Poézia

Číta: Petr Pelzer, Alois Švehlík, Václav Postránecký, Věra Galatíková, Miroslav Moravec, Rudolf Hrušínský, František Němec, Jiří Klem, Pavel Soukup, Stanislav Fišer, Helena Friedrichová, Veronika Jeníková, Bohumil Švarc, Julie Jurištová, Josef Kemr, Jan Schánilec, Jana Březinová, Jana Šulcová Celkový čas: 1 hodina 38 minút Z komentáře režiséra Tomáše Vondrovice k prvnímu vydání hry v roce 1995: Zmoudření Dona Quijota je pro mě jedním z nejkrásněších snímků, které mi bylo dopřáno natočit. Měl jsem a dodnes ho mám rád z několika důvodů. Především pro hru samu, od mládí jsem ji ctil  jako jednu z oněch "erbovních her srdce", s nimiž bych se rád někdy setkal; ale také proto, že, domnívám se, její akustický přepis v mnohém vyhovuje básnickému originálu V.Dyka věrněji, než to může dokázat jeviště - hra na fantazie tu není vymezena hmotným prostorem, milenci nepotřebují malované hory - a rána, kterou Quijote utrží v souboji, nevyžaduje rozličného komparsu. Dalším důvodem je, že jsem měl možnost vybrat si ideální soubor, který by se na jevišti sotvakdy mohl sejít; nemyslím tím na dva představitele hlavních rolí, pana J. Kemra a pan R. Hrušínského,  ale skutečně na celý soubor a výkony všech dalších herců - však také práce probíhala podle toho, brali jsme jen to nejlepší a nenenechali se tísnit časem ani jinými vnějšími okolnostmi. Samozřejmě dominantní role i výkony obou pánů - pravých mistrů svého oboru - nelze zapomenout; dnes už si své dialogy o věčném ideálu, kráse a lásce doříkávají na jiné scéně,  kde, jak věřím, nešťastné Quijoty nesužuje malost, závist ani nepochopení. Je paradoxní (ale možná i zákonité), že tenhle snímek čekal na okamžik, kdy bude smět spatřit světlo světa, víc než šest let.  Jsem opravdu rád, že ta chvíle nadešla, i když mě naplňuje jistým zármutkem fakt, že se jí nedočkal ani jeden z protagonistů. Básnické poselství Viktora Dyka se tak - kouzlem nechtěného - stává i posledním hereckým vzkazem pana Kemra pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Číta: Miroslav Doležal, Radovan Lukavský, Dagmar Sedláčková, Marie Tomášová Celkový čas: 1 hodina 18 minút Poéma Vladimíra Holana (1905-1980) Noc s Hamletem patří bezesporu mezi vrcholná díla české pozie. Poprvé vyšla knižně v roce 1964, byť byla napsána již v padesátých letech, ale Holan tehdy příliš nevyhovoval politickým poměrům v zemi a tak si tato skladba musela na knižní vydání počkat...V listopadu roku 1963 byla Holanova Noc s Hamletem druhou inscenací Poetické vinárny Violav Praze. V režii jejího ředitele Vladimíra Justla v ní účinkovali R. Lukavský, D. Sedláčková, M. Doležal. Představení se hrálo řadu let a stalo se legendou...Radovan Lukavský, nezapomenutelný představitel Shakespearova Hamleta na prknech Národního divadla, tak zůstal s postavou Hamleta spojen i poté, co s divadelní rolí skončil, byť v podobě proměněné...V roce 1968 toto legendární představení nahrála v Divadle hudby firma Supraphon.Tento skvost supraphonského archivu posíláme za posluchači v digitální podobě k pátému výročí úmrtí Radovana Lukavského († 10. března 2008)

Číta: Jiří Adamíra Celkový čas: 13 minút EDGAR ALLAN POE ( *19.11.1809 – †7.10.1849) autor Havrana, nejznámější básně všech dob a nejvýznamnějšího díla romantismu, byl americký básník, prozaik, literární teoretik a esejista.Lyricko-epická baladická báseň Havran (v orig. Raven = Krkavec) vypráví příběh nemocného muže ležícího v horečkách a především trýzněného vzpomínkami na svoji zemřelou milenku Lenoru, jehož navštíví tajuplný host - havran, který na otázky kladené mu z počátku žertem, později vážněji a vážněji odpovídá vždy jen "nevermore", tzn. "nikdy více", v překladu V. Nezvala "už víckrát ne". Odpoví tak i na otázku znejistělého muže, zda ještě někdy uvidí svou milou... Mužův údiv a nejistota postupně graduje v paniku a posléze i v hrůzu. Snaží se havrana zbavit, ale ten zmizet nehodlá. Závěrem muž přijímá, že havran již zřejmě nikdy neodletí a zůstane jako temný stín v jeho duši...

Číta: Miroslav Doležal, Vlasta Fabianová, Antonie Hegerlíková, Julie Charvátová, Ota Sklenčka, Zdeněk Štěpánek, Marie Vášová, Václav Voska Celkový čas: 2 hodiny 30 minút Z komentáře V. Justla k původnímu LP albu 1218 0721 "Karel Jaromír Erben Kytice" vydanému Supraphonem v roce 1984 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:...Většina básní Kytice z pověstí národních čerpala z české lidové tradice jako součásti lidového písemnictví slovanského (ale nejen jeho). Z pověstí a báchorek se v Erbenově zpracování staly balady (výjimku tvoří Poklad a Záhořovo lože, leč i ty mají baladické rysy), a to i z látek tak ryze pohádkových, jako je Zlatý kolovrat (umělecky jedna z nejcennějších balad, formálně velmi umně vystavěná) nebo Vodník, v němž pohádková postava neškodného zeleného mužíčka se promění v démona, který perzonifikuje záludnost přírodního živlu. Erben se Kyticí z pověstí národních stal výsostným básníkem symbolu a mýtu...Jde o dvě skupiny recitátorů: jedni natočili Erbenovy básně v prosinci 1961, druzí v září 1983. Původně mělo jít pouze o historické snímky, při poslechu pásků z r. 1961 se však ukázalo, že z různých důvodů jsou některé snímky nepoužitelné...Ze starých nahrávek jsme převzali Kytici a Vodníka (Zdeněk Štěpánek), Vrbu, Zlatý kolovrat, Holoubka (Václav Voska), Dceřinu kletbu a Štědrý den (Vlasta Fabianová), Lilii (Marie Vášová) a Věštkyni (Julie Charvátová); tyto Úlomky, jak zní podtitul básně, jsme museli z časových důvodů zkrátit o pátou část....Nově jsme natočili Poklad (Antonie Hegerlíková), Polednici a Svatební košili (Ota Sklenčka), Záhořovo lože (Miroslav Doležal)...Naše uspořádání bylo pochopitelně odvislé od délky jednotlivých básní - nebylo proto možné dodržet důsledně v podstatě chronologický sled Erbenův. Snažili jsme se dát k sobě básně blízké motivicky nebo stylově, nebo ty, které mohou vedle sebe stát v jistém napětí; Kytici jsme ovšem ponechali jako prolog, Věštkyni jako epilog. Zároveň jsme přihlíželi k tomu, aby se týž interpret neobjevil na jedné straně desky dvakrát a aby střídání mužských a ženských hlasů mělo stavebnou logiku. Přestože jde o snímky ze dvou časových období, mezi nimiž leží dvaadvacet let, soudíme, že toto spojení není rušivé. Je to dáno jednak žánrem a charakterotvornými rysy Erbenových balad (do jisté míry určují interpretační přístup), jednak vahou osobnosti jednotlivých přednašečů...

Číta: Jiří Hurta, Miloš Nedbal Celkový čas: 12 minút Audiokniha Píseň písní a další básně - obsahuje klasiku německého romantismu, poezii, jejíž autorem je Heinrich Heine.Heinrich Heine (*13.12.1797 – †17.2. 1856) druhý největší německý básník po Goethovi, byl také prozaik, publicista a esejista, představitel hnutí Junges Deutschland v období romantismu.Původní titul SP 20301 s jeho básněmi vydal Supraphon v roce 1965 - titul nyní vychází poprvé digitálně.

Číta: Soběslav Sejk, Martin Růžek, Jan Pivec, Blanka Bohdanová, Dana Medřická, Eduard Kohout, Miloš Nedbal, Otomar Krejča, Radovan Lukavský, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Miloš Nesvadba, Naďa Gajerová, Stanislav Neumann, Václav Švorc, Vlasta Fabianová, Jiří Dohnal, Jiří Steimar, Bohumil Záhorský, Bohuš Hradil, Emil Bolek, Josef Pehr, Miroslav Macháček, František Jelínek Celkový čas: 2 hodiny 23 minút Audiokniha obsahuje výběr z her, jejichž autorem je slavný dramatik William Shakespeare.Divadlo, divadlo, divadlo - minisérie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – zemřel 23. dubna 1616)

Číta: Ladislav Mrkvička, Oldřich Vízner, Veronika Freimanová, Martin Stránský, Jan Dolanský, Jiří Langmajer, Ivan Řezáč, Jan Kačer, Martin Zahálka, Norbert Lichý, Bolek Polívka, Ladislav Hampl, Sabina Laurinová, Jitka Schneiderová, Igor Chmela, Ondřej Pavelka, Linda Rybová, Eva Režnarová, Zuzana Vejvodová, Jan Tříska, Martin Huba, Martin Hilský Celkový čas: 1 hodina 50 minút Nejslavnější monology, dialogy a scény z her Williama Shakespeara v podání hereckých hvězd Letních shakespearovských slavností. Dílo nejslavnějšího dramatika všech dob, Williama Shakespeara, je základním zdrojem světového divadelního umění i evropské kultury. Vždyť kdo by neznal věčný příběh lásky Romea a Julie nebo slavnou Hamletovu větu "Být nebo nebýt…". Neopakovatelný posluchačský zážitek,divadlo pro uši a to nejdůležitější ze 14-ti her Williama Shakespeara na jedinečném 2CD "Best Of William Shakespeare" v podání současné herecké špičky českého divadla!Obsah: 1. Převrácený svět (Sen noci svatojánské - Sabina Laurinová/Titania, Oldřich Vízner/Oberon) 2. Oči žen (Marná láska snaha - Igor Chmela/Biron) 3. Celý svět je jeviště (Jak se vám líbí - ivan Řezáč/Žak) 4. Nemá Žid oči? (Kupec benátský - Bolek Polívka/Shylock) 5. Námluvy v zastoupení (Večer tříkrálový - Jitka Schneiderová/Viola, Linda Rybova/Olivie) 6. Divoké šelmy a kočky domácí (Zkrocení zlé ženy - Eva Režnarová/Kateřina, Ondřej Pavelka/Petruccio) 7. Rytíř Falstaff a koš na prádlo (Veselé paničky windsorské - Bolek Polívka/Falstaff) 8. Úděl králů (Jindřich IV.3 - Ladislav Mrkvička/Král Jindřich) 9. Může čest přidělat, useknout ruku? (Jindřich IV.1 - Norber Lichý/Falstaff) 10. Král a princ (Jindřich IV.2 - Ladislav Mrkvička/Král Jindřich, Jan Dolanský/Princ Jindřich) 11. Řeč lásky (Romeo a Julie - Ladislav Hampl/Romeo, Zuzana Vejvodová/Julie) 12. Být nebo nebýt? (Hamlet - Jiří Langmajer/Hamlet) 13. Brzo budeš král (Macbeth - Veronika Freimanová/Lady Macbeth, Martin Stránský/Posel) 14. Jeviště bláznů (Král Lear - Jan Tříska/Lear, Jan Kačer/Glostr) 15. Ďáblovo pokušení (Othello - Martin Zahálka/Othello, Martin Stránský/Jago) 16. Konec představení (Bouře - Martin Huba/Prospero)17. William Shakespeare (slovo překladatele - Martin Hilský)

Číta: Miroslav Doležal, Julie Charvátová, Zdeněk Štěpánek, Marie Vášová, Vlasta Fabianová Celkový čas: 1 hodina 17 minút Ve slavné básnické sbírce K. J. Erbena je 13 balad. Vy už znáte album Kytice 1, kde bylo sedm básní, Kytice 2 obsahuje dalších šest. Je mezi nimi ta nejslavnější - Vodník. Možná jste viděli film, kde příběh o vodníkovi, inspirovaný Erbenovou baladou, patří k nejpůsobivějším. Kromě strašidelného Vodníka si můžete poslechnout tajemný věštecký příběh Štědrý den a z české lidové tradice čerpající balady Záhořovo lože, Lilie, Dceřina kletba a Věštkyně. Recitují slavní herci Národního divadla: Zdeněk Štěpánek, Vlasta Fabiánová, Miroslav Doležal, Marie Vášová a Julie Charvátová.

Číta: Miroslav Doležal, Václav Voska, Julie Charvátová, Zdeněk Štěpánek, Marie Vášová Celkový čas: 1 hodina 16 minút První díl dnes již klasické nahrávky Erbenovy Kytice, stěžejního básnického díla české literatury. Erbenovy balady čerpají z lidových pověstí a báchorek. Některé básně jsou více pohádkou, jiné zase hrůzostrašným hororem, plném krutých démonů. V tomto výboru recitují básně Kytice, Poklad, Polednice, Vrba, Svatební košile, Zlatý kolovrat a Holoubek významní herci a velcí recitátoři Zdeněk Štěpánek, Marie Vášová a Miroslav Doležal, Václav Voska a Julie Charvátová, z nichž většina patřila ke slavné herecké gardě Národního divadla v Praze!

„Čoho si, ešte i dnes, pri poezii Paulinyho vážime, je jej životnosť, súvislosť myšlienky i snaženia so skutočnosťou. Jeho ľúbostná melancholia, jeho národné oduševnenie, jeho politické presvedčenie, satira, ironia, jeho útočné agitačné slovo v pravý čas — všetko vyvrelo z vnútra a všetko má pravdivé, horúce vzťahy k veciam, udalostiam, pomyslom a citom prežitým. Preto toľko veršov básnikových znárodnelo, preto toľko sa ich spieva podnes.“ (Jaroslav Vlček.) Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Národ tak považuj jediné jako nádobu lidství, / A vždy volášli: Slovan! nechť se ti ozve: člověk.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Obsahem druhého svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými věky člověka, smrtí, přírodou, uměním. Dotekem doby silně poznamenán je posmrtně vydaný (1947) svazek Psáno do mraků. Je to proud krátkých, často aforisticky vyhrocených deníkových úvah o věcech umění, situaci národa, mravnosti – extrakt Čapkovy tvůrčí a životní zkušenosti, moudrá a zároveň nekompromisní kniha moralisty a demokrata. Rukopisy Čapkových vězeňských básní a básnických překladů přinesli do vlasti, po autorově anonymní smrti někdy v dubnu 1945, až přeživší koncentráčníci (Básně z koncentračního tábora, 1946). Jde o jakýsi experiment naruby. Čapek, milující moderní poezii, nevázal se tu jejím kánonem, protože sám se básníkem necítil a protože chtěl být přístupný všem spoluvězňům, kteří se k tajeným opisům jeho veršů dostanou. Ti, kdo nemají smysl pro osobité a nové, jež už ohlašuje příští literární časy, mají sklon odsouvat tyto tři Čapkovy knížky na okraj české literatury. Soudíme naopak, že v ní patří k jejímu jádru: k jejím hodnotám nejryzejším a nejtrvalejším.

„Hoj, zem drahá, slovenská zem, / poľúbže sa s ránom, / búšte srdcia utýrané: / zore nad Kriváňom — / daromne noc hromom rvala, / blesky bila v temä: / otrokmi sme boli dosiaľ, / viacej nebudeme! Zbierka básní z rokov 1917 až 1919.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století. Pokřivená a zvrácená doba, nedávná i současná, vstupovala rozličným způsobem do života rodičů i rodičů jeho dětských kamarádů. A byla také příčinou konfliktů a konfrontací s prostředím tehdejšího komunisty ovládaného školství. Na druhou stranu to však také byla ještě doba, která dětem v jejich volném čase poskytovala svobodu a otevírala prostor pro dětskou spontaneitu v míře, o jaké se dnešním generacím dětí už ani nesní. Tomáškovi se podařilo málo slovy evokovat ponuré a zároveň drahé časy dětství. Texty doprovodil devatenácti celostránkovými barevnými kresbami Václav Sokol.

Po dvoch básnických zbierkach Piesne a Zem ľudí prichádza autor s kolekciou básničiek Včielky, ktorá, ako napovedá samotný názov, je určená našim najmenším čitateľom. Básničky sú svieže a hravé, disponujú chytľavou melódiou a zároveň nehou, ktorá z nich priam vyžaruje. Autor sa prostredníctvom spracovania tém, ktoré sú pre detského čitateľa atraktívne, nesnaží poučovať, ale láskavým spôsobom odovzdať hlbší ľudský odkaz, hoci nemožno poprieť, že básnická zbierka má aj edukačný charakter.Knižku Včielky, doplnenú o pôsobivé ilustrácie, nepochybne ocenia deti aj rodičia.

Číta: Milan Friedl Celkový čas: 1 hodina 30 minút Shakespeare psal sonety po celý svůj tvůrčí život a pokládal je za své stěžejní dílo. Stejně jako v jeho hrách nacházíme poetiku a lyričnost, v jeho poezii je mnoho dramatických prvků: přesná stavba, gradace, rozpory a boje myšlenkových hnutí, které však vrcholí všechápající katarzí. Toto básnické a meditativní dílo oslavující lásku i ženu bylo mnohokrát přeloženo do češtiny. Nabízíme vám přednes Sonetů nezapomenutelného Milana Friedla, který sbíral po celý svůj život všechny dostupné překlady. Pro nás vybral moderní překlad Miroslava Macka, který je srozumitelný a formálně dokonalý. Macek jako první vyřešil slovní hříčku s básníkovým jménem Will.

Najrozsiahlejší výber z básnickej tvorby Ľudmily Podjavorinskej adresovanej deťom. Básničky pre deti zo Zlatého fondu SME.

Poézia zo Zlatého fondu SME.

Zbierka 127 slovenských ľudových balád. Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Väčšina obdivovateľov krásnej prírody cestuje do diaľného zahraničia vidieť široko-ďaleko vychýrenú Rýnsku dolinu abo strašnopekné ľadovce Švajčiarska bez toho, žeby najprv popozerala bola tisícoraké krásy i vlastného domova; — a predsa jak dôstojne krásna je reťaz Karpatov, jak romanticky pekné je naše Považie!“ Klasika zo Zlatého fondu SME.

Zbierka intímnej, ľúbostnej a prírodnej lyriky. Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Pranostyka sedlská, to jest: Knížka o povětří, aneb Zpráva o způsobnosti času, kterak rok od roku předzvěděti se může. Vytištěná léta Páně 1827.“ Klasika ze Zlatého fondu SME.

Rozsiahla zbierka básní obsahujúca tému detstva, lásky, vzťahu k rodine, ale aj všeobecne platné etické tézy, protivojnové úvahy a protesty. Poézia zo Zlatého fondu SME.

Spevy o Svatobojovi a o Matúšovi Čákovi Trenčianskom venoval Ľudovít Štúr „vrstovníkovi samoprvému rovesníkovi citov a úmyslov piesni milovníkovi a tvorcovi bratovi najdrahšiemu Karlovi…“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Východofranská ríša sa snaží podmaniť si slovanské kmene na území Veľkej Moravy a zajmú knieža Svätopluka. Prvý slovenský národný bohatiersky epos v v dvanástich spevoch končí veľkou bitkou a Svätopluk nakoniec zakladá „Veľké kráľovstvo Slovákov“. Svätopluk vyvolal búrlivú, nadšenú odozvu, najmä zo strany mladej generácie.

Okrem toho, že bol Rizner etnograf a jazykovedec, pracoval aj ako učiteľ. Jeho práca bola príkladná. Obohacoval žiakov novými poznatkami, sám si vyrábal pomôcky, ba pre deti a mládež písal zábavné a poučné príbehy a skladal básne. Kytka z Tatier je výberom z básnickej tvorby Riznera i ďalších autorov. Klasika pre deti zo Zlatého fondu SME.

Dvadsaťjeden idylických básní zo života ľudu, oslava pokojného života v prírode, symbiózy človeka s prírodou, magické prvky.. Klasika zo Zlatého fondu SME.

„Prosím vás, odpusťte mi, že moje básne majú taký temný, smutný ráz. Rád by som písal i veselé…, ale cítim, že také nie sú ani len ozvenou srdca a znejú mi jaksi prázdno. Bieda a zloba ma naučili milovať búrlivosť, temnotu, čiernu noc… Preto milujem noc tú tmavú / i ruže čierne, ruže vonné — / ony ma tešia, pejú mi, hrajú, / či v radosti žijem alebo bôľne.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

„Konštantín a Metód, aľe v patnástém stoľeťú Crha a Strachota rečení, v Solúňe (v Tessalonice) ze šlachteckého a vzňešeného rodu sa naroďiľi. Podla Diokleasa, kterí okolo roku 1161 písal, oťec jejích bol Leo patricius, v ruskéj Nestorovéj kronice Lev nazvaní…“ História zo Zlatého fondu SME.

„… Radšej si trúchlú pred seba vezmi peseň. / Neb vác máš smutních ve slovenském nároďe príhod / Než veselích; vác bíd nežľi dobrého zažil.“ Poézia zo Zlatého fondu SME.

Svazek první. V prvním svazku básnického díla Čana (1946-1997, od roku 1968 ve Švýcarsku a Izraeli) vycházejí sbírky Červen, Balady za šesťák a romance po korunce a Zpěvy skoro sokolské. V Čanově poezii se spojuje ironie s vážností, hravá nadnesenost a zpěvnost s disonancí a tíhou. Jak už naznačují názvy tří sbírek, je silně ukotvena v dialogu s českou básnickou tradicí. Tu Čan rozvíjí do hlasu mimořádně svěžího a osobitého.

Kniha o Jakubu Demlovi. "Kniha je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968–2008,“ píše o tomto svazku jeho autor Vladimír Binar. „Soustřeďuje texty různého charakteru a podob – vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným a místopisným labyrintem básníkova života a jeho vydavatelskou činností, soubory postav vystupujících v jeho ,theatrum mundi‘, dokonce i interview věnovaná vydávání Demlova díla a tomu, jak zasahovalo do mého života. Přes různorodost těchto textů, věřím, že ve svém celku podají základní obraz dramatického i tragického dění Demlova života, stejně jako vývoje a tvarové podoby jeho díla – jedinečného útvaru v dějinách české literatury. Kniha obsahuje bibliografii knižního díla Jakuba Demla od Jiřího Dostála.

Hlava žáru zachycuje, jak se ustavovaly básnické vidění a poetika Vladimíra Binara od konce padesátých let a proměňovaly v následujícím desetiletí. První část tvoří výbor z básnických sbírek a textů z let 1959–1968, výrazných zvláště svou bohatou, světelnou i temnou obrazností. Druhá, paralelní část, nazvaná Kolokvia I, uvádí čtenáře do světa, z nějž imaginativní a duchovní podoba autorových veršů a lyrických próz vyrůstá. Kniha získala cenu Nadace Český literární fond.

Spolehlivé znění klasického díla české literatury (vycházející z edice Karla Janského ve Spisech z roku 1959) s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (nar. 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy). Hamerovy monotypy na téma Máchova Máje, vznikající průběžně více než třicet let, představují průhledy do krajiny se snovými rysy, v níž se objevují motivy korespondující s motivy Máchova veledíla. Nejde tedy o nějaký narychlo vytvořený koncept, ale evidentně o výtvarníkovo „osudové“ téma. Pouze v nakladatelství Triáda k zakoupení též číslované výtisky a číslované výtisky s originální grafikou.

V pořadí třetí básnická sbírka básníka a spisovatele (nar. 1962), nazvaná Moře, obsahuje zhruba 90 básní, rozčleněných do pěti oddílů – Nezvěstný, Kodrcá Velký vůz, Moře, Slyšíš? a Řvou lvi. Oddíly Kodrcá Velký vůz a Slyšíš? představují básnické cykly, básně sepjaté opakujícími se „refrény“ (refrénem je i samotný motiv Moře, objevující se průběžně ve všech oddílech). Kolmačkova poezie i próza je vysoce hodnocena v kontextu současné české literatury (román Stopy za obzor byl mj. nominován na Státní cenu), v nejnovější básnické sbírce se autor pokouší navázat na svá předchozí díla, zároveň však utváří svou poetiku novým způsobem. Sevřená, lapidární výpověď je v daleko menší míře vázána na rým a „lyrický záznam“, více se akcentuje „příběhovost“ a jednotné velké téma (Moře jako obraz světa za koncem vesnice, jako obraz nejistoty, živelnosti a zároveň životadárného pohybu).