Spoločenské vedy

Štátna bezpečnosť a politické spravodajstvo na Slovensku v rokoch 1945-1948. Súčasný slovenský historik z radov mladšej generácie približuje prácu odboru Povereníctva vnútra, ktorý na Slovensku vykonával v rokoch 1945-1948 spravodajské a štátnobezpečnostné úlohy. Túto inštitúciu približuje ako činiteľa, ktorý do (česko)slovenských dejín zasiahol výrazným spôsobom, a taktiež skúma optiku nazerania jej zamestnancov na dobové dianie, motivácie ich konania a ďalšie relevantné faktory. Autor je absolventom doktorandského štúdia zo slovenských dejín a pracuje v Sekcii vedeckého výskumu Ústavu pamäti národa. Zaoberá sa najnovšími slovenskými dejinami a pôsobením spravodajských služieb.

krížová cesta gulagom. Kniha približuje čitateľovi otrasné, ale pravdivé svedectvo o živote násilne odvlečeného človeka. Dramatické obdobie dvoch svetových vojen, vzostup aj pád komunizmu, vysoké kvality ľudského umu, ale i poklesky a najnižšie vášne ľudského hyenizmu… Práve takáto realistická scéna dotvára atmosféru beletricko-faktografického diela, zachytávajúceho osud nespravodlivo odsúdeného storočia. Autorka na základe spomienok svojho otca rozpráva o neznesiteľných zážitkoch nevinných a odvlečených občanov, ktorí sa v prebehu niekoľkých okamihov ocitli v krutých okovách NKVD. Napokon kniha poskytuje ešte jeden rozmer: hlavná postava príbehu zažíva v neľudských podmienkach vlastný očistec, objavuje sám seba a napokon Boha. Vierou v neho a s ním prekonáva „neprekonateľné“, duševne dozrieva a vracia sa domov. Po celý čas internovania a aj po návrate nachádza silu v slabosti, vo viere a v odpustení. Každá jedna kniha obsahuje originálne, vlastnoručne podpísané venovanie od autorky.

Kronika velkých objevů. Kronika nejpozoruhodnějších objevů, které se v Egyptě podařily, od Rosettské desky po Údolí zlatých mumií.Kniha pokrývá šíří záběru všechna období egyptské historie od Předdynastické doby po dobu Římskou a všechny oblasti země od nilské delty po Núbii.

Humbert z Romans († 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v jejich povolání kazatelů Slova a připomenout jim základy řeholního života a dominikánské spirituality. Humbertův pohled je realistický, nepřehlíží lidskou omezenost, slabost a hřích, ani nezastírá náročnost kazatelského povolání. Zároveň je však plný naděje a důvěry, neboť ví, že člověk ve svém úsilí nezůstává bez pomoci a je schopen obstát v síle Boží milosti. Realismus, důvěra v člověka opírající se o důvěru v Boha, střízlivost a prostota, humor a radostnost, to jsou některé z rysů dominikánské spirituality, které vyzařují i z Humbertova dopisu. Následování a hlásání Slova ovšem není vyhrazeno pouze řeholníkům či dominikánům. Je to podstata každého křesťanského života, bez ohledu na dobu a životní stav. Humbertův dopis tak může poskytnout cenné postřehy a rady každému čtenáři, který zaslechl volání Slova, touží žít pro něj a s ním a sdílet ho s ostatními.Z latinského originálu přeložil a poznámkami opatřil Efrem Jindráček OP. Předmluvu k českému vydání napsal Bruno Cadoré OP, 87. magistr Řádu kazatelů.

Ačkoli Boethius (480-cca 526) není pro veřejnost příliš známou postavou, patří mezi nejvýznamnější osobnosti své doby. Jeho dílo ovlivnilo celé následující dějiny filosofie a teologie. Kromě jiného je mu připisováno pět teologických traktátů: autor v nich řeší především trinitární a christologické problémy, které souvisejí s nově se objevujícími herezemi (arianismem, monofysitismem, nestorianismem).

Dokument papežské biblické komise z r. 1984 představuje základní současné přístupy k osobě Ježíše Krista.

Sedmý svazek edice Patristika obsahuje pět promluv svatého Augustina o modlitbě Otče náš. (Poslední promluva byla objevena teprve nedávno a ohledně Augustinova autorství panují jisté pochybnosti.) Jedná se o promluvy, které Augustin pronesl v rámci mystagogické katecheze určené kandidátům křtu, v nichž jim byla modlitba Páně, její smysl i důvod, proč se ji vůbec modlit, svěřena jako jeden z velkých pokladů církve. Augustin si modlitby Páně nesmírně cení jako „každodenní modlitby za naši spásu“. Chápe ji jako pravidlo, jak se má křesťan k Otci obracet, a dokonce vzor veškeré křesťanské modlitby, takže se křesťané nemají modlit nic jiného než to, co je v otčenáši obsaženo. Úvodní slovo, překlad a komentář David Vopřada.

Úkolem hierarchie je hledat a vyjevovat v konkrétní historické situaci pravou cestu víry. Hierarchie ale tento úkol nemůže vykonávat svévolně, nýbrž výlučně jako službu víře celého společenství a v jistém ohledu také ve spolupráci s ostatními věřícími. Ve hře je tedy identita křesťanství, katolicity. Mezinárodní teologická komise v dané věci připomíná, že laici mají aktivní roli v uchovávání, prožívání, prohlubování, formulování a předávání pravé víry. Podotýká se, že od prvních staletí až do novověku to byli právě laici, kteří udržovali víru v některé pravdy mnohem jasněji a pevněji než biskupové a teologové...

Scholastická teologie jako svébytný způsob zpracování a tradování teologické látky ovládala univerzity od jejich vzniku až na práh moderní doby. Setkání s ní se tak nevyhne nikdo, kdo se zabývá duchovním světem středověku a raného novověku: teologa budou více zajímat myšlenkové postupy a obsah scholastických traktátů, kulturního historika zase vnější rámec školského provozu, oba však ocení příručku, která je přehledně a při zachování přiměřeného rozsahu uvede do vývoje a mnohotvárnosti scholastické teologie. Leinsleho kniha tento úkol plní dobře a spolehlivě, jak o tom svědčí již vydané překlady do angličtiny a maďarštiny.

Genderové role, jejich původ a vývoj. Do jaké míry jsou pravdivá klišé týkající se mužských a ženských rolí? V čem spočívají rozdíly? Jak se na nich podílí dědičné faktory a jak výchova? Jak pohlavní role ovlivňují naše jednání? Přístupnou a přesto fundovanou formou odpovídá autor na tyto a mnohé další otázky. Ukazuje, jak se na vývoji pohlavních rozdílů velmi komplexním způsobem podílejí jak fyzické, psychické, tak i společenské faktory, a jak je pohlavně specifické jednání ovlivňováno od počátku naším očekáváním.

Autor, známý u nás dílem Důstojnost lidského života, formuluje v této své knize nová stanoviska k problémům, které přinesly objevy reprodukční biologie a sexuální psychologie. Nevyhýbá se žádným z kontroverzních témat současného života (předmanželské sexuální vztahy, nemanželské životní partnerství, církev a druhé manželství, homosexualita, znásilnění a potrat). Těžiště knihy tvoří současný pohled na základní otázky sexuality a její funkce v mezilidských vztazích.

Mimoriadne vydanie pri prvom výročí smrti Milana Rúfusa. Cyklus jeho úvah, ktoré predniesol sám autor pod názvom Epištoly na sviatočné dni v Československom rozhlase na Vianoce roku 1968, vydal Tatran v Bratislave pre svojich priateľov na prelome rokov 1969 – 1970 ako príležitostnú publikáciu v náklade 999 výtlačkov. Zvukový záznam v archíve rozhlasu sa, bohužiaľ, nezachoval. Rúfus sa týmito otvorenými listami, po okupácii Československa vojskami Varšavskej zmluvy v auguste 1968, prihováral „urazenému národu“, do ktorého vrazila „tvrdým rohom história“. Boli to slová múdreho básnika, nie politika, slová „svedomia národa”. Uplynulo vyše štyridsať rokov od pamätného šesťdesiateho ôsmeho a jeden rok od odchodu Majstra do večnosti, ale aktuálnosť jeho myšlienok je trvalo naliehavá. Už samotné témy Epištol sú trvalé, neprispôsobivé módnosti – národ, deti, údel, pravda. Rúfusove úvahy majú hĺbku i tvar, niet k nim čo dodať a nebodaj „rozrieďovať nažité“. Žiadne epilógy, doslovy či záverečné slová nemôžu totiž vystihnúť erudíciu, originalitu, súvzťažnosti a morálne posolstvo diela veľmajstra slovenskej poézie a filozofie. Jeho slová len treba nechať na seba pôsobiť a premieňať na činy to, čo dokážeme. Štyri epištoly k ľuďom teraz čitateľom-poslucháčom vo zvukovom zázname na CD tlmočia Jozef Šimonovič a Ladislav Chudík, s improvizáciami Jozefa Luptáka na violončele.

Slovenská republika 1939-1945 očami mladých historikov VIII. Zborník z rovnomennej medzinárodnej vedeckej konferencie, ktorá sa konala v dňoch 20. – 22. apríla 2009 v aule Pázmáneum Trnavskej univerzity, prezentuje 28 príspevkov mladých historikov venujúcich sa dejinám Slovenska v rokoch 1939 - 1945. Zborník zachytáva obdobie od salzburských rokovaní v lete 1940 až do vypuknutia povstania na jeseň 1944. Príspevky sú zoradené do štyroch tematických kapitol: Politika a spoločnosť, Zahraničnopolitické aspekty, Armáda a Hlinkova garda, Hospodárstvo, cirkev a šport. Jednotlivé štúdie prinášajú nový pohľad na doteraz nespracované biele miesta v slovenskej historiografii dejín 20. storočia. 

V jakém vztahu je lidské tělo a lidská duše? „Vstupovat do světa psychosomatiky vyžaduje odvahu, ale především drzost – odvahu opouštět pohodlné cesty a drzost šlapat po trávníku, na němž je umístěna po několik století výstražná cedule, udržovaná medicínským establishmentem za všech panujících režimů, s nápisem NEVSTUPOVAT.“

O kronice a jejím autorovi:O letničním hnutí se mluví jako o třetí „misijní síle“, která vedle římského katolicismu a protestantismu, tvoří spolu s charismatickým linutím nejrychleji rostoucí křesťanské hnutí současnosti. V Cechách se k letničnímu hnutí hlásí Apoštolská církev, která je zároveň členem Ekumemcké rady církví a jsou jí přiznána zvláštní práva dle § 7 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb. Tato kronika se zabývá popisem vývoje Apoštolské církve od její registrace v roce 1989 až do současnosti. Tento první díl popisuje první dekádu její existence, včetně heterodoxních proudů uvnitř i vně církve.Autor této kroniky (Aleš Franc; *1968) působil řadu let jako člen Apoštolské církve v brněnském sboru. Byl teologickým poradcem Úzké rady a později zmocněncem biskupa v Ekumenické radě církví a na veřejnosti ve vztahu k ostatním církvím. Pro svoji publikační činnost, dokumentující proměnu letničního hnutí skrze fenomény, jako Torontské požehnání, tzv. skupinkové sbory a Kurzy Alfa, byl v roce 2008 z Apoštolské církve vyloučen. Vystudoval evangelikální teologii na PF UMB v Banské Bystrici a husitskou teologii na HTF UK v Praze. Je autorem řady odborných knih a článků zejména o letničním a charismatickém hnutí. Pracuje jako docent farmaceutické technologie na Farmaceutické fakultě MU v Brně.Řekli o autorovi:„Aleš Franc dělá špatně svou práci, protože není schopen - nebo si nechce - položit otázku, co je na daném jevu centrální. A protože střílí tak vedle, co se týče Alty, protože před pár lety střílel tak vedle, co se týče KMS, stává se celá jeho pilná práce nevěrohodnou. Je mi to líto. Jsou jevy, o nichž toho tolik nevím, jako třeba mormoni nebo Davidiáni. Kdyby o meh Aleš Franc něco napsal, ani bych to nečetl, protože si myslím, že v jejich případě by střílel podobně vedle jako v případech, které znám zblízka. Možná k tomuto omylu studování sekt nějak svádí. Myslím, že my křesťané se musíme naučit kriticky myslet. Nemusíme tolerovat bludy u svých odpůrců. Měli bychom ale být šlechetní a velkorysí, a na rozdíl od světa, který zásadně chce jen najít chybu a často vědomě zveličuje případné chyby protivníků, bychom měli vyjít od otázky, co daný člověk/hnutí chce říci. Bohužel, Aleš Franc spíše než Eirénaia (velkého křesťanského myslitele z konce druhého století, který napsal knihu „Proti kacířstvím") připomíná Janu Bobošíkovou. Ani té nelze upřít dobrou přípravu.“ - Mgr. Dan Drápat, zakladateľ Církve Křesťanská společenství„Aleš Franc předložil na Husitské teologické fakultě UK v Praze diplomovou práci z oboru komparativní eklesiologie, která je natolik aktuální, že se ji v krátkém čase dostalo dvou knižních vydání (Praha : Kodex, 2010 a 2. doplněné vydání Zápas o duši, 2011). Zaobírá se v ní aktuální problematikou pozadí a teologie kurzů Alfa... Aleš Franc je poctivě pracující člověk... Má vícero teologických zájmů, frekventovaně se věnoval zejména tématům z oblasti letniční a charismatické provenience. Aby ne — byl dlouho členem Apoštolské církve. Stal se uznávaným znalcem této problematiky, o čemž svědčí kromě jiného též jeho nedávná účast na teologické konferenci Evangelické církve a. v. na Slovensku a Sdružení evangelických duchovních, kde přednesl vyžádaný referát „Charismatické hnutí a modely existence v rámci církví vzešlých z reformace“... Tato pozoruhodná studie by neměla zůstat nepovšimnuta jak zastánci, tak odpůrci kurzů Alfa. Práce nemá za cíl před Alfou varovat, chce spíše poskytnout podložené informace k zamyšlení. Je cenným zdrojem informací o pozadí a teologii kurzů Alfa, jak to avizuje název práce.“ - prof. TbDr. Pavel Procházka, PhD., profesor teologie PF UMB v Banské Bystrici

v strednej a východnej Európe. Publikácia je zborníkom z medzinárodnej vedeckej konferencie, kde boli prezentované najnovšie výsledky výskumu o protikomunistickom odboji v krajinách strednej a východnej Európy. Čitateľ nájde v zborníku príspevky o protikomunistickej činnosti jednotlivcov – známych disidentov či verejne málo známych aktivistov odboja, skupín či dokonca pololegálnych organizácií. Osobitný blok príspevkov sa zaoberá otvorenými povstaniami proti komunistickým režimom. V zborníku čitateľ nájde štúdie v troch jazykoch – v slovenskom, českom a v anglickom podľa toho, v akom jazyku boli prezentované na konferencii. 

The State Security in Slovakia 1945-1989. The book Following the Footsteps of Iron Felix deals with the history of once nearly allmighty State Security in Slovakia. Its ambition is to focus on Slovak part of the State Security´s history and present it to the widest public in Slovakia and abroad. The book consist also of many fotographs and supplements.

Mistr Eckhart (c. 1260 – c. 1328), významný německý filosof, mystik a teolog, předkládal své dílo ve dvojí podobě. Latinsky psané traktáty nás seznamují s myšlením precizně zformulovaným do nejmenšího detailu. Avšak v rodném jazyce sdílel se svými posluchači mnohem osobnější a niternější úvahy v oblíbených kázáních, v nichž užíval lidovou mluvu. A právě německá kázání jsou považována za tresť jeho podivuhodně současné filosofie univocity, za „mystické“ spisy o nejhlubších tématech křesťanské teologie – o moci Ducha, o rození Syna Božího, o „jiskérce“ a „hrádečku“ v duši, a zejména o oproštění.Josef Quint (1898-1976) uspořádal Eckhartova německá kázání poprvé ve třicátých letech dvacátého století, do nichž tehdy zahrnul i ta, kde bylo autorství sporné, a když se k nim v padesátých letech opět vrátil, vybral jich už jen devětapadesát a znovu je převedl ze středověké němčiny. Český překlad vychází z německého originálu Meister Eckehart: Deutsche Predigten und Traktate. Herausgegeben und ubersetzt von Josef Quint vydaného nakladatelstvím Diogenes v roce 1979, s přihlédnutím k vydání Deutsche Mystiker des vierzehnten Jahrhunderts Franze Pfeiffera z roku 1857 – knihy obsahující 110 kázání, 18 traktátů, jakož i dalších výroků a textů tohoto slavného dominikána – a v některých případech i k soudobému anglickému vydání The Complete Mystical Works Of Meister Eckhart z roku 2009 v překladu Maurice O’C. Walshe, vycházejícího z jiného rukopisu, než byl ten, o nějž se opíral Quint.K textu byly připojeny odkazy a vysvětlivky umožňující hloubavému čtenáři orientovat se nejen v biblických textech, nýbrž i v dílech jeho předchůdců – včetně tzv. „pohanských“, tedy hlavně antických i novoplatónských mistrů (mj. Plótínos, Porfyrios, Proklos) – a následovníků, a v pojmech, které buď jako novotvary leckdy vymyslel přímo Eckhart, nebo je přejímal od starších mystiků.Překlad odkazuje také na starší titul Mistr Eckhart a středověká mystika v redakci Jana Sokola, jakož i podstatná díla, jež k nám uvádí Lenka Karfíková, ale také na teology a mystické filosofy avicennovské či suhrawardíjovské tradice, na kanonickou knihu Lao-c′ o ctnosti Tao te-ťing a zen-buddhismus.Dvoubarevný tisk na kvalitním 100g papíru Arcoprint. Potah desek 125g papír Imitlin E/R05 Tela Rosso, hřbet pak 120g papír Materica Ardesia.

Logoterapeutická útěcha v krizi. Poměrně dlouhou dobu byla psychologie poplatná přírodovědeckému modelu, to znamená, že její obraz člověka byl zcela mechanistický. Již dávno bylo ale prokázáno, a také se o tom mezi seriózními badateli hovoří, že živá skutečnost roztříštila tento rámec jednostranného obrazu člověka.Zvláštní uznání patří inovační odvaze V. E. Frankla, že nejen intuitivně vystihl specifické lidské fenomény a lidskost člověka vůbec v celé jeho diferencovanosti a plnosti, ale navíc je metodicky čistě vědecky reflektoval a posléze systematicky integroval do své logoterapeutické školy, kterou založil. Tento třetí vídeňský směr psychoterapie (po vzniku a vývoji psychoanalýzy a individuální psychologie) je jedním z nej významnějších pokroků v oboru psychoterapie vůbec, protože do středu své motivační teorie a také do popředí své praxe staví orientaci ke smyslu, nebo, jak to vyjadřuje Frankl, „vůli ke smyslu“. Zároveň s tím je ale psychoterapie konfrontována s jistou neobyčejně aktuální problematikou, totiž s čím dále tím více se šířícím pocitem bezesmyslu a se všemi těmi maskami, za nimiž se tento kolektivně neurotický masový fenomén skrývá.

Návod k ovládání davů. Rakouský odborník na extremismus v politice prof. Walter Ötsch a novinářka Nina Horaczek napsali knihu čtivou, strukturovanou a s řadou praktických příkladů, které mohou přispět k tomu, že čtenář pochopí logiku populistického myšlení a bude se moci lépe orientovat v politických strategiích. Pokud platí, že český čtenář má díky své historické zkušenosti s ideologiemi vytříbený cit pro demagogickou manipulaci, pak najde v této knize manuál pro její komplexní porozumění a nakonec i návod, co dělat, abychom pod tlakem populistického myšlení obstáli."Čtivá příručka umožňující lépe porozumět dnešní politické realitě. Ötsch a Horaczek ji napěchovali konkrétními příklady i bohatým historickým kontextem. Je důkazem, že základní principy populismu a demagogie jsou univerzálně funkční napříč kontinenty, dobami i náboženstvími. Populismus zažívá nevídaný rozkvět i díky sociálním sítím a chceme-li s ním účinně bojovat, musíme nejdříve pochopit, na jakých pilířích stojí. Právě k tomu je tato kniha perfektní cestou." Karel Kovy Kovář

Komunistický režim a katolícki kňazi na Slovensku v rokoch 1948 – 1968. Nová monografia približuje snahu komunistickej štátnej moci využiť katolícku cirkev na Slovensku prostredníctvom jej kňazov najmä v rokoch 1948 – 1968. V práci sú zachytené a analyzované ciele, ktoré štátna moc využitím katolíckych kňazov sledovala, ako aj najdôležitejšie metódy, ktoré orgány štátnej moci využívali. K hlavným cieľom patrila snaha primäť kňazov, aby sa stali akýmisi propagátormi komunistických ideí medzi katolíckym obyvateľstvom, prípadne, aby aspoň navonok podporovali budovanie „novej socialistickej spoločnosti“. Nemenej dôležitým i keď navonok skrytým cieľom bolo nenápadné zapojenie samotných kňazov do boja proti náboženstvu a cirkvi. Pozornosť je v práci venovaná najmä trom tematickým okruhom: pokusom komunistov využiť katolíckych kňazov prostredníctvom vytvorenia jednotnej kňazskej organizácie či združenia; usmerňovaniu a využívaniu kňazov pomocou siete štátnych úradníkov v okresoch a krajoch; činnosti Štátnej bezpečnosti, smerujúcej k získaniu kňazov na tajnú spoluprácu s cieľom boja proti aktivitám biskupov, kňazov i aktívnych laikov. Snaha o inštrumentalizáciu a využitie katolíckej cirkvi rozhodne nebola len špecifikom komunistov. Podobné pokusy a zámery boli vo väčšej či menšej miere prítomné aj v niektorých ďalších ideologických smeroch a režimoch. V prípade komunizmu však práve jeho totalitný charakter umožnil rozvinúť tieto snahy do takých rozmerov, ktoré v našom geopolitickom priestore nemali obdobu.

A Struggle for Sovereignty in Central Europe. Who are the Slovaks? What is the Slovak nation? Located in the heart of Europe, the Slovak Republic has emerged an independent and sovereign nation after centuries of struggle. The history of Slovak is part of the rich tapestry of the course of human events at the geographical and strategic crossroads of Europe. Yet, very little contemporary scholarship on Slovak history exists in English or is readily accessible to North American and Western European readers. This title thus fills an important gap in historiography about events throughout Central Europe over the last fourteen centuries. This title presents the history of Slovakia in terms of the latest scholarship and in context of on-going historical debate about Slovak history and its presentation in post-socialist world...

Zborník je výstupom z vedeckej konferencie „Trnava v rokoch 1939 – 1989“, ktorá sa uskutočnila pod záštitou primátora mesta Trnava Ing. Vladimíra Butka 25. – 26. apríla 2012. Konferencia organizovaná Ústavom pamäti národa v spolupráci s Trnavskou univerzitou v Trnave a mestom Trnava bola priamo venovaná bohatej histórii jedného z najvýznamnejších slovenských miest. Trnava ako centrum kultúrneho, spoločenského i cirkevného života, ktorým bola nielen v 20. storočí, si zaslúži, aby sa po viac ako dvadsať rokoch od pádu totalitného režimu a nástupu nových snáh o nové nazeranie na jej dejiny, pohľad na udalosti, osobnosti či fakty nedávnej minulosti, v minulosti často zahmlievaný a tendenčne spracovaný, zobjektivizoval. Viac ako štyridsať rokov trvania totalitného režimu nedovoľovalo nazrieť na dejiny, respektíve na mnohé rozhodujúce dejinné udalosti v mnohých prípadoch objektívne. Pravda bola tá, ktorú určovala vládnuca moc. Tá rozhodovala, akým spôsobom sa interpretovali dejiny, charakter predchádzajúceho, ale aj súčasného režimu. Aj z toho dôvodu sa autorský kolektív zborníka podujal vniesť nové impulzy do interpretácie slovenských regionálnych dejín. Jednotliví autori sa v zborníku snažia nielen nazerať na rozličné témy z nového uhla pohľadu, ale tiež priniesť nové témy, nové impulzy, o ktorých sa bolo v minulosti takmer nemožné otvorene vyjadrovať. Či je to inovatívne zhodnotenie významných medzníkov v regionálnych dejinách, pohľad na represívny aparát, snahy o vyrovnanie sa vládnej moci s politickými oponentmi či vplyv totality na bežný život ľudí v meste, mnohé z nich nájdu na jeho stranách svoje miesto. Ponúka odbornej i laickej verejnosti široké spektrum tém, ktoré pomôžu dotvoriť mozaiku o bohatej histórii mesta a tým aj Slovenska. Je samozrejmé, že na takomto krátkom mieste nemohol autorský kolektív vyčerpať všetky problematiky uvedeného obdobia. Ambíciou konferencie a rovnomenného zborníka nebolo komplexné zhodnotenie problematiky trnavských dejín 20. storočia. Bola ňou najmä hlbšia analýza vybraných aspektov, ktoré budú skôr doplnením či rozšírením obrazu o histórii mesta, o jeho živote a osobnostiach. Zostáva veriť, že tento významný počin budú nasledovať ďalšie, ktoré opäť posunú latku slovenskej historiografie venovanej dejinám Trnavy o niečo vyššie. 

Základní informace o křesťanství, a to doslova pro každého. Výklad postupuje chronologicky a popisuje všechny významné etapy křesťanství.

Zlaté obdobie kresťanského stredoveku. Po období prevahy štátu nad Cirkvou a cisárstva nad pápežstvom v období Karolingovcov a Otov, prišlo obdobie prevahy pápežstva nad cisárstvom, pripravené rehoľnými reformnými centrami a realizované pápežským Rímom. V tomto období, trvajúcom okolo 150 rokov, mali svoje miesto trikrát ťažšie boje pápežstva s cisárstvom. Pre Cirkev víťazné ukončenie týchto bojov prinieslo všestrannú obnovu náboženského života, počiatok silnej scentralizovanej moci v Cirkvi, zorganizovanie križiackych výprav pápežstvom a tiež zlaté obdobie rozvoja cirkevnej vedy a zbožnosti.Tieto otázky boli spracované v piatich kapitolách, pričom tri z nich sa vzťahujú na západné kresťanstvo, jedna - na Cirkev východnú a jedna na Cirkev v Poľsku.

Jeseň cirkevného stredoveku. „Jeseň stredoveku" - takýto názov dal holandský historik J. Huizinga svojej knihe, ktorá v širokom kontexte opisuje obraz odchádzajúceho stredoveku na území Francúzska, Belgicka a Holandska. Táto kniha odstraňuje legendu a fikciu stvorenú dejepiscami osvietenstva a pozitivizmu o stredoveku ako epoche temna a primitivizmu. J. Huizinga „zrekonštruoval a podal celistvý obraz neskorého stredoveku a zabezpečil mu samostatné bytie ako samostatnému obdobiu kultúrneho ľudstva" (S. Barycz).Keďže ľudia stredoveku vnímali vážne nedostatky svojho života, na ceste nápravy poukazovali na odrodenie svojich kardinálnych čností: zmužilosti, spravodlivosti, rozvážnosti a zdržanlivosti, pričom zároveň požadovali praktizovanie milosrdenstva a preukazovanie dobrej vôle.Dá sa hovoriť aj o „jeseni" cirkevného stredoveku. Cirkev síce ako „Corpus Christi misticum" nestarne, ale ako inštitúcia, skladajúca sa z ľudí prežívala na konci stredoveku súmrak dovtedajšej organizačnej, hospodárskej, spoločenskej štruktúry. Stredovek bol obdobím univerzalizmu, objektivizmu a klerikalizmu, čo našlo svoj výraz v univerzalistickej koncepcii pápežstva a cisárstva.

Novovek. Rozkol v západnom kresťanstve.. Počiatky novovekého obdobia sa spájajú s veľkými geografickými objavmi koncom XV. storočia, ktoré viedli k objaveniu Ameriky a prvej cesty človeka okolo sveta. Vďaka týmto objavom sa veľmi rozšírili horizonty západného kresťanstva. V nasledujúcom storočí tak Afrika, ako aj Ázia podľahli silnej europeizácii. Od čias Jamesa Cooka v roku 1770 sa kruhy sveta rozšírili o Austráliu. Po stopách týchto objavov postupovalo kresťanstvo, ktoré vďaka misionárom nadväzovalo prvé kontakty s domorodým obyvateľstvom. Misie sa v tomto období stávali jednou z hlavných úloh a prác Cirkvi.Terénom pôsobenia Cirkvi je v tomto období celý svet. Novoobjavené územia Ameriky sa vo veľkej miere z kultúrneho aj náboženského hľadiska spojili s Európou. Dokonca aj národy Afriky a Ázie vychovávala Cirkev podľa európskeho modelu. Do polovice XX. storočia sa nedalo hovoriť o hinduistickej, čínskej alebo africkej teológii, o reholiach japonského alebo afrického pôvodu. Domorodá cirkevná hierarchia na územiach Ázie a Afriky vznikla až v poslednom období a dala o sebe vedieť až na Druhom vatikánskom koncile. Počnúc pápežom Piom XI. začali byť konsekrovaní farební biskupi a od čias pápeža Pia XII. - menovaní prví farební kardináli (r. 1946 - Číňan; r. 1952 - Ind; r. 1959 -černoch). V staroveku kresťanstvo pôsobilo medzi troma kultúrnymi kruhmi (judaizmus, hellenizmus a rímska kultúra) a pokresťančovalo ich, pričom bohato využívalo ich poklad kultúry. Avšak v novovekom období sa kresťanstvo šírilo v rôznorodých...

Nejuniverzálnější duch antiky Aristotelés vynikal kromě originality myšlení i nesmírnou tvůrčí potencí. Za svůj život napsal nesčíslné množství odborných i vzdělávacích spisů a pojednání, z nichž se dochovala pouze část; i ta však čítá 47 titulů. Patří k nim též Athénská ústava, ač právě u ní mnozí badatelé dodnes pochybují o Aristotelově skutečném autorství. Její objev v roce 1890 a následující knižní vydání v Londýně vyvolaly senzaci a řetězovou reakci překladatelů, mezi něž se zařadil pohotově i český překlad Josefa Pražáka v roce 1900. Nerozsáhlý spisek popisuje vývoj a uspořádání athénské společnosti od mytických počátků až po demokratickou reformu a ústavní zřízení athénské obce v 2. pol. 4. století př. Kr. spolu s podrobným vykreslením úřednického aparátu a soudnictví. Pro poznání počátků demokracie jako systému správy státu má toto dílko mimořádnou poznatkovou hodnotu, umocněnou jeho autentičností. Napsal-li je Aristotelés či někdo jiný, není z hlediska jeho obsahu podstatné, protože samo o sobě...

Nejslavnější řečník antického Řecka Démosthenés musel vyvinout značné úsilí, než dosáhl svého věhlasu. Pod jeho jménem se dochovalo 60 řečí, řada listů a návodů k vystoupením. Mezi nejslavnější řeči patří O věnci, Řeči proti Filippovi (tzv. filippiky), O míru a Řeči olynthské. Soubor 13 řečí zařazených do tohoto svazku je svým charakterem unikátní - představuje totiž jediný dochovaný soubor řečí pronesených ve sněmu, tzv. démégorií. Démosthénes je vytvořil a přednesl v letech 354-335 př. Kr., tedy na vzestupu své politické aktivity v protimakedonské opozici. Navzdory několika překladatelským pokusům v minulosti vychází soubor Démosthenových démégorií poprvé v úplnosti zásluhou prof. dr. Pavla Olivy, který překlad doplnil obsáhlou předmluvou a poznámkami.

Vyprávění o minulých dějích se v antice těšila značné oblibě, a to již od pradávna. Dějepisectví se vedle filozofie a naukové prózy věnovala řada vynikajících autorů. Patří k nim i Plútarchos, jeden z posledních (ne-li vůbec poslední) univerzálních duchů antické vzdělanosti. Plútarchos (asi 45-125), řecký filozof a historik z biótské Chairóneie, byl jedním z nejvzdělanějších a nejplodnějších spisovatelů římské doby a poslední univerzální řecký myslitel. Veřejná činnost ho přivedla do styku s Římany, jimž se obdivoval, a několikrát navštívil Řím. Jako řecká autorita se těšil přízni římských císařů Trajána a zejména Hadriána. Odhaduje se, že napsal asi 250 spisů, z nichž se zachovala necelá polovina. Největšího ohlasu dosáhla jeho populárně filozofická pojednání, jež byla oblíbena i ve středověku, a životopisy slavných osobností, ze kterých čerpal mj. i Shakespeare. Jeho životopisy význačných osobností řeckých a římských dějin představují specializovaný dějěpisný žánr - biografii.

Nežná revolúcia 1989. Čitateľovi prináša nielen kľúčové udalosti Nežnej revolúcie na Slovensku, ale približuje mu aj pôsobenie komunistického režimu a jeho obete, dramatickú situáciu druhej polovice 80. rokov a napokon aj dôsledky, ktoré so sebou rok 1989 priniesol. Zachytáva aj situáciu v slovenských regiónoch a reflektuje aj témy ako študentské hnutie, aktivity hercov v prelomových dňoch Novembra 89, vznik a pôsobenie Verejnosti proti násiliu, rezignáciu komunistickej strany, politické rokovania a zmeny, slobodné voľby či pamäťovú politiku.Súčasťou publikácie, ktorá je rozdelená do dvadsiatich kapitol, je aj rozšírené kalendárium zachytávajúce zahraničnopolitický kontext v rokoch 1985 až 1990.Publikácia obsahuje množstvo doteraz nepublikovaných fotografií, ktoré ÚPN získal akvizičnou činnosťou v roku 2019. Všetky texty v knihe sú v slovenskej aj anglickej verzii.

Ilustrované cirkevné dejiny. Autor zaujímavou formou oboznamuje čitateľa s dejinami Cirkvi. Texty dopĺňajú ilustrácie, mapky a fotografie.

Kniha se zabývá jedním z nejpalčivějších problémů současné doby - fenoménem prostituce, pornografie a obchodu s dětmi. Objasňuje souvislosti základních pojmů, nabízí spolehlivé poznatky o stěžejních aktérech a aspektech této mnohovrstevné problematiky a zpracovává a reflektuje ji interdisciplinárním způsobem. Autor se orientuje na praxi. Poskytuje poznatky o obětech i pachatelích, příčinách jevů, preventivních opatřeních a iniciativách. Současně seznamuje čtenáře se zkušenostmi, doporučeními a strategiemi mezinárodních i národních organizací v této oblasti.Publikace je určena především sociálním pracovníkům a dále studentům, psychologům, příp. policistům, soudcům, státním zástupcům, lékařům, pastoračním pracovníkům a žurnalistům.

Ze života světových náboženství. Tato kniha svým názvem, částí textu i obrázků poukazuje k osmnáctidílnému cyklu pořadů o pěti světových náboženstvích, který byl vytvořen v letech 2005-2006 a který v druhém pololetí roku 2006 vysílá Česká televize. Pojednává o pěti světových náboženstvích – hinduismu, buddhismu, židovství, křesťanství a islámu – a hovoří o nich s úctou. Jedná o pěti duchovních cestách, které zrály a obstály v dějinných zkouškách mnoha staletí – a ukazuje je jako součást stylu života a myšlení miliard dnešních lidí.

Život jako náboženský experiment. V souboru 15 esejů autor dále rozvíjí svou filozofii dialogu víry a nevíry. Jednou z inspirací jeho úvah byla výzva současného papeže Benedikta, aby ti, kteří nemohou přijmout Boha, se přesto snažili žít „jako kdyby Bůh byl“. Tomáš Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí neustále ověřovat vlastním životem. Kniha vychází v roce, kdy autor získal významné evropské ocenění za „vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa“, cenu Romano Guardiniho. Kniha obsahuje CD.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe. Ke knize je připojeno autorské čtení na CD.

Moc prelátov a jej prejavy v stredoveku. Kniha prináša výsledky najnovšieho bádania popredných historikov venujúcich sa výskumu našich stredovekých dejín. Autori sa zamerali na rôznorodé témy súvisiace s pôsobením najvyšších cirkevných autorít – arcibiskupov a biskupov – v prostredí našich predkov v celom kontexte ich právomocí a povinností. Spájajúcim aspektom knihy je pohľad na ich vplyv na spoločenské dianie, keďže v stredovekom Uhorskom kráľovstve prakticky neexistovala žiadna oblasť života jednotlivca i spoločnosti, do ktorej by Cirkev aktívne nezasahovala alebo v nej aspoň nebola prítomná prostredníctvom svojich predstaviteľov. Každá z kapitol prináša originálny pohľad na konkrétnu čiastkovú tému a odpovede na mnohé otázky, no zaiste sa stane aj zdrojom nových podnetov pre ďalší výskum. Poznanie a pochopenie slovenských (uhorských) dejín bez dôkladného skúmania tohto ich rozmeru by bolo neúplné, až deformované.Kniha obsahuje nasledovné príspevky: Úvod – Arcibiskupi a biskupi v stredovekom Uhorsku - Miroslav GlejtekPostavenie biskupa na prelome antiky a stredoveku - Emanuel JirkalChristianizácia územia Moravy a Slovenska – od misií k arcibiskupstvu - Peter Ivanič„Regium solium ornat ordo pontificum.“ Biskupi a rex christiannissimus v obraze najstarších uhorských písomných prameňov - Miroslav LysýObraz biskupa v románskej dobe (pol. 11. – pol. 13. storočia) - Peter ZubkoPráva a povinnosti stredovekých uhorských arcibiskupov a biskupov pri správe arcidiecéz a diecéz z pohľadu kánonického práva - Miroslav Glejtek

1994 - 2011. Publikácia je tematicky a spracovaním ojedinelá. Na 140 stránkach popisuje, no predovšetkým obrazom dokumentuje Ekumické spoločenstvo na území mesta Košice v rokoch 1994 – 2011. Popisuje jednotlivé subjekty Spoločenstva, včítane pozorovateľa – Židovskej náboženskej obce. Vyčerpávajúco dokumentuje ich modlitby a bohoslužby, kultúrne a sociálne podujatia i spoluprácu s Mestom, s VUC a ďalšie aktivity. Cieľom je oslava Pôvodcu a radosť z nájdeného pokladu ekumenickej spolupráce.

Kniha prináša vzrušujúce putovanie slovenskými dejinami, je príbehom nášho národa od dnešných čias až po obdobia, v ktorých sa síce hmlisto, avšak čoraz zreteľnejšie, črtajú naši dávni predkovia, naše korene. Autor tento príbeh prerozprával svojím – slovenským – uhlom pohľadu. Kniha je určite podnetná, veď je neoddiskutovateľným faktom, že mnohé obdobia našich dejín sú faktograficky zmapované, avšak interpretácia faktov bola (a čiastočne stále je) poplatná minulým mocenským a štátoprávnym pomerom, keď slúžila záujmom iných. Zmyslom knihy nie je dať jediný a definitívny výklad dejinných udalostí odohrávajúcich sa v priestore obývanom Slovákmi, ale najmä poctivo a zodpovedne hľadať „slovenskú pravdu“, zamýšľať sa stále nanovo, a to pod vplyvom nových výsledkov vedeckého bádania, či mnohé nemohlo byť aj inak, ako sme si doteraz mysleli...

Seznamte se.... Co je psychoterapie?Jako odpověď nabízí tato kniha pohled na pozoruhodné množství terapeutických přístupů použitelných k léčbě širokého spektra duševních poruch. Vyvstává otázka, jak z této široké nabídky moudře vybrat.Čtenář se v knize Psychoterapie čtivou a přehlednou formou komiksu seznámí se základními přístupy, jako např. psychoanalýza, behaviorální a kognitivní techniky, psychosomatické, humanistické, gestalt a existenciální psychoterapeutické přístupy, individuální a skupinová psychoterapie. Rovněž se dočte o některých méně známých alternativních směrech.