Beletria, romány

Vasco da Gama a jeho svět. Po porážkách křižáků na Blízkém východě pokračovala mocenská a ideologická expanze západoevropských křesťanů mnohem úspěšněji na mořích. Malý portugalský národ využil své polohy i zkušeností a roku 1415 přenesl iberskou reconquistu do Afriky. Epocha zámořských objevů – hledání obchodního a politického prospěchu na východě za muslimskou bariérou – vyvrcholila v okamžiku, kdy Vasco da Gama se svou flotilou stanul 20. května 1498 před přístavem Kalikat na západním břehu bohaté Indie. Otevřel tím pravidelný styk několika odlišných civilizací a spolu s Kryštofem Kolumbem započal éru kolonialismu. Evropa vzestupovala tou měrou, jak ovládala oceány, a Portugalci, kteří se dokázali na jediné plavbě dotknout čtyř kontinentů, dlouho vedli výboje podporované papežstvím i rodícími se finančními středisky. Když Vasco da Gama koncem roku 1524 jako indický místokrál zemřel, změnila se nejen světová rovnováha, ale také evropské myšlení. Stavba lodí, navigační přístroje, přesné mapy, slovníky dosud neznámých jazyků, popisy vzdálených krajů a jejich obyvatel dokončily renesanční obrat od mýtů k podloženým informacím, od gotického trpitelství k optimistickému prožívání pozemského života, od izolace k poznání jiných kultur a etnik. Zámořské objevy, v jejichž popředí stáli celé jedno století Portugalci, tak zahájily dalekosáhlé procesy, kterým dnes říkáme multikulturalita a globalizace.

Častým tématem próz Jana Čepa je řešení životní krize intelektuála uprostřed venkovské pospolitosti v době tragického duchovního rozvratu moderní společnosti. Tato charakteristika platí i pro Zápisky Jiljího Klena.

Nesplněná přání a problémy v podnikání drobného živnostníka v poválečném období.

777 sentencí a aforismů. Vladimír Syrovátka je znám svými dadavynálezy – dadaistickými groteskními výtvarnými objekty, které představil na nesčetných výstavách a o kterých bylo natočeno několik dokumentárních filmů. Uvěřil, že technický pokrok je ten pravý směr k vylepšení světa; stal se vynálezcem.Po udělení desátého patentu ale došel k poznání, že pokrok není například vyrobit rychlé, pohodlné a třeba i ekologické auto, ale naučit lidi zase chodit pěšky – naučit je znovu ctít zákony přírody. Sentence a aforismy v této knize jsou další formou autorova pohledu na svět.

Příběhy, které se opravdu staly. Kniha je sestavena z příspěvků čtenářů Katolického týdeníku zaslaných do rubriky Bůh v mém životě.

Ve třech novelách (Post bellum, Svíbský les a Oklamaný - Der Betrogene) se Vladimír Körner pokusil o osobitý přístup k dějinné události prusko-rakouské války roku 1866.Hlavními hrdiny jeho novel jsou beznadějní outsideři, poznamenaní totálním existenciálním zmarem a ztrátou všech lidských hodnot. Nikdo z nich není schopen se se zkušeností války vyrovnat a všichni bloudí zpět k výchozímu bodu, kterým je právě bitva u Hradce Králové. Nechybí zde ani typicky "körnerovsky" naturalistická obraznost, expresivní chvění a hluboká skepse.

Román, kterým se Margaret Cravenová připomíná českému čtenáři, zaznamenal úspěch největší a vyšel v četných reedicích: A to právě díky mimořádné čistotě stylistické i myšlenkové, autorské zaujatosti a vřelosti, a nakonec i exotičnosti prostředí, do něhož svůj román zasadila.Cravenová vypráví o osudech kněze Marka, který přichází na svoji první farnost v Kanadě do zapadlé indiánské vesnice kmene Kwakiutl. Román Slyšel jsem sovu zavolat své jméno je vpravdě příběhem o hledání lidského štěstí a smyslu života. Přitom je i pohledem na dvě civilizace, z nichž jedna pozvolna pohlcuje druhou, nezadržitelně a logicky, neboť takový je řád a vývoj lidské společnosti.Na jednotlivých osudech, ať už domorodých nebo bílých usedlíků, je patrno, jaké převratné změny přináší pronikání civilizace ze světa, jehož jsou součástí. Jak složitě se musejí staří vyrovnávat s odchodem svých potomků, a také jak těžké je pro mladé vykročit z prostředí, kam přestávají patřit, do světa, který je ještě nepřijal. Zároveň však touží odejít, či se aspoň o to pokusit, neboť to znamená vzdělání, uplatnění vloh, decentní život na úrovni, který se jim stává nezbytností.

Václav Pankovčín se prolétl po slovenském literárním nebi a zanechal za sebou zřetelnou a nezaměnitelnou stopu. Vrcholem jeho tvorby je právě novela Tri ženy pod orechom, zasazená do magického prostředí zapadlých východoslovenských vesniček v první polovině dvacátého století. Toto mysticko-naturalistické vyprávění o osudu tří žen (babičky-matky-dcery) patří "k nejpozoruhodnějším slovenským prózám 90. let" (M. Šulcková). V letošním roce bylo přeloženo i do polštiny.

Ten, kdo má rád humor britského spisovatele P. G. Wodehouse, humor nápaditý a zábavný jak staré grotesky, ten si v příběhu o Samu Shotterovi, jeho příteli, lodním kuchaři Todhunterovi, okouzlující Kay, Kláře a dalších a dalších obyvatelích londýnského předměstí přijde na své. Sam, který se ve strýcově firmě v Americe jaksi neosvědčil, přijíždí do Londýna pracovat do vydavatelství. Ale hned zkraje se začnou věci poněkud zvrtávat a komplikovat. Sam ovšem má slunečnou povahu a věří, že život je krásný. A byl by ještě krásnější, kdyby do něho nezasahovaly rány osudu v podobě přítele Braddocka a tří záhadných zlodějíčků.

První české vydání proslulé autobiografie. Mistrně sepsané paměti pokrývají období let 1929 až 1978. Greene se v nich věnuje především literární tvorbě a cestám, okolnostem a motivům, které vedly k napsání jeho románů, povídek a divadelních her. Obšírně se rozepisuje o cestách a zážitcích, které ho inspirovaly k jeho dílům, a nabízí postřehy, úsudky a myšlenky, a také záznamy ze svých deníků. Greene vzpomíná mimo jiné na Vietnam, Haiti, Paraguay, Malajsko, Keňu, ale i na Polsko za stalinismu v padesátých letech nebo na Prahu, kterou navštívil v době komunistického puče v únoru 1948. Odhaluje také určité detaily svého působení u britské tajné služby a vyjadřuje se k politické situaci, politika hrála v Greeneově díle stále významnější roli. Stejně jako jeho romány, i tyto vzpomínky jsou psány vytříbeným a poutavým jazykem, jakým dnes vládne jen pramálo spisovatelů.

Neobyčejně vtipné vyprávění britského novináře ve výborném překladu Jaroslava Kořána o osudech neandrtálské tlupy-rodiny, na jejíž příbězích ilustruje vývoj lidstva. Ve vtipných paralelách s životem současných dětí a rodičů, s jejich mezigeneračními spory a neporozuměními sledujeme neúnavnou vynalézavost otce-neandrtálce v boji s nehostinnou přírodou při překonávání všech nástrah a překážek ve prospěch celého lidského rodu, které však vede ke vzbouření pragmatické mladé generace, jež se v zájmu vlastního prospěchu byla nucena poněkud naivnímu otci postavit velmi tvrdým způsobem.

Strhující životní příběh jednoho z nejúspěsnějších českých podnikatelů současnosti, developera Radima Passera, je v této knize vylíčen s dechberoucí otevřeností a upřímností. Autor líčí svůj postupný vzestup na podnikatelském poli, zářné obchodní úspěchy, ale i osobní pády a zoufalé ztráty. Muž, který zažil podivuhodné Boží jednání a zjistil, že skutečným cílem a radostí je plný život v Ježíši Kristu, na vlastním životě ukazuje, že základem opravdového úspěchu je spoléhat se na Boha a dotazovat se na jeho vůli. Autor je členem Církve adventistů s.d.

Svazek Texty o literatuře zahrnuje téměř všechny autorovy publikované články, doslovy a eseje a je doplněn bibliografií Žilinových původních, překladových i redakčních prací.

Osud každého z nás je spjatý se Zemí a s lidmi. Ztráta pevné půdy pod nohama, strach o své milované, ztráta domova - to jsou osudové mezníky, které nás dříve či později zaskočí. V ohrožení života, v existenciální úzkosti pak slova VÍRA, LÁSKA, NADĚJE nabývají konkrétní podobu.Trojnovela Tančila jsem v synagoze sleduje očima hrdinky Františky pouť člověka zmítaného protichůdnými pocity. Hrdinka příběhu neví jak nakládat s láskou, modlí se a zároveň si zoufá, je smýkána dobou a jejími imperativy. Ale její duše hledá klid a nachází jej v usmíření.

Od heroinu k naději: příběhy a osudy. Napínavý příběh amerického misionáře Elliotta Teppera a životní osudy mnoha bývalých narkomanů, kterým už 20 let ve Španělsku slouží. Elliott Tepper nic takového neplánoval, vše je výsledkem zvláštních životních okolností a probuzeného soucitu. Tak vznikla organizace Betel, která působí již ve dvanácti státech tří světadílů. Podle autora knihy, kanadského novináře a světoběžníka, kterého v roce 2002 v Praze jako svého přítele představil John MacFarlane, je Betel v současné době nejdynamičtějším a nejživotnějším společenstvím křesťanů, které zná.

Sbírka aforismů a poetických úvah.

a jiné eseje. Kniha esejů nesmiřitelného kritika evropské civilizace a konzumního způsobu života Juana Goytisola. Z textů lze vyčíst autorovo zaujetí různými složkami islámské kultury i určitou skepsi nad hodnotami, které vyznává uspěchaná moderní civilizace. Setkáme se s velmi různorodými tématy: publikaci otevírají cestopisné črty z putování po Kappadokii, autor nám dále přiblíží tanec dervišů zvaný samá, zápasy yagli v tureckém městě Edirne, knížka obsahuje i brilantně napsaný esej o Istanbulu (Město palimpsest) či text o lidovém kultu světců v islámu.

Kniha vzpomínkových textů na dětství autora.

Paměti architekta. Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Vrcholná milostná poezie. Anglická básnířka Elizabeth Barrettová-Browningová náležela v první polovině 19. století k těm ženám, které se účastnily prvních emancipačních snah. V roce 1844 vyšly její sebrané básně ve dvou svazcích. Po jejich uveřejnění obdržela dopis mladého básníka Roberta Browninga, jehož tvorby si velmi vážila, a po výměně několika dopisů se oba básníci do sebe zamilovali. Po tajném sňatku dala Elizabeth svému muži přečíst 44 sonetů, které byly vyjádřením jejího citu k němu. Na manželův nátlak vyšly jako překlady z portugalštiny, aby byla zachována intimita jejich lásky.

Románová alegorie a svědectví o našich životech, o jejich smysluplnosti.

Myšlenkově neobyčejně pozoruhodný román současného britského autora je dějově rozfázován do tří historických údobí, kdy se civilizace a její humanistické hodnoty ocitly zvlášť v ohrožení: v pátém století, kdy se římská říše rozpadala pod nájezdy barbarů; ve čtrnáctém století, kdy Evropu vylidňovala morová epidemie; v první polovině dvacátého století, kdy nacisté rozpoutali druhou světovou válku. Všechny tři příběhy se odehrávají v jihofrancouzské Provenci a spojuje je základní filozofické téma, vyjádřené už v titulním spise Ciceronově, který prochází rukama ústředních hrdinů. Galský aristokrat a politik Manlius Hippomanes v pátém století, básník Olivier de Noyen ve století čtrnáctém a Julien Barneuve, historik, za nacistické okupace jsou muži morálních zásad, kteří v dané situaci stanou před nutností kompromisů a volby nejmenšího z možných zel. Jejich rozhodování – ovlivněné vždy i osudovou láskou k pozoruhodné ženě – jako by zosobňovalo po staletí věčně stejné dilema člověka, toužícího po životě v ctnosti, pravdě a spravedlnosti.

Krátké příběhy, vybrané a převyprávěné z Masnaví. Dílo velkého perského básníka a filozofa Džaláluddína Rúmího, které Rúmí diktoval svým žákům na konci svého života - před více než sedmi sty lety. Příběhy jsou různého původu, některé jsou tradiční a vyskytovaly se v Íránu, Turecku, Indii a v různých arabských zemích, jiné jsou čistě dílem Rúmího.Inspiroval se v nich sociálními událostmi své doby nebo i úsměvnými příhodami vlastní rodiny a jejího okolí. Kniha vypráví o jednání a vztazích lidí navzájem, lidí a zvířat a jsou tu zastoupeny i bajky. Vyprávění vyjadřují zábavnou formou Rúmího moudrý pohled na svět a životní zkušenosti, jak s tolerancí přispět k osobnímu rozvoji, štěstí a moudrosti. Čtenář tu nachází zrnka moudrosti, podněty k úsměvu i k přemýšlení.

s fotografiemi Miroslava Piláta. Současný olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Jan Graubner vzpomíná s vděčností na strážnický betlém, se kterým se setkával jako malý chlapec. Maminka mu svým vyprávěním přibližovala figurky řezbáře Charváta. Stejný řezbář je také autorem betléma v kroměřížském kostele sv. Jana. Ve svém zamyšlení nad oběma díly si Jan Graubner klade provokativní otázku: „nemohl bys zastoupit některou mámu?“ V jeho zamyšlení tak dávný příběh znovu ožívá. Kniha je doplněna fotografiemi obou betlémů (fotografoval Miroslav Pilát).

Poodkrytí duše psychiatra. Vzpomínky a příběhy z praxe psychiatra Rudolfa Rodena, pražského rodáka žijícího v Kanadě. Rudolf Roden přežil za druhé světové války koncentrační tábor v Osvětimi, po roce 1948 emigroval se svou ženou Evou do Kanady, kde dostudoval medicínu a filosofii, stal se řádným profesorem psychiatrie na texaské univerzitě v Galvestonu a dodnes provozuje soukromou psychiatrickou praxi v Montrealu. Poodkrytí duše psychiatra.

Deníky z rukopisných sešitů a dopisů ing. architekta Mgr. Tomáše Černouška.

Tato kniha je svárech i svarech - v lidech, v přírodě, ve věcech a - v autorovi.

Hovory v ordinaci jsou určeny všem, kteří se o medicínu a vše kolem ní zajímají. Knihu poutavě oživují skutečné anonymně líčené příběhy pacientů, probírají se důležité choroby, objevy a nové způsoby léčení a vyšetřování. Velmi zajímavé je vyprávění o generacích lékařů včerejška a úvahy o smyslu nemoci a utrpení.

Kniha přibližuje českému čtenáři život a dílo pátera Samuela Fritze, jednoho z nejváženějších misionářů v dějinách koloniální Ameriky. Jako jeden z prvních Evropanů splul celý tok Amazonky až k ústí v Atlantském oceánu a vytvořil první přesnou mapu tohoto veletoku. Za pramen Amazonkly určil jezero Lauricocha v peruánských Andách. Mimořádné civilzátorské i kartografické dílo tohoto jezuity pocházejícího z Čech přispělo nejen k dalšímu rozšíření evangelia v Novém světě, ale i k hlubšímu vědeckému poznání objeveného kontinentu.

Kniha o víně a vinohradu, o hospodě a kamarádech.

Anglicky píšící irská spisovatelka Jennifer Johnstonová (nar. 1930 v Dublinu) je autorkou vynikajících krátkých románů, v nichž propojuje soukromé, často velmi intimní příběhy s tragickou irskou současností. Hrdinčino sblížení se starším Angličanem, tělesně postiženým válečným veteránem, přeroste přes počáteční nedůvěru v podivnou pozdní lásku. Román Opuštěné nádraží patří k tomu nejlepšímu, co najdeme v současné irské literatuře, která rozhodně netrpí nedostatkem dobrých spisovatelů.

1325 - 1402. Próza významného španělského autora, jejíž dějovou osnovu tvoří dramatický příběh středověkého rabína.

Dvanáct autentických příběhů. Příběhy z této knihy napsali konkrétní lidé svým životem. Popsané situace bychom na první pohled mohli hodnotit různě - jako všední, nepříjemné či tragické... Avšak jádrem všech příběhů je Boží slovo, jež převrací spád děje ve prospěch člověka... Svědectví z celého světa jsou doplněna komentáři k úryvkům z Písma.

Výbor z díla. Reprezentativní výbor z Holanovy poezie doplněný kresbami Jaroslava Šerýcha.

Básnická sbírka Tvar jiného ticha básnířky Pavly Šuranské, která ji napsala mezi svým třináctým a patnáctým rokem, tj. v letech 1995-97, obsahuje třicet sedm textů. Jedná se o zpověď nevidomé dívky, v jejímž světě se realita protíná s nadrealitou, dávající zcela volný průchod fantazii svého vnitřního světa. Časté jsou motivy spánku, noci, tmy či snu jako metafory nemožnosti spatřit svět vlastním zrakem.

Publikace je souborem esejů o lidském smíchu a jeho různých funkcích, kterými ovlivňuje životní postoj člověka jak v jeho sociálních komunikačních vazbách, tak i v jeho náboženských postojích.

Židovské děti z poválečné akce "zámky" vzpomínají. Příběhy lidí, kteří jako děti prodělali období nacistického vyhlazování Židů a jako zázrakem unikli plánované likvidaci. Po návratu z koncentračních táborů se dostali do ozdravoven, které na zámcích nedaleko Prahy zřídil křesťanský humanista Přemysl Pitter.

Dvě historické povídky o věrnosti a lásce. Delší z nich osobitě využívá známého staroevropského motivu Tristana a Isoldy. Autorka patří k nejmladší generaci a za své první dvě knihy (Sestra volavek a Kámen vládců) získala Zlatou stuhu za rok 1998.

Novela současného amerického autora.

Anti sci-fi novela o tom, co předcházelo Pilátovu rozhodnutí a co ukazuje, že se mohl rozhodnout jinak.