Spoločenské vedy

Cvičebnice biblické řečtiny. Cvičebnice je určena studentům teologie a dalším zájemcům o biblickou řečtinu. Je koncipována tak, aby si student na biblické látce postupně osvojil základy řecké gramatiky a získal znalosti potřebné pro studium Nového zákona.

Pastoračně-teologické reflexe o předpokladech kompetentních "nové evangelizace". M. van Parys, Církev a Evropa - nové rozpory, nebo usmíření?. M. I. Rupnik, Cesty nové evangelizace ve střední a východní Evropě v postmoderní situaci. D. J. White, Liturgie a nová evangelizace. Podněty byzantské tradice. K. Oldakowski, Média, kultura, církev. P. Ambros, Perspektivy a východiska pastorační činnosti církev - modlitba a evangelizace.

E. R. Curtiovi (1886-1956) se touto knihou podařilo napsat jedno ze stěžejních děl evropské literární vědy 20. století. Vzápětí po vydání byla přeložena do všech velkých evropských jazyků. Dokládá, že základem prakticky každé národní evropské literatury je společná latinská tradice. Před čtenářem defilují dvě tisíciletí evropských literárních dějin se všemi svými velkými jmény, od Homéra přes sv. Jeronýma k Dantovi, Shakespearovi či Goethovi. Východiskem výkladu je dokonalá filologická analýza textů. Jsou zde zpracovány všechny klíčové problémy literárních dějin, a to ve fascinujícím materiálovém záběru. Mezi nejzajímavější partie knihy patří rozbor literární "topiky", návratných obrazů, neustále se vynořujících z kolektivního podvědomí (tyto partie jsou inspirovány zejména dílem C. G. Junga). Vedle zájemců o literární dějiny má kniha svou popularitu i mezi klasickými filology, kunsthistoriky, historiky, filosofy, teology, sociology, psychology atd.

Sociologicko-historická studie vývoje rodiny je zaměřena především na období druhé poloviny 20. století. Sleduje rodinu jako společenskou jednotku ovlivněnou důsledky druhé světové války a posléze proměnami myšlení v souvislosti s rozdělením Evropy "železnou oponou". Postihuje příčiny poválečné "populační exploze" i zajímavý proces návratu k modelu klasické párové rodiny s více dětmi v současné západní Evropě.

Rozhovory s historikem starověku Josefem Češkou. Kniha uvádí čtenáře do pestrého světa vztahů mezi církví a římským státem. V chronologicky členěných rozmluvách jsou vystiženy nejdůležitější události světských a církevních dějin od 2. do 5. století, včetně pronásledování křesťanů, konstantinovského obratu a prvních tzv. ekumenických koncilů. Publikace může posloužit studentům historie a teologie jako výstižné uvedení do tehdejších dějů a složitých církevních problémů.

Druhý díl studijních textů uvádí do speciální morálky definováním základních pojmů - habitus a ctnost. Těžištěm knihy je pojednání o vlitých ctnostech, víře, naději a lásce.

Celoživotní Kyasova práce ukazuje souhrn a perspektivy biblického literárního výzkumu.

Od asyrsko-babylonských kultů k moderní psychoanalýze. Vývojové drama medicíny, které čtenářům podává odborník na dějiny lékařství.

Kultura a historie rabínské doby. Rabínskou dobu, tj. období od zničení jeruzalémského Chrámu v roce 70 až do konce existence rabínských akademií kolem roku 1040, můžeme právem označit za „klasické židovství“. V těchto stoletích byly položeny základy, které později významným způsobem formovaly židovský život a do dneška na něj svým způsobem působí. Podstatnou část daného období představuje vznik a rozvoj rabinátu. Rabín zastupuje židovství, v němž Chrám nahradila Tóra, které se vzdalo snu o vlastním státě a jehož existence se postupně přesouvá do diaspory. Ačkoli se Židé zřekli politického uspořádání, nespokojili se s náboženskou uzavřeností; svými nároky zahrnuli veškerý život svého společenství. Židovství se neutvářelo pouze zevnitř, ale vyrovnávalo se také s vlivy okolí. Přejímalo mnohé z představ i myšlenek helénismu, nemohlo se vyhnout náboženským směrům gnóze ani střetu s křesťanstvím. Kniha se zabývá proměnami sociální struktury po pádu Druhého chrámu, hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem se prosazoval vůdcovský nárok patriarchů v Palestině, exilarchů v Babylonii a rabínů v obou centrech židovského života v talmudické době. V souvislosti s nástupem nových židovských vůdců zohledňuje také hospodářské a politické okolnosti. V neposlední řadě se zabývá duchovní stránkou klasického židovství a s ní spojenými texty. Text přináší nejnovější výsledky bádání z oblasti judaistiky, historie a archeologie, ale současně se opírá o odkaz tradiční rabínské literatury. Rabínské židovství se snaží představit pravdivě jako celistvou historickou skutečnost, přičemž alespoň letmo nastiňuje některé vnější dějinné okolnosti, pokouší se vylíčit kulturněhistorické souvislosti, zdůrazňuje problematiku náboženského práva, halachy atd. Sleduje sociální i hospodářský vývoj rabínské doby, zabývá se vztahem vládnoucích sil a židovské společnosti. Stále však systematicky zdůrazňuje, že židovství je v první řadě náboženství činu, nikoli víry, ačkoli se jedno od druhého nedá jednoznačně oddělit.

Holan, Toman. Kritické, komentované vydání dvou monografií Přemysla Blažíčka o poezii Vladimíra Holana a Karla Tomana. Přemysl Blažíček vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Autora v tomto ohledu orientovaly zejména texty F. Nietzscheho, H. Bergsona, M. Heideggera a M. Merleau-Pontyho, v českém prostředí pak kontakt s J. Patočkou, L. Hejdánkem, J. Němcem a P. Koubou. Druhým Blažíčkovým vkladem je sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění (inspirací zde byla tvorba F. X. Šaldy, J. Grossmana a E. Staigera). Jako příslušník generace Mukařovského žáků si při poznání metodologických impulsů strukturalismu podržel od tohoto zaměření kritický odstup a spolu s individuálně odlišnými cestami J. Lopatky, J. Vohryzka a R. Grebeníčkové představují jeho texty jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let.

Kniha volně navazuje na publikaci Úvod do teorie a metodologie sociální politiky, vydanou v Portálu v r. 2010. Lze ji považovat za praktický výklad k uvedenému teoretickému pojednání, který seznamuje s mezinárodněprávním i českým právním rámcem, s hlavními principy uplatňovanými v jednotlivých oborech i s problémy, s nimiž se realizátoři sociální politiky zpravidla setkávají.

Grafomotorika, příprava na psaní, rozvíjení číselné představivosti a zrakového vnímání. Soubor pracovních listů, s nimiž se děti mohou vydat na cestu poznání – objevovat vzájemné vztahy mezi objekty okolního světa, rozeznávat nejjednodušší geometrické útvary, osvojovat si číselné představy a posilovat vědomí logických vazeb. Rozvíjejí si sluchové vnímání, zrakovou orientaci (zraková analýza a syntéza, skládání celku, vnímání vztahu figura-pozadí atd.) i sluchovou a zrakovou paměť. Knížka poslouží také ke zdokonalování dětské grafomotoriky a připravenosti dětí na psaní a čtení. Publikace je určena učitelkám mateřských škol a rodičům 5–6letých dětí.

Ve své dnes již klasické práci Psaní dějin se Michel de Certeau zabývá vztahem mezi dějinami a psaním. Upozorňuje, že již pojem historiografie, tedy česky dějepis, je vnitřně protikladný, protože spojuje skutečnost a její vylíčení. Západní historiografie se již více než čtyři sta let vyznačuje ostrým předělem mezi minulostí a současností. Minulost se stala tématem, které se vymezí, uspořádá a protřídí z pohledu dneška, takže dějepisec vlastně píše dějiny v obou smyslech slova. Michel de Certeau ve svém originálním textu odmítajícím chronologický postup charakterizuje, jaké kroky k tomu vedou - vytvoření předmětu popisu, domněle lineární časové uspořádání, umělé dělení na jednotlivé epochy a zrežírování příběhu.

Publikace Psychické deprivace v dětství J. Langmeiera a Z. Matějčka zaznamenala již po svém prvním vydání v r. 1963 značný ohlas. Průlomová práce, ve které autoři citují díla západních expertů i výsledky z vlastní praxe s ohroženými dětmi, popisuje pojem psychické deprivace u dětí v ústavní péči a nepříznivých rodinných poměrech. Metodologicky důkladné dílo se nezastavuje u odborného posouzení problému, ale klade do popředí zájmy dítěte a humanistický přístup.

Osobní rozvoj cestou partnerského vztahu. Nic nestimuluje osobnostní rozvoj člověka silněji jako konstruktivní vztah lásky k druhému člověku. Stejně tak nic neochromuje osobnostní rozvoj tak, jako destruktivní vztah.

Měření v psychologii. V psychologii, ale i pedagogice a dalších příbuzných oborech se často používají výkonové a znalostní testy, osobnostní nebo postojové dotazníky. Tyto metody jsou vytvářeny na základě teorií a postupů vycházejících z metodologie, statistické analýzy dat a poznatků jednotlivých psychologických oborů a společně tvoří psychologický obor zvaný psychometrika, psychometrie nebo teorie testů. Kniha se zabývá hlavními teoretickými přístupy k měření v psychologii, jakými jsou tzv. klasická teorie testů, teorie odpovědi na položku, teorie zobecnitelnosti atd. Jsou v ní vysvětleny hlavní principy těchto přístupů, srovnány jejich výhody a nevýhody a popsány praktické postupy, které se používají při konstrukci a ověřování vlastností psychodiagnostických metod. Kniha poslouží všem, kteří z výzkumných, praktických či studijních důvodů vytvářejí testy ve společenských vědách.

Odtajněné archivy vypovídají o zlomových momentech „studené války“. Studená válka charaktrizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloku, střídaly s relativně klidnými roky, kdy čas konfrontace vystřídalo "détente". Publikace Horké krize studené války je věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize v letech 1948-1949 souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova horkou korejskou válku a suezská krize v roce 1956 souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla Karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy svojí raketo-jadernou přítomností na Kubě. Vedle těchto krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Nálevkova publikace je z velké části založena na odtajněných pramenech ze sovětských a severoamerických archivů a navazuje na jeho předchozí publikace Studená válka a Karibská krize.

This volume aims at an analysis of security perspectives on the Western Balkan countries which reflects military, political and societal, economic and environmental security issues. The first chapter, written by Richard Stojar from University of Defence details military security threats. The second chapter is written by Miroslav Mareš, a security expert from FSS MU, and reflects political-societal issues in the region. The third chapter was authored by Věra Stojarová, who also lectures at FSS MU and deals with economic security. The final chapter was written by Srdjan Prtina and focuses on environmental issues.

Učebnice představuje systematický výklad základních pojmů oboru sociální politika, geneze sociálních institucí a nástrojů, modelů a sociálních systémů v Evropě, teorií sociálního státu, teorií cílů a metod jejich formulace, objektů a předmětů sociální politiky, teorií sociálních událostí a metod jejich identifikace, teorií nástrojů, organizace sociálních systémů, financování. Poslední část je věnována přípravě a realizaci reforem sociálních systémů. Text je určen pro studenty magisterského studia sociální politiky a sociální práce, doktorandy těchto oborů, odbornou veřejnost.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se dočkaly řady přívlastků, jako např. přelomové či překvapivé. Jejich výsledky jsou označovány jako nečekané a revoluční, odrážející jasný vzkaz veřejnosti politické elitě. Publikace Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 se snaží volební proces analyzovat v co největší možné šíři. Knihu lze rozdělit do tří pomyslných oddílů. První se věnuje okolnostem, jež volbám předcházely: vývoji politických stran a stranického systému ve volebním období 2006-2010 a otázce neuskutečněných předčasných voleb 2009. Ve druhém oddílu se nacházejí texty věnované samotným volbám 2010: otázce volebních programů, volební kampani jednotlivých stran, roli médií v kampani, volebním průzkumům, využití preferenčních hlasů, vlivu osobnosti kandidáta na rozhodování voličů a volební geografii, tedy územnímu rozložení volebních výsledků. Poslední oddíl je reprezentován jedinou kapitolou, která se zabývá možnostmi eventuálního volebního inženýrství aplikovaného na volby 2010.

Úvěrová krize 2008 a co dál. Úspěšný finančník a známý mecenáš předkládá nový pohled na fungování finančních trhů.

Ačkoliv o různých etapách filosofie a o filosofických školách vycházejí stále nové studie, vývoj myšlení v Byzantské říši, dědičce Říma a antických tradic, jež existovala více než tisíc let a dominovala kulturnímu vývoji evropského středověku, zůstává stranou. Publikace Úvod do byzantské filosofie je vůbec prvním komplexním pokusem o uchopení tohoto tématu u nás. Důkladnému rozboru jsou podrobeny vazby byzantské filosofie nejen na předchozí období, ale zvláště na určující dobová theologická východiska. Polemický charakter práce si klade za cíl nové zhodnocení, promyšlení, a především problematizaci ustálených paradigmat. Kniha rovněž obsahuje studii M. Řoutila Na východ od Antiochie. Řecké myšlení za hranicemi Byzance, 2.–8. století. Syrská tradice, jež se věnuje translaci antické a raně byzantské učenosti do aramejského prostředí Sýrie a Mezopotámie.

Studie k pojetí víceúrovňového volebního prostoru. Utváření nové politologické perspektivy výzkumu prostorově-institucionálních aspektů volebního chování a stranické soutěže ve víceúrovňových uspořádáních, tj. v soustavách s více než jednou úrovní vládnutí a reprezentace, představuje v soudobé politologii výzvu mimořádného významu. Tato kniha představuje originální příspěvek české provenience ke studiu více­úrovňového volebního chování a stranicko-volební soutěže v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku, a to k takovému druhu studia, jež respektuje prostorovou členitost politických systémů a snaží se brát patřičně v úvahu jak horizontální (vnitroúrovňové), tak vertikální (meziúrovňové) vazby a rysy volebních a stranických fenoménů a procesů. Na rozdíl od tradičního rigidního úhlu pohledu, v jehož rámci nebylo možné představit si víceúrovňové systémy jinak než jako přísně hierarchická, stupňovitá uspořádání, vycházejí autoři z otevřeného pojetí komplexů volebních úrovní, umožňujícího nový pohled na vazby a interakce volebních i stranických procesů a jevů.

Publikace charakterizuje základní problémy zhodnocování a ovlivňování volného času dětí a mládeže, reflektuje současný stav i předpokládaný vývoj. Charakterizuje podmínky i požadavky, obsah a formy pedagogického ovlivňování volného času, neopomíjí ani psychologické aspekty výchovy ve volném čase. Zabývá se specifiky institucí nabízejících dětem a mládeži volnočasové aktivity. Zvláštní část věnuje osobnosti pedagoga a jeho odborné přípravě. V závěru knihy jsou připomenuty základní právní předpisy, které se vztahují k organizování volnočasových aktivit, zejména k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví účastníků.

Evropská i světová politika jsou charakteristické neustále probíhajícím střetem myšlenek. Ten se projevuje v soutěži různých principů, na jejichž základě chtějí politikové uspořádat společnost a ospravedlnit své vládnutí. (...) Mistrem v jejich produkci je evropská levice, která tak činí již desítky let. (...) Pro politika je nejdůležitější, jak se rozhodne při jednotlivých hlasováních. Pokud chce držet konzistentní názorovou linii, musí se dříve nebo později vypořádat se všemi klíčovými principy dnešní debaty a zaujmout k nim stanovisko. Právě proto jsem sepsal tuto knihu.( z úvodního slova autora)

Sborník z konference o analogii ve filosofii a teologii v historické perspektivě, která se konala roku 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Kniha představuje v mnoha ohledech hraniční téma: úvahy týkající se jazyka a jeho fungování zcela přirozeně přecházejí v přemýšlení o povaze reality jako takové. Vzájemné podobnosti a obdoba objektů, vlastností, vztahů a struktur se zdají být všudypřítomným prvkem mnohotvaré skutečnosti, kterou se snažíme zachytit, vyjádřit i přetvářet v řeči. Není tedy překvapivé, že analogie jako fenomén jazyka, empirické i trans-empirické skutečnosti tvoří od počátku myšlení důležitý námět úvah filosofie jazyka a logické sémantiky, metafyziky i teologie. Publikace bezpochyby osloví čtenáře se zájmem o filosofii, teologii, logiku, historii nebo jazykovědu.

Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Historické události nemají význam pouze v době, kdy se dějí. Neméně důležitá, mnoh­dy i důležitější, je jejich následná interpretace, recepce a snad i (de)mytizace. Příkladem mohou být československé události let 1945 a 1946: první vlna znárodňování a polosvobodné volby, které v českých zemích skončily výsledkem v tehdejší i dnešní Evropě nevídaným – dvěma pětinami hlasů komunistické straně. Šlo o významné, i když ne první kroky v postupném budování pretotalitního charakteru tehdejšího Československa.

Kulturální studia jsou mladým oborem především mediálních studií. Vycházejí z neomarxistických zdrojů a z literární kritiky meziválečné Frankfurtské školy, která se jako první kulturní disciplína začala systematicky věnovat "druhořadému" kulturnímu průmyslu. Přehledný slovník mapuje nejen kulturální studia, ale také obory, které k nim mají velmi blízký vztah: Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer, Habermas), postmoderní proud filozofie (Lyotard, Derrida) a sémiotika (Barthes, Eco). Slovník obsahuje na 200 hesel, která shrnují základní koncepty a teorie oboru, charakterizují klíčové osobnosti (Williams, Hall, Hoggart a další) a popisují kulturní obsahy a žánry, kterými si tato disciplína zabývá (seriálové narace, mýdlové opery, romance). Slovník má mnoho přesahů do dalších příbuzných věd (postmoderní filozofie, sémiotiky, pop-kultury, post-feminismu).

Sborník Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dějiny umění - historie IV.

V poslední době se často setkáváme s pojmem emoční inteligence. Jde o schopnost prožívat a vyjadřovat emoce, porozumět jim, regulovat je a chápat emoce druhých. Emoce jsou součástí každodenního života dětí, hrají tedy významnou úlohu i ve škole. Učitel, který dětem pomáhá zvládat emoční problémy, přispívá k odstraňování aktuálních výchovných problémů i k úspěšnému řešení životních potíží, které na jeho žáky v budoucnosti čekají. Kniha poskytuje základní poznatky potřebné pro pochopení problematiky emocí a nabízí pohled na to, co lze s emočními problémy v životě školáka dělat. Pomůže učitelům a rodičům i praktickými radami (příklady relaxačních postupů aj.), přičemž není pouhou sbírkou "receptů", ale komentovaným průvodcem, který zároveň upozorňuje i na možná úskalí. Obsahuje řadu podnětných kazuistik, v nichž jsou naznačeny možnosti řešení emočních obtíží školáků.

Eseje - komentáře - diskuse. Kniha nabízí obsáhlou diskusi o náboženství v Evropě. Padesát českých historiků, politologů, sociologů, filosofů, teologů a dalších odborníků komentuje osm esejů renomovaných zahraničních autorů, věnovaných evropské náboženské, geografické a politické identitě (Brague, Diner), příčinám, formám a důsledkům sekularizace (Casanova, Gellner), vztahu náboženství a politiky (Maier, Walzer), a konečně také tomu, co v oblasti religiozity a nábožensky motivované morálky odlišuje Evropu a Spojené státy americké (Martin, Weigel).

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Tvrdá náboženská perzekuce vládnoucí v českých zemích v době od Bílé hory až do tolerančního patentu donutila statisíce lidí k odchodu do exilu. Čeští exulanti se uchylovali ponejvíce do sousedních zemí Lužice, Saska, Polska, Slezska, Uher, později i do vzdálenějšího Braniborska. Dějiny české náboženské emigrace jsou velmi složitou a členitou otázkou. Předložená kniha podává nenáročnou populární formou jejich stručný, avšak fundovaný přehled. V současné době se křesťanské církve snaží o přehodnocení své společné minulosti a v Evropě jsou živě diskutována témata průchodnosti hranic a poskytování azylu. Podněty k zpracování novodobých problémů jsou hledány i v historii. I tato knížka může vést k důkladnějšímu zamyšlení nad minulostí a přítomností.

Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu.

Fotografický projekt dokumentující život a poslání českých misií ve světě je vynikajícím, humanisticky orientovaným dílem celosvětového významu. Kniha je završením několikaleté práce, za kterou autoři získali řadu prestižních ocenění.

Hlavním cílem sborníku „Cesta České republiky do Evropské unie“ je reflexe historického fenoménu, který má již ustálený název „návrat do Evropy“. Práce vychází v době, kdy si připomínáme patnácté výročí přelomového roku 1989. Autoři tohoto sborníku pocházejí z akademické, politické a diplomatické sféry. Nachází se zde příspěvek bývalého ministra české vlády, příspěvek dlouholetého velvyslance České republiky při Evropských společenstvích, ale také příspěvky z pera mladé generace českých politologů, historiků, právníků a ekonomů. Ambicí nebylo podat akademicky neutrální analýzu a hodnocení našeho „návratu do Evropy“, ale spíše přinést dnešní pohled na tyto události ze strany těch, kteří se v České republice politicky hlásí k pravému středu a k eurorealistickému pohledu na evropskou integraci.

Autorkou třiceti vzpomínkových črt rozdělených do deseti tematických okruhů, od každého jen „třikrát a dost“, je přední česká psychoterapeutka a klinická psycholožka, žena známého evangelického kazatele, jemuž je knížka také dedikována. Sepsala je po vlastní dlouhodobé hospitalizaci, kdy se člověk chtě i nechtě proplétá vlastní minulostí. Hodně místa v nich věnovala svým pacientům a jejich společnému zápasu o vykročení z bludného kruhu duševního onemocnění. Vzpomínání na jejich osudy je leckdy poznamenáno smutkem, ale spolu s autorkou v něm čtenář najde mnoho potěšujícího, totiž smysluplnost lidského setkání, jež zakládá naději, že zlo v nejrůznějších podobách bude jednou přemoženo. Ne náhodou uzavírá knížku autorčina „Óda na radost“.

Manýrismus v literatuře. Dá se říci, že Hildebrand je jediným mužem předmodernistické generace, jehož impuls byl nejen uznáván, ale nadále skutečně kultivován generací novou. Souvisí to patrně s tím, že Hildebrand svůj názor formuloval na poměrně malém rozsahu (na rozdíl od akademických teoretiků typu Lippse), v jasné návaznosti na aplikaci (jakožto praktik). Na aktuálnosti pak dílo neztratilo pro svůj protiimitativní názor formulovaný sice obtížně, avšak přesto radikálně a konsekventně.

Sborník příspěvků sekce církevních dějin na 8. sjezdu českých historiků v Hradci Králové 10.-12 září. Autoři rekapitulují vývoj disciplíny v posledních desetiletích, hodnotí dosavadní literaturu a vytyčují badatelské úkoly v nejbližší budoucnosti. Přispěvatelé: Zdeňka Hledíková, Libor Jan, František Holeček, Václav Bartůšek, Jaroslav Šebek, Vácslav Babička, Jiří Hanuš, Rudolf Vévoda, Ondřej Bastl, Miloš Kouřil, Jan Stříbrný.