Spoločenské vedy

Obhajoba zväzku muža a ženy. Donedávna žiadna spoločnosť nevnímala manželstvo inak než ako zväzok muža a ženy. Kniha identifikuje a obhajuje dôvody tohto historického konsenzu a ukazuje, prečo je predefinovanie civilného manželstva nepotrebné, nerozumné a v rozpore so spoločným dobrom. Hlavné jadro argumentácie v tejto knihe bolo pôvodne uverejnené ako článok v Harvard Journal of Law and Public Policy, ktorý sa rýchlo stal najčítanejším textom na najvýznamnejšej akademickej sieti v danom roku. Odvtedy ho citovali a debatovali o ňom akademici aj aktivisti po celom svete ako o najlepšej obhajobe tradície, aká kedy bola napísaná. Aktualizovaná, rozšírená a značne vylepšená esej napokon vyšla v USA v podobe knihy What is Marriage? Man and Woman - A Defence.

Katechéta a cesty mariológie. Monografia Dogmatika pre katechetickú prax IV., ktorej autorom je doc. Róbert Sarka, prináša prehľad mariánskej spirituality v kontexte slovenského katolicizmu. Vychádza z hlboko zakorenenej ľudovej úcty k Panne Márii, no zároveň upozorňuje na nebezpečenstvo redukovania tejto úcty len na emotívne prejavy. Autor reflektuje aj určitý odstup od mariánskej spirituality, ktorý sa objavuje v niektorých nových cirkevných hnutiach ovplyvnených protestantským myslením. Kniha predstavuje mariológiu vybraných svätcov, mystikov, ako aj starších a súčasných teológov. Venovaná je tiež ekumenickým pohľadom a výkladom mariánskych dogiem v modernom kontexte. Osobitný priestor je vyhradený slovenským mariológom a ich dielam. Monografia sa zaoberá aj fenoménom súkromných zjavení - vrátane Turzovky, Litmanovej a Dechtíc - a ponúka kritické náhľady na ich obsah. Autor zároveň navrhuje, ako môžu niektoré z týchto posolstiev obohatiť duchovný život, ak nie sú v rozpore s učením Cirkvi. Publikácia je určená kňazom, katechétom i laikom, ktorí túžia lepšie porozumieť mariánskej úcte. Nechýbajú ani praktické katechetické podnety, ktoré prepájajú teológiu s každodenným životom veriacich.

Publikace přináší překlad dvou věroučných konstitucí IV. lateránského koncilu (1215), dekretálů Firmiter a Damnamus, jež obsahují nově formulované vyznání víry katolické církve a zpřesněné učení o Boží Trojici, a komentář, který k těmto textům sepsal svatý Tomáš. Jde o jediná Tomášova opuscula, jež se týkají takto významného, jemu takřka soudobého stanoviska učitelského úřadu církve. Jednota obou dekretálů spočívá podle Tomáše v tom, že oba rozvíjejí vlastní a jedinečné dogma křesťanů: učení o svrchované Trojici. Úvodní studie vysvětluje problematiku názvu Tomášova pojednání a jeho tématu, rozebírá okolnosti a čas jeho vzniku, prameny a způsob, jímž Tomáš své předlohy vykládal, a zasazuje jeho přístup do kontextu jiných soudobých komentářů k dekretálům.

Publikace věnovaná jednomu z nejstarších projevů křesťanské spirituality ve výtvarném umění. Obrazový doprovod přináší zajímavé reprodukce z oblastí Balkánu.64 barevných reprodukcí

Autor nás provází dějinami řádu od vzniku a prvních dochovaných zmínek o poustevnících na hoře Karmel. Zmiňuje neustálou přítomnost Panny Marie v karmelitánské spiritualitě, vliv Eliáše, tohoto velkého starozákonního proroka a mystika, který tak horlivě hledal Boha, a vyznává se z obdivu ke dvěma vrcholům středověké mystiky, Terezii z Avily a Janovi od Kříže. Na příkladu těchto dvou světců odhaluje tajemství spirituality Karmelu, v níž lze žít osobitý a jedinečný život před Boží tváří i v současné době.

Svaté město ve světle Starého a Nového zákona. Čtenář především užasne, že tuto knihu, prozrazující hlubokou a dopodrobna prorozjímanou znalost Písma svatého, nenapsal kněz, ale ženatý jáhen, otec tří dětí. Vede nás jako za ruku od stvoření prvního člověka na "svaté skále" Jerušalaimu po křivolakých cestách putujícího lidu až k zářivým výhledům na Jeruzalém nebeský v Apokalypse.Místo, od počátku vyvolené Bohem, kde se odehrávají všechny klíčové události, vyvstává před naším zrakem jako těžiště celých dějin. Některá autorova tvrzení mohou ovšem vyvolat diskusi. Ale vcelku bude toto dílo zajímat nejen křesťany všech vyznání, ale i naše "starší bratry a sestry", kteří se hlásí k praotci Abrahámovi a k Mojžíšovi a kterým se zde dostává plného zadostiučinění. (Což není zanedbatelné zejména v této době, kdy se znovu ozývají rasistické tendence.)Rozhodně máme všichni v této knize základnu pro mezikonfesijní dialog, a hlavně pro vzájemné porozumění a spolupráci.

Kritické periody vývoje, těhotenství, první chvíle spolu, jak na školáky, pocit méněcennosti, výchova k odpovědnosti, strach a úzkost dětí... Prof. Matějček odpovídá na základní otázku: „Kdy je při výchově pro co vhodná doba a co kdy nepromeškat?“ Ve svém výkladu srozumitelně spojuje poznatky dnešní vědy i praktické zkušenosti vlastní i dalších psychologů a pedagogů.A jak autor sám slibuje: „Bude v tom jistě i dost mých vlastních osobních postojů a možná i libůstek, takže mi nezbývá než prosit laskavého čtenáře jednak o shovívavost a jednak o jeho vlastní tvořivé uvažování na dané téma.“ Kniha je určena především rodičům, ale i učitelům a vychovatelům a všem, kdo přemýšlejí o výchově a jejích možnostech.

„Maranatha", „Přijď, Pane Ježíši“ – tak zněla jedna z invokací prvních křesťanů. Na tomto pozadí zkoumá autor patristické, zejména východní křesťanské prameny. Jejich pomocí můžeme číst duchovní smysl poslední doby coby vrůstání Božího působení do jeho stvoření, kde dějiny nejsou pouhou materií pro soud, ale vzácným „stavebním materiálem“ pro náš domov: nový Jeruzalém.

Příspěvky k pastorální teologii. Knihu Poslání a milost koncipoval Karl Rahner jako výběr svých dvaceti čtyř nejvýznamnějších statí z pastorální teologie. Hloubka, neotřelost a živá moudrost v odpovědích na nezměrné tápání člověka dnešní doby vychází z Rahnerova přesvědčení: „Pokud teolog­ - kněz nehledá východisko teologického bádání v pastoraci, ztrácí i samotnou teologii.“Papež Benedikt XVI. oceňuje jednu z typických vlastnosti významného teologa – ryzost: „Nedbal jste na řeči, na to, co si kdo povídá a proč to říká, ale naslouchal jste vždy věci samé. Tuto krásnou zkušenost jsem s Vámi vždy a znovu prožíval. Byl jste neustále otevřený obzvláště mladým lidem, a přitom sám připraven se učit, tázat: rozdávat se.“

Vhled do života andělů. Sborník sleduje osobnost svatého archanděla Michaela, a to z oborově různorodých pohledů. Obsahuje historické, biblické, spirituální, i umělecké příspěvky, v nichž jsou zohledněna nejnovější současná bádání. Rovněž pojednává o poutních místech Mont-Saint-Michel a Monte Gargano.Hodnotné jsou překlady z francouzských teologických slovníků. Do publikace je vřazena bohatá paleta barevných Michaelovských ikon a reprodukcí. V českém prostředí se jedná o nejucelenější publikaci svého druhu.

Život, dielo a teológia Cyrila Jeruzalemského (315 -386) v porovnaní s teológiou Martina Luthera (1483 – 1546). Autor analyzuje a skúma tvorbu a učenie Cyrila, ktorý bol biskupom v Jeruzaleme a poukazuje na analógie medzi Cyrilovou a Lutherovou orientáciou na Písmo.

Boží príbeh s ľuďmi. Zrozumiteľne, pútavo a kvalifikovane písaná „teológia pre neteológov“. V kapitolách: Človek – Boží tvor, Človek – Boží rebel, Muž na kríži, Skutočne vstal z mŕtvych, Budúcnosť – čo nastane alebo čo príde?,ktoré tvoria postupnosť od stvorenia sveta až k jeho novému sformovaniu, autor predstavuje biblické dejiny spásy.

Péče o nenarozené děti a jejich matky. Není to tak dávno, co se zdálo, že postoj prosazující ochranu nenarozeného života zemře na stáří. Vypadalo to, že mladí lidé jsou natolik ponořeni do mravního relativismu a do postmoderní společnosti určované bezbřehou tolerantností, že nakonec budou v otázce potratů všichni jednotně prosazovat svobodu volby. V poslední době se však překvapivě víc mladých lidí než jejich rodičů staví proti potratům.V knize Proč chránit nenarozený život autor předkládá konkrétní a znepokojivé důvody, které objasňují a potvrzují oprávněnost tohoto odklonu od stanoviska prosazujícího svobodu volby k postoji pro život.

Svedectvá o brutalite komunistického režimu. Tretí diel publikácie Triedni nepriatelia zostavil a autorsky do nej prispel Rudolf Dobiáš. Sám bol v 50. rokoch politický väzeň a často vo svojich dielach spracúva toto tragické obdobie našich dejín.Prvý diel Triednych nepriateľov vyšiel v roku 2004 a autor v ňom i v ďalších častiach zachytáva osudy ľudí, ktorí počas komunistického režimu skončili za mrežami, alebo boli obeťami znárodnenia, násilnej kolektivizácie, vylúčili ich zo štúdií a nemohli sa zamestnať podľa svojho vzdelania a schopností. Kniha hovorí o osudoch 80 postihnutých ľudí, ktorých spája odhodlanie trpieť za pravdu.

Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss - jeden z najväčších slovenských literárnych géniov uplynulého storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo rozožiera telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje 5. súbornej časti Straussových nepublikovaných a mysliteľských diel. Alebo snáď pošepneme? Slovami autora: "V Božích rukách sme stále, v satanových - len napoly."

Pápežské dokumenty o sv. Cyrilovi a Metodovi z rokov 868 - 2012. Publikácia sleduje cestu našich vierozvestcov vo výbere pápežských dokumentov z rokov 868 - 2012 v jednom zväzku. Zostavili Viliam Judák, Peter Liba.

Publikácia predstavuje podrobné dejiny nitrianskeho biskupstva a jeho čelných funkcionárov. Vyšla len raz v latinskom jazyku v obmedzenom náklade. Vurumove dielo je obzvlášť zaujímavé, keďže v mnohých prípadoch autor čerpal z písomných i knižných podkladov, ktoré dnes už nie sú k dispozícii. Autor mimoriadne precízne opisuje počiatky nitrianskeho biskupstva a kladie ich do obdobia sťahovania národov na rozhranie 3. a 4. storočia nášho letopočtu. Najskorší rok, ktorý sa v texte uvádza, je 396 a 407. Kniha je úžasným svedectvom našej minulosti, ozdobou každej knižnice.

Perspektivy moderní civilizace. Žijeme jakoby v „turbulentní době“: Hledá se a stále nenachází viník či příčina dnešní globální civilizační krize. Politici všech zaměření se scházejí na velkých a finančně nákladných světových shromážděních, aby zde nalezli východiska z krize a vrátili náš život do jeho původního předkrizového stavu, do stavu jakéhosi obnoveného „konzumního ráje“, na který jsme si ve vyspělých civilizacích zvykli.Měli by si zde asi také položit otázku, o jaké lidské hodnoty se opíral tento náš ztracený ráj. Byl to ráj vyspělé sekulární civilizace, založený do značné míry na sociokulturně pokročilé přírodní vědě. Tento nejstarší segment vědeckého vědění zpochybnil tradiční náboženské vysvětlování lidských hodnot, o něž se opírala celá dřívější lidská historie a naorientoval civilizačně vyspělou společnost ke konzumním sekulárním hodnotám. Autor se již od mládí zabýval myšlenkou, zda má lidský život nějaký smysl. Napsal mnoho publikací na toto téma, které zaujaly širokou veřejnost. Jeho poslední kniha Civilizace a mravnost odráží autorovy nejnovější poznatky, které srozumitelnou formou předkádá čtenářské veřejnosti.

Devätnásť známych a aj v dnešnej dobe relevantných esejí C. S. Lewis nebol len známy spisovateľ a majster písaného slova, ale aj obdarovaný prednášateľ a komunikátor. Počas svojho tvorivého života napísal množstvo esejí, článkov a prednášok, ktoré po jeho smrti vychádzali v rôznych zbierkach a vydaniach, najmä vďaka poctivej edičnej práci Waltera Hoopera - osobného sekretára a správcu Lewisovej literárnej pozostalosti.Kniha "Bremeno slávy a iné eseje" je prvé slovenské vydanie takejto zbierky a obsahuje devätnásť najznámejších esejistických textov C. S. Lewisa: Bulverizmus alebo „Ako (ne)myslíme v dvadsiatom storočí“Účinnosť modlitbySlony a peľ papradíBoh na lavici obžalovaných„Odporná červená vodička“Teória humánneho trestuUžší kruhJe teológia poéziou?Všetko sa začalo obrazom...ZázrakyMýtus sa stal skutočnosťouO čítaní starých kníhNaša viera a mimozemské civilizácieNáboženstvo: realita alebo náhrada?Krutodlakov prípitokPrerieknutiePokusy na živých tvorochPrečo nie som pacifistaBremeno slávy

(830? - 846 - 894). Knižné dielo renomovaného slovenského historika, prvé svojho druhu, vytvára z dochovaných čriepkov dobových prameňov, archeologických nálezov a iných indícií doteraz najkomplexnejší obraz jednej z najvýraznejších postáv z počiatkov našich dejín, veľkomoravského kráľa Svätopluka. Zároveň je jedinečným zhrnutím faktov o dejinných základoch, v ktorých môžeme hľadať počiatky našej štátnosti. Kniha je pútavá aj vďaka ilustráciám a fotografiám, celá je tlačená na kvalitnom kriedovom papieri.Kráľ Svätopluk bol v rokoch 846 – 894 panovníkom rozsiahleho stredoeurópskeho štátu, ktorý vošiel do historiografie pod názvom Veľkomoravská ríša. Súčasťou tohto štátu bolo aj dnešné Slovensko, ktoré v dobových prameňoch vystupuje ako „kráľovstvo Svätoplukovo“. Pramene poznajú podľa mena tri centrá tohto kráľovstva: Nitra, Bratislava a Devín. Už r. 828 bol v Nitre vysvätený prvý kresťanský chrám a roku 880 pápež Ján VIII. na žiadosť Svätopluka zriadil aj biskupstvo. Svätopluka možno v európskej tradícii porovnávať s takými veľkými panovníckymi menami ako Karol Veľký, anglický kráľ Alfréd Veľký, bulharský kráľ Simeon a iní.

v Teologické sumě. Dokonalost rozumového tvora nespočívá pouze v tom, co mu náleží podle jeho přirozenosti, ale i v tom, co je mu dáno na základě jakési nadpřirozené účasti na božské dobrotě. Proto bylo také výše řečeno, že poslední blaženost člověka spočívá v jakémsi nadpřirozeném vidění Boha. A k tomuto vidění může člověk dospět pouze jako ten, kdo se učí od Boha jako od svého učitele, jak praví Jan 6, 45: „Každý, kdo slyšel Otce a učil se u něho, přichází ke mně.“ K účasti na této nauce však člověk nedospívá hned, ale postupně, v souladu se svou přirozeností. Ovšem k tomu, aby takový žák dospěl k dokonalému vědění, musí věřit. Proto i Filosof říká, že „žák musí věřit“. K tomu, aby člověk dosáhl dokonalého vidění, v němž spočívá blaženost, musí nejprve věřit Bohu jako žák svému učiteli.K víře je potřebné dvojí: za prvé to, aby se člověku předkládaly věci víry, což je potřebné pro to, aby člověk vírou něco explicitně přijímal; za druhé pak souhlas věřícího s předloženými věcmi víry. Vzhledem k prvnímu bodu je nutné, aby víra pocházela od Boha. Věci víry totiž přesahují lidský rozum, a proto je člověk může nahlédnout pouze s pomocí Božího zjevení. Některým lidem byly zjeveny Bohem bezprostředně (např. apoštolům a prorokům), jiným je Bůh předložil prostřednictvím od Boha poslaných kazatelů víry, jak praví Řím 10, 15: „Jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni?“ Vzhledem k druhému bodu, tj. k souhlasu člověka s věcmi víry, je možné uvažovat o dvojí příčině: za prvé [o příčině, která k víře] přivádí z vnějšku, např. spatřený zázrak nebo přesvědčování ze strany člověka, který nás vede k víře. Ani jedno z toho není dostatečnou příčinou [víry], neboť z těch, kdo vidí jeden a týž zázrak a slyší stejné kázání, někteří uvěří a jiní ne. A proto je třeba uvést jinou vnitřní příčinu, která člověka vnitřně pohybuje k souhlasu s věcmi víry. Za tuto příčinu pokládali pelagiáni pouhé svobodné rozhodování člověka, a říkali proto, že počátek víry leží v nás, nakolik jsme připraveni souhlasit s věcmi víry, a dokonání víry je od Boha, který nám předkládá to, v co bychom měli uvěřit. To je ­ovšem omyl. Poté, co člověk souhlasil s věcmi víry, je totiž pozdvižen nad úroveň své přirozenosti, takže to musí být způsobeno nadpřirozeným principem, který člověkem niterně pohybuje, což je Bůh. A proto víra, vzhledem k souhlasu, který je hlavním úkonem víry, pochází od Boha, který člověka uvádí do pohybu skrze milost.

Objevování budoucnosti Izraele v biblických proroctvích. Jeden národ drží klíč k osudu lidstvaPřestože drama odvíjející se na Blízkém východě se může našim životům zdát vzdálené, má větší důsledky, než si uvědomujeme. Uprostřed této vřavy stojí jeden maličký národ, který je katalyzátorem dění v celém světě a ovlivňuje nás všechny. V tomto průvodci nás mezinárodně uznávaný učitel Derek Prince srozumitelným způsobem vede do „zákulisí“, hlouběji než sahají novinové titulky, k tomu, co o Izraeli říká Bible. Sleduje jeho dlouhou udivující historii, nabízí nahlédnutí do rostoucího napětí v regionu a odhaluje ničivého nepřítele, který na tuto zemi, rozdrásanou válkou, nepřestává dotírat. Klíč k Blízkému východu fascinující způsobem zjevuje Boží plán pro všechny národy a to, jak může vypadat naše budoucnost. Hloubka autorova pochopení Písma a jeho výklad pro nás bude výzvou a povzbuzením. Ale především nám umožní setkat se tváří v tvář s Bohem, který nezapomíná, ale s láskou střeží sliby, které svému lidu dal.

Jak chápat vyznání víry. Kniha pro všechny, kdo chtějí porozumět své vířeVěřící křesťané dnes stojí tváří v tvář nejrůznějším otázkám a výzvám. V rozhovoru s ateisty či přívrženci jiných náboženství musejí umět srozumitelně vyložit, o co v křesťanství jde. Na pomoc jim přichází tato kniha, které vykládá krok za krokem apoštolské krédo neboli vyznání víry a jeho zásadní věroučné pravdy tak, aby byly zajímavé nejen pro věřící, ale i pro ty, kdo stojí mimo církve či k nim chovají odstup. S pomocí apoštolského kréda, jež představuje cosi jako křestní slib západní církve, shrnuje autor, ve Vídni působící teolog Hubert Philipp Weber, nejzásadnější otázky víry v Boha, jeho Syna Ježíše Krista a Ducha svatého. Jeho kniha se opírá nejen o výklad Bible a nejdůležitějších textů církevní nauky, ale také o lidskou zkušenost.Hubert Philipp Weber vyučuje dogmatickou teologii na Vídeňské univerzitě. Je arcibiskupským sekretářem a teologickým spolupracovníkem kardinála Christopha Schönborna. Věnuje se též teologickému vzdělávání dospělých, kněží a jáhnů a výuce náboženství.

Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou. Kniha o vztahu víry a nevíry tváří v tvář aktuálním problémům našeho světa vznikla z podnětu významného amerického nakladatelství Doubleday. Podle amerických recenzentů jde o dílo jednoho z nejoriginálnějších náboženských myslitelů naší doby, pokračujícího v tradici G. K. Chestertona, C. S. Lewise, Henriho Nouwena a Thomase Mertona... Nabízí tvořivý a nevšední pohled na vztah náboženství, víry a spirituality ke kultuře a dnešní společnosti.

V souvislostech víry a ducha. Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově.Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy).Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

Pomoc, podpora a sprevádzanie. Typickou črtou súčasnej spoločnosti je rýchle zväčšovanie priepasti medzi bohatými a chudobnými. Rodiny v stave hmotnej či sociálnej núdze zväčša prežívajú pocit straty zmyslu života a jednotliví členovia týchto rodín strácajú pocit vlastnej hodnoty.Soňa Vancáková, autorka publikácie Keď rodina trpí, vychádza z vlastných skúseností s rodinami v núdzi. V knihe sa dotýka problému chudoby a sociálneho vylúčenia. Cieľom jej vedeckej monografie, ktorá pozostáva zo siedmich kapitol, je identifikovať ťažkú situáciu rodín, ktoré žijú v krízových životných podmienkach a spracovanie jednotlivých znakov, ktoré ju identifikujú.

Situácia všeobecne Vývoj a stagnácia pastorácie po roce 1989Problémy kňazov v pastoráciiPolitika - farnosť - kňazMožete povedať, že Vás škola všestranne a dostatočne pripravila na súčasnú pastoráciu?

Rudolf Dreikurs: Ľutovať dieťa je jeden z najzničujúcejších postojov, aké môžeme mať. Tento postoj hovorí, že nemáme dostatok dôvery v dieťa a v jeho schopnosť poradiť si s nepriazňou osudu.Pomýliť sa nie je tak dôležité, ako to, čo potom s chybou urobíme.Poviete si, že je to ťažké urobiť. Isteže je. Kto povedal, že byť rodičom je jednoduché?Nemôžeme chrániť naše deti pred životom. To by sme ani nemali chcieť. Máme povinnosť vychovávať naše deti k odvahe a sile čeliť životu.Namiesto toho, aby sme boli ochranným štítom, za ktorým sa dieťa vyhrieva ako neviniatko, stávame sa akýmsi sitkom, ktoré filtruje životné skúsenosti v množstvách, ktoré dokáže zvládnuť. Buďme neustále v strehu, buďme vnímaví na príležitosti stiahnuť sa a umožniť nášmu dieťaťu, aby si zažilo svoje silné stránky.Odvahu má ten, kto môže urobiť chybu a neuspieť bez toho, aby to znížilo jeho sebahodnotenie. Túto „odvahu byť nedokonalý“ potrebujú rovnako deti aj dospelí.

Česi majú najkrajší, najväčší a najdrahší klenot dvojkríža - 70 cm vysoký "Závišov kríž".Aj my máme svoj klenot. Je ním cyrilometodský slovenský dvojkríž. Stál pri zrode nášho národa, našej kultúry, štátnosti i našej viery. Od roku 863 sprevádza nás celou históriou. Svojím jasom presvietil ťažké chvíle našich dejín a zahnal tmu. Stojí na slovenských vŕškoch i štítoch. Je vsadený do srdca Európy ako najkrajšie znamenie a prísľub pre jej i našu šťastnú budúcnosť.

Príbehy, ktoré píše život a riešia odborníci. Vieme, že kríza môže prísť. Niekedy si myslíme, že nás sa nedotkne, že sa jej úspešne vyhneme. Ona ale príde. V akej sile? Ako hlboko zasiahne naše rodiny, povolanie, krajinu? Zvládneme ju riešiť sami alebo budeme potrebovať pomoc iných? A ako zmení naše životy, fungovanie či celú budúcnosť?Cieľom tejto monografie je dotknúť sa rôznych oblastí života ľudí a poukázať na riešenie kríz. Autori jednotlivých kapitol sú odborníci, ktorí sa v praxi venujú konkrétnym cieľovým skupinám. V jednotlivých kapitolách ponúkajú čitateľovi pohľad na človeka prežívajúceho krízu v rôznych kontextoch (v rodinných a medziľudských vzťahoch, v zdravotnom stave...).

Otvorená rana. Pedofília kňazov a rehoľných osôb, ale aj spôsob, akým sa k tomuto problému pristupovalo (odhliadnúc od mediálneho cunami, ktoré vyvolal), je istotne otvorenou ranou v živote Cirkvi. Táto kniha má za cieľ uvažovať o probléme ako takom, o jeho príčinách, charakteristických psychologických črtách a možných preventívnych krokoch do budúcnosti.

Kniha podáva komplexný prehľad stanovísk sovietskych marxistických autorov týkajúcich sa osoby Ježiša Krista a konfrontuje ich kresťanskou kritikou, so stanoviskami učiteľského úradu Cirkvi a s poznatkami teológie. Práca je výsledkom bádania slovenského kňaza žijúceho v Taliansku, kde knižne vyšla na sklonku existencie komunistických režimov v roku 1985. V tom čase bol jej cieľ – vysporiadať sa s ateistickým „vedeckým svetonázorom“ sovietskeho typu tvrdo presadzovaným v strednej a východnej Európe – bezprostredne aktuálny. Avšak ani súčasné slovenské vydanie nepredstavuje len strohú historicko-faktografickú výpoveď, ale dáva mnohé podnety na porovnanie, ako sa s postavou Krista, či kresťanstvom vôbec, vyrovnáva dnešná doba.

Starokresťanská knižnica, zväzok 12. Svätý Gregor z Nyssy (335 – 394) nadväzuje na starobylú židovsko-kresťanskú tradíciu výkladu ľúbostného vzťahu Veľpiesne ako rozprávania o vzťahu Boha a jeho milovaného ľudu. Gregorovou osobitosťou je veľmi široké chápanie Božieho ľudu – je ním celé ľudstvo, celá ľudská prirodzenosť. V jeho Výklade Veľpiesne sa plynule prelína obraz záhrady Veľpiesne a jej dvoch zaľúbencov so záhradou, ktorou je celá zem, a v nej Boh, ktorý tak miloval ľudstvo, že sa stal človekom.Starovekí exegéti však vo Veľpiesni, ktorú vnímali ako prorocký spis, videli aj iné prorocky relevantné témy. Ženích Veľpiesne je Mesiáš, Kristus, ktorý mal podľa prorokov trpieť a umrieť. A tak autori citlivo vnímali možné intertextové prepojenia medzi Veľpiesňou a evanjeliovými textami o utrpení Pána – pomazanie vonnými olejmi, korunovanie, záhrada utrpenia a smrti, hľadanie Pána, vzkriesenie v záhrade... Aj táto interpretačná línia je bohato prítomná v Gregorovom diele. Veď napokon jeho Výklad Veľpiesne je sériou homílií, ktoré predniesol vo Veľkom pôste ako prípravu na slávenie mystérií Veľkej noci, Vzkriesenia, ktorým bolo dovŕšené Vtelenie.

Socialistická Trnava v rokoch 1948 - 1989. Nová publikácia Trnava – retro je pohľadnicovou prechádzkou po Trnave v rokoch 1948 až 1989. Ponúka obraz mesta v období socializmu ako o tom vypovedajú v tej dobe vydané pohľadnice a niektoré fotografie. Autorka Simona Jurčová nimi pripomenie Trnavčanom ako vyzeralo a čím žilo ich mesto pred relatívne krátkym obdobím.

Jezuitský štát 1609 - 1768. Božie slovo, ktoré šírili jezuiti v Južnej Amerike. Kniha pútavo analyzuje tento jedinečný sociálny projekt medzi indiánmi, ktorý v praxi uskutočňoval príkaz lásky k blížnemu a vzájomnú solidaritu.

Co nám kromě intelektuálního dobrodružství může poskytnout studium Tomášova traktátu o Trojici (STh I, q. 27–43)? Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie a že hrají důležitou úlohu v intelektuálním souboji, který tak či onak ovlivnil politické dějiny západní civilizace. Vždyť tak jako je náš svět svým způsobem obrazem trojjediného Boha, jsou politické události, alespoň do určité míry, odrazem diskusí o tomto Bohu. Poněkud problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry?

Proč víra v Boha dává smysl. Proč toužíme po spravedlnosti? Proč hledáme duchovní rozměr života? Proč nás přitahuje krása? Proč se trápíme ve vztazích? Jak dát svět znovu do pořádku? Podle N. T. Wrighta jsou tyto odvěké otázky ozvěnou hlasu, který tušíme jen mlhavě, ale bytostně toužíme jej zaslechnout. Tyto otázky nás přivádějí k samotné podstatě Boha, jeho charakteru a jeho vůle.Křesťanství na tyto otázky odpovídalo po celá dvě tisíciletí. Přední novozákonní badatel a anglikánský biskup N. T. Wright ukazuje, že na ně může odpovídat i dnes. Podobně jako to učinil v minulé generaci C. S. Lewis ve svém díle K jádru křesťanství, N. T. Wright nyní objasňuje základní obsah křesťanské víry a ukazuje na způsob, jak ji autenticky žít v dnešním světě. Jeho kniha Podstata křesťanství nabízí vysvětlení hledajícím i skeptikům a přináší novou inspiraci i dlouholetým věřícím.

2. zväzok. Dokumenty utrpenia a odvážnej služby ďalších 18 predstaviteľov ECAV počas rokov komunistickej nadvlády.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.