História

Stručný průvodce po břevnovském klášteře v německém znění, vybavený fotografiemi a situačním plánkem.

Články a studie z let 1965-2011. Studie českého filosofa věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z. Kalistovi, J. Patočkovi i dalším postavám a té­matům českých kulturních dějin. Průřezový výbor studií českého filosofa a znalce středověkého a raně novověkého křes­ťanského myšlení prof. Stanislava Sousedíka (*1931). Výbor zahrnuje filosofické texty od roku 1965 až do současnosti, které jsou řazeny zčásti chronologicky, zčásti se však doplňují a prostupují také tematicky. Najdeme zde texty věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z. Kalistovi, J. Patočkovi i dalším postavám a té­matům českých kulturních dějin. Společným rysem všech textů je vyhraněná motivace autorova uvažování, pro nějž je filosofie ve svých různých podobách vždy nástrojem jed­nak kritiky, jednak racionálního vyjasňování předpokladů jím vyznávané křesťanské víry. Výbor, který vychází u příležitosti autorových 80. narozenin, je doprovázen rozsáhlým autobiografickým náčrtem.

Češi byli národem plachým a bezuzdným, jemuž se nechtělo vstoupit do ovčince církve, v němž byli ostatní křesťané. Dokud tudíž nebudou mít ohlávku na krku, je s nimi třeba nakládat mírně, jako když se krotí kůň nebo mezek… Tímto výrokem legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Tam, kde ztroskotaly válečné výpravy pod znamením kříže, mělo uspět trpělivé vyjednávání o čtyři artikuly, o jejichž uznání zástupci husitských svazů usilovali. V příběhu deseti listin tzv. basilejských kompaktát, jimiž bylo v červenci 1436 na jihlavském náměstí mnohaleté vyjednávání uzavřeno, je dějinné drama osvětleno z dvojího úhlu pohledu. Vedle plenárních zasedání koncilu a českých sněmů byly jeho neméně významným dějištěm uzavřené kancelářské a jiné místnosti, kde pergamenové listiny nabývaly své konečné podoby.

Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Vojvodovo, obec v severozápadním Bulharsku, ležící 16 km od dunajského přístavního města Orjachova, bývalo jedinou českou obcí v této zemi. Založeno bylo roku 1900 přesídlenci z jiné české vesnice, Svaté Heleny, nacházející se v dnes rumunské části Banátu. Historie Vojvodova jako české obce nebyla dlouhá - skončila po druhé světové válce, kdy jej v rámci akce „návratu krajanů do vlasti" naprostá převaha jeho českých obyvatel opustila a přesídlila do ČSR, do několika obcí pohraničního regionu jižní Moravy, kde řada z nich dodnes žije.

Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog). Následující dva prodlévají u faktografického jsoucna dějin (antisemitismus, husitská tradice). Závěrečná čtveřice formuluje metateoretické otázky, jako jsou historická sémantika, modelování, historická psychologie, historická etika. Z tohoto desatera byly čtyři etudy již publikovány.

Děti Přemysla Pittra vzpomínají. Lidé, s jejichž životními osudy se prostřednictvím této knihy seznamujeme, mají mnoho společného i rozdílného. Popudem k jejímu vzniku však bylo to společné: všichni jako děti anebo mladí lidé prodělali období nacistického vyhlazování Židů a jako zázrakem – přes to že velká většina jejich vrstevníků zahynula – unikli plánované likvidaci. A za druhé: jako chlapci a děvčata se po návratu z ghett a koncentračních táborů v roce 1945 shodou okolností dostali do ozdravoven, které v československou vládou zabavených zámcích nedaleko Prahy zřídil se svými spolupracovníky křesťanský humanista Přemysl Pitter.

Politické myšlení pozdního středověku a reformace. V druhé části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od krize středověku až po evropskou reformaci. Velká pozornost je věnována Dantemu, Ockhamovi a Marsiliovi, státní theologii Karla IV., počátkům konciliarismu, ideovým kořenům reformace v Českých zemích, Janu Husovi, husitskému hnutí, Petru Chelčickému, Mikuláši Kusánskému a evropské reformaci.

Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staro­izraelským a evropským představám o politickém řádu. Soustřeďuje se přitom na proměnlivé vztahy mezi politickým společenstvím a náboženskými soustavami, přičemž rozlišuje dva aspekty politické theologie. První se týká theologických implikací politických pojmů a představ, druhý politických implikací, theologických pojmů a koncepcí. Autor zdůrazňuje, že často vyzdvihovaný proces sekularizace theologických pojmů má i svůj protějšek a že některé centrální theologické pojmy jsou theologizovanými pojmy politickými. Po podrobné a bohatě členěné analýze egyptských a izraelských náboženských a politických soustav a jejich vzájemných vztahů je v závěru věnována rozsáhlá studie postavě Mojžíše.

Unikátní publikace detailně popisující sakrální stavby všech církví působících na území Česka. Kniha obsahuje bohatou fotodokumentaci. Nosnou částí knihy je katalog všech církví a společenství, působících do roku 2003 v ČR a jejich významných staveb.Obecná část obsahuje krátký výklad vzniku a dějin každé církve obecně i v ČR, formy a struktury obřadu a charakteristiky znaků jejích sakrálních staveb. Dále jsou zde vyzdviženy nejvýznamnější stavby v ČR, eventuelně i v zahraničí. V druhé části je u každé církve nebo společenství vybrán jeden nebo více objektů sakrálních staveb, významných a charakteristických pro dané společenství u nás. Každý objekt je představen souborem současných fotografií a plánovou dokumentací.

Druhé rozšířené a doplněné vydání obsáhlé reprezentativní monografie o jedné z nejvýznamnějších památek středověké Prahy.

Věnovánu Petru Sommerovi k životnímu jubileu. První část publikace je věnována střetávání křesťanství a pohanských kultů, historii staveb a jejich zakladatelů. Druhá část se zabývá kláštery, závěrečný oddíl pak představuje svět středověkých světců, církevních hodnostářů a předmětů.Kniha hledá nové cesty k pochopení života středověké společnosti a snaží se zaplnit historii živými lidmi. Psát o křesťanství, o jeho vlivu na formování evropské společnosti a jeho střetávání s jinými kulturami není nic nového, je to však zároveň téma, které se nikdy nevyčerpá a které bude vždy inspirovat k dalším diskusím.

Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud. Od nepaměti se drželi této víry tváří v tvář strašnému utrpení. Jejich víra a osud daly vzniknout mnoha velkolepým projektům pro lidstvo, vzniklým jak z božské inspirace, tak vytvořených člověkem. S jistou nadsázkou lez proto říci, že Židé stojí v samém středu věčného úsilí dát lidskému životu vznešený záměr. Tato kniha je nejen monumentální kronikou v čase (4 000 let) a prostoru (celý svět), ale syntézou i dramatem. Zároveň nám dává jakoby nahlédnout na odvrácenou stranu naší vlastní rozporuplné civilizace.

Indonéské souostroví patří z kulturního, etnického a jazykového hlediska k nejpestřejším regionům světa. I z tohoto důvodu se Indonésie dlouhodobě potýká s řadou konfliktů, jež ohrožují její stabilitu a územní integritu. Tato kniha se věnuje dvěma závažným střetům z hlediska intenzity i délky trvání - konfliktu na Východním Timoru a v Acehu.Časově se práce soustředí na období po roce 1945, neopomíjí ovšem ani důležité aspekty koloniální éry, jež ovlivnily základní podmínky náchylné pro vznik konfliktů. Zásadní část textu pak sleduje vývoj v 90. letech 20. století a v demokratizační fázi počínající pádem Suhartova režimu a trvající de facto do současnosti.Kniha je uzavřena rokem 2002, kdy Východní Timor získal nezávislost, resp. rokem 2005, kdy mírová dohoda (prozatím) ukončila konflikt v Acehu. Cílem komparativní analýzy je zejména identifikace a porovnání primárních příčin a spouštěcích mechanismů, které vedly k eskalaci konfliktů, charakteristika jednotlivých fází konfliktů a zhodnocení role vnitřních a vnějších faktorů při jejich řešení.

Ve svých textech postupně mapuje své rodové kořeny, ohledává a komponuje zasuté střípky s utkvělými detaily o příbuzných, jejich povahových rysech a vzorech chování. Vzpomínky, jež se vážou k průběhu běžného rodinného života, práce i volného času, zpřítomňují hluboce zažitou blízkost a důvěru.Stejně plasticky působí i kapitoly věnované školní docházce do obecné a měšťanské školy a později dívčího lycea, spolužačkám a pedagogům. Autorka přitom nezastírá stinné stránky tehdejšího školství, líčí upjatou atmosféru posledních let Rakousko-uherské monarchie a euforii z konce první světové války a ze vzniku samostatného Československa.

Další, již osmé, vydání vynikajícího a čtenářsky úspěšného románu jednoho z nejzajímavějších ruských autorů - Michaila Afanasjeviče Bulgakova (1891-1940). Strhující příběh nikdy nekončícího boje s černou magií praktikovanou bolševickou garniturou, a současně společenský román pátrající po osudech umění a umělců v tehdejším Rusku.

Kniha se zaměřuje na jedno z nejvýznamnějších témat umělecké prózy Jaroslava Durycha, jímž je vztah muže a ženy. Zmíněné téma se její autor pokouší interpretovat v teologicko-antropologické perspektivě. Vztah mužských a ženských postav představuje jako prostor nábožensky zaměřené iniciace, kterou na základě svého životního putování podstupují mužští protagonisté.Kniha poukazuje na možnosti spatřovat v putování mužských postav cestu člověka k Bohu jako ke svému transcendentnímu Ty. Zároveň upozorňuje na to, že postavám chudých žen, které dokonale přijímají svůj mužský protějšek, je možné přisuzovat některé výrazné christologické rysy.

Výbor z orfických textů. Ve staré řecké a římské mytologii je Orfeus znám především jako bájný pěvec, který dokáže okouzlit svým zpěvem vše živé a který sestoupil do podsvětí pro svou ženu Eurydiku. Díky tomu byl ovšem chápán i jako ten, kdo zná pravdu o bozích a poskytuje zasvěcení do tajemství smrti. Pod Orfeovým jménem se v antice tradovaly theologické básně, které představovaly alternativu vůči tradičnímu vyprávění o bozích, ale i mysterijní obřady, jež měly ovlivnit osud duše po smrti. Tento výbor z textů spojených s Orfeem a orfismem zpřístupňuje doklady pozoruhodného mytologického a náboženského fenoménu, který se, počínaje renesancí, znovu a znovu vynořuje v literatuře, hudbě a výtvarném umění. Nepřestává však fascinovat ani učence zabývají se antickým myšlením a náboženstvím.

Vlastní děj Setkání po dvou stoletích se odehrává počátkem léta 1782 s jedinou výjimkou prvního příběhu ve funkci prologu, který má zpětnou vazbu do roku 1778. Zvolená forma vyprávění v 1. osobě plurálu má evokovat skutečné putování místními středisky původního velkolhoteckého tolerančního sboru.

Dvousvazkový sborník Bohemia Jesuitica 1556 - 2006 je výstupem z mezinárodní vědecké konference, která byla uspořádána u příležitosti 450. výročí příchodu jezuitského řádu do Prahy. V deseti tematických oddílech seznamuje s působením Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích a ukazuje jeho roli v jednotlivých oblastech náboženského a společenského života, vědy a umění.

20 let od jejího obnovení. Po dvaceti letech svobody a usilovného budování teologické fakulty v Olomouci jsme však svědky ještě dalších problémů; pouze z lidského pohledu daleko závažnějších. Je to ubývající zájem o kněžská a řeholní povolání a vůbec menší zájem o studium teologie. Tento jev jistě není problémem pouze Olomouce, ale pocťují jej také ostatní teologické fakulty u nás i v zahraničí.Rádi posloucháme, že je tím vším vinna sekularizace. Měli bychom si však uvědomit, že sekularizace není odkřesťanštění nebo návrat k „pohanství“, není ateismem. Sekularizace je jev bytostně křesťanský, který usiluje o otevření se světu, o sounáležitost s problémy doby, o přiblížení se těm, kdož se ztrácejí v labyrintu svého života a v labyrintu světa. Tak jako v situaci společenské, i zde je to hledání cesty z krize; snaha najít osobní řešení. A nemenší úkol je promlouvat současným jazykem, vést dialog, kterému budou všichni rozumět. Ani teologie – a to je třeba zdůraznit – nemá hotová řešení. Je to nosná a smysluplná idea, staletími našich předků ověřená, která má mnoho podob, ale v aktuálních dejinných souvislostech musí stále znovu hledat nové formy a nové cesty. Život byl, je a zůstane těžký a složitý.

Vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870-1914. Vznik dělnictva jako společenské třídy patří mezi nejdůležitější události moderních dějin jak z hlediska sociální historie, tak z hlediska studia politických dějin. Bádání nad otázkami souvisejícími s tímto procesem se stalo v minulosti předmětem politických tlaků a po listopadovém převratu bylo starší generací badatelů prakticky opuštěno. Takto vzniklou mezeru v naší znalosti zmíněných procesů se snaží zaplnit předložená publikace, opírající se o metodologické podněty německé, rakouské a britské historické vědy a důkladný pramenný výzkum, který má za cíl nově formulovat zásadní poznatky o společenské situaci v městech raně moderní éry, především s ohledem na vývoj vzájemných vztahů měšťanstva a dělnictva. Míra a intenzita jejich zájmového střetu na jedné straně a pochopitelně také oboustranně výhodné spolupráce na straně druhé je nahlížena pomocí mikrohistorických sond a příkladů z šesti moravských měst a směřuje k obecnějším otázkám míry plurality a demokracie společnosti českých zemí v pozdní éře c.k. mocnářství, k její schopnosti integrovat menšiny a vytvořit jim dostatečný prostor k artikulaci jejich specifických zájmů, k míře revolučnosti socialistického dělnického hnutí a k řadě dalších.

Jarní a letní zvyky a obyčeje připomenou tradiční svátky a zvyklosti, které udržovali naši předkové. Ilustrace a koláže ze starých obrázků a pohlednic připomenou svěží náladu nejkrásnějších svátků jara. Celou knížku sestavila a upravila Klára Trnková.

Nic nemá vyrůst tak, aby svojí domnělou důstojností přehradilo odvěkou cestu spojující posvátnou prázdnotu mezi dvěma domy a mezi dvěma bližními. Je to mravní povinnost, kterou bychom měli mít na zřeteli při budování našich domovů, a tím spíš by měla být údělem sakrálních staveb, vládních budov, univerzit a škol.

Z dějin církevního podzemí ve 2. polovině 20. století. Vzpomínky Jana Konzala, teologa a biskupa skryté církve a po roce 1989 přední autority pražské obce, uvádějí čtenáře do osobního dobrodružství života zasvěceného liturgickému životu i konkrétním aktivitám, do myšlení člověka, který se nebojí vydat na nové cesty víry. A nejen to: reprezentují jedno z vynikajících svědectví o době komunistického režimu v Československu i o době následného postkomunistického hledání křesťanské identity. Mezi mnoha dalšími publikovanými pamětmi vyniká Konzalovo vzpomínání důrazem na osobní prožitek vztahu k živému Bohu, na svérázné a přitom v tradici pevně ukotvené odpovědnosti za svěřené úkoly, na pastoraci lidí v nejrůznějších životních nesnázích a krizích, na koncilní interpretaci církevního společenství.Jeho chápání křesťanského poslání v dnešní době může působit provokativně, vypovídá však mnohé o tom, jak nevšední, perspektivní i překvapující může být cesta muže, který dnes patří k čelným osobnostem katolické církve přesto, že nenosí kolárek ani biskupskou berlu.

Studie k historické sociologii vědění. Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech.V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Krize kultury v současné polské esejistice. Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.Texty na jedné straně umožňují vhled do v Česku nepříliš známého prostředí polské kulturně-filozofické debaty, na straně druhé se vyjadřují k problémům, které stejnou měrou postihují českou i polskou společnost.

Kniha seznamuje s fenoménem keltského křesťanství jako s jednou z velkých kapitol prvních staletí po Kristu.

Kniha je jednopřípadovou studií, která je zaměřena na výzkum dvou provázaných fenoménů - politických témat, která se objevila ve veřejném diskurzu České republiky před volbami do PS PČR v roce 2006, a politického prostoru, tedy rámce, do kterého jsou témata zasazována.

Život renesančního kavalíra. Poslední představitel mocného a legendami opředeného rodu Rožmberků Petr Vok bezesporu patří mezi významné postavy českých dějin přelomu 16. a 17. století. Stejně tak mu ale náleží výjimečné místo mezi populárními postavami naší minulosti coby prototypu renesančního kavalíra, který dokázal užívat radostí života plnými doušky.Kniha významného znalce našich dějin v období raného novověku prof. Jaroslava Pánka přibližuje obě roviny života pana Petra Voka. Věnuje se prostředí slavného rodu, v němž mu bylo dáno vyrůstat, dospívání ve stínu slavnějšího a úspěšného bratra Viléma, politickému a hospodářskému působení v roli – poslední – hlavy rožmberského rodu. Jak ale ukazuje Pánkova kniha, Petr Vok z Rožmberka byl také neobyčejně aktivním podporovatelem literatury a vzdělanosti, mecenášem a sběratelem uměleckých děl.Životopis neopomíjí ani jeho příklon k evangelictví a podíl na vydání Rudolfova majestátu, jehož 400. výročí si v tomto roce připomínáme. Mýtus o „renesančním kavalírovi“ není v Pánkově podání likvidován, ale živým a čtivým způsobem přiblížen.

Antologie současného polského politického myšlení. Po roce 1989 „jsme chtěli vstoupit do postmoderního ráje, jehož brány byly před námi tak dlouho uzavřeny. Chtěli jsme se přitulit k matce Evropě..., být bezstarostnými, šťastnými obyvateli Venuše, planety, kde budeme osvobozeni od tíhy zodpovědnosti za vlastní budoucnost." Antologie Pravým okem je záznamem procesu dekonstrukce této iluze a zpochybnění dogmat prvních let éry transformace v Polsku, ale i v celé střední Evropě.

Země střední Evropy v čase komunismu. Publikace přináší v českém i středoevropském prostředí unikátní perspektivu - zkoumá životy a roli primasů katolické církve v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rakousku a na Ukrajině v druhé polovině dvacátého století v čase komunismu v komparativním pohledu.Kniha si všímá až zarážejících rozdílů mezi první a druhou generací primasů. Jednotlivé příspěvky jsou věnovány kardinálům Josefu Beranovi, Jozefu Mindszentymu, Štefanu Wyszynskému, Josyfu Slipyjovi, Františku Tomáškovi, Józefu Glempovi, László Lékaiovi, Franzi Königovi a arci­biskupům Alfredu Bengschovi či Pavolu Peteru Gojdičovi.

Kniha, kterou právě držíte v rukou, vznikla jako hold významnému českému filosofovi a komeniologovi, prof. PhDr. Pavlu Flossovi, který v roce 2010 slaví své sedmdesáté narozeniny. Autory jednotlivých kapitol jsou jubilantovi přátelé, spolupracovníci a bývalí žáci.Záměrem publikace je připomenout témata, kterým se Pavel Floss ve své tvorbě věnoval a která jsou mu blízká. Čtenář se zájmem o dějiny filosofie tak má možnost na vybraných problémech sledovat proměny vědění a myšlení od patristické doby, přes středověk a renesanci až po 20. století.

kniha + CD. Publikace Marie Lhotové se věnuje arteterapii - oboru, který spadá do oblasti psychoterapie a jehož příznačným léčebným nástrojem je výtvarný projev.

Česká ne/religiozita v evropském kontextu. Běžně se hovoří o tom, že Češi jsou „nejateističtějším národem“, což se zdají potvrzovat i mezinárodní sociologické výzkumy. Problém nastává ve chvíli, kdy se na jejich výsledky podíváme hlouběji: velká většina českých nevěřících není úplnými ateisty, příliš pevná však na druhou stranu není ani víra věřící menšiny. A to přesto, že si obě strany o sobě myslí pravý opak a jsou ochotni se za něj dokonce bít. Většina naší společnosti je možná víc „proticírkevní ze zvyku“ než ateistická z přesvědčení, zatímco podstatná část členů církví se svého přesvědčení drží také především silou tradice a zvyku. Tato kniha se snaží prostřednictvím historických a sociologických analýz ukázat, proč tomu tak je a jaké to má společenské a kulturní důsledky.

Hradisko svatého Klimenta u Osvětiman patřilo mezi nejrozlehlejší a nejlépe opevněná hradiska v centru Velkomoravské říše.

Okolnosti exemplárního "kulackého" procesu. Kniha je doplněna předmluvou historika Karla Jecha, autora práce Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Okolnosti „příkladného“ politického procesu v okrese Nová Paka. Autor zpracovává téma násilné kolektivizace zemědělství v obci Svatojanský Újezd. Předkládá obraz přeměny základních vztahů na vesnici a přerodu v myšlení od hospodářů k družstevníkům.Činí tak pomocí lidských příběhů, charakterizujících rysy donucovacího a násilného rázu kolektivizačního úsilí. Pozoruje sílící tlak na pozice zemědělců, kteří se zdráhali přistoupit na myšlenku socialistického hospodaření a vstoupit do JZD a popisuje, jakými metodami byli zemědělci „motivováni“ k podvolení se kolektivizačnímu projektu.

Mariánské poutní místo, paulánský klášter, hrobka Lichtenštejnů. Vydáno u příležitosti 770. výročí zjevení Panny Marie na Vranově.

Modlitba nešpor s kněžimi, řeholníky, bohoslovci a zástupci církevních hnutí v katedrale sv. Vita, Václava a Vojtěcha ve Praze.

19. století - mezi starým režimem a revolucí. Historička Mona Ozoufová se ve většině svých prací zabývá interpretací Velké francouzské revoluce a obecněji myšlenkami revoluce a demokracie v moderní době. V této knize autorka spolu s paní de Staël tvrdí, že literární fikce vypovídá o své době pravdivěji než historická věda.Proto se z několika známých románů snaží vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu, a pokouší se vystopovat složité cesty revoluční tradice dějinami. Výsledkem soupeření mezi oběma zřízeními, monarchickým a republikánským, je kompromis.

Kniha černobílých fotografií z cyklu ,,Děti". Od 26.4.2010 přikádáme kalendář Dagmar Hochové zdarma.