Spoločenské vedy

Poutavě zpracované literární dílo předního anglického historika líčí osudy první generace jezuitů. Kromě věcně klidného pohledu na takzvané vládnoucí dvory doby jsou cenné autorovy pasáže o zámořských misionářích (např. o jejich půtkách s lidojedy).

Úvod do fenomenologie vnímání. Jeden z nejvýznamnějších současných francouzských fenomenologů, se v tomto díle pokouší vypracovat svébytnou teorii vnímání, která se sice co do svého východiska inspiruje husserlovskou fenomenologií, ale zároveň implikuje i důslednou kritiku některých jejich základních tezí. Vnímající subjekt, jak se ho Barbaras snaží ustavit, takto přestává být nezainteresovanou instancí či transcendentalním egem a jeho vztah ke světu se odehrává na bázi touhy. Při budování této koncepce se Barbaras kromě Husserla inspiruje zejména K. Goldsteinem, E. Strausem a H. Bergsonem.

Kniha Jiřího Hanuše s názvem Tradice českého katolicismu ve 20. století analyzuje politický a kulturní fenomén v jeho různých dimenzích a proměnách. Pokouší se vystihnout pozici české náboženské situace v rámci evropského sekularizačního procesu, popisuje klíčové tradice a charakteristické rysy katolicismu v Čechách a na Moravě včetně jejich paradoxů, připomíná komunistické experimenty se založením „kontratradic“, zmiňuje paradigmatickou změnu v katolickém intelektuálním prostředí v souvislosti s koncilními událostmi 60. let, popisuje svatováclavskou tradici a v neposlední řadě uvádí diskuse o tradicích a jejich významu v domácím i exilovém prostoru.Před čtenářem se otevírá pozoruhodný svět plný snah o nalezení kulturní identity a svět zápasů o uplatnění evangelia ve společenské sféře. Vzhledem k tomu, že český katolicismus ve 20. století zformovala celá řada pozoruhodných osobností, za jisté doplnění této práce může být považován Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, který vychází paralelně s touto publikací péčí CDK.

Systematický a historický výklad základních témat Husserlovy filosofie v jejím vývoji od problémů matematiky, logiky a teorie vědy k problémům vnímání, konstituce smyslu, jazyka a světa našeho života. Kniha zohledňuje dosud nevydané Husserlovy rukopisy a odráží stav nejnovějšího Husserlovského bádání. Její autoři patří mezi přední světové znalce Husserlova díla.

Provokativní interpretace ignaciánského odkazu duchovních dějin a exercicií. Autor se dále podnětně pokouší o analýzu psychologického pozadí osobností Descarta, Hegela a existenciální filosofie.

Kniha přináší poutavé statě o roli mýtu v pohanské i křesťanské antice (R. Dostálová, M. Pardyová, L. Chvátal, M. Šedina, M. Havrda, J. Šubrt, V. Němec), o literárním a filosofickém zpracování antické mytologické látky ve středověku (K. Smolak, L. Karfíková, A. Vidmanová, W. Engelbrecht), o podivuhodné návaznosti renesančního myšlení na křesťanský starověk ve způsobu interpretace mýtů (T. Nejeschleba, Filip Karfík), o raně novověkém pohledu na antické bohy (J. Engelbrechtová, J. Bouzek), o mýtu jako nástroji manýristického ztvárnění politické reality (J. Bažant, M. Štědroň) a dalších aspektech druhého života antického mýtu v novější době (D. Kšicová, M. Franková, I. Pospíšil, J. Kudrnáč).

Dvanáctá kniha shrnuje základní poznatky starověkých a raně středověkých přírodovědců o čtvernožcích, plazech, rybách, ptácích a hmyzu.Přeložila a poznámkami opatřila J. Fuksová, úvodní studii napsala J. Nechutová.

Českému čtenáři se konečně dostává do rukou překlad jedné z nejcitovanějších a nejvýznamnějších prací společenských věd dvacátého století – Winchova Idea sociální vědy. Tato rozsahem nevelká, přesto však nesmírně cenná kniha vyšla poprvé v roce 1958 pod názvem The Idea of a Social Science.Její autor, výrazný anglický poválečný filosof Peter Winch, v ní na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, Vilfredo Pareto, Max Weber či Emile Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad.

Christophe Charle (1951), profesor soudobé historie na pařížské univerzitě a na Ústavu pro moderní a soudobou historii, patří k předním představitelům francouzské historiografie od druhé poloviny 80. let 20. století. V tradicích školy Annales se zabývá sociálními jevy, ale nikoli v duchu ekonomického determinismu, nýbrž v souvislosti se světem kultury.Ve svých pracích, které jsou inspirovány i sociologickými výzkumy, se zabývá především hledáním společenského pozadí kulturního dění, podmínkami, v nichž žijí umělci a intelektuálové, možnostmi uplatnění kulturních fenoménů ve společnosti i politickými tlaky, které podporují či omezují kulturní dění.Význam studií tohoto historika, který je oceňován v celé Evropě, spočívá též v zájmu o novodobé dějiny, na rozdíl od historiků prvních tří generací Annales, kteří se věnovali spíše dějinám středověkým. V novějším, nemarxistickém stylu Charle rozebírá společnost pomocí menších celků, sociálních skupin. Vedle obsáhlejších syntéz k novodobým dějinám Francie (např. publikace Sociální dějiny Francie devatenáctého století) mu největší věhlas přinesly jeho práce o evropských intelektuálech, o jejich existenčním zajištění, cestování, politické orientaci či podílu na společenských změnách.V knize Intelektuálové v Evropě 19. století napsané formou srovnávací monografie, která se dočkala již dvou vydání, rekonstruoval dějiny intelektuálního života, přičemž se neomezil na západoevropské reálie, ale pokusil se proniknout i do světa střední Evropy.Čtenáře v ní může zaujmout originální typologie intelektuálů, periodizace evropského intelektuálního života a charakteristika jednotlivých významných postav – od konzervativců po revolucionáře. Publikace představuje hluboký a pronikavý vhled do světa, který formuje i naši současnost. Vysvětluje příčiny i důsledky výjimečného postavení intelektuálů, které v evropské kultuře zaujímají již od dob osvícenství.

Podrobná studie německého historika filosofie o jezuitských filosofech, kteří komunikují s Galileo Galileim, Dedscartem či Leibnizem.Vědecky klidné pojednání odhaluje nasazení evropský jezuitských univerzit pro převratné změny v přírodních vědách.

Interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II.. Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání. Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi. Právě toto tvrzení může být považováno za výchozí výzkumnou otázku této publikace.Jejím hlavním cílem je zkoumat, do jaké míry odpovídají stanoviska současné katolické sociální nauky, zde reprezentovaná sociálními encyklikami papeže Jana Pavla II., aktuálnímu poznání příslušných vědních disciplín. V první části publikace zaměřené na rozbor sociálních encyklik z hlediska teologických a filosofických disciplín se na filosoficko-antropologické aspekty sociální nauky zaměřil filosof Pavel Floss.Z perspektivy moderní teologie analyzují dokumenty teologové Jiří Hoblík a Tim Noble: zatímco první z nich se zabývá sociální naukou z pohledu současné biblistiky, je Nobleho studie v rámci katolické systematické teologie zaměřena na komparaci teologických metod sociální nauky a teologie osvobození. Ekumenický rozměr přináší příspěvek Jindřicha Halamy, který rozebírá katolickou sociální nauku z hlediska protestantské teologie. Druhou část knihy, která je věnována interpretaci katolické sociální nauky z hlediska ekonomie a sociálních věd, otevírá studie ekonoma Lubomíra Mlčocha, který ukazuje vazby mezi sociální naukou a současnou ekonomickou vědou.Další z autorů, Albert-Peter Rethmann, je sice především teolog, ale jeho text je pokusem o analýzu církevních sociálních dokumentů ze sociologického hlediska, resp. oboru sociální práce. V rámci perspektivy politických věd analyzuje encykliky Pavel Pšeja z pohledu politologie, zatímco Petr Suchý konfrontuje texty Jana Pavla II. s poznatky oboru mezinárodní vztahy. Soubor sociálně-vědných analýz uzavírá studie Radima Kindla, který se z hlediska sociálně a humanitně orientované environmentalistiky zabývá ekologickými aspekty současné katolické sociální nauky.

Evropské myšlení 1848-1914. Elegantně napsaná kniha, která zkoumá dějiny evropského myšlení od revolucí roku 1848 do počátku první světové války. Autor nejprve ozřejmuje kulturní kontext poloviny 19. století, období, jež bylo svědkem zrození demokracií v mnoha evropských zemích a vzniku velkých moderních měst – Berlína, Paříže a Londýna.Poté se věnuje vlivu vědy a sociálního myšlení na evropský intelektuální život, počínaje novými fyzikálními teoriemi, přes myšlenky sociální evoluce a sociálního darwinismu, až k obavám ohledně modernity o osobní identity.Burrow si všímá nejen proměn v přírodních a sociálních vědách a ve filosofii, značná část výkladu se zaměřuje také na osobnosti umělecké sféry – spisovatele, básníky, malíře, dramatiky nebo skladatele. Tato syntetická práce je určena jak odborníků a studentům, tak širší veřejnosti. Publikace je skutečnou čtenářskou lahůdkou, což umocňuje autorův styl, v němž nechybí pověstný anglický smysl pro humor.

Teologický přístup. Studie s názvem Křesťanská víra a racionalita byla realizována autory, kteří se zabývají teologií a filosofií.Josef Dolista vyučuje na Zdravotně sociální fakultě a Tomáš Machula na teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Josef Dolista předkládá studii více teologicky orientovanou, Tomáš Machula klade větší důraz na filosofickou reflexi.

Studie seznamující veřejnost se současnou filosoficko-teologickou problematikou lidské osobnosti. Cílem je vyhmátnout pokud možno v precizních pojmech podstatu lidského duševna a současně se pokusit o systematickou rekonstrukci jeho vzniku a dalších osudů, včetně perspektivy jeho vrcholného napětí v definitivním stavu lidské existence.

Práce Roberta Turcana, profesora na pařížské Sorbonně, zaplňuje bílé místo na mapě odborných publikací zabývajících se náboženstvími antiky. Mithraismus, mysterijní náboženství původem z Východu, měl v časech římské říše řadu příznivců, zejména mezi příslušníky armády. Kniha se soustředí zejména na vývoj ústřední postavy mithraismu od védského Mitry po římského Mithru a vyčerpávajícím způsobem informuje o jeho kultu. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány šíření mithraismu v antickém světě, ikonografii tohoto náboženského směru, hierarchii stupňů zasvěcení, učení, ale i zániku mithraismu. Na základě autorových srovnávacích studií můžeme sledovat vývoj mithraismu na pozadí dalších antických mystérií a náboženských kultů. Monografii jistě uvítají jak odborníci, tak zájemci z řad širší veřejnosti, pro které může být rozšířením kapitoly věnované Mithrovi v úspěšné publikaci Antická mystéria R. Hoška a R. Dostálové vydané rovněž nakladatelstvím Vyšehrad.

Aktuální téma, o kterém filosof Schopenhauer říká, že zajímá polovinu lidstva všech kultur. Populárním, bystrým a vtipným způsobem - ve veliké paletě informací - shrnuje ruský myslitel Losskij vážné, zároveň však i nejbizarnější důvody "pro" a "proti".

Studijní texty ze spirituální teologie II.. Soubor příspěvků na téma "personalismus" v současné teologické reflexi. K interpretaci těchto tří blízkých, a zároveň odlišných pojmů, jsou připojeny komentáře klasických autorů (Boethius, Tertulián aj.).

Sborník příspěvků z platónského symposia /20.10. - 21.10.2000/. Sborník textů z 2. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 20.–21. 10. 2000.

Francouzský filozof a sociolog Émile Durkheim vydal své stěžejní dílo De la division du travail social v roce 1893. Českému čtenáři se tato kniha dostává do rukou až nyní – po více než 110 letech – a přece má stále co nabídnout a je vyhledávaným a neopomenutelným pramenem pro všechny, kteří se touží seznámit s funkcí a strukturou moderní společnosti.Durkheimova Společenská dělba práce je beze vší pochybnosti nejen klasickým sociologickým dílem, ale zároveň i jedním z dosud diskutovaných a stále živých pramenů moderních společenských věd.

Přední britští autoři v přehledné příručce ukazují, k čemu supervize slouží, co od ní může ten, kdo je supervidován, a jak se stát dobrým supervizorem.

Kniha uvádí do systému Leibnizovy filosofie.

Cílem studie je systematicky představit Ricoeurovo pojetí symbolu a ukázat význam symbolu pro filosofii, který autor vyjadřuje větou „symbol dává myslet“. Ricoeur nepřipouští možnost „filosofie bez předpokladů“ a východisko své filosofie nachází v symbolu, který dále má schopnost prostředkovat sebeporozumění subjektu.

Studie o dobrotě Boha, svobodě člověka a o původu zla. Klasické dílo německého filosofa Leibniza je obhajobou myšlenky, že náš svět je nejlepší ze všech možných světů, proti mínění P. Bayla a jiných, že existence zla na světě je neslučitelná s pojmem Boží dobroty.

Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.

Stati k filosofické problematice umění.

Sborník k sedmdesátinám Karla Skalického. Z obsahu:

Studijní texty ze spirituální teologie I.. Lze vyslovit ve spirituální teologii nějaký axiom?Můžeme duchovní život shrnout do obecných pouček, anebo jde duchovní život každého člověka vlastní cestou, bez ohledu třeba na společnou zkušenost lidských dějin?Vše záleží na pochopení vzniku slova axiom. V této studii předkládáme několik ukázek z děl autorit, které se k "axiomů" vyslovují (Haas, Rupnik, hesla z Dictionnaire de spiritualité aj.)

Goldingova kniha Cesty k abstraktnímu umění přináší osobitý uměleckohistorický pohled na dílo stěžejních postav evropského i amerického abstraktního umění 20. století. Novátoři Piet Mondrian, Kazimir Malevič a Vasilij Kandinskij otevřeli abstrakci cestu v prvních desetiletích minulého století a později, ve čtyřicátých a padesátých letech, ji američtí umělci Jackson Pollock, Barnett Newman, Mark Rothko a Clyfford Still obdařili novým významem.

Publikace navazuje na úspěšnou knihu Základy klinické psychologie a představuje jednotlivé speciální okruhy a oblasti, jimž potřebuje klinicky pracující psycholog (poradce, speciální pedagog) rozumět.Je doplněna řadou případových studií, profilů různých klinických pracovišť i portrétů našich předních odborníků, což umožňuje čtenáři vytvořit si živý a plastický obraz forem práce, které se dnes u nás v klinické oblasti uplatňují. Probíraná témata zahrnují mj. neuropsychologii, psychopatologii, psychosomatiku a psychologii nemoci, spirituální a sociální pomezí (sociopatologie), formy terapie (krizová intervence, biologická terapie, ošetřovatelství, psychoterapie, resocializace, poradenství) aj.

Svazek obsahuje Patočkovu nevydanou monografii o Komenském a náčrty nepublikovaných komeniologických studií.

Publikace není pouze informací o základech systematické pneumatologie, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale chce také přivádět čtenáře k meditaci Božích tajemství.Největší prostor je věnován biblickým základům a východiskům pneumatologie, celkem sedm kapitol. Další tři kapitoly se zabývají problematikou prvních dvou ekumenických koncilů, trinitární teologií sv. Augustina a otázkou vycházení Ducha Svatého.Závěrečné kapitoly se zaměřují na františkánskou pneumatologii, jak ji nacházíme ve spisech sv. Františka z Assisi, sv. Antonína z Padovy a sv. Bonaventury z Bagnoregia. Vyšlo se souhlasem vyšších řeholních představených.

Komentář k Husserlovu Původu geometrie. Podrobný rozbor uvedené Husserlovy pozdní úvahy je věnován především problémům smyslu, různých stupňů ideality a teleologie historického rozumu. Derrida překvapivě vystupuje jako obhájce některých Husserlových základních tezí proti kritice vznesené W. Biemelem či M. Merleau-Pontym. Přeložil a poznámkami opatřil Martin Pokorný.

Sonda do české duchovní tradice od předhusitské éry do konce 18. století. Autor analýzou textů a duchovních proudů sleduje první impulsy a podněty k problematice lidských práv.

Historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké. Spojené státy americké vznikly v průběhu nemnoha let na konci osmnáctého století nejen jako samostatný stát, ale také jako svébytný národ. Zatímco v Evropě se na národní totožnost pohlíželo jako na cosi daného, co bylo jen třeba objevit a posílit, Američané sami sebe jako národ aktivně a uvědoměle budovali a historie spolu s vědou sehrávaly v tomto úsilí ústřední roli. Tři historičky přednášející na prestižních amerických univerzitách se ve svém pojednání zabývají dějinami dějin Ameriky, nejstaršími popisy slavných revolučních dějů počínaje a současnými útoky na historickou tradici ze strany postmodernismu či feminismu konče.Amerika však není žádným světem za zrcadlem: od počátku bylo její formování utvářeno vědeckým i filosofickým myšlením Evropy a tento vztah brzy začal být reciproční. Už Alexis de Tocqueville dobře věděl, že studiem Ameriky se o sobě Evropané dozvídají mnohé, co by jim jinak zůstávalo skryto.Jak říkat pravdu o dějinách je v tomto smyslu dílem mimořádně podnětným: americké dědictví je velmi konkrétně také dědictvím naším, a to historicky i filosoficky.

Rozhovory o moravském katolicismu ve 20. století. Hovořit o moravském katolicismu ve 20. století s badateli i pamětníky znamená prožít významná a často neopakovatelná setkání. Znamená to nejen navázat kontakt s fenoménem, plným tvořivé síly, s teologickými, literárními, organizačními a uměleckými výkony, nýbrž i setkat se s osudy prostých či vzdělaných lidí, kteří se pokoušeli razit nové cesty pro své církevní společenství a pro celou společnost, nebo se naopak pokoušeli čelit tomu, co považovali v celospolečenském vývoji za obzvláště nebezpečné.I proto je nejvíce místa v této publikaci věnováno těm, kteří trpěli pod tíhou ateistického komunistického režimu, jehož hlavní taktikou bylo křesťanství, a to především římskokatolické, vnitřně rozštěpit a postupně zcela zlikvidovat. Autor publikace, historik Jiří Hanuš, chtěl jejím názvem Mezi tradicí a reformou vystihnout jeden z podstatných rysů moravského katolicismu v moderní době a přispět k diskusi nad jeho významem v současnosti.Oslovení badatelé a pamětníci: PAVEL MAREK, MOJMÍR TRÁVNÍČEK, LUDVÍK STEHLÍK, FRANTIŠEK KUNETKA, ANTONÍN PROCHÁZKA, PAVEL ŠVANDA, JAN ŠIMSA, KAREL RECHLÍK, RADOMÍR MALÝ, JOSEF PETR ONDOK, CYRIL MARTINEK, JOSEF KAMAN, MARTA MUNZAROVÁ

Studijní texty z pastorální teologie III.. Sbírka přednášek lékařů, psychologů a teologů na aktuální téma bioetiky: euthanasie…

Autor zpracoval a vytvořil dokumentaci o perzekuci a pronásledování sudetoněmeckých nebo v Sudetech působících kněží (650 kněží). V průběhu sedmi let trvajícího připojení sudetských oblastí k Německé říši postihlo potlačení svobody projevu, tisku a shromažďování i církev.Byla zahájena vyšetřování kvůli zneužití kazatelny, přestupkům proti zákonům o práci ku prospěchu Říše, poslouchání zahraničních vysílaček nebo státu nepřátelskému jednání proti vládě národního povstání. Následující krátké životní příběhy a životopisné údaje ukazují rozměr církevního boje v Sudetech.

Tato kniha spolu s se spisem O lidské svobodě představuje významný dokument k tzv. střední fázi Schellingova myšlenkového vývoje. Svou programovou koncepcí filosofického mýtu formuje tento spis nový typ idealistické filosofie.

Pojem "živého" ve filosofickém myšlení, a to především u Kanta a jeho antických předchůdců.

Nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciace. Lidská práva jsou dnes rozšířena v celém světě jako nárok a požadavek, bývají však různě interpretována. Různé koncepce a náhledy na problémy lidských práv nejsou navíc spjaty pouze s rozdílnými politickými konstelacemi, ale také s odlišným kulturním a náboženským viděním světa.Profesor politologie a historie Hans Maier, znalec dějin západní ideje lidských práv i současných problémů, vyprovokoval v Evropě svými knihami a texty diskusi, která se prostřednictvím Centra pro studium demokracie a kultury přenesla i do českého prostředí.Předložená publikace zachycuje část této domácí diskuse, především příspěvky, které zazněly na konferenci, již pořádalo CDK ve spolupráci s Fakultou sociálních studií MU za účasti profesora Maiera na jaře 2001. Autoři příspěvků se pokusili zhodnotit nárok na univerzalitu lidských práv a složitost jejich uplatňování v současném světě na základě politologických, právních a kulturních analýz a souvislostí.Publikace potěší všechny, kdo se zajímají o otázky osudu „západních“ idejí, které představují nejen určitý standard naší civilizace, ale též provokaci pro všechny ostatní světové kulturní a náboženské systémy.Autoři: Hans Maier, Vladimír Albrecht, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Jan Holzer, Ivo Pospíšil, Pavel Švanda, Eliška Wagnerová