História

Autor zpracoval a vytvořil dokumentaci o perzekuci a pronásledování sudetoněmeckých nebo v Sudetech působících kněží (650 kněží). V průběhu sedmi let trvajícího připojení sudetských oblastí k Německé říši postihlo potlačení svobody projevu, tisku a shromažďování i církev.Byla zahájena vyšetřování kvůli zneužití kazatelny, přestupkům proti zákonům o práci ku prospěchu Říše, poslouchání zahraničních vysílaček nebo státu nepřátelskému jednání proti vládě národního povstání. Následující krátké životní příběhy a životopisné údaje ukazují rozměr církevního boje v Sudetech.

Pohledy z literárněvědné perspektivy. Kniha Josepha P. Strelky zkoumá ve dvanácti modelech základní problémy vztahu literatury a politiky, a to na konkrétním literárním materiálu středoevropských i mimoevropských autorů. Na jednotlivých osobnostech, k nimž patří především K. E. Franzos, Joseph Roth, Franz Werfel a Hermann Broch, autor vysvětluje vztah umělecké střední Evropy k ideji nedělitelnosti svobody v rámci politických událostí 20. století.Známými i méně známými uměleckými díly profesor Strelka ilustruje složitost a tíhu života, poznamenaného rozpadem mnohonárodnostních říší a mocí totalitních ideologií a režimů. Čtenářsky zajímavá může být nejen cesta za známými i méně známými autory středoevropského „nukleonu“, ale také analýza problému svobody zpracovaná na příkladu mimoevropských literatur, speciálně na ruském, čínském a americkém románu (A. Solženicyn, Wang Lan, S. Below).Pohledy z literárněvědné perspektivy představují soubor brilantních studií, prozrazujících mimořádnou vědeckou erudici a reprezentujících polozapomenutou humanistickou tradici, která si nade vše cení lidské svobody.

Další příspěvek k probíhající diskusi o Mistru Janu Husovi. Kniha tematicky navazuje na knihu Jiřího Kejře : Husův proces (2000). Autor poukazuje na to, jak ve vlastenecky vzníceném ovzduší české společnosti 19. století tíživě působila skutečnost mučednické smrti M. Jana Husa.Hlavní myšlenka díla je v závěru knihy. Mistra Jana Husa si nemůže plně přisvojovat žádná církev, náleží celému národu jako jeho velká dějinná osobnost.

Portrét francouzského historika, který se zabývá moderními dechristianizačními tendencemi od Francouzské revoluce, církevními osobnostmi 18. století, jansenismem a svobodným zednářstvím.Publikace obsahuje několik klíčových Plongeronových textů, úvodní studii o autorovi a bibliografii jeho prací.

Tři studie věnované Homérově Iliadě, Euripidovým Bakchantkám a Platónovu dialogu Symposion. Autor v nich ukazuje způsob, jakým řecká poetika využívala při formování svých básnických mýtů jejich původního rituálního pozadí.

Vydejme se na cestu od dob lovců mamutů, přes stěhování národů, procesy s čarodějnicemi, třicetiletou válku a první světovou válku až po sametovou revoluci.

Po stopách českého Ježíška. Dokument přibližuje jednu z nejslavnějších pamětihodností Prahy, sošku, spojenou s mnoha legendami a mýty, za níž do Prahy ročně putují desetitisíce věřících.

Kláštery a jejich srdce. Autorkou této výjimečné knihy je renomovaná spisovatelka Alena Ježková. Více než pět let shromažďovala písemné podklady a přímé zvukové záznamy. Studovala historii řeholních řádů a křesťanské reálie, objížděla opuštěné i živoucí kláštery v Čechách a na Moravě. Navštěvovala komunity a uskutečnila desítky rozhovorů s řeholníky a řeholnicemi.Tichá srdce jsou ojedinělou a exkluzivní publikací v mnoha ohledech. Jsou vyčerpávajícím a současně čtivým exkursem do dějin působení šesti řeholních řádů u nás: benediktinů, cisterciáků, premonstrátů, františkánů, dominikánů a boromejek. Tématem téměř šedesáti esejistických textů jsou kláštery známé a "znovuoživené" jako Břevnov, Strahov či Rajhrad; opomíjené i chátrající jako Osek a Chotěšov; nebo zaniklé jako Ostrov u Davle či Dolní Kounice.Působivou vrstvu knihy představují výpovědi pětadvaceti řeholníků, mezi nimiž jsou například: člen dominikánského řádu kardinál Dominik Duka, opat strahovského kláštera Michael Pojezdný či převor břevnovského kláštera Prokop Siostrzonek. Ve vzpomínkách starších pamětníků ožívají otřesná svědectví z 50. let minulého století, kdy komunistický režim kláštery zrušil a řeholníky poslal do internačních táborů nebo je odsoudil ve vykonstruovaných monstrprocesech k dlouhým letům ve věznicích a pracovních lágrech.Mnozí potom dále působili v ilegalitě. Nejde však jen o fakta, ale především o otevřené výpovědi lidí, kteří žijí skromně, podle pevných hodnot a prací pro druhé. Hovoří o zvláštnostech života v komunitě, stejně jako o hlubokých duchovních zážitcích, jaké představuje povolání k řeholnímu životu či kontemplace.Rovnocenný protějšek textu tvoří černobílé fotografie Jiřího Chalupy. Jsou plné atmosféry a empatie k místům i lidem. Také ony vznikaly v průběhu několika let a s vynaložením velkého úsilí.

Rusko je z náboženského hlediska jedinečnou zemí. Kromě postavení největšího pravoslavného státu světa má primát i v dalších oblastech. V Evropě je státem s nejvyšším počtem muslimů. V Rusku se také nachází jediná autonomní součást evropského státu, která má převážně buddhistický charakter (Kalmycko).Před revolucí mělo Rusko nejpočetnější židovskou komunitu na světě. Tato země je však bohatá i na další pozoruhodné náboženské jevy. Předkládaná publikace hovoří o fenoménu pravoslaví a jeho hlavních kategoriích (čas, bohoslužba, ikony, obřady), seznamuje s uzavřeným světem starověrců a podává celistvý přehled o hlavních náboženstvích dnešního Ruska.

Dějiny, identita, dialog. V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát.

Kniha O smrti a pohřbívání přináší úvodní vhled do doposud opomíjené problematiky. Věnuje se tématu smrti, představám o možné posmrtné existenci, pohřbívání a truchlení v současné české společnosti. Pro získání plastičtějšího obrazu i správných interpretací dnešního stavu autorka připomíná i starší období. Věří totiž, že bez jejich znalosti nelze současnou situaci uspokojivě vysvětlit.Kniha tak přispívá k zodpovězení mnoha aktuálních otázek:Jak se dnes Češi vyrovnávají s vlastní smrtelností?Liší se výrazně představy a postupy věřících a nevěřících osob?Věří Češi v posmrtnou existenci?Jak mrtvé pohřbíváme a co to o společnosti vypovídá?Jak se jedinci a společnost vypořádává se smutkem po smrti blízkého?Proč se rozšiřuje pohřbívání bez obřadu a o čem tento fenomén vypovídá?Vznikají nějaké nové formy pohřebních rituálů?

Ostrava za ostnatými dráty - rozhovory s pamětníky nacistické a komunistické perzekuce Deset rozhovorů s pamětníky z Ostravy a Ostravska plasticky ukazuje složitost českých dějin 20. století. Ve vzpomínkách respondentů se objevuje nacismus i komunismus, roky v koncentračních táborech, komunistických lágrech i věznicích, každodenní život i životní bilancování. Vyprávění pamětníků doplňují desítky archivních dokumentů a fotografií.

Základní témata knihy Fenomén Vatikán formulují její podtituly – idea, dějiny a současnost papežství – diplomacie Svatého stolce – České země a Vatikán.Kniha má čtyři kapitoly, jimž je předeslán Úvod vysvětlující blíže téma studie a rozvržení její látky. Zejména rozvádí, proč papežové neodvozují svůj vliv v oblasti mezinárodních vztahů od svého postavení hlavy Městského státu Vatikánu, a proč naopak veškerý význam Vatikánu ve světové politice je založen výhradně na postavení hlavy katolické církve jako duchovního vůdce. První kapitolase zabývá otázkou, proč a v jakém smyslu je papež hlavou největší z křesťanských církví. Druhá kapitolapodává historický přehled vývoje instituce papežství v jeho vztahu ke „světské moci“, státům a jejich vládcům; tento vztah sleduje od počátku dějin křesťanství až do zániku církevního státu v roce 1870. Třetí kapitolapředvádí moderní podobu církevního státu (vzniklou v roce 1929), v níž je tento útvar ještě zřetelněji než jeho předchůdce podřízen výkonu náboženského poslání svých vládců – papežů. Výklad o strukturách a orgánech dvojjediné instituce Vatikánu-Svatého stolce, o jejím mezinárodním postavení, smlouvách se státy i o výkonech proslulé vatikánské diplomacie je východiskem k zachycení nejnovějších dějin papežství i role, kterou tato instituce hraje v současném světě. Čtvrtá kapitola (České země a Vatikán)si všímá minulosti i přítomnosti vztahů mezi římským stolcem a českým národem v jejich politickém i náboženském rozměru. Do jednotlivých kapitol jsou zařazeny exkursy analyzující podrobněji některé zvlášť pozoruhodné nebo kontroverzní problémy z dějin a současnosti papežství.Druhé vydání nemění podstatu ani uspořádání díla. Vedle drobných stylistických úprav či korektur obsahu přináší především doplňky: nevelké v Úvodu a prvních dvou kapitolách, zatímco třetí a čtvrtou obohacuje o podrobný výklad nejvýznamnějších událostí historie papežství v období posledního desetiletí.

Jak je sebral, sepasl a notami vybavil Josef Horák. Josef Horák (1883 -1968) učitel a řídící učitel na školách v Jablonci nad Jizerou, Kruhu u Jilemnice a v Martinicích. Byl zakladatelem a sbormistrem Pěveckého sdružení učitelů krkonošských, zároveň také amatérským regionálním etnografem, především sběratelem lidových koled, osvětovým pracovníkem a spisovatelem.Vydání se dočkaly Krkonošské koledy a Vánoční povídání o koledách z Podkrkonoší a příručka Občanská výchova. V rukopise zůstalo šest knížek povídek a postřehů z hor i "kraje" a vzpomínkový sborník Rožd'alovice na přelomu století. V rodných Rožďalovicích, kam se vrátil na penzi, založil a dirigoval pěvecký sbor a dal podnět ke vzniku tamního muzea.

O životě, islámu a křesťanské víře. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Theatrum mundi - svět jako umělecké dílo. Ačkoli si s pojmem "baroko" každý vybaví nejspíš zámek ve Versailles a baziliku svatého Petra v Římě, toto uměleckohistorické období nabízí mnohem víc: velkoryse komponované knihovny, tajemné zahrady a parky, umělecký porcelán a iluzionistické malířství - to vše svědčí o jeho mnohovrstevnatosti a komplexitě. Tato kniha představuje cestu do světa minulosti, v němž lidé chápali svět jako velké divadlo, theatrum mundi. Vedle fundovaných textů je kniha výjimečná zpracováním fotografií. Objekty nejsou zachyceny jen tradičním způsobem celku a detailu, ale tzv. zoomovým principem, který umožňuje pozorovateli přiblížit i ty detaily, které nejsou ani při osobním kontaktu s dílem viditelné.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků.Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana.Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu.Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, "zakopaným" knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do "zásvětí" - v "mezistavu", který následuje po fyzické smrti.Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození.Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu života ve starém Tibetu.

Židé ve středověku. Kniha přehledně rozebírá postavení židů v křesťanském a islámském světě z hlediska právního (srovnává islámské, křesťanské a pohanské římské právo), hospodářského a sociologického, kdy Cohen mj. vyvrací zažité stereotypy a mýty o "zlém křesťanství a hodném islámu".Závěrečnou kapitolu pak tvoří pojednání o mezináboženské polemice mezi židy, křesťany.

Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Kniha podává soupis a základní charakteristiku poutních míst katolických věřících na území českobudějovické diecéze. Pozornost je věnována nejen poutním kostelům a kaplím, ale také některým drobným sakrálním stavbám v krajině, jako křížovým cestám, kapličkám, Božím mukám a dalším objektům, které lze označit jako "místa zvláštní zbožnosti".Z hlediska uměleckohistorického jsou popisovány především milostné sochy a obrazy, které jsou nedílnou součástí poutních míst.V úvodních odstavcích hesel, charakterizujících obce, byly ponechány údaje o počtu obyvatel římskokatolického vyznání (uváděny ve zkrácené formě jako počet "katolíků" v procentech) z roku 2001, neboť tyto výsledky lze považovat za reprezentativnější než výsledky posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, kdy byla odpověď na otázku náboženského vyznání nepovinná. Tyto údaje nejsou zaznamenány u menších osad, které jsou součástí sousedních obcí.Ve vybraných lokalitách, v nichž se roku 1921 přihlásilo větší množství lidí k nově založené církvi československé, jsou uvedeny i tyto údaje, neboť dokreslují charakter obce. Počet obyvatel římskokatolického vyznání (zde zkráceně jako počet "katolíků") z předchozích sčítání, zvláště z roku 1921, je zachycen jen u měst a některých obcí, kde bylo pestřejší náboženské složení obyvatelstva. Podobně i národnost německá je uváděna jen ve vybraných případech, většinou jejího vyššího zastoupení. Německé názvy jsou důsledně citovány u těch obcí, které měly do roku 1945 většinu německého obyvatelstva.

aneb Za co jsme bojovali. Kniha vznikla s cílem připomenout hrůznost komunistického režimu, který na desítky let zásadním způsobem ovlivnil životy občanů naší země. Nejtragičtěji zasáhl ty, kteří se jeho ideologii vzepřeli a rozhodli se bojovat za svobodu, demokracii a další hodnoty, které komunistický režim devastoval. Bojovníci za svobodu skončili v komunistických žalářích a pracovních táborech, mnozí z nich za svou vzpouru proti totalitě zaplatili životem.Přeživší političtí vězni z 50. let minulého století z brněnské pobočky Konfederace politických vězňů ČR se na začátku nového milénia rozhodli připomenout hodnoty, za které bojovali, na setkáních s občany a představiteli veřejného života. Tato setkání nazvaná „Fórum KPV ČR Brno“ se konala celkem čtyřikrát a každé mělo své motto. V roce 2004 to bylo téma „Sametová revoluce uvolnila prostor právu, ale nenaplnila spravedlnost“, v roce 2006 „Svoboda znamená odpovědnost a řád“, v roce 2007 „Státy se udržují těmi ideály, ze kterých se zrodily“ a v roce 2008 „Komunismus a nacismus, pohromy 20. století“.

Mosad: operace Eichmann je neobvykle napínavé vylíčení jedné z nejodvážnějších operací izraelské tajné služby – únosu Adolfa Eichmanna, bývalého vysokého funkcionáře nacistické říše, osobně zodpovědného za vyvraždění šesti milionů Židů, který se skrýval v Argentině.Čtenář podrobného popisu celé akce žasne, jak sebemenší neopatrnost nebo nepředvídaná maličkost může během okamžiku celou operaci zmařit. A přestože známe konečný výsledek, jde o velice napínavou hru o každý utajený krok, umocněný psychologií masového vraha a jeho přeživších obětí. Akce je vedena s dokonalým sebeovládáním všech „lovců“ a především jejich šéfa, Issera Harela (1912–2003), zakladatele Mosadu a autora této neobvykle realistické knihy. Kniha získala právem cenu Asociace amerických autorů detektivek, přestože není vymyšlená – názorně totiž ukazuje, v čem je podstata detektivního napětí.Největším překvapením je chování samotného Eichmanna, svědomitého úředníka a dobrého otce rodiny, odsouzeného k trestu smrti (paradoxně v zemi, která trest smrti neuznává) nakonec jakoby jen za působení v mašinérii odosobněného zla. Jak napsala H. Arendtová ve svém slavném díle Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, proces s Eichmannem poprvé v historii vyjevil totalitní přeměnu zla na jakousi banální zástupnou záležitost, zcela oddělenou od svědomí i osobního života.

děti a učitelé ČR k výročí slovanské misie na Moravu 863/2013. Přímluvy ke mši svaté na neděle a všední dny uvedených období církevního roku. Vyšlo s církevním schválením.

Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 3. aktualizované vydáníJedná se o jednu z prvních původních českých knih zaměřujících se na izraelsko-palestinský konflikt. Čtenáře jím v několika částech provede, objasní mu hlavní pojmy a fenomény počínaje stručnou historií arabsko-židovských vztahů před vznikem Izraele a rokem 2013 konče. Práce je určena nejen odborníkům a studentům, ale i všem ostatním, kteří se zajímají o blízkovýchodní problematiku.Marek Čejka energicky zaplňuje mezeru v oblasti původních studií o historii a současnosti Blízkého východu. Po desetiletích hluboké ideologické izolace od tamních reálií byl český čtenář v 90. letech odkázán převážně na překlady zahraničních prací.Čejkova kniha dává možnost seznámit se s vývojem a situací v Izraeli a na palestinských územích z pohledu nové generace odborníků, která zná místní poměry nejen zprostředkovaně, ale rovněž na základě své osobní zkušenosti, studia a vědeckého výzkumu přímo na místě. Jiří Schneider, diplomat a analytik, velvyslanec ČR v Izraeli v letech 1995–1998.Kniha Marka Čejky boří dva vzájemně se posilující mýty o izraelsko-palestinském konfliktu, které jsou v českém prostředí hodně rozšířené: ten první hovoří o „odvěkém sváru Židů a muslimů“ a druhý o „izraelsko-palestinském konfliktu jako ztělesnění střetu dvou civilizací – židovsko-křesťanské západní versus muslimské orientální“. Přestože autor uznává, že náboženské i civilizační odkazy hrají v blízkovýchodním sporu důležitou roli, jeho podstata spočívá v územním sporu dvou nacionalismů – židovského a arabského. Tuto tezi dokládá pečlivou prezentací důležitých faktů o konfliktu od jeho počátků na přelomu 19. a 20. století až do současnosti. Čejkova kniha by měla být povinnou četbou pro každého, kdo se chce zorientovat v jednom z nejhůře řešitelných konfliktů současnosti.Pavel Barša, Filozofická fakulta Karlovy univerzity a Ústav mezinárodních vztahů

Intelektuální dějiny obrazoborectví. Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty).Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují?Proč filozofové nacházeli důvody k pohrdání řeckým uměním v době, kdy bylo na svém vrcholu?Proč byl biblický zákaz obrazů tak odlišně interpretován židy, muslimy a křesťany?Proč byl spor o obrazy tak ostrý v Byzanci, zatímco na Západě vznikaly světské i náboženské obrazy?Autor se věnuje vývoji filozofické logiky nepřátelské obrazu – od Platona k Malevičovi, přes Kalvína a Kanta k Hegelovi – a zkoumá, jak tyto myšlenkové proudy ovlivnily evropské umění. Své bádání zakončuje analýzou moderního abstraktního umění, které považuje za poslední výboj starého ikonoklasmu. Na obsáhlé a originální knize oceníme nejen erudici autora, ale i jeho přesvědčivý intelektuální přístup.

Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se řadí k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také například synagogám.Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v pověstech, krásné literatuře apod.

Prague Churches and Temples. Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se řadí k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také například synagogám. Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v pověstech, krásné literatuře apod.

Kniha vychází u příležitosti 1150. výročí příchodu „soluňských bratří“ na Velkou Moravu. //Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie.Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem.V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté – Bible. V závěru pak stručně nastíní, nakolik se tento jedinečný počin stal základem kulturního a duchovního života jižních a později i východních Slovanů a jakou roli cyrilometodějská tradice sehrála v různých historických etapách našich národních dějin. Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury ČR.

Ve dvaadvaceti črtách z cest, které shrnul do svazku Italské hodiny, skládá moderní americký klasik Henry James ódu na milovanou Itálii se stejnou zevrubností, s jakou se v psychologických prózách zajímá o „dům lidské duše“. Zvláštní stav „mysli na toulkách“ ponouká autora zkoumat povahu civilizačního jevu zvaného turismus. Během čtyřicetiletého putování po zemi, jež zažila vzestup i pád nejslavnější starověké říše a zvedá se z popela jako znovusjednocený stát, neuniknou Jamesovu bystrozraku ani první excesy masového cestování v časech, kdy se na silnicích teprve začínaly ozývat klaksony automobilů a památková péče byla v plenkách.Čtenář užasne, nakolik jsou autorovy postřehy stále aktuální jak na nejnavštěvovanějších místech Itálie, tak v zákoutích daleko od hlučícího davu. Ale ať už se James trefuje do babylonského srocení na benátské laguně, ať si dobírá politické poměry odrážející se v ulicích věčného Říma, ať se kochá zaostalostí venkova nebo se koří tisícileté kráse Florencie, Sieny či Ravenny, poslouží milovníkovi Itálie jako zasvěcený průvodce nejvyšší třídy. Estetická vnímavost se v jeho osobitém náhledu snoubí s jiskrným nadhledem a tradicí anglosaského humoru, a tak výsledek této vášně k sladké Itálii zastiňuje cestopisy jeho nejtoulavějších amerických předchůdců: Marka Twaina a Hermana Melvilla.

Příspěvky kolektivní monografie spojuje z různých úhlů téma Velehradu: místa tvořivé síly cyrilometodějské tradice; místa setkání hojícího rány rozštěpení; cesty, jež putujícího přivádí k Jedinému.Sborník je výsledkem práce začínajících teologů a jejich učitelů, přičemž tvoří příspěvek k velehradskému jubilejnímu roku 2013. Odráží současný tep cyrilometodějského poselství v teologii, spiritualitě a životě církve.

Druhé vydání úspěšné, již dlouho nedostupné publikace. Kniha přináší moderní a současně velmi aktuální historický a politologický výklad událostí, které se týkají církevních i sociálně-kulturních novodobých dějin Československa. Vysvětluje nejen známé a již ve vědeckých diskusích diskutované okruhy problémů (např. průběh církevních procesů, vztah státu a církve, problém skryté církve, vztah římské a řecké církve), ale otevírá i celou řadu nových témat, k nimž patří zejména vztah katolických intelektuálů k socialismu, kulturní aspekty křesťanství, role lidové zbožnosti a v neposlední řadě celkový charakter českého křesťanství.Kniha je první souhrnnou syntézou dějin československého katolicismu v celém období komunistického režimu, ovšem s důrazem na dění v českých zemích. Nespokojuje se s pouhým chronologickým přehledem vývoje, ale hlavní těžiště jejího zájmu leží ve vystižení dlouhodobějších dějinných trendů i v analýze nástrojů používaných komunistickým režimem pro ovládnutí církve a celé společnosti.Text a bohaté obrazové přílohy přinášejí významné badatelské sondy, které umožňují lépe pochopit ideje i pracovní aktivity nejméně tří katolických generací a rozdíly mezi českým, moravským a slovenským katolicismem.

Jazyková zákampí. Zákampí je zákoutí, přeneseně také jazykový koutek. V koutku si můžeme slova do jisté míry ochočit. Přicházejí sama od sebe. Za tuhých zim je přikrmujeme, za velkých vod vytíráme do sucha v naději, že přežijí. Zvykneme si na ně, ale ona si úplně nezvyknou na nás. Odcházejí nepozorovaně. Hledáme je v krajině, v archivech, v souvrstvích času.Postupně zjišťujeme, že naše zahrada ochočených slov byla jen evropskou obměnou velehor na misce v paláci čínského císaře. V květináči domácí kultury připomíná náš jazyk tu přihnojované muškáty za oknem, tu plevel předměstského staveniště. Neberme kritikům ideu pokleslé češtiny, kritikové mají vždycky pravdu. Zkusme hledat svůj jazyk v různých zákoutích. Možná v některém z nich čirou náhodou najdeme k češtině vztah - a od něj už je k péči jen krůček.

Kniha je procházkou městy a dědinami Moravy, které v minulosti, ale i dnes poznamenala hudba. Těch zastavení bude na pět set. Seznámíte se s kantory a varhaníky, potulnými muzikanty, hudbou v klášteřích a na zámcích, hudebními spolky i s dnešními soubory, hudebními osobnostmi, které se na Moravě narodily či působily, s lidovými písničkami, kroji a zvyky Horácka, Hané, Lašska, Valašska i celého Slovácka.A aby představa o hudebnosti jednotlivých míst Moravy byla ucelená, jsou připojeny soupisy hudebních aktivit v různých historických obdobích (náboženská bratrstva, kantoři-hudebníci, zámecké kapely, hudební spolky, vojenské kapely, uplatnění moravských hudebníků v zahraničí).Kniha je členěna podle národopisných oblastí, obsahuje mapky, řadu ilustračních fotografií a rejstříky (místní, jmenný, chronologický) a 400 stran textu.

Křížové výpravy k Božímu hrobu představují nesporně jedno z nejpoutavějších témat středověkých dějin. Jsou současně krutým dějinným dramatem i romantickým dobrodružným románem dvou staletí bojů o Svatou zemi; krvavým příběhem o Turcích a Řecích, Arabech a assasinech, Egypťanech a Francích, Mongolech a mamlúcích, vraždících se navzájem ve jménu božím.Vystupují v něm legendární hrdinové a válečníci jako Richard Lví srdce, Saladin, Fridrich Barbarossa nebo Čingischán.Tento podivuhodný příběh nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce. Najdeme zde čtivé a historicky věrné vylíčení událostí a vychutnáme i epickou kvalitu příběhu od vynikajícího umělce a vypravěče.

Výchova a školství. Jezuitské školství má věhlasnou tradici. Ignaciánská pedagogika je založena na osvědčených moderních přístupech a zároveň podněcuje k tázání po hlubších otázkách života. Napomáhá tak přechodu z teoretické roviny chápání k uplatnitelné zkušenosti.Osobnostní růst, odborná způsobilost, svědomitost, ale zároveň (neméně důležitá) schopnost soucítit s druhými, jsou plodem takové výchovy. Kniha též nabízí dokumenty jezuitského řádu v podobě inspiračních bodů pro vyučující odlišných spiritualit.

Historie a současný význam. Aleje jsou neodmyslitelně spojené s krajinou, majetkovými poměry, politikou, financemi a kulturou. Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli.Od té doby stále přibývá otázek typu: Proč zachovávat aleje?Nejsou příliš nebezpečné?Je důležitý jejich kulturní a historický odkaz?Co znamenají pro paměť krajiny?Je možná v dnešním rychlém světě symbióza automobilů a stromů podél silnic?Na tyto a další otázky hledá kniha odpovědi. Doufáme, že bude pokračováním otevřené debaty tolik diskutovaného a poutavého příběhu alejí.

Kapitoly z pronásledování církví v Československu kolem roku 1950. Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009. Jednotlivé studie jsou buď detailními sondami do konkrétních událostí, či úvahami o příčinách, průběhu a důsledcích perzekuce křesťanů v Československu na počátku komunismu.

Pohnuté životní osudy moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Cyril a Metoděj, slovanští věrozvěstové,kteří právě před 1150 lety přinesli křesťanství na Moravu. Jak málo o nich víme! A co vlastně víme o době, ve které žili?Román Antonína Polácha, který se opírá, jak je tomu u autora zvykem, o důkladné studium historických pramenů, nám přiblíží nejen jejich moravskou misi, ale i tu část života obou bratří, o níž většinou nemáme ani tušení. Konstantin Filosof, známý též pod mnišským jménem Cyril, kdysi profesor konstantinopolského vysokého učení a chartofylax tamějšího patriarchy, člověk pověřovaný vždy znova důležitými diplomatickými misemi v zájmu Byzantského císařství, rekapituluje v posledních dnech svého života vše, co prožil a vykonal. Během dlouhého několikadenního rozhovoru s bratrem Metodějem, kdy si uvědomuje, že už ve svém grandiózním díle nebude moci pokračovat, vzpomíná na své vzestupy a pády, pravdivě a sebekriticky bilancuje a hodnotí svůj vztah k rodičům, přátelům a politikům, kteří ovlivnili jeho život, ale i k samotnému Metodějovi, svému staršímu bratrovi, jenž má nést dál pochodeň poznání, již spolu v Moravské říši zažehli.Otevřeně se vyznává i ze všeho, co si klade za vinu a čeho lituje.//Ve vzpomínkách obou bratří před námi vyvstává dávno zasutý svět Byzantské říše v dobách jejího rozkvětu, odhaluje se jemné předivo vztahů mezi Konstantinopolí a Římem, mocenské zápasy podbarvené náboženskými rozdíly, které zásadním způsobem ovlivňovaly dějiny Evropy v devátém století, i spletité cesty, jimiž se šířilo křesťanství na sever a východ Evropy.//Snad dokáže tato kniha dostatečně vysvětlit, proč si oba solunští bratři svým životem a dílem zasloužili nejen své svatořečení, ale i onu poctu nejvyšší, kdy byli papežem Janem Pavlem II. v roce 1980 vyjmenování spolu se svatým Benediktem, zakladatelem západoevropského mnišství, patrony a učiteli Evropy.MUDr. Antonín Polách vystudoval lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Dlouhá léta pracoval jako praktický lékař na interním oddělení v Popradě, kde byl také činným členem městské rady a jedním ze zakládajících členů Českého spolku na Slovensku. V letech 1996–2012 pracoval jako zástupce primáře interního oddělení v zemské nemocnici Stolzalpe, od října 2012 pracuje na interním oddělení v zemské nemocnici ve Wagně v jižním Štýrsku a má privátní lékařskou praxi v Grazu.

Vyprávění indiánů o dobytí Mexika. Do roku 1959 byla jediným uceleným svědectvím o conquistě vítězná kronika španělských dobyvatelů. Až mexický antropolog a historik Miguel León-Portilla shromáždil texty původních obyvatel, přeložené z jazyka náhuatl Ángelem Maríou Garibayem, a zpřístupnil je v díle Conquista pohledem poražených.Kniha přináší vyobrazení bojů s conquistadory a pád aztécké říše tak, jak na tyto události nahlíželi indiáni z Tenochtitlánu, Tlatelolka, Texcoka, Chalka a Tlaxcaly. Nyní má i český čtenář možnost poznat indiánská líčení předznamenávající katastrofu, popis postupu Cortésových armád, kroniku hrdinských bitev dávných Mexiků bojujících za svou kulturu i za své životy, žalozpěv za civilizaci, která byla navždy smetena z povrchu zemského, i velkou epopej o počátku mexické národní identity - knihu Conquista pohledem poražených, jež se zařadila mezi klasická díla mexické literatury.

Mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy. Mimobiblické židovské spisy - pseudepigrafy jsou spisy, které vznikly v době mezi Starým a Novým zákonem.První svazek: Aristeas, 1. a 2. Henoch, Závěti patriarchů, Sibylliny věštby a Žalmy Šalomounovy.Židovské pseudepigrafy (z řec. pseudés = „nepravý, falešný“, epigrafé = „nápis, název“) nebo též „apokryfy“ jsou literární památky, které vznikly ve staletích mezi Starým a Novým zákonem, některé dokonce zároveň s evangelii. V jejich názvu se namísto jména skutečného autora nejčastěji objevuje jméno významné a okruhu čtenářů známé nežijící osobnosti. Většina židovských pseudepigrafních spisů je pojmenována po známých postavách Starého zákona (kniha Henochova, Závěť Mojžíšova, Závěti patriarchů, Žalmy Šalomounovy apod.), výjimečně po postavách mimobiblických (knihy Sibylliny, list Aristeův). Dalším charakteristickým rysem této literatury je její apokalyptické zaměření na zlom věků a na příchod mesiáše. Židovské pseudepigrafy, které jsou významným svědectvím o životě a myšlení doby, do níž vstoupilo evangelium, vycházejí nyní v překladu členů Starozákonní překladatelské komise České biblické společnosti ve druhém vydání.