Spoločenské vedy

O osobe Ferdinanda Ďurčanského sa v súčasných médiách zjavuje toľko protirečivých, neraz až nezmyselných posudzovaní, že som venoval čas a námahu tomu, aby som opäť prelistoval svoj archív pozostávajúci z desaťtisíc nemeckých dokumentov a utvoril si fundovaný názor na túto bezpochyby zaujímavú osobnosť slovenských dejín 20. storočia. Výsledok tejto svojej práce tu predkladám slovenskej verejnosti. Pripomínam, že ide hlavne o fakty a posudzovania z nemeckej strany. No nechýbajú v tých dokumentoch ani stanoviská viacerých slovenských politických činiteľov tej doby.Milan S. Ďurica, univerzitný profesor teológie a historických vied, publicista a prekladateľ pôsobil 14 rokov na Pápežskej saleziánskej univerzite v Turíne-Ríme, 35 rokov na historickej Univerzite v Padove a 12 rokov na Univerzite Komenského v Bratislave. Bol poradcom prípravnej komisie Druhého vatikánskeho koncilu.

Když kniha Jak si lidé hrají vyšla poprvé před bezmála padesáti lety, stala se revolučním textem umožňujícím porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Publikace se stala na dlouhou dobu populárně psychologickým bestsellerem, který autorovi přinesl slávu a uznání, a jednou ze základních knih transakční analýzy.My všichni bez přestání hrajeme hry – sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, manželské hry s našimi partnery, mocenské hry s našimi šéfy, soutěživé hry s našimi přáteli… Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Po přečtení knihy se všichni v nějaké hře poznáme a poznáme i naše partnery, rodiče, kolegy. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale některé se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi a chování vlastní i ostatních. Eric Berne (1910–1970) je známý jako zakladatel transakční analýzy. Napsal řadu knih, z nichž nejslavnější je právě titul Jak si lidé hrají.

a jak na to. Respekt ke vrozené spiritualitě dětí a snaha pomoci jim, aby vlastní zvědavostí a představivostí objevovaly tajemství a radost z Boha, jsou hlavní principy charakterizující metodu Hraní s Bohem (angl. Godly Play), která je založena na montessoriovské pedagogice. Kniha po obecném úvodu s radami, jak podle této metody učit, předkládá podrobné pokyny a text výkladu ke čtrnácti lekcím.

Snem Slovenskej republiky a jeho legislatívna činnosť. Ondrej Podolec, PhD. (1975) Absolvent Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave, odbor história -slovenský jazyk a literatúra a Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Doktorandské štúdium absolvoval v Historickom ústave Slovenskej akadémie vied, kde aj do roku 2007 pracoval. V súčasnosti je pracovníkom Sekcie vedeckého výskumu Ústavu pamäti národa a prednáša právne dejiny na Katedre právnych dejín a právnej kom-paratistiky Právnickej fakulty Univerzity Komenského. Zaoberá sa dejinami Slovenska v 20. storočí, najmä vývojom politického systému, dejinami verejnej správy i perzekúciami rôznych skupín obyvateľstva nedemokratickými režimami. Je autorom monografie Medzi kontinuitou a diskontinuitou (Politický systém Slovenskej republiky 1939 -1945), spoluautorom publikácií 14. marec 1939 (Vznik slovenského štátu) 1. a 2.i viacerých edícií dokumentov. Publikoval tiež niekoľko desiatok vedeckých štúdií na Slovensku i v zahraničí.

její potřeby a cesty k jejich naplnění. Mnohí ľudia sú zmätení svojím vlastným správaním. Prečo? Prečo sa nám nedarí napriek našim najlepším zámerom plniť naše predsavzatia? Autor predkladá vlastnú predstavu o vnútorných potrebách, motivácii a štruktúre osobnosti a približuje model základných princípov psychologického poradenstva.

Výber z celoživotného diela slovenského historika Milana S. Ďuricu. Druhý zväzok zobraných spisov Milana Stanislava Ďuricu, (...) ktorý čitateľ dostáva do rúk, je vzácnou zbierkou vedeckých textov, ktorými sa ich autor počas desaťročí svojho plodného profesionálneho pôsobenia vyjadroval k základným otázkam slovenských dejín od ich počiatkov po rok 1938.Pre túto svoju prácu - ktorú Ďurica nikdy nevnímal ako zamestnanie, ale ako skutočné povolanie či poslanie - dostal autor tie najlepšie predpoklady a prípravu. Odkedy ho jeho saleziánski predstavení po maturite vyslali na štúdiá do zahraničia, odkiaľ sa už po definitívnom prevzatí moci komunistami nemohol vrátiť do vlasti, až do odchodu z Univerzity v Pádové na prahu 21. storočia, žil a pôsobil v zahraničí. Na prestížnych západoeurópskych univerzitách získal to najlepšie vzdelanie, teoretickú a metodologickú prípravu, jazykové znalosti a medzinárodnú skúsenosť, ktoré mu umožnili formulovať správne otázky a hľadať na ne odpovede systematickým, disciplinovaným a široko rozvetveným štúdiom prameňov a literatúry, kontextualizovať, skúmať slovenské dejiny so všetkou vernosťou vedeckej historickej metóde z nich samých, teda slobodne, bez politických tlakov a závislostí najrozličnejšieho druhu, bez spätných projekcií neskorších mimohistorických kritérií, iba na základe prameňov a historických súvislostí. Široké horizonty mu otvárala nielen európska skúsenosť a multilingválnosť, ale aj interdisciplinarita: pri skúmaní najstarších slovenských dejín slavistická príprava, pri analýze medzinárodných súvislostí politologické znalosti, pri hodnotení širších súvislostí dejín zase teologická postať, potrebná pre pochopenie morálnych koreňov konania historických protagonistov i duchovných aspektov historického vývoja.

Zbavit se úzkosti? Zbavovat se strachu? Jak od nich osvobozovat duši?... Je to možné pouze pomocí psychiatrů a pilulek? Někdy může být duše oslovená poznáním, setkáním, příběhem... A její tíseň, neklid, obavy se rozplývají... Nová kniha mimořádně úspěšné „andělské řady“ vypráví, jak zaplašit strach...

Autor jakožto citlivý pozorovatel mezilidských vztahů přichází s dalšími příběhy, v nichž představuje důležitou roli dědečků v rodině i v širší společnosti. Vypráví o umění být dobrým dědečkem, jehož životní zkušenosti se prolínají s dětským vnímáním světa a úžasem nad ním. Příběhy nám připomínají, že vztahy dědečků a jejich vnoučat mohou být vzájemně velmi obohacující.

Vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost. V době Ježíšova veřejného působení patřily ženy zcela přirozeně k volnému společenství jeho učedníků. A to přesto, že tehdy byla účast ženy na veřejném životě zcela nemyslitelná. Ježíšův otevřený přístup k nim dosvědčují i evangelia. Spolu s učedníky doprovázely ženy rovněž Ježíše z Galileje na jeho poslední cestě do Jeruzaléma, byly s ním na Golgotě i při jeho pohřbu. Hans Küng sleduje vývoj postavení žen od období rané církve přes středověk, reformaci a protireformaci až po současnost.

Kniha Antona Semeša prináša ojedinelý, faktami oplývajúci obraz našich dávnych dejín, ktorý vychádza zo skúmania rozmanitých prameňov - počínajúc svedectvami najstarších historikov a končiac archeologickými pamiatkami. Autor sa na ne dokázal pozrieť aj v iných, než zaužívaných súvislostiach. Jeho neraz odvážne pohľady na doposiaľ prehliadané historické dokumenty, či etymologické vzťahy a dobové skutočnosti ponúkajú príťažlivé čítanie pre všetkých, ktorých lákajú odpovede týkajúce sa doposiaľ zahmlenej minulosti.

Reformácia z prvej polovice tzv. „dlhého“ 16. storočia sa stala zlomovým obdobím, ktoré privodilo koniec stredoveku a otvorilo dvere pre proces formovania kresťanských konfesií a epochu novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov. Vďaka svojej erudícii spája do hutného celku interpretáciu historických udalostí, politický a ekonomický kontext doby, teologické myšlienky a náboženské motivácie, sociálne otázky a charakteristické umelecké diela. Vďaka tomuto všestrannému rozhľadu vytvoril text, ktorý je poučný pre každého čitateľa bez ohľadu na jeho akademické pozadie, lebo umožňuje hlbšie pochopenie zásadných historických udalostí na rôznych úrovniach súvislostí. Dejiny reformácie sú nerozlučne späté s osobou Martina Luthera. To vyjadruje tiež nadpis Schillingovej knihy Martin Luther: Rebel v prevratných časoch. Podľa Schillinga osobnosť tohto reformátora by sme nemali definovať zo záujmov, ktoré vyplývajú zo súčasného kontextu, a preto sa nebojí vykresliť obraz Luthera, ktorý je príliš „neskladný“ na to, aby sa dal ľahko uložiť do „zásuviek“ ideových predpokladov súčasného človeka. Schilling nevychádza z nám známeho, blízkeho, obľúbeného obrazu Luthera, ale z toho, čo je dnešnému človeku cudzie. Ide mu o obraz človeka Luthera, ktorý nezapadá do očakávaní dneška a ktorý vyrušuje svojou veľkosťou, zásadovosťou, svojím eschatologickým očakávaním, no aj hrubosťou či osobným charakterom. Je to obraz, ktorý sa vzpiera politickej manipulácii, hierarchickej moci a odporuje vtesnaniu do zaužívaných predstáv.

Rukou-nestvorený obraz a jeho miesto v byzantskom umení a duchovnej kultúre. Monografia sa zaoberá dejinami obrazu, ktorý podľa legiend nebol zhotovený človekom. Nevytvoril ho umelec, ikonopisec, ale vznikol počas Kristovho života na Zemi ako odtlačok jeho tváre na plátne. Tento osobitý náboženský a výtvarný prejav rukou-nestvorený obraz (gr. acheiropoietos) sa stal významnou súčasťou byzantskej a neskôr pravoslávnej duchovnej kultúry.Autor analyzuje problematiku v širokých súvislostiach. Píše o pohanských predchodcoch rukou-nestvorených obrazov, zaoberá sa etymológiou a terminológiou vrátane otázky nejednoznačného používania neskôr zavedeného pojmu mandylion. Poukazuje tiež na magické či apotropaické účinky acheiropoietai uvádzané v historických prameňoch.Jadro knihy sa venuje pôvodnému edesskému obrazu (známemu ako Mandylion z Edessy) a základným prameňom, ktoré sa k nemu viažu. Ide o cyklus legiend o edesskom panovníkovi Abgarovi. Z nich sa dozvedáme, že nevyliečiteľne chorý Abgar prostredníctvom posla žiada Krista o pomoc a Kristus mu posiela odtlačok svojej tváre na kuse plátna s odkazom, aby v neho uveril. A Abgar sa zázračne uzdraví.Vďaka tejto knihe dostáva čitateľ príležitosť hlbšie sa zoznámiť s niektorými aspektmi byzantských reálií, duchovnosťou a kultúrou východného kresťanstva, čo nadobúda osobitný akcent, ak máme na zreteli ich pomerne úzku spätosť s našou minulosťou i súčasnosťou.

Kniha si všímá různých psychických poruch i nemocí a ukazuje, jak by se mělo v pastoraci přistupovat k těm, kdo jimi trpí. Obsahuje následující práce odborníků z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy: Co soudí církev o člověku? Pokus o shrnutí základních prvků nauky církve o člověku; Psychické problémy a psychická nemoc v pastorační praxi; Pastorace věřících křesťanů s psychickými potížemi. Dále je doplněna exkursy doc. Opatrného a také anketou, jež byla uskutečněna mezi kněžími, kteří se v pastoraci setkávají s duševně nemocnými lidmi.

Myšlienky na každý deň. Kniha vyšla v novom vydaní: Iskry svätého Ignáca - Myšlienky na každý deň (2016).Táto knižka je v Jubilejnej knižnici Dobrej knihy jediná, ktorej autor nie je súčasník. Vychádza ako 7. zväzok edície. Gabriel Heveneši (1656–1715) bol na konci 17. storočia dekanom filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, uznávaným pedagógom a provinciálom rakúskej provincie Spoločnosti Ježišovej. 350. výročie jeho narodenia je vhodnou príležitosťou vydať po prvý raz v slovenčine jeho najpopulárnejšie dielo.Iskry svätého Ignáca vyšli už za jeho života v niekoľkých vydaniach. Odvtedy sa vydávajú a prekladajú vlastne neustále. Nedávne české vydanie sa veľmi rýchlo rozobralo. Iskrami svätého Ignáca sú v knihe krátke citáty z diel a listov zakladateľa jezuitov.Heveneši ich komentuje spôsobom, ktorý ani po troch storočiach nestratil na údernosti, aktuálnosti, neraz aj vtipnosti. Nechať okolo seba každý deň preletieť jednu takúto iskru môže mať za následok, že v nás zapáli plamienok dobrej mysle, nadšenia, životnej múdrosti, pokoja, povzbudenia, úsmevu a túžby žiť v Božej blízkosti.

Veľká kniha pamiatok. Mimoriadna publikácia Skvosty Európy, ktorej autorom je Milan Holeček, bola aktualizovaná a doplnená. Zahŕňa tak všetky európske pamiatky zaradené do zoznamu UNESCO do roku 2016. Zaujímavé informácie o každej pamiatke ilustrujú nádherné fotografie. Európa je vymedzená geograficky, preto publikácia nezahŕňa lokality z ázijskej časti Ruska, z Turecka či zo zámorských území európskych krajín (napríklad Grónska) ani z krajín, ktoré geograficky patria k Ázii (napríklad Cyprus). Štáty sú zoradené abecedne podľa slovenských názvov. Každý je uvedený všeobecným prehľadom základných údajov, stručnou charakteristikou polohy štátu, geografických pomerov, histórie a stavu pamiatok a prírody s jednoduchým kartografickým zobrazením polohy krajiny na svetadiele a rozložením popisovaných pamiatok.

Nejslavnější kniha Martina Bubera, Já a Ty z roku 1923, je jedinečným příspěvkem k filozofii dialogu. Buber zde rozlišuje dvě základní nastavení, jež charakterizuje výrazy „Já–Ty“ a „Já–Ono“. Překládaná Buberova kniha, která je vlastně sbírkou kratších či delších aforismů, je mistrovským vyjádřením skutečností, které jsou jen těžko postižitelné, ač jsou nedílnou součástí světa lidských vztahů.

Gruzínsko v dobách antiky a raného kresťanstva. Priekopnícka práca otvára slovenskej verejnosti bránu k najstarším gruzínskym (a sčasti i arménskym) dejinám. Tieto prvé kresťanské štáty sveta, napriek vplyvu či nadvláde Rímskej ríše a Perzskej ríše, si uchovali svoju jedinečnosť. Zo stáročného lavírovania a duchovných zápasov medzi uctievaním ohňa, zoroastrijzmom, miafyzitistickým a diafyzitistickým kresťanstvom, arabským a perzským islamom, napokon aj ruským vplyvom či sovietskym ateizmom, vyšli dnešní Arméni a Gruzínci ako apoštolskí a ortodoxní kresťania. Pre toto všetko je ich história osobitne zaujímavá, pútavá, ba strhujúca. Je orientálna i európska, pohanská i kresťanská, no pre nás Stredoeurópanov do veľkej miery neznáma. Odkrývanie príbehu dávnej kolísky kresťanského sveta však môže byť obohacujúce aj vďaka posolstvu odvážneho zápasu o zachovanie kresťanského dedičstva uprostred dominujúceho pohanského prostredia. Mag. Dr. Camille Labas je germanistka, spisovateľka a cestovateľka. Narodila sa na Slovensku, no už dvadsať rokov žije v Rakúsku. Gymnázium navštevovala v Prešove a po maturite v Banskej Štiavnici absolvovala germanistiku v Jene (Nemecko). Po emigrácii vyštudovala na Viedenskej univerzite históriu Rímskej, Byzantskej a Perzskej ríše, Sýrie, Mezopotámie, Arménska, Gruzínska a Kaspického Albánska. Ako učiteľka nemčiny pôsobila v Tbilisi (Gruzínsko). Pracovala na gréckych a rímskych archeologických vykopávkach v Efeze (Turecko). Precestovala Európu od Atlantiku po Kaukaz a od Škandinávie po Gibraltár, o čom napísala knihu Autostopom s tromi deťmi. Už predtým vydala zbierku básní Miesto v tráve a knihu o živote v Bardejove na začiatku 20. storočia Sila statočného života.

Kniha prináša názory biblistov na otázky vzniku, formácie a štruktúry žalmov, približuje metódy ich interpretácie a teológiu a v závere aj konkrétne príklady exegézy.

zamýšľanie nad evolúciou. Kniha kardinála Korca má zaujímavú tému zo širšej oblasti vzťahu vedy a viery. Autor sa vyjadruje k základnej otázke, či je zlučiteľná viera v Boha a viera v evolúciu, prináša prehľad rôznych evolučných teórií a prístupov. Opiera sa o odbornú literatúru a tvrdenia odborníkov.Prečo sa významný náboženský spisovateľ dotýka tejto problematiky? Otázka evolúcie je totiž živá najmä v alternatíve: v chápaní evolúcie ako náhodného historického procesu prírodného výberu, boja o život a pretrvávania zdatnejšieho, alebo v chápaní evolúcie ako uskutočnenia plánu.

Kniha Dejiny písané Rímom z pera majstra Zamarovského hovorí o meste, ktoré sa nazýva večným, i o Rímskej ríši, ktorej dalo toto mesto meno. Autor sleduje cestu od bezvýznamnosti k svetovláde, vojny i kultúrne pamiatky, píše o hrdinských i o všedných dňoch, o sláve i o negatívnej strane slávy. Vojtech Zamarovský napísal vzrušujúce rozprávanie o nenávratnej mladosti ľudstva, ktorú voláme antika. Rím po sebe nezanechal len úžasné pamiatky, nádherné paláce a chrámy z minulých storočí. Jeho dejiny vypĺňajú činy antickej veľkosti a po stáročia bol vládcom takmer celého, vtedy známeho sveta. Hranice Rímskej ríše sa v časoch jej najväčšej slávy tiahli od Perzského zálivu po Severné more, od horného Nílu po Dunaj a Rýn, od predhorí Kaukazu po pohoria Atlasu. Rímske dedičstvo má výnimočný význam. Bez antického Ríma by nebolo modernej Európy ani toho, čo Európania vytvorili na iných svetadieloch.

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

Ježíšovy obrazné příběhy o životě z víry. Literární útvar podobenství měl dlouholetou tradici už v hebrejském starozákonním písemnictví. Znalci zákona jej užívali pro názorné objasnění své nauky. Jinak tomu však bylo u Ježíše. Podobenství jsou u něho bezprostřední součástí jeho poselství.Oslovuje jimi konkrétního člověka a učí jej vidět život v Boží přítomnosti. Ježíš nikdy nepředkládal učedníkům abstraktní teologii. Obraznost příběhu a hloubka poetického vidění jeho podobenství tak promlouvají k posluchačům i po staletích mocněji, než by to dokázaly pouhé abstraktní poučky. V této knize to její autor potvrzuje i ozvěnou Ježíšovy zvěsti v tvorbě velkých literárních osobností, k nimž patří mj. F. M. Dostojevskij, L. N. Tolstoj, A. Moravia nebo I. B. Singer.

Vnější podoby církve se vlivem doby mění. Některým se stýská po formách, které odnesl čas. Jiní si nevědí rady s novými situacemi. Hlubokých sdělení o církvi nebude nikdy dost. Katecheze o církvi je plná podnětů z Bible a tradice. Navíc přináší intuice mistrů duchovního života Východu i Západu. Vtipnou, lapidární formou se dotýká otázek začátečníků i pokročilých. Je určena pro všechny, kdo hledají vnitřní povahu církve.

Kniha Marca Van De Mieroopa, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku a Oxfordské univerzity ve Velké Británii, je dnes všeobecně pokládána za nejlepší přehled dějin starověkého Blízkého východu, který její autor definuje jako oblast rozkládající se od severního pobřeží Malé Asie až po Arabský poloostrov a od východního pobřeží Středozemního moře až po západní část Íránské náhorní plošiny.

Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, její první vydání nechybí v žádné z odborných knihoven. Autoři - renomovaní badatelé v oblasti evropské politiky - seznamují čtenáře s historií evropského integračního procesu, s vývojem, současnou podobou a funkcemi jednotlivých evropských institucí a s tím, ve kterých oblastech (politikách) a jakým způsobem Evropská unie působí. Kniha je zdařilou kombinací politologické analýzy a velkého množství informací.Formou srozumitelně napsaného a přehledně členěného textu nabízí kvalitního průvodce problematikou Evropské unie. Publikace nyní vychází ve druhém, aktualizovaném, výrazně doplněném a přepracovaném vydání. Zahrnuje události až do roku 2008 a čtenáři v něm rovněž naleznou řadu nových dat, grafů a tabulek, a navíc praktický jmenný a předmětový rejstřík. Kniha je určena nejen odborníkům, vysokoškolským studentům a profesionálům zabývajícím se z různých hledisek evropskou integrací, ale také širší veřejnosti, která má zájem získat co nejvíce kvalifikovaných informací o Evropské unii.

Rodinný katechizmus. Obsahuje otázky a odpovede, ktoré majú sprístupniť to, čo kresťan katolík má vedieť a vierou i láskou uvádzať do života. Zároveň poradí čitateľovi ako preniesť pravdy z Kompendia do každodenného života z viery.

Čtvrtý svazek ediční řady Platónovy spisy. Šesté, opravené vydání.

„Sv. Tomáš žil ve 13. století. Byl dominikánem a tehdy být františkánem nebo dominikánem znamenalo být něco jako křesťanský hippies.“ Takto začíná prof. Swieżawski, polský filozof a historik, účastník II. vatikánského koncilu a inspirátor nového zkoumání osobnosti mistra Jana Husa, jednu z kapitol knihy. Život svatého Tomáše Akvinského byl stejně uspořádaný jako jeho myšlenky. „Byl to velký světec, vynikající učitel s takovou srozumitelností, že pokud dnes čteme jeho díla a známe latinu, je tato četba nesrovnatelně snadnější než čtení libovolného komentáře jeho děl.Přemýšlet v klasických, vysoce nesubjektivních pojmech dnes znamená myslet proti duchu doby, může to být jeden z rozměrů naší odpovědi na výzvu, abychom pravdu neobětovali zákonům trhu.Jan Pavel II. hovoří o trvalé novosti myšlení svatého Tomáše Akvinského. Píše: „Tomáš ještě pronikavěji poznává, že příroda (přirozenost), vlastní objekt filozofie, může přispět k pochopení Božího zjevení. Víra se tedy nebojí rozumu, ale vyhledává ho a má k němu důvěru.Kniha profesora Swieżawského je dobrým a všem přístupným uvedením do tohoto způsobu myšlení. Vznikla totiž z cyklu přednášek, který autor připravil pro Shromáždění sester františkánek – služebnic Kříže v polských Laskách. Přednášející se musel přizpůsobit složení posluchačstva, neboť spolu se sestrami mu naslouchali jak lidé s dlouhou pedagogickou, kněžskou či jinou praxi, tak i lidé bez jakékoli předběžné filozofické či teologické formace.Autor svému úkolu skvěle dostál, jak co do výběru okruhů z Tomášova díla, tak co do pedagogičnosti jednotlivých kapitol. Tomášova nauka se před námi v jeho podání objevuje v čisté podobě, bez nánosů různých pozdějších „tomismů“, takže vyniká její nepomíjivá hodnota a aktuálnost. Zajímavou a inspirující částí knihy je i rozsáhlý rozhovor s autorem, jenž je vlastním tomášovským kapitolám předřazen.

Československé válečné plány 1950-1990. Tato publikace, kterou připravil přední znalec v oboru Petr Luňák, obsahuje 14 unikátních dokumentů z českých vojenských archívů. Jde vesměs o válečné plány Československé lidové armády a jejich shrnutí od roku 1950 do roku 1990. Sborník uvádí Luňákova studie, zasazující dokumenty do historického kontextu. Jako přílohy jsou připojeny nedávno objevený dokument z roku 1961 o snížení vodní hladiny Vltavy v případě konfliktu a rozhovory s československými generály vedené v letech 2002-2004. Vychází ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR.

Kniha s názvom ADHD očami ADHD – Ako to zvládať? priniesla vysvetlenie fenoménu nepozornosti spojenej s hyperaktivitou, ktoré bolo prezentované na vlastných skúsenostiach, a rady, ako zvládať najbežnejšie situácie. V tejto knihe už nájdete rady pre zvládanie iných okolností. V prvom rade dosť dôkladne „rozoberá“ školu. Práve tam by mali u dieťaťa „odhaliť“ ADHD. A nielen to. V škole trávi dieťa najviac času, má tam najviac povinností a je tu najviac šancí, že sa prejavia problémy. To zároveň poskytuje veľa príležitostí, ako uľahčiť život dieťaťa, ak mu tie problémy pomôžeme zvládne.Nájdete tu množstvo rád pre riešenie rôznych situácií - so súrodencami, prarodičmi, kamarátmi, partiami, či rodičmi dieťaťa s ADHD. Autor pamätal aj na výlety, oslavy, na prvé lásky a partnerov. Objavíte pohľad na ADHD, ktorý ho zbavuje bremena syndrómu a ukáže, ako ADHD jeho nositeľov obohacuje - a cez nich i tých naokolo. Príklady z filmov a kníh ponúkajú šancu lepšie pochopiť, v čom nositeľ ADHD, v knihe milo nazývaný ADHDík, žije a čo cíti. V závere knihy objavíte aj celkom iný, netradičný pohľad na ADHD a na dieťa, ktoré s ním žije.

Druhý díl teologické trilogie. Ze slavné Bulgakovovy sofiologické trilogie se souhrnným názvem „O Boholidství“ v českém překladu vyšla její první část: „Beránek Boží“ (o Ježíši Kristu), a část třetí: „Nevěsta Beránkova“ (o církvi). Nyní se nám do rukou dostává část druhá: „Utěšitel“ (Duch Svatý) – spojovací článek mezi osobou Krista a jeho Nevěstou církví. Centrem pozornosti je tu Duch Svatý, kterého učedníkům posílá Syn od Otce, aby církev mohla slavit svůj manželský sňatek s nebeským Ženichem Kristem ve chvíli jeho druhého příchodu.Již otcové církve se ptali: „Jak vlastně vyobrazit Ducha Svatého?“ Jeho ikonografické motivy jsou chudé – obecně známý je snad jen symbol holubice. Zkušení ikonografové ale dosvědčují, že výrazným obrazem Ducha Svatého je každý člověk usilující o duchovní zralost. Bulgakov se opírá o skvělou znalost biblických a patristických textů, s pohledem na vývoj akcentů teologie obou tradic: Východu i Západu. Celá trilogie zařadila Bulgakova mezi nejvlivnější teologické myslitele 20. století.

Rozhovory o dobe a ľuďoch. František Mikloško v rozhovore s Jánom Štrasserom citlivo rozpráva o osobných témach ako rodina, priateľstvá, či náboženstvo. Už od vysokoškolských štúdií sa angažoval v tzv. tajnej cirkvi. Otvorene sa vyjadruje aj k politickým a spoločenským otázkam, veď dvadsať rokov bol poslancom parlamentu a ako aktívny politik sa stal priamym svedkom mnohých kľúčových udalostí v dejinách Slovenska.Hovorí o:Charte 77,slovenskom samizdate,sviečkovej manifestácii,delení Československa,aj mečiarizme.Spomína mnohých svojich politických partnerov i oponentov. Priamo odpovedá tiež na otázky smerujúce k cirkvi a náboženstvu.

Potenciál a limity velikonočních tezí Hansjürgena Verweyena. V křesťanství jde především o mysterium paschale, o Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání Ukřižovaného. Křesťansky věřit znamená věřit v Ježíšovo vzkříšení. V této souvislosti hraje důležitou roli nejen problematika Ježíšova prázdného hrobu, ale zejména tzv. velikonoční zjevení.Tato v Novém zákoně dosvědčená setkání se Zmrtvýchvstalým způsobila velikonoční víru Ježíšových učedníků a nastartovala čas církve. Křesťanským způsobem věřit v Ježíše znamená vstupovat do této velikonoční perspektivy nahlížení světa. Věnovat se křesťanské teologii pak předpokládá porozumění, že každá stránka novozákonního svědectví o Ježíši a jeho kříži je zalita velikonočním světlem… Předkládaná monografie se věnuje slavným velikonočním tezím Hansjürgena Verweyena, který bezesporu patří k nejvlivnějším současným německým teologům. Kniha tyto tři podnětné teze prezentuje, kriticky i pozitivně komentuje a naznačuje – dle názoru autora – vyváženější defi nici i zdůvodnění velikonoční víry.

Texty k obnově církve a společnosti z let 1988 - 1998. Texty Tomáše Halíka z let 1989–99 od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.

Ďalšia kniha spisovateľa a hudobníka, priekopníka blues na Slovensku, prináša súbor politicko-historických esejí, ale aj menších glos s „dnešnými“ témami ako sú napríklad: multikulturalizmus, bratislavské sochy, 14. marec, či vládcovia Slovenska po „nežnej“ inscenácii.Uhol pohľadu je konzervatívny, to znamená slovenský a kresťanský. Napriek zložitým témam sa autor snaží písať odľahčeným a často ironickým jazykom, aby nás súčasný marazmus už načisto neubil. Časť textov bola uverejnená v rôznych časopisoch, niektoré boli rozosielané internetom ako samizdaty. Rovnako ako vo svojom blues je autor načisto úprimný.

Rodinné aj výročné sviatky a zvyky. Kniha Tradície na Slovensku je zaujímavým čítaním pre celú rodinu o pôvode, vývoji a význame našich bohatých tradícií. V prvej časti ponúka pútavé informácie o rodinnom zvykosloví, o narodení dieťaťa, svadbe i o úmrtí, o pôvode zvykov a obradov aj o tom, čo sa z nich v priebehu storočí zachovalo. Druhá časť knihy prechádza štyrmi ročnými obdobiami a oboznamuje s výročnými zvykmi a obradmi. Súčasťou knihy je receptár s tradičnými jedlami, ale aj mnoho piesní, riekaniek a pranostík.

​Autentický príbeh z nedávnych slovenských dejín. Miriam Grossmanová nemala ľahký život. Počas Slovenského štátu prišla o svojich najbližších, ktorým sa už nepodarilo odísť do Palestíny.Jej spomienky sa spájajú s rodným domom a so susedmi, ktorí jej zachránili život. Spomienky si nechávala pre seba, nechcela nimi priťažiť synovi. Až na sklonku života sa rozhodla svoj príbeh nahovoriť do diktafónu a zanechať ich synovi, ktorého pre emigráciu vyše dvadsať rokov nevidela.

Malé profily katolíckych osobností. Malé profily katolíckych osobností.

medzi slovanskými národmi. Tisíc stopäťdesiate výročie príchodu svätých Cyrila a Metoda k slovanským národom bolo príležitosťou usporiadať v Ríme medzinárodný vedecký kongres na tému Svätí Cyril a Metod medzi slovanskými národmi: 1150 rokov od začiatku ich misie. Hostiteľmi podujatia boli dve prestížne rímske vedecké a vzdelávacie inštitúcie: Pápežský východný inštitút a Pápežská Gregorova univerzita. Na kongrese vystúpili kardináli Tomko, Dziwiś, Bozanić, Duka, Ravasi a viacerí biskupi. Zásadné prednášky prezentujúce súčasný stav cyrilo-metodských štúdií a nové pohľady na cirkevný, politický, biblický a misijný kontext ich pôsobenia predniesli významní odborníci z viacerých krajín vrátane Slovenska. Zborník z tohto kongresu teda predstavuje praktické kompendium poznatkov o pôsobení svätých Cyrila a Metoda. Ponúkame ho do pozornosti nielen historikom, ale predovšetkým tým, ktorých zaujímajú národné dejiny, dejiny stredoveku. Veľmi dobre môže poslúžiť aj pedagógom k tomu, aby dokázali príťažlivým spôsobom priblížiť novej generácii dôležitú etapu európskych i slovenských de­jín.

Koncept morálneho svedomia podľa Druhého vatikánskeho koncilu a jeho využitie vo vybraných dokumentoch magistéria Jána Pavla II.Pri uvažovaní o špecifikách morálneho svedomia vo svetle Druhého vatikánskeho koncilu je potrebné venovať pozornosť človeku, ktorý – vstúpiac do svojho vnútra – na jednej strane stojí pred sebou samým vo svojom najskrytejšom jadre, na druhej strane je sám s Bohom. Morálne svedomie je potom tým hermeneuticky privilegovaným miestom, kde uvedomenie si seba a uvedomenie si Boha sú nerozlučiteľne spojené. V tajomných hlbinách a svätyni vlastného „ja“, teda vo svedomí, každý jednotlivec rozhoduje o prijatí vlastnej základnej voľby (optio fundamentalis). Rozhoduje sa medzi dvoma možnosťami: buď prijme (niekedy aspoň implicitne), alebo odmietne to, čo sa vo svätyni udialo.Prof. ThDr. Ivan Kútny, PhD., v súčasnosti pôsobí na Teologickej fakulte Trnavskej univerzity v Bratislave. Za profesora bol vymenovaný 13. júna 2005 po vedeckej profilácii – uskutočnenej v zahraničí – v oblasti etiky a morálnej teológie.