali s jarným lockdownom. Všetky naše plány na ten rok sa razom ocitli v domácej izolácii spolu s nami. Hoci politici vypli krajiny, naše životy sa nezastavili. Matka sa naďalej pripravovala na príchod druhého dieťaťa. Vedec neváhal a pustil sa do práce na vývoji vlastných testov. Maliarka bojovala so zákernou chorobou. Lekárka ošetrovala pacientov s dovtedy neznámou chorobou. Horolezcov sen o prvovýstupe sa rozplynul v návale nových obmedzení. Oni a mnohí ďalší hľadali možnosti, ako sa vyrovnať s novou realitou. Strachy, nádeje, optimizmus i praktické riešenia. Všetci prežívame radosti i trápenia unikátnym spôsobom. V tejto knižke ponúkame čitateľom pohľady do mnohých sfér spoločnosti, od vedy cez sociálnu prácu, politiku, kultúru, šport až po biznis a jedinečné osobné príbehy. To všetko optikou devätnástich zaujímavých ľudí.Autori knihy: Mirka Ábelová, Pavol Čekan, Mário Gešvantner, Dominik Graňák, Peter Hámor, Jana Kirschner, Ľudmila Kolesárová, Monika Kompaníková, Alena Koščálová, Dávid Králik, Alžbeta Mižigárová, Eva Mosnáková, Katarína Olíková, Sylvia Ondrisová, Lucia Plaváková, Alexandra Pónyová, Paula Poštolková, Lucia Rabatinová, Marián Szücs, Šimon Šicko.

Romantické představy o pirátech hoďte přes palubu. Nelidské zacházení s pracovníky rybářských lodí, drancování přírodního bohatství nebo pašování zbraní – zdá se, že nekonečný prostor mezinárodních vod schová všechno.Reportér The New York Times Ian Urbina se rozhodl trochu víc prozkoumat území, které tvoří tři čtvrtiny zemského povrchu. Výsledkem jeho pětiletého cestování křížem krážem po světě je nejen kniha reportáží The Outlaw Ocean, ale i stejnojmenná nezisková organizace rozkrývající bezpráví v mořích a oceánech. Investigativní novinář strávil týdny na lodích ekologických organizací, které stíhají lovce velryb. Zažil bezčasí dlouhých plaveb i nebezpečné střety s piráty. Mluvil s lidmi nasazujícími vlastní život při vysvobozování novodobých otroků v rybářském průmyslu. Upozorňoval na luxusní mnohapatrové jachty s bazény vypouštějící všechny odpady přímo do oceánu. Přesto se v jeho reportážích objevují i okamžiky okouzlení divokou krásou živlu, který lidé nikdy nedokáží zkrotit – a bohužel ani ochránit.

V letech protektorátu byl Jiří Weil personou non grata, vystoupil pod pseudonymem nebo šifrou jen ojediněle, k soustavné publicistice se mohl vrátit až po konci druhé světové války a do roku 1948 pravidelně přispíval zejména do týdeníku Kulturní politika a měsíčníku Literární noviny (jejž spoluredigoval). Po kampani proti jeho románu Život s hvězdou (1949) a po vyloučení ze Svazu československých spisovatelů (1951) publikoval sporadicky stati, které souvisely s jeho prací ve Státním židovském muzeu v Praze, kde našel zaměstnanecký a zřejmě i lidský azyl. Oproti prvnímu a druhému svazku publicistiky, jejichž stati tematizovaly takřka výhradně literaturu a kulturu Sovětského svazu, se autorův zájem rozšířil na písemnictví domácí a na překlady z dalších literatur. Reflexe sovětského písemnictví ovšem neustala ani po přerušení spolupráce s komunistickými tiskovinami (Rudé právo, Tvorba) a autor své pojetí revoluční literatury v zásadě neměnil.

Číta: Milan Navrátil, Vladimír Kovářík Celkový čas: 1 hodina 25 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvě alba obsahující po dvou deskách cyklu PRAHOU STALETÍ, spatřila světlo světa v letech 1981 a 1982. V mnoha zastaveních - na Vyšehradě, na Hradčanech, v Jiřském klášteře, na Karlově náměstí, v Betlémské kapli, na Vítkově, v Prašné bráně, v letohrádku královy Anny zvaném Belvedér, Vás tvůrci cyklu provázeli Prahou dávných bájí, křesťanských legend, Prahou Přemyslovců a Karlovou, pak Prahou husitských předzvěstí a bouřlivých událostí ve znamení kalicha i posléze dobou mírového krále Jiříka z Poděbrad a renesancí, jak se všecka tato období odrazila na kamenné tváři tohoto starého a zároveň vždy se obrozujícího města s kamenným mostem, jenž překlenul Vltavu, a jak se děje těch dob i s obrazem Prahy zračí v českém krásném a historickém písemnictví.Stejní průvodci vám nyní předkládají další čtyři etapy, jež jste slýchali ve vysílání Československého rozhlasu. Předchozí témata přibližovala naše hlavní město častěji v podobách heroických, v podobách, kdy Praha rozkvétala, rozšiřovala se o další prostory Nového Města; při poslechu jste byli svědky přemyslovské u husitské slávy válečné i rozkvětu kulturního za císaře a krále Karla a svým způsobem i za podivínského Habsburka Rudolfa; byli jste svědky nádherného, ale marného vypětí Jiříka, jenž se snažil udržet vše, čeho dosáhlo husitství, ne-li už mocensky a politicky, tedy alespoň na duchu národa...Nastává totiž doba smrtelného ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení a nadlouho i samotného zániku české státnosti, doba nejvyššího ohrožení národního jazyka, národní kultury, vyvstává nebezpečí, že národ, držitel oněch předcházejících slavných tradic se časem rozplyne pod tlakem centralizačních a germanizačních snah habsburské Vídně. PRAHA V DOBĚ TEMNA, PRAHA JOSEFINSKÁ, PRAHA OBROZENECKÁ a PRAHA PŘEDBŘEZNOVÁ, to jsou tituly dalších zastavení na putování Prahou místy spojenými s dějinami města, a tak vlastně i s dějinami českého státu, neboť tato trojjediná historie - města, země a národa - se u nás prolíná jako málokde jinde na světě....

Číta: Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 35 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin. ...Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV.Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů.Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození.Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století....Dr. Vladimír Kovářík

Číta: Miroslav Doležal, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil Celkový čas: 1 hodina 29 minút Reportážní zastavení v hlavním městě republikyPrvní dvoudeskové album reportážních procházek předhistorickou Prahou, které vydal Supraphon v roce 1981, se setkalo s velkým ohlasem. Naplnilo totiž bohatě účel, pro který bylo připraveno a vydáno: stalo se suvenýrem pro ty návštěvníky Prahy, kteří žijí mimo hlavní město; bylo přijato jako moderní mluvená kronika, kterou si lze kdykoliv poslechnout, jako je možno kdykoliv otevřít knihu, a proto také jako výborná pomůcka při studiu historie a literatury; stalo se užitečným průvodcem pro ty, kteří se chystali do Prahy nejen na nákupy, nýbrž především poznat památná místa našich nejstarších i nejnovějších dějin....Naše putování Prahou staletou mělo zatím čtyři zastavení: na Vyšehradě jsme se zamyslili nad Prahou starých českých pověstí i nad Prahou křesťanských legend, na Hradčanech nad Prahou přemyslovskou a zejména nad velikou postavou českého krále Karla IV. Doba vlády jeho syna Václava IV. vede pražského poutníka z královského Hradu do ulic Staré Města, protože rozmarný král, zcela nepodobný slavnému otci, dával přednost rušnému životu kolem nově vybudovaného "králova dvora" v okolí starobylé ulice Celetné; ale právě tato skutečnost umožňuje osvětlit podrobně dobu předhusitskou plastickým vylíčením poměrů, které nezbytně vedly k husitskému revolučnímu hnutí. Tentokráte procházejí reportéři se svým mikrofonem kapli Betlémskou, vyprávějí o jejím vzniku, o kazatelském působení Mistra Jana Husa, i o tom, jak z místa, odkud mělo z vůle zakladatelů zaznívat slovo boží v jazyce českém, stávala se z vůle lidu politická tribuna...Reportážní vyprávění o Praze husitské začíná ovšem na vrchu Žižkově před dnešním Národním památníkem; neboť to je místo, odkud hnal husitský vojevůdce v roce 1420 s nevelkým houfcem svým mnohonásobnou převahu křižáckých vojsk přes Špitálské pole...Snaha ukázat, že naše dějiny nejsou jen pásmo zajímavých historek, nýbrž ustavičný, souvislý a vzrušující proces ideového zrání národa za stále patrnější účasti lidových vrstev, nositelů nejpokrokovějších tradic, vede autory k hlubšímu pohledu na jednotlivé vývojové etapy. Tak např. na dobu poděbradskou, kdy na královský trůn zasedl panovník českého původu, hlasatel míru mezi národy, který šířil a ve své politice uplatňoval myšlenky nové, smělé na svou dobu pokrokové. Reportéři si zvolili pro své sedmé zastavení druhé poschodí Prašné brány, která sice v době Jiříkově ještě nestála, ale která ve své nynější podobě umožňuje pohled na Prahu z doby Jiřího Poděbrad: na radnici, kde byl zvolen českým králem, na Týnský chrám, kam ho s jásotem doprovázely nesmírné zástupy, na královskou cestu, po které jezdíval z "králova dvora" na Pražský hrad a kudy bylo vezeno na Hrad jeho tělo, když zemřel, teprve jednapadesátiletý, k zármutku všech věrných Čechů. Osmé zastavení nemohlo být jinde než před Letohradem v Královské zahradě, kterému se dlouho říkalo Belveder, protože je nejkrásnějším dokladem renesance, která začala pronikat do gotické Prahy za Jagelonců a prvních Habsburků. Z nich zejména Rudolf II. přítel věd a umění, ale zároveň častá důvěřivá oběť podvodných alchymistů, astrologů a věštců, bývá pokládán za panovníka "pražského"; tento podivínský císař Prahu i miloval i proklínal, i budoval i zanedbával. Dějiny se řítí kupředu, i když se někdy zdá, že se čas vleče, že příliš dlouho trvá poroba, že utiskovaný lid se marně občas pozvedá k odporu osamělými akcemi, že příliš dlouho je temno nad celou vlastí, než se na konci osmnáctého století objeví první červánky obrození. Ale to už uslyšíme na dalších deskách alba Prahou století.... Dr. Vladimír Kovářík

Číta: Aleš Palán, Marie Svatošová Celkový čas: 10 hodín Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytíMarie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt.Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry. Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života.

Britský historik, novinár a profesor na Oxfordskej univerzite Timothy Garton Ash „žije Európou“ už viac než päťdesiat rokov. V knihe Domoviny sa vydáva na cestu povojnovým kontinentom v čase a priestore. Čerpá najmä z vlastných spomienok a poznámok o významných udalostiach, podáva živé svedectvá hlavných aktérov, vracia sa na miesta, kde sa písala história, a pripomína nám všetky triumfy a pády Európy.Ponúka prehľad udalostí prepletených s osobnými reminiscenciami. Opisuje, ako sa Európa snažila vymaniť z vojnového pekla, aby povstala z devastácie a ruín; a aké víťazstvo zažila pri páde Berlínskeho múra, aby sa zdemokratizovala a zjednotila. Zároveň vykresľuje jedinečnú panorámu obdobia bezprecedentného pokroku a pokúša sa vysvetliť, čo všetko zlyhalo napríklad v dôsledku finančnej krízy v roku 2008 či vojny na Ukrajine.Kniha Domoviny je ohromujúcou zmesou modernej histórie, reportáží a spomienok najvýznamnejšieho spisovateľa, ktorý sa venuje európskym záležitostiam. Rozpráva príbeh Európy v druhej polovici dvadsiateho a na začiatku dvadsiateho prvého storočia o tom, ako sa pomaly zotavovala, oslobodzovala a zjednocovala, aby sa priblížila ideálu súdržného a slobodného kontinentu, na ktorom panuje mier.

Migrácia nie je len o odchode človeka za hranice. Neoddeliteľnou súčasťou tohto fenoménu sú aj ženy a deti, ktoré zostali v domovských krajinách po tom, ako odišli ich muži, otcovia či synovia. Čo je s nimi? Ako vyzerajú ich bežné dni od Mexika, cez Senegal, Etiópiu, Indiu, až po Rumunsko či Slovensko? A aké vedú životy zoči-voči globálnym výzvam, ktoré prinútili ich mužov k odchodu? Aj o tom je kniha slovenskej reportérky Magdalény Rojo Ženy, ktoré zostali.Toto je kniha o migrácii. No možno je skôr o materstve? Alebo o detstve bez otcov? O živote bez manželov? O starnutí bez detí? Všetci tí anonymní presúvajúci sa majú svoje ľudské tváre a príbehy. Sú to príbehy, ktoré sa odohrávajú za chrbtom veľkého sveta. Slovenská reportérka Magdaléna Rojo sa na túto globálnu tému pozerá z opačnej strany – z krajín, kde sa problém rodí a cez optiku žien, ktoré zostali. Spoločne s ňou sa pozrieme do Mexika, Senegalu, Etiópie, Indie, ale aj do Rumunska či na Slovensko. Všade tam žijú rodiny, ktoré svojich členov vyprevádzajú na dlhšie či kratšie cesty, aby im zabezpečili dôstojné živobytie, všade tam zostali ženy a deti, ktoré musia ďalej žiť svoje životy. Magdaléna Rojo bola zvedavá, ako ich žijú, a preto sa tieto osudy rozhodla zbierať. Výsledkom je jej intímna zbierka reportáží s názvom Ženy, ktoré zostali.Magdaléna Rojo sa približuje k svojim hrdinkám s citlivosťou skúmajúcej antropologičky a s trpezlivosťou reportérky, ktorá chce v kvapke vody ukázať celý vesmír. Odkrýva pred nami každodenný život rodín, z ktorého hmatateľne vytŕčajú obavy i neistota, ba dokonca napätie. Svet má mnoho farieb, no dôvody na migrovanie sú viac-menej podobné. A podobné sú aj obrazy, ktoré dopady migrácie na rodiny sprevádzajú. Nedostavané domy. Tváre čoraz cudzejších mužov na displejoch smartfónov. A často každodenné pečenie chleba, ktorý je vždy ten istý, bez ohľadu na to, či sa volá čapátí, tortila, alebo indžera. Autorom originálnych fotografií v knihe Ženy, ktoré zostali je dokumentárny fotograf Noel Rojo.

Britsko-ruský novinár a spisovateľ Owen Matthews preniká do zákulisia konfliktu, ktorý rozpútalo Rusko na Ukrajine, počnúc chodbami Kremľa až po zákopy v Mariupole. Rusko-ukrajinská vojna je najvážnejšou geopolitickou krízou od čias druhej svetovej vojny, no napriek tomu jadro konfliktu ostáva záhadou. Vladimir Putin sa zmenil z vypočítavého diktátora na hazardného hráča, čím vystavil svoj režim a samotné Rusko riziku zničenia. Prečo?Owen Matthews čerpá informácie zo svojho dvadsaťpäťročného novinárskeho pôsobenia v Moskve a vezme čitateľov na cestu do histórie k otráveným koreňom konfliktu, ako aj do obdobia pandémie covidu-19, keď skrsol Putinov plán invázie poznamenaný paranojou hrozby zo Západu.Kniha Invázia je plná svedectiev súčasných aj bývalých dôverníkov Kremľa a jeho propagandistickej mašinérie a zajatých ruských vojakov, ktorí podávajú správy o Rusku i o tom, čo sa deje na Ukrajine. Vďaka nim sa Matthews snaží odhaliť príčiny vypuknutia vojny a zároveň rozpráva o tom, čo sa dialo počas prvých šiestich mesiacov od invázie. Panoramatický pohľad na dôvody a potenciálne dôsledky vojny je výnimočným a neprehliadnuteľným záznamom konfliktu, ktorý otriasol celou Európou.

Ako chutí tarantula či kvety petúnie? Kvety petúnie sú jemne pikantné a kvety sedmokrások príjemne aromatické. Poučná aj zábavná kniha rozhovorov s 25 slovenskými vedcami, vedkyňami a odborníkmi, ktorí sa venujú výskumu v oblastiach od astrofyziky cez medicínu či vývoj bioplastov až po skúmanie nových zdrojov potravy a ich nutričnej hodnoty. Zistíte v nej napríklad to, koľko ton materiálu z meteoritov a komét dopadne ročne na Zem, ako sa v Košiciach vyvíja 3D tlač titánových skeletov, ktoré môžu nahradiť kosti, a ako vyzerá elektrická aktivita v mozgu pri rozmýšľaní.Aj slovenskí vedci skúmajú oblasti, ktoré prinášajú svetový pokrok. Robia výskum v odvetviach, aké by vám ani nenapadli a výstupy z ich skúmania môžu byť užitočné pre váš každodenný život. Redaktorka Denníka N Zuzana Vitková vedcom a vedkyniam položila otázky, vďaka ktorým vám fakty z ich výskumov a toho, ako funguje svet, zostanú v pamäti aj bez čítania vysokoškolských skrípt.Vybrať do knihy len 25 rozhovorov bolo náročné, pretože na Slovensku je oveľa viac inšpiratívnych ľudí, ktorí majú o vede čo povedať. Kniha sa snaží priniesť čo najširší záber výskumných tém a cez niektoré rozhovory predstaviť aj osobné príbehy vedkýň a vedcov, ich pohľad na slovenskú vedu a dôvody, prečo sa rozhodli zostať na Slovensku alebo, naopak, odísť do zahraničia.

Čím je pre nás naša kúpeľňa? Miestom, kde sa pripravujeme na nový deň alebo úkrytom, ktorý nám pri nočných náletoch zachráni život? A čo kondicionér? Koľkým z nás sa pri tomto slove vybaví jadrový výbuch? A čo si predstavíme pri slove hviezda? Hviezda vytvorená z lepiacej pásky zabráni, aby okná pri výbuchu bomby rozbila tlaková vlna.Vojna nielenže zásadne mení životy tých, ktorých postihla, ale mení aj významy slov. „Niektoré významy sa otupia a treba ich nabrúsiť. Iné sa, naopak, zaostria, až sa nimi možno poraniť. Niektoré slová nadobro odumrú a opadajú ako lístie, iné sa vynárajú z akejsi polozabudnutej minulosti, nadobúdajú významy a dôležitosť,“ hovorí ukrajinský spisovateľ Ostap Slyvynsky. Keď sa vo februári 2022 začala ruská invázia do Ukrajiny, zostavil vlastný Slovník vojny. Ani jeden z textov však nie je fikciou či výplodom fantázie, i keď niektoré pôsobia priam surreálne. Všetky heslá vykresľujú udalosti tak, ako boli skutočne prežité, myslené a cítené.Sú to útržky monológov odídencov, ktorí sa v prvých mesiacoch vojny premleli železničnou stanicou v Ľvive. Tam ich autor knihy a ďalší dobrovoľníci, ktorí utečencom pomáhali, zaznamenal.Slovník vojny sa žánrovo pohybuje niekde na pomedzí poézie a reportáže a je mimoriadne silným záznamom situácií, ktoré si v mierových časoch vieme len ťažko predstaviť. Vydavateľ ho doplnil fotografiami troch slovenských fotografov - Tomáša Benedikoviča, Gabriela Kuchtu a Vladimíra Šimíčka, ktorí počas prvého roka vojny absolvovali niekoľko reportážnych ciest do Ukrajiny. Slovník vojny vychádza v preklade Veroniky Goldiňákovej.

Matúš Kocian v rozhovoru s Lukášem Senftem. Rozhovor s katolickým knězem, entomologem, objevitelem více než pěti desítek nových živočišných druhů a ilustrátorem vědeckých publikací Matúšem Kocianem je unikátním dialogem o člověku v přírodě, o stvoření a lidech jako tvorech myslících i bezbřeze konzumujících. Je svědectvím křesťana o tvořivé Boží moci a svobodě člověka i varováním před ubýváním přírody kolem nás a ekologickými hrozbami vyplývajícími z našeho životního stylu. Knížka obsahuje i autorovy svěží biblické meditace, 16 originálních barevných ilustrací a dvě modlitby za stvoření. Předmluvu napsal prof. Bedřich Moldan.

Čas nie je len minulosť, ale aj budúcnosť, v ktorej budeme žiť v pamäti našich detí a vnúčat. Hlboká a múdra kniha obľúbeného islandského spisovateľa Andriho Snæra Magnasona v sebe prepája prvky eseje, reportáže, rodinnej histórie i mytológie, aby sa pokúsila odpovedať na naliehavé otázky, ktoré nám kladie klimatická katastrofa. Toto je krehká kniha. No je taká silná, že pohne aj ľadovcom! Prastarí rodičia Andriho Snæra Magnasona si ešte mysleli, že ľadovce sú večné. Dnes už vieme, že sa mýlili. Islandské i himalájske ľadovce sa roztopia, hladina morí stúpne a počas najbližších sto rokov prejde život na Zemi obrovskými zmenami. Existujú vôbec slová, ktorými by sa dal popísať problém takéhoto rozsahu?Obľúbený islandský spisovateľ Andri Snær Magnason cíti, že konečne musíme začať používať celkom nový jazyk, ktorý prehovorí k našej predstavivosti a pocitom. Musíme dať prednosť poézii pred prázdnymi gestami, silným príbehom pred nič nehovoriacou štatistikou, musíme uprednostniť život pred záhubou. Magnason nás vťahuje do svojho intímneho príbehu a zoznamuje nás nielen s krásami Islandu, ale aj so svojou starou mamou, priekopníčkou ľadovcovej turistiky, ktorá v roku 1947 sledovala z lietadla erupciu sopky Hekla, so svojím dedom, ktorý operoval vynálezcu atómovej bomby Roberta Oppenheimera, i so strýkom, ktorý zachránil pred vyhynutím pozoruhodný druh krokodíla. Na cestu klimatickou vedou sa tak vydáva vyzbrojený staroislandskými mýtmi a legendami, príbehmi svojich milovaných predkov i rozhovormi s Dalajlámom. Z toho všetkého sa postupne vynára obraz krásneho sveta, ktorý nám mizne pred očami ako ľadovec. Je to svet, v ktorom budú žiť naše deti a my ho musíme zachrániť. Prežili sme už veľa koncov sveta. Verme, že prežijeme aj tento! Kniha Andriho Snæra Magnasona O čase a vode vychádza v preklade Zuzany Stankovitsovej.

Rozhovory o traumatu, psychické odolnosti a uzdravení. Řekli jste si někdy: „Co jsem to udělal?“ nebo „Proč jsem své chování neudržela na uzdě?“ Ostatní mohli nad vaším chováním uvažovat a říkat si, co je asi tak na vás špatného. Když přemýšlíme o svých pocitech, nemáme daleko k sebeobviňování nebo z toho, co děláme, udělat jakýsi podivný standard. Během hluboce osobních rozhovorů Oprah Winfrey s odborníkem na lidský mozek a trauma Brucem Perrym se otázka: „Co je na tobě špatného?“ proměnila v: „Co se ti stalo?“.Oprah Winfrey otevírá příběhy ze své minulosti, traumatické zkušenosti a nepřízeň osudu, a Bruce Perry nabízí poznatky o traumatu, psychické odolnosti a uzdravení z odborného pohledu. Kniha je plná příběhů, spojují se v ní prožitky známé americké moderátorky s tím, co zažily děti, s nimiž pracoval doktor Perry.Knihu ocení zájemci o téma traumatu, resilience a uzdravení, psychologové.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého.Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Z monumentálního kostela zbylo jen torzo a v Neratově žilo pár posledních obyvatel. Dnes na toto místo smíření a naděje přijíždějí tisíce lidí a Sdružení Neratov dává práci stovkám lidí s hendikepem. Neuvěřitelnou proměnu, kterou lze bez nadsázky označit za zázrak, způsobil Josef Suchár. Kněz, který až do roku 1989 nemohl veřejně působit, dokázal pro své smělé plány nadchnout i ostatní. V rozhovoru vypráví o tom, jak se mu Neratov podařilo vzkřísit. Otevřeně a bez frází mluví i o dalších věcech, které se týkají jeho i celé společnosti. 2. opravené a doplněné vydání.

Barbara Nesvadbová a Jakub Knězů, autoři úspěšné knihy Hovory s doktory, oslovili dalších dvanáct předních českých lékařů, se kterými mluví nejen o jejich práci, ale i o víře, životě, odpovědnosti. Na jejich otázky odpovídají: profesor Vladimír Beneš, neurochirurg, profesor Michal Miovský, adiktolog, či chirurg Jiří Froněk. Kardiolog, profesor Petr Widimský, je specialista na akutní infarkt, vytvořil originální život zachraňující postup a patří ke čtyřem nejcitovanějším českým lékařům. Svoje názory objasňuje i mikrobioložka a diagnostička Václava Adámková, profesor Pavel Kolář, rehabilitační lékař, který už nejednomu sportovci zachránil zdraví či kariéru, profesor Jan Štulík, spondylochirurg, profesor Jiří Raboch, psychiatr, chirurg Tomáš Šebek, profesorka Iva Holmerová, gerontoložka, profesor Petr Arenberger, dermatolog, a profesor Jiří Šnajdauf, dětský chirurg.

Barbara Nesvadbová vyzpovídala dvanáct předních českých lékařů z nejrůznějších oborů – Hanu Papežovou, Andreje Sukopa, Jana Marka, Jiřího Kříže, Roberta Lischkeho, Pavla Pafka, Radkina Honzáka, Jana Daneše, Cyrila Höschla, Jana Pirka, Petru Tesařovou a Antonína Pařízka. Mluvila s nimi o jejich práci, o zdraví, o vztahu k pacientům, o jejich láskách, víře, která je provází, o životě.

K výročí 30 let od sametové revoluce opětovně vychází úspěšná kniha Karla Hvížďaly Výslech revolucionářů. Připomeňte si události listopadu 1989 očima přímých aktérů. Publikace může být velmi poučná i pro mladou generaci.

Výber dvanástich najlepších rozhovorov Štefana Hríba z .týždňa. Nová kniha Štefana Hríba je ideálnym dovolenkovým čítaním. Prečítajte si výber jeho dvanástich najlepších rozhovorov z .týždňa. Kedy slovenský prezident plakal?Kto uniesol túto krajinu?Kde sa stratila láska a ako sa tu bez nej žije?Čo spôsobilo referendum o rodine?Prečo Putin nakoniec prehrá?Ako sa biskup bráni prázdnote?Prečo herečke nestačí sláva?V čom je Západ kresťanskejší ako Východ?Čo urobilo z bezná­dej­ného hokejistu hviezdu NHL?Prečo rakúsky kardinál nechápe náš chlad?Je Pišťankov Rác minulosťou a ako sa mafián hral?Môže sa tehotnej žene podariť scit­livenie Sulíka?

Rozhovory s Martinom Hanusom a Jozefom Majchrákom. Čo to znamenalo byť disidentom tínedžerom?Ako sa pašovali Biblie do Ruska?Prečo strýko Silvo kritizoval Tisa?Čo sa Juklovi a Krčmérymu nepodarilo?Ako sa dá dostať k synovi diktátora?Prečo som riskoval trest smrti?Dá sa v Afrike pomáhať bez korupcie?Prečo pokladám za správne, že USA bombardovali Irak?Prečo sa mal Fico stať prezidentom?Zaslúžil si Figeľ doktorát?Prečo ľudia hrešia najviac pred voľbami?Za čo má katolík zápasiť v 21. storočí?Odpovede na tieto aj iné otázky ponúka kniha rozhovorov Ženie ma zlé svedomie.

Smrť nás učí dobre žiť. Mária Jasenková je riaditeľka a primárka lekárka detského domáceho hospicu Plamienok. V otvorenom rozhovore prezrádza nielen to, kam ju nasmerovala jej životná cesta a ako vyzerali prvé dni či roky jej hospicu, ale dovoľuje blízko a intímne nahliadnuť aj do jej duše a uchopiť dInšpirujúcio slov náročné témy: smrť, zomieranie, zraniteľnosť či pomoc tým, ktorí si nevedia pomôcť sami. A ku každej téme vždy pridáva: Ak hovoríme o smrti, nezabúdajme predovšetkým hovoriť o živote.

Ústrednou osou najnovšej knihy obľúbeného poľského reportéra Mariusza Szczygieła je neprítomnosť, absencia, teda to, čo nie je. Čechofil a citlivý pozorovateľ Mariusz Szczygieł má skvelý nos na výnimočné príbehy. Vo svojej najnovšej knižke sa opäť ukázal v tom najlepšom svetle – ako autor, ktorý nachádza v nepostrehnuteľných detailoch nielen univerzálne pravdy, ale aj obrovský vesmír ľudských životov v celej jeho komplikovanosti. Dojímavý príbeh pražskej Vily Müller od architekta Adolfa Loosa, či hrôzostrašné pátranie po osudoch utýraného šesťročného chlapca, ktoré zmenila Poľsko. Aj to je Nie je. Výnimočnú knihu Mariusza Szcygieła ocenila porota najväčšej poľskej literárnej ceny Nike, kde zároveň získala aj cenu čitateľov.

Život Imricha Karvaša je príbeh o smutnom osude človeka, ktorý pre Slovensko urobil viac ako mnohí pred ním a aj po ňom. Koncom päťdesiatych rokov ho odsúdili za práce o ekonómii, v ktorých poukazoval na bezperspektívnosť komunistickej ideológie a tiež zato, že s komunistami odmietol spolupracovať. Noc po vynesení rozsudku, v roku 1958 bol druhýkrát obvinený a odsúdený pre špionáž a velezradu na sedemnásť rokov väzenia. Zostal v cele sám. Uvedomil si, že v podobnej situácii je aj jeho spolubojovník Gustáv Husák, ktorý si svoj ortieľ doživotia vypočul už pár rokov pred ním. Autor sa pomocou ich pomyselných dialógov vrátil do rokov Karvašovho slobodného života a do čias keď sa na Slovensku diali osudové veci a Karvaš v nich nie raz hral hlavnú úlohu. Obaja, Karvaš aj Husák, hľadajú odpovede na otázky prečo udalosti vyústili do tragédie. V rozhovoroch sa vynárajú aj ich spomienky na politikov (prezident Tiso, predseda vlády Tuka, minister vnútra Mach, šéf propagandy Gašpar, povstalecký predseda SNR Šrobár, minister zahraničia ČSR Clementis, básnik Novomeský, spisovateľ Erenburg).

Nahliadnite pod pokrievku hrnca, v ktorom sa varia svetové dejiny! V jedinečnej reportáži, ktorá je zároveň tak trochu aj kuchárskou knihou. Že je takéto spojenie nemožné? Nie pre Witolda Szabłowského!Hovorí sa, že láska ide cez žalúdok. A možno niečo podobné platí aj o dejinách. Všetci predsa jeme. Niekoľkokrát denne. Bežní ľudia. Prezidenti. Aj diktátori. Núka sa teda otázka, čo raňajkoval Fidel Castro, keď priviedol svet na pokraj jadrovej vojny? Čo si dal na obed Pol Pot, keď dva milióny Kambodžanov zomierali od hladu? A na čom si pochutnával Saddám Husajn, keď vydal rozkaz otráviť plynom desaťtisíce Kurdov? Ovplyvnili kuchári diktátorov svojim kuchárskym umením chod dejín? A mali všetci radi najmä krvavé bifteky? Ani v okamihoch, keď sa rozhoduje o osude sveta, o vojne či o mieri, nesmú byť žalúdky prázdne. Uvedomil si to aj poľský reportér Witold Szabłowski, ktorý vyhľadal kuchárov najväčších diktátorov 20. storočia, aby sa prostredníctvom ich príbehov pozrel na moderné dejiny z celkom nového uhla. Irak Saddáma Husajna, Kuba Fidela Castra, Albánsko Envera Hodžu, Uganda Idiho Amina či Pol Potova Kambodža. Čo meno, to iná diktatúra, čo krajina, to iná zaujímavá kuchyňa. Witold Szabłowski nám ponúka osudy piatich diktatúr, ale zároveň aj jedinečné osobné príbehy kuchárov, ktorí sa dostali celkom blízko tým najhrôzostrašnejším vládcom sveta – priamo do ich kuchýň. Výnimočná kniha Witolda Szabłowského Ako nakŕmiť diktátora vychádza v preklade Karola Chmela.

Spojenecké spravodajské služby vedeli ešte pred II. svetovou vojnou, že Hitler a ďalší vysokopostavení nacisti sú posadnutí okultizmom a niektorým historickým relikviám prikladajú nielen mimoriadne veľký symbolický význam, ale priam mystickú moc. Keď sa začiatkom roka 1945 tretia ríša rozpadla, spravodajská služba 3. americkej armády poverila Waltera Horna, v civilnom živote významného nemeckého historika umenia, aby vypočul zajatých nemeckých vojakov. Pri naoko rutinných výsluchoch vyšlo najavo, že jeden takýto bunker sa nachádzal aj v Norimbergu a že z neho zmizli niektoré artefakty nevyčísliteľnej hodnoty. Horn napísal o tom správu a vymenujú ho do čela tímu, ktorý ich má nájsť. Pred našimi očami sa rozvíja hotový detektívny príbeh plný nečakaných zvratov a odhalení. Pritom nejde o príbeh vycucaný z prsta; autor dlhé roky zhromažďoval a skúmal množstvo nepublikovaných výsluchov a spravodajských správ, ako aj denníkových záznamov a listov W. Horna a iných dôstojníkov v USA a Nemecku.

Kniha Nesvatá válka o Svatou zemi je strhujúca reportáž o izraelsko-arabskom konflikre, v ktorej autor využíva takmer dvadsaťročné skúsenosti práce novinára na Blízkom východe. Vychádza z osobných stretnutí so stovkami ľudí, od prezidentov cez teroristov, cynických manipulátorov, mierových aktivistov až po rádových obyvateľov nekľudného regiónu. Vykresluje podrobný, verný obrázok nekľudného regionu a dramatické aj dojemné osudy, s ktorými sa stretol, zasadzuje do historických a politických súvislostí.

Autor, hovoriaci persky, podnikol radu reportážnych ciet do oblasti Blízkeho východu. Kresťanský a islamský svet sa navzájom ovplyvňujú - v tom dobrom aj v tom zlom zmysle. Často sa zdá, že stoja proti sebe. Ako sa v tej nadmiere protichodných informácií orientovať? Břetislav Tureček, dobrý znalec tamojších pomerov, napísal strhujúcu knihu o jednom z najzaujímavejších regiónov našej planéty.

50 novinárskych historiek a 150 fotografií z podivuhodných miest od reportéra MF DNES Jana Rybáře. Autor vtipnou formou zhŕňa príhody, ktoré nazbieral za pätnásť rokov na svojich cestách po Afganistane, na Sibíri, v Anglicku, v Amerike a v Iraku. Nezanedbateľnou súčasťou knihy sú vynikajúce fotografie (Jan Rybář získal hlavnú cenu v súťaži Czech Press Photo za fotografie z Beslane), ktoré mnohokrát o neznámom regióne alebo dramatickej situácii vypovedajú lepšie než slová.

Číta: Tomáš Černý, Martin Myšička, Libor Vacek Celkový čas: 1 hodina 2 minúty Rozhovor s Romanem ChlupatýmSoumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii.Tomáš Sedláček, člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý poradce Václava Havla, se pokouší přijít na kloub současné finanční, politické a společenské krizi. Za svého společníka si k této diskuzi vybral kanadského matematika a ekonoma Davida Orrella.Rozhovor Romana Chlupatého je výsledkem svěžího a srozumitelného zamyšlení nad těžce stravitelnými věcmi. S pomocí inspirativních paralel a metafor ze světa fyziky, biologie či literatury pitvají Sedláček a Orrell základy systému, nutí k zamyšlení a nabízejí – ale nevnucují – řešení. Při tom navíc dokážou čtenáře i pobavit.Audiokniha vznikla podle knihy Tomáše Sedláčka a Davida Orrella Soumrak homo economicus, vydané nakladatelstvím 65. pole v Praze v roce 2012.

Veľa profesorov má prejavy nazvané "Posledná prednáška". Profesorov požiadajú, aby zvážili svoje odstúpenie, a potom predniesli svoje úvahy o tom, na čom im najviac záleží. A kým rečnia, publikum sa v duchu neubráni tej istej otázke: Akú múdrosť by sme odovzdali svetu, keby sme vedeli, že je to naša posledná šanca? Keby sme sa mali zajtra pominúť, aké posolstvo by sme chceli zanechať? Keď Randyho Pauscha, profesora počítačovej vedy na Carnegie Mellon University, požiadali o takúto prednášku, nemusel si predstavovať, že je posledná, pretože mu prednedávnom diagnostikovali rakovinu v terminálnom štádiu. No jeho prednáška – „Ako skutočne splniť svoje detské sny“ – nebola o zomieraní. Bola o tom, aké je dôležité prekonávať prekážky, umožniť aj iným ľuďom splnenie ich snov, ako sa treba chopiť každej chvíle (pretože: „Čas je všetko, čo máte. A možno jedného dňa zistíte, že ho máte menej, ako ste si mysleli.“) Bolo to zhrnutie všetkého, čomu Randy veril. Hovoril o žití.18. septembra 2007 predstúpil pred 400-členné publikum v aule Carnegie Mellon University, aby predniesol svoju poslednú prednášku. Na plátno premietol diapozitívy svojich CT snímok a povedal prítomným o rakovine, ktorá požiera jeho pankreas a v priebehu niekoľkých mesiacov si vyžiada jeho život. V ten deň na pódiu pôsobil Randy mladistvým dojmom, vyžarovala z neho energia, krása, veselosť, ktorá sa občas prelínala s temným humorom. Pôsobil neporaziteľným dojmom. No bola to, ako sám priznal, len krátka chvíľa. Randyho prednáška sa stala fenoménom, rovnako ako kniha, ktorú vytvoril na tom istom princípe, oslave snov, o ktorých uskutočnenie sa všetci usilujeme. Žiaľ, Randy svoj boj s rakovinou pankreasu 25. júla 2008 prehral. Jeho posolstvo však bude naďalej inšpirovať nás všetkých i nasledujúce generácie.V tejto knihe Randy Pausch spojil humor, inšpiráciu a inteligenciu, čo vytvorilo z jeho prednášky fenomén a dodalo jej neopakovateľnú podobu. Je to kniha, po ktorej rady siahnu aj nasledujúce generácie.Karty, ktoré sme dostali, nezmeníme, no je na nás, ako s nimi budeme hrať. Randy Pausch