Spoločenské vedy

Svazek 6. Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu.

Svazek XV. Latinsko-české vydání Augustinova raného spisu, který se pokouší ukázat, že má-li individuální duše racionální strukturu a zahrnuje-li neproměnné obsahy, pak je nesmrtelná. Překlad, úvod a poznámky L. Karfíková.

Svazek XIV. Řecko-české vydání spisu, který představuje Řehořovu antropologii čerpající z antických, biblických i starokřesťanských zdrojů.

Patří k významným a také kontroverzním právním a politickým myslitelům 20. století. Jedněmi je považován za „korunního právníka třetí říše“, pro druhé je klasikem politického myšlení srovnatelným s Machiavellim či Hobbesem. V době výmarské republiky patřil k zásadním kritikům parlamentní demokracie a také zastáncům decisionismu a k teoretikům novověkého suverénního státu. Ve svém myšlení, jež má kořeny v katolické víře, se zaměřil na otázku moci, násilí či nastolení práva. Jasně a rétoricky brilantně formuloval pojmy jako výjimečný stav, diktatura, suverenita, ale také politická theologie, legalita a legitimita či přítel a nepřítel.

Jak je sebral, sepasl a notami vybavil Josef Horák. Josef Horák (1883 -1968) učitel a řídící učitel na školách v Jablonci nad Jizerou, Kruhu u Jilemnice a v Martinicích. Byl zakladatelem a sbormistrem Pěveckého sdružení učitelů krkonošských, zároveň také amatérským regionálním etnografem, především sběratelem lidových koled, osvětovým pracovníkem a spisovatelem.Vydání se dočkaly Krkonošské koledy a Vánoční povídání o koledách z Podkrkonoší a příručka Občanská výchova. V rukopise zůstalo šest knížek povídek a postřehů z hor i "kraje" a vzpomínkový sborník Rožd'alovice na přelomu století. V rodných Rožďalovicích, kam se vrátil na penzi, založil a dirigoval pěvecký sbor a dal podnět ke vzniku tamního muzea.

O životě, islámu a křesťanské víře. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují.Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.Rozhovor s prof. Bártou vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic.

27 filosofických disputací. Rámec "totalitní hospody" autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost. Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít radost z poznávání.Prorežimní vědec-technokrat, samorostlý myslitel topič, farář bez státního souhlasu a starý zahradník zde diskutují o povaze reality, smyslu vědy, buddhistické nirváně, středověké vizi vesmíru, duchovním životě rostlin a o řadě dalších pozoruhodných věcí.I sem, do světa hospody, však stále naléhavěji vstupuje vnější svět: cenzura, zákaz pobytu, Charta 77. Příběh hledání pravdy vrcholí a oba světy se nakonec prolnou. Co bude dál?

Výbor z textů velkého německého mystika 13. století s obsáhlou úvodní studií Jana Sokola. Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova ,,syrové„ podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů, které doplňují celkový rámec myšlenkového dědictví Mistra Eckharta.

Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán. Vždy jsme byli sami sobě zvěstovateli, a vždy i budeme. Vše, co jsme shromáždili a co ještě shromáždíme, to vše bude jen símě polí dosud nezoraných. My sami jsme pole i oráč, sběrač i sklizeň.“

Theatrum mundi - svět jako umělecké dílo. Ačkoli si s pojmem "baroko" každý vybaví nejspíš zámek ve Versailles a baziliku svatého Petra v Římě, toto uměleckohistorické období nabízí mnohem víc: velkoryse komponované knihovny, tajemné zahrady a parky, umělecký porcelán a iluzionistické malířství - to vše svědčí o jeho mnohovrstevnatosti a komplexitě. Tato kniha představuje cestu do světa minulosti, v němž lidé chápali svět jako velké divadlo, theatrum mundi. Vedle fundovaných textů je kniha výjimečná zpracováním fotografií. Objekty nejsou zachyceny jen tradičním způsobem celku a detailu, ale tzv. zoomovým principem, který umožňuje pozorovateli přiblížit i ty detaily, které nejsou ani při osobním kontaktu s dílem viditelné.

Žijící legenda světové medievistiky, francouzský historik Jacques Le Goff, připravil s týmem spolupracovníků působivou sbírku portrétů významných mužů a žen středověku. Králové a královny, světice a učenci, obchodníci a objevitelé, umělci a povstalci, kacíři a inkvizitoři předstupují před čtenáře představeni výstižnými a čtivými portréty, jejichž autory jsou více než čtyři desítky evropských historiků.Text a obraz mají v knize rovnocenné místo: obrazová příloha je skutečnou galerií, souborem jedinečných obrazových svědectví. Po čtyřech chronologicky zaměřených kapitolách následuje závěrečná, věnovaná imaginárním postavám, které sehrávaly v představivosti a životě středověkých lidí tak významnou úlohu: legendární král Artuš, víla Meluzína, papežka Jana či mýtický Kněz Jan se nacházejí v sousedství ztělesněného Dobra a Z la – Panny Marie a Satana.Důstojné zastoupení mají i postavy českého středověku: svatý Václav, svatý Vojtěch, císař Karel IV . a Jan Hus; přední český medievista (a žák J. Le Goffa) Martin Nejedlý je členem autorského kolektivu.Muži a ženy středověku představují důstojný, obrazový protipól k úspěšné Encyklopedii středověku. Potěší všechny, které uhranula barvitost, rozmanitost a tajemnost tisíciletého období, jež nazýváme středověkem.

Na výsledek psychoterapie má vliv nejen odbornost terapeuta, ale též jeho osobnost a životní zkušenost, které jsou velmi důležité pro interakci s klienty.Proto psychoterapeutka Michele Baldwinová, PhD. požádala své kolegy, psychology, psychiatry a sociální pracovníky, aby se s ní podělili o svůj pohled na využití sebe sama v práci s klienty. Kniha nepřináší jen obecné úvahy o tématu či vhled do historických a filosofických souvislostí, ale také případové studie terapeutů, kteří sami prodělali životní krizi a snaží se ji nyní využít ve své práci či konkrétní doporučení týkající se výcviku a průpravy budoucích profesionálů.Do knihy přispěli mimo další zajímavé autory i Carl R. Rogers a Virginia Satirová.

Základní dílo tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Jeho vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla Kniha mrtvých patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, "zakopaným" knihám, které nepronikly na veřejnost. Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do "zásvětí" - v "mezistavu", který následuje po fyzické smrti.Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození.Pro Evropany je ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu života ve starém Tibetu.

Židé ve středověku. Kniha přehledně rozebírá postavení židů v křesťanském a islámském světě z hlediska právního (srovnává islámské, křesťanské a pohanské římské právo), hospodářského a sociologického, kdy Cohen mj. vyvrací zažité stereotypy a mýty o "zlém křesťanství a hodném islámu".Závěrečnou kapitolu pak tvoří pojednání o mezináboženské polemice mezi židy, křesťany.

Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Kniha podává soupis a základní charakteristiku poutních míst katolických věřících na území českobudějovické diecéze. Pozornost je věnována nejen poutním kostelům a kaplím, ale také některým drobným sakrálním stavbám v krajině, jako křížovým cestám, kapličkám, Božím mukám a dalším objektům, které lze označit jako "místa zvláštní zbožnosti".Z hlediska uměleckohistorického jsou popisovány především milostné sochy a obrazy, které jsou nedílnou součástí poutních míst.V úvodních odstavcích hesel, charakterizujících obce, byly ponechány údaje o počtu obyvatel římskokatolického vyznání (uváděny ve zkrácené formě jako počet "katolíků" v procentech) z roku 2001, neboť tyto výsledky lze považovat za reprezentativnější než výsledky posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, kdy byla odpověď na otázku náboženského vyznání nepovinná. Tyto údaje nejsou zaznamenány u menších osad, které jsou součástí sousedních obcí.Ve vybraných lokalitách, v nichž se roku 1921 přihlásilo větší množství lidí k nově založené církvi československé, jsou uvedeny i tyto údaje, neboť dokreslují charakter obce. Počet obyvatel římskokatolického vyznání (zde zkráceně jako počet "katolíků") z předchozích sčítání, zvláště z roku 1921, je zachycen jen u měst a některých obcí, kde bylo pestřejší náboženské složení obyvatelstva. Podobně i národnost německá je uváděna jen ve vybraných případech, většinou jejího vyššího zastoupení. Německé názvy jsou důsledně citovány u těch obcí, které měly do roku 1945 většinu německého obyvatelstva.

Vznik matematické logiky je první revolucí v logice od dob Aristotelových. Úvodní část tvoří český překlad, druhou a třetí část doprovází faksimile prvního německého vydání (1879) – druhá část je dvojím překladem:do češtiny a do dnešní symboliky, třetí pak výkladem–přepisem do současného značení i jazyka. Překlad J. Fialy je doprovázen obsáhlým komentářem.

aneb Za co jsme bojovali. Kniha vznikla s cílem připomenout hrůznost komunistického režimu, který na desítky let zásadním způsobem ovlivnil životy občanů naší země. Nejtragičtěji zasáhl ty, kteří se jeho ideologii vzepřeli a rozhodli se bojovat za svobodu, demokracii a další hodnoty, které komunistický režim devastoval. Bojovníci za svobodu skončili v komunistických žalářích a pracovních táborech, mnozí z nich za svou vzpouru proti totalitě zaplatili životem.Přeživší političtí vězni z 50. let minulého století z brněnské pobočky Konfederace politických vězňů ČR se na začátku nového milénia rozhodli připomenout hodnoty, za které bojovali, na setkáních s občany a představiteli veřejného života. Tato setkání nazvaná „Fórum KPV ČR Brno“ se konala celkem čtyřikrát a každé mělo své motto. V roce 2004 to bylo téma „Sametová revoluce uvolnila prostor právu, ale nenaplnila spravedlnost“, v roce 2006 „Svoboda znamená odpovědnost a řád“, v roce 2007 „Státy se udržují těmi ideály, ze kterých se zrodily“ a v roce 2008 „Komunismus a nacismus, pohromy 20. století“.

Mosad: operace Eichmann je neobvykle napínavé vylíčení jedné z nejodvážnějších operací izraelské tajné služby – únosu Adolfa Eichmanna, bývalého vysokého funkcionáře nacistické říše, osobně zodpovědného za vyvraždění šesti milionů Židů, který se skrýval v Argentině.Čtenář podrobného popisu celé akce žasne, jak sebemenší neopatrnost nebo nepředvídaná maličkost může během okamžiku celou operaci zmařit. A přestože známe konečný výsledek, jde o velice napínavou hru o každý utajený krok, umocněný psychologií masového vraha a jeho přeživších obětí. Akce je vedena s dokonalým sebeovládáním všech „lovců“ a především jejich šéfa, Issera Harela (1912–2003), zakladatele Mosadu a autora této neobvykle realistické knihy. Kniha získala právem cenu Asociace amerických autorů detektivek, přestože není vymyšlená – názorně totiž ukazuje, v čem je podstata detektivního napětí.Největším překvapením je chování samotného Eichmanna, svědomitého úředníka a dobrého otce rodiny, odsouzeného k trestu smrti (paradoxně v zemi, která trest smrti neuznává) nakonec jakoby jen za působení v mašinérii odosobněného zla. Jak napsala H. Arendtová ve svém slavném díle Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, proces s Eichmannem poprvé v historii vyjevil totalitní přeměnu zla na jakousi banální zástupnou záležitost, zcela oddělenou od svědomí i osobního života.

děti a učitelé ČR k výročí slovanské misie na Moravu 863/2013. Přímluvy ke mši svaté na neděle a všední dny uvedených období církevního roku. Vyšlo s církevním schválením.

Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 3. aktualizované vydáníJedná se o jednu z prvních původních českých knih zaměřujících se na izraelsko-palestinský konflikt. Čtenáře jím v několika částech provede, objasní mu hlavní pojmy a fenomény počínaje stručnou historií arabsko-židovských vztahů před vznikem Izraele a rokem 2013 konče. Práce je určena nejen odborníkům a studentům, ale i všem ostatním, kteří se zajímají o blízkovýchodní problematiku.Marek Čejka energicky zaplňuje mezeru v oblasti původních studií o historii a současnosti Blízkého východu. Po desetiletích hluboké ideologické izolace od tamních reálií byl český čtenář v 90. letech odkázán převážně na překlady zahraničních prací.Čejkova kniha dává možnost seznámit se s vývojem a situací v Izraeli a na palestinských územích z pohledu nové generace odborníků, která zná místní poměry nejen zprostředkovaně, ale rovněž na základě své osobní zkušenosti, studia a vědeckého výzkumu přímo na místě. Jiří Schneider, diplomat a analytik, velvyslanec ČR v Izraeli v letech 1995–1998.Kniha Marka Čejky boří dva vzájemně se posilující mýty o izraelsko-palestinském konfliktu, které jsou v českém prostředí hodně rozšířené: ten první hovoří o „odvěkém sváru Židů a muslimů“ a druhý o „izraelsko-palestinském konfliktu jako ztělesnění střetu dvou civilizací – židovsko-křesťanské západní versus muslimské orientální“. Přestože autor uznává, že náboženské i civilizační odkazy hrají v blízkovýchodním sporu důležitou roli, jeho podstata spočívá v územním sporu dvou nacionalismů – židovského a arabského. Tuto tezi dokládá pečlivou prezentací důležitých faktů o konfliktu od jeho počátků na přelomu 19. a 20. století až do současnosti. Čejkova kniha by měla být povinnou četbou pro každého, kdo se chce zorientovat v jednom z nejhůře řešitelných konfliktů současnosti.Pavel Barša, Filozofická fakulta Karlovy univerzity a Ústav mezinárodních vztahů

Předložený výbor obsahuje šest Kantových studií k tématu osvícenství, politiky a filosofie dějin, jež jsou dokladem jeho intenzivního zájmu o společenské dění. Největším přínosem Kantových společensko-teoretických prací je však konkretizace jeho morální teorie. Ve svém stěžejním příspěvku k dějinám politické filosofie, ve spise K věčnému míru, předkládá Kant model mírového soužití mezi národy, které je dodnes aktuální.Ve spise O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi, vysvětluje Kant smysl a uskutečnitelnost své praktické filosofie založené na kategorickém imperativu. Soubor dále obsahuje statě Idea všeobecných dějin, recenzi Herderových Idejí k filosofii dějin lidstva, Domnělý počátek dějin lidstva, O domnělém právu z lásky k lidem lhát, Co je osvícenství? a uzavírá jej Konec všech věcí, v němž Kant převádí apokalyptický motiv na situaci, kdy by se křesťanství stalo pouhým souborem příkazů a přestalo být prodchnuto duchem laskavosti a lidského porozumění.

Přednáška, která se v originále jmenuje Die Zeit des Weltbildes, byla několikrát přednesena v letech 1935–1936 a uveřejněna ve sbírce textů vydané autorem v roce 1950 pod názvem Holzwege. Dodatek byl sepsán v roce 1956 a poprvé uveřejněn spolu s přednáškou v roce 1960.Studie promýšlí a problematizuje metafyzické pojetí jsoucna a pravdy prostupující všemi jevy, které charakterizují epochu novověku. Pro podrobnou analýzu si vybírá jeden z nich, totiž fenomén moderní vědy, výzkumu a techniky a podává jeho výklad, který je dodnes vysoce aktuální.

Intelektuální dějiny obrazoborectví. Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty).Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují?Proč filozofové nacházeli důvody k pohrdání řeckým uměním v době, kdy bylo na svém vrcholu?Proč byl biblický zákaz obrazů tak odlišně interpretován židy, muslimy a křesťany?Proč byl spor o obrazy tak ostrý v Byzanci, zatímco na Západě vznikaly světské i náboženské obrazy?Autor se věnuje vývoji filozofické logiky nepřátelské obrazu – od Platona k Malevičovi, přes Kalvína a Kanta k Hegelovi – a zkoumá, jak tyto myšlenkové proudy ovlivnily evropské umění. Své bádání zakončuje analýzou moderního abstraktního umění, které považuje za poslední výboj starého ikonoklasmu. Na obsáhlé a originální knize oceníme nejen erudici autora, ale i jeho přesvědčivý intelektuální přístup.

Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se řadí k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také například synagogám.Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v pověstech, krásné literatuře apod.

Prague Churches and Temples. Sakrální architektura zaujímá v tisícileté historii Prahy nezastupitelné místo a právem se řadí k nejvýznamnějším turistickým lákadlům. Kniha je však věnována nejen těm nejvýznamnějším pražským svatyním, ale i těm méně vyhledávaným, avšak o nic méně pozoruhodným, a vedle křesťanských kostelů také například synagogám. Texty poskytují uměleckohistorický přehled a uvádějí do dalších životů architektonických památek v pověstech, krásné literatuře apod.

Kniha vychází u příležitosti 1150. výročí příchodu „soluňských bratří“ na Velkou Moravu. //Známý český byzantolog se v této knize vrací k tématu, jímž se zabýval už před padesáti lety, aby s využitím nových vědeckých poznatků znovu vyprávěl příběh cyrilometodějské misie.Zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti. Autor dále ukazuje, jak osudy jejich misie souvisely nejen s bojem moravských vládců o nezávislost jejich státu na franské říši, ale i s velmocenským zápasem konstantinopolského patriarchátu a římské kurie o církevní jurisdikci nad územím někdejšího Illyrika, konkrétně nad nově christianizovaným Bulharskem.V neposlední řadě osvětluje původnost a jedinečnost kulturního díla Cyrila a Metoděje, zvláště vytvoření slovanského písemnictví a zavedení slovanského jazyka do liturgie. Vyzdvihuje přitom význam skutečnosti, že Slované žijící tehdy na našem území se stali prvním evropským národem, do jehož jazyka bylo přeloženo Písmo svaté – Bible. V závěru pak stručně nastíní, nakolik se tento jedinečný počin stal základem kulturního a duchovního života jižních a později i východních Slovanů a jakou roli cyrilometodějská tradice sehrála v různých historických etapách našich národních dějin. Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury ČR.

Zrození teologie spadá prakticky vjedno se zrozením křesťanství, protože se ukázalo být nutnou součástí hlásání a předávání víry. Šíření křesťanského poselství má dvojí podobu: hlásání evangelia těm, kteří ještě nevěří (kérygma: Sk 2, 14–36) a katecheze nově pokřtěných, kterou Skutky apoštolů nazývají „učení (didaché) apoštolů“ (Sk 2, 42; Sk 15, 35).I kérygma vyžaduje jisté rozlišování, které předpokládá předchozí promýšlení víry, výrazněji však tyto požadavky vystupují při katechezi, a ještě mnohem zřetelnější jsou na vyšší úrovni výuky (didascalia) – tam všude se objevuje potřeba toho typu prohloubení víry, kterým je teologická reflexe. List Židům (5, 11 – 6, 3) rozlišuje tyto dva stupně: „mléko“ pro začátečníky a „hutný pokrm“ dokonalé nauky.Obhajování víry v setkání s nevěřícími také vyžaduje přiměřenou reflexi. Sv. Pavel se nevěřícím Židům snaží ukázat, jak lze z Písma dovodit Ježíšovo božství (viz Sk 17, 1–4; 18, 5). Totéž činí i evangelisté, zvláště sv. Matouš, který s důrazem poukazuje na to, jak se v Ježíšově době naplnilo Písmo. Prvními teologickými díly křesťanských autorů jsou apologie (Aristides, Justin, Athenagoras a další), tj. „obhajoby“ tváří v tvář nejen římským pronásledovatelům, ale i okolnímu židovství a pohanství. „Apologetika“ byla znehodnocena excesy racionalistických apologetů, ale sama o sobě je stále aktuální součástí křesťanského myšlení a dnes se jí opět dostává zasloužené pozornosti.

Ve dvaadvaceti črtách z cest, které shrnul do svazku Italské hodiny, skládá moderní americký klasik Henry James ódu na milovanou Itálii se stejnou zevrubností, s jakou se v psychologických prózách zajímá o „dům lidské duše“. Zvláštní stav „mysli na toulkách“ ponouká autora zkoumat povahu civilizačního jevu zvaného turismus. Během čtyřicetiletého putování po zemi, jež zažila vzestup i pád nejslavnější starověké říše a zvedá se z popela jako znovusjednocený stát, neuniknou Jamesovu bystrozraku ani první excesy masového cestování v časech, kdy se na silnicích teprve začínaly ozývat klaksony automobilů a památková péče byla v plenkách.Čtenář užasne, nakolik jsou autorovy postřehy stále aktuální jak na nejnavštěvovanějších místech Itálie, tak v zákoutích daleko od hlučícího davu. Ale ať už se James trefuje do babylonského srocení na benátské laguně, ať si dobírá politické poměry odrážející se v ulicích věčného Říma, ať se kochá zaostalostí venkova nebo se koří tisícileté kráse Florencie, Sieny či Ravenny, poslouží milovníkovi Itálie jako zasvěcený průvodce nejvyšší třídy. Estetická vnímavost se v jeho osobitém náhledu snoubí s jiskrným nadhledem a tradicí anglosaského humoru, a tak výsledek této vášně k sladké Itálii zastiňuje cestopisy jeho nejtoulavějších amerických předchůdců: Marka Twaina a Hermana Melvilla.

Příspěvky kolektivní monografie spojuje z různých úhlů téma Velehradu: místa tvořivé síly cyrilometodějské tradice; místa setkání hojícího rány rozštěpení; cesty, jež putujícího přivádí k Jedinému.Sborník je výsledkem práce začínajících teologů a jejich učitelů, přičemž tvoří příspěvek k velehradskému jubilejnímu roku 2013. Odráží současný tep cyrilometodějského poselství v teologii, spiritualitě a životě církve.

V duchu přístupu humanitních a sociálních věd publikace nejprve reflektuje stávající situaci, sleduje práci policie, kterou vnímá jako službu veřejnosti. Je-li poslání policejní práce vymezeno tímto způsobem vyvstává otázka, jak toto její pojetí v praxi podpořit.Mezi mnohými dalšími se jako jedna z možných forem podpory jeví i duchovní služba, která již existuje v Armádě ČR nebo ve vězeňství. Duchovní službou je tedy míněna křesťansky motivovaná pomoc a podpora příslušníkům policie a jejím zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům, popřípadě dalším blízkým osobám a osobám z řad veřejnosti včetně obětí trestných činů a různých neštěstí.

Druhé vydání úspěšné, již dlouho nedostupné publikace. Kniha přináší moderní a současně velmi aktuální historický a politologický výklad událostí, které se týkají církevních i sociálně-kulturních novodobých dějin Československa. Vysvětluje nejen známé a již ve vědeckých diskusích diskutované okruhy problémů (např. průběh církevních procesů, vztah státu a církve, problém skryté církve, vztah římské a řecké církve), ale otevírá i celou řadu nových témat, k nimž patří zejména vztah katolických intelektuálů k socialismu, kulturní aspekty křesťanství, role lidové zbožnosti a v neposlední řadě celkový charakter českého křesťanství.Kniha je první souhrnnou syntézou dějin československého katolicismu v celém období komunistického režimu, ovšem s důrazem na dění v českých zemích. Nespokojuje se s pouhým chronologickým přehledem vývoje, ale hlavní těžiště jejího zájmu leží ve vystižení dlouhodobějších dějinných trendů i v analýze nástrojů používaných komunistickým režimem pro ovládnutí církve a celé společnosti.Text a bohaté obrazové přílohy přinášejí významné badatelské sondy, které umožňují lépe pochopit ideje i pracovní aktivity nejméně tří katolických generací a rozdíly mezi českým, moravským a slovenským katolicismem.

Zájem dítěte především. Střídavá péče o dítě může být nejlepší ze všech špatných řešení vyplývajících z kontextu rodinného rozvratu. Samozřejmě má své chyby. Ve srovnání se společnou rodičovskou péčí v harmonické rodině je to jen náhražka. Ani na kvalitní protézu nelze klást stejné nároky jako na zdravou končetinu. Knížka je určena především potenciálním zájemcům o zmíněnou „protézu“.Vychází z praxe, chce odpovídat na konkrétní otázky. Hodlá jít alespoň částečně pod povrch různých frází, demaskovat mýty. Nechce fandit mužům ani ženám. Kniha je určena především rodičům, kteří mají děti ve střídavé péči. Využijí ji i psychologové, kteří pracují s rozvedenými rodinami, pro které je střídavá péče o dítě realitou.PhDr. Tomáš Novák vystudoval psychologii na FF MU v Brně. Působí v manželské poradně Centra sociálních služeb v Brně. Vyučuje na FSS a FF MU. Vydal řadu knih na téma mezilidských vztahů.

Jazyková zákampí. Zákampí je zákoutí, přeneseně také jazykový koutek. V koutku si můžeme slova do jisté míry ochočit. Přicházejí sama od sebe. Za tuhých zim je přikrmujeme, za velkých vod vytíráme do sucha v naději, že přežijí. Zvykneme si na ně, ale ona si úplně nezvyknou na nás. Odcházejí nepozorovaně. Hledáme je v krajině, v archivech, v souvrstvích času.Postupně zjišťujeme, že naše zahrada ochočených slov byla jen evropskou obměnou velehor na misce v paláci čínského císaře. V květináči domácí kultury připomíná náš jazyk tu přihnojované muškáty za oknem, tu plevel předměstského staveniště. Neberme kritikům ideu pokleslé češtiny, kritikové mají vždycky pravdu. Zkusme hledat svůj jazyk v různých zákoutích. Možná v některém z nich čirou náhodou najdeme k češtině vztah - a od něj už je k péči jen krůček.

Smutek a deprese. Třetí díl trilogie Vazba – Odloučení – Ztráta se týká problémů žalu a zármutku a obranných procesů, jež se mohou objevit jako důsledek úzkosti a ztráty. Teorie vazby (attachment theory) Johna Bowlbyho je považována za jednu z nejvlivnějších teorií 20. století vůbec.Už v roce 1951 na základě klinické práce s duševně narušenými dětmi a výzkumu jejich rodinného zázemí formuloval Bowlby základní myšlenku: „Pro duševní zdraví kojence a malého dítěte považujeme za nezbytné, aby dítě prožívalo vřelý, blízký a nepřerušovaný vztah s matkou (nebo s její trvalou náhradou), v němž oba nacházejí uspokojení a radost.“ Na podporu tohoto tvrzení předložil důkazy, podle nichž je možné mnohé formy neuróz a poruch osobnosti připisovat buď absenci mateřské péče, anebo přerušení vztahu dítěte a mateřské postavy. „Ztráta mateřské postavy dokáže vyvolat reakce a procesy, které stojí ve středu zájmu psychopatologie.“ John Bowlby (1907–1990) autor teorie vazby (attachment theory) získal vzdělání na University of Cambridge a University College Hospital v Londýně. Po ukončení studia lékařství se specializoval na dětskou psychiatrii a psychoanalýzu. V roce 1946 nastoupil na Tavistock Clinic, kde jeho výzkum a vlivné publikace podnítily dalekosáhlé změny v přístupu k dětem a přispěly k radikálnímu novému pohledu na sociální a emoční vývoj člověka.

Lidé s mentálním postižením tráví většinu času mezi lidmi s handicapem, mají méně kontaktů s většinovou společností. Nemají tak možnost získat dostatečnou sociální zkušenost, proces učení se sociálním dovednostem je u těchto lidí náročný.Často je trápí neobratnost při komunikaci, nedorozumění, negativní reakce ze strany okolí, nízká sebedůvěra. Snižují se jejich šance na trhu práce, prohlubují se sociální bariery mezi lidmi s postižením a většinovou společností. Pro odstranění těchto barier je zapotřebí zaměřit se u nich na podporu sociálních dovedností. Jednotlivé aktivity jsou v rámci každé kapitoly řazeny od méně náročných po náročnější.První části kapitoly tak obsahuje aktivity, které lze uskutečnit i s klienty, u kterých jsou jednotlivé dovednosti a schopnosti zastoupeny pouze v omezené míře, zatímco závěr každé z kapitol se věnuje aktivitám určeným pro klienty, u kterých jsou dané schopnosti a dovednosti již více rozvinuty. Knihu využijí především speciální pedagogové, lidé, kteří pracují s dospívajícími a dospělými osobami s mentální retardací.Mgr. Martina Kunčíková působí na katedře sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci.//Bc. Vendula Solovská, Dis., pracuje jako vedoucí sociální služby Aktivizační a rozvojové programy, vede a koordinuje pracovníky sociální služby SPOLU Olomouc, Středisko podpory integrace, Olomouc.Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D., pracuje jako odborná asistentka Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP v Olomouci. Vedla odborný seminář na téma rané péče o děti s kombinovaným postižením, organizovala podpornou skupinu pro dospělé klienty s mentálním postižením v Centru denních služeb Oáza Zábřeh.Mgr. Markéta Pavlíková je logopedka a pracovala s osobami s handicapem.

Ve společnosti, kde člověk musí neustále podávat důkazy o svých schopnostech, je normální, že míra stresu je vysoká a že se u někoho v některých situacích projevuje paralyzující emoce zvaná tréma. Může to být při vystoupení na veřejnosti, u přijímacího pohovoru apod.Ale tréma někoho trápí i ve zdánlivě banálních situacích – když je třeba obrátit se s dotazem na někoho neznámého, vyřídit něco na úřadě… Tréma není nemoc, ale může být velkým handicapem. Kniha, přehledně strukturovaný rádce, je založena na bohaté kazuistice, přináší analýzu chování, popisuje všechny mechanismy trémy, s humorem nabízí podněty k jednání. Čtenář se naučí jednoduché metody k uvolnění, jak ovládat hlas, kontrolovat gesta, osvojí si způsob krátkého slovního vystoupení a to, jak se důvěryhodně prezentovat před posluchači. Autor pomáhá čtenáři nově si uzpůsobit život, aby se v dříve obávaných situacích odvážil prosadit. Gilbert Garibal získal doktorát z filozofie na pařížské univerzitě, studoval psychosociologii a věnoval se psychoanalýze, zabývá se poradenskou činností, pořádá semináře a školení v oblasti profesní komunikace. Je autorem mnoha studií na téma stresu, kontroly trémy, sebedůvěry a desítky publikací jak odborných, tak populárně naučných (např. o emocích, transakční analýze Erika Berna).

Kniha je procházkou městy a dědinami Moravy, které v minulosti, ale i dnes poznamenala hudba. Těch zastavení bude na pět set. Seznámíte se s kantory a varhaníky, potulnými muzikanty, hudbou v klášteřích a na zámcích, hudebními spolky i s dnešními soubory, hudebními osobnostmi, které se na Moravě narodily či působily, s lidovými písničkami, kroji a zvyky Horácka, Hané, Lašska, Valašska i celého Slovácka.A aby představa o hudebnosti jednotlivých míst Moravy byla ucelená, jsou připojeny soupisy hudebních aktivit v různých historických obdobích (náboženská bratrstva, kantoři-hudebníci, zámecké kapely, hudební spolky, vojenské kapely, uplatnění moravských hudebníků v zahraničí).Kniha je členěna podle národopisných oblastí, obsahuje mapky, řadu ilustračních fotografií a rejstříky (místní, jmenný, chronologický) a 400 stran textu.

Křížové výpravy k Božímu hrobu představují nesporně jedno z nejpoutavějších témat středověkých dějin. Jsou současně krutým dějinným dramatem i romantickým dobrodružným románem dvou staletí bojů o Svatou zemi; krvavým příběhem o Turcích a Řecích, Arabech a assasinech, Egypťanech a Francích, Mongolech a mamlúcích, vraždících se navzájem ve jménu božím.Vystupují v něm legendární hrdinové a válečníci jako Richard Lví srdce, Saladin, Fridrich Barbarossa nebo Čingischán.Tento podivuhodný příběh nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce. Najdeme zde čtivé a historicky věrné vylíčení událostí a vychutnáme i epickou kvalitu příběhu od vynikajícího umělce a vypravěče.

V našich podmínkách první a jedinečná publikace, která představuje úvod do problematiky školní psychologie a připravuje půdu pro další prakticky a speciálně orientované publikace. Kniha uvádí čtenáře do školní psychologie jako do relativně mladého psychologického oboru a současně subprofese. Stručně ilustruje historii školní psychologie ve světě i u nás a vystihuje její specifika.Podrobně se zabývá vztahy školního psychologa s ředitelem školy, s učiteli, s třídou, s jednotlivými žáky i jejich rodiči. Důraz je kladen na analýzu a teoretizaci praktických zkušeností – ať už z empirických sond, nebo ze zkušeností autorů. Poslední část předkládá vybrané metodické postupy s ukázkami.Přílohy obsahují důležité texty pro praxi: Etický kodex školního psychologa a Standardy práce školního psychologa. Kniha je určená školním psychologům, školním speciálním pedagogům, poradenským psychologům, ředitelům škol, učitelům a studentům pedagogiky a psychologie, ale i rodičům.Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., je profesor pedagogické psychologie (PedF UK), od r. 1998 člen výboru AŠP SR a ČR.PhDr. Jana Zapletalová má dvanáctiletou praxi školní psycholožky na SŠ, od r. 2002 je ředitelkou IPPP ČR a rovněž je členkou a bývalou předsedkyní výboru AŠP SR a ČR.