Biografie

Číta: Luděk Munzar Celkový čas: 1 hodina 17 minút Významný český herec Luděk Munzar vypráví o svých rolích v Národním divadle nebo ve filmu a vzpomíná na osobnosti českého divadla, které v životě potkal. Připomíná své přátelství s Danou Medřickou, Ladislavem Peškem, Janem Pivcem, Karlem Högerem a dalšími herci naší první scény. Zvukový záznam výjimečného představení vychází u příležitosti osmdesátin Luďka Munzara.

Číta: Daniela Kolářová, Jan Kačer Celkový čas: 10 hodín 2 minúty Václav Havel znal spisovatelku Edu Kriseovou z disentu. Prožila s ním nejbouřlivější revoluční týdny a stala se nejprve jeho poradkyní a potom ředitelkou Odboru stížností a milostí na Pražském hradě. To, co se dělo tenkrát, se už nikdy nebude opakovat: vlády se chopili myslitelé, spisovatelé, filozofové... Sice bez praktických zkušeností s vládnutím, ale s těmi nejčistšími úmysly.Autorka záměrně napsala život kladného hrdiny, aby lidé dostali příklad, idol, po marasmu, v němž žili čtyřicet let. Aby pochopili, že se vyplatí být slušný a držet se své pravdy a život má smysl jenom tehdy, když ho člověk žije ve vlastní celistvosti, a že stojí za to obětovat to osobní zájmu celé společnosti. Též očišťuje pověst české národní buržoazie, rodiny, z níž Václav pocházel, a zachycuje vzpomínky Havlových kamarádů a současníků, aby z jejich paměti vystupoval Václav Havel nejopravdověji a nejživěji jako člověk se svými „výšinami i nížinami“. Dvacet pět let po sametové revoluci tyto ideály a hodnoty stále postrádáme a z prvotního nadšení jsme vystřízlivěli snad až příliš. Právě proto autorka toto vydání rozšířila o závěrečnou kapitolu, kterou výstižně nazvala Od utopie k realitě. Mapuje v ní ony nezapomenutelné první dva roky, které s Václavem Havlem na Hradě prožila. Někdy úsměvné, jindy vážné vzpomínky jsou jedinečným svědectvím doby a vycházejí vůbec poprvé.

Číta: Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 12 minút Další z řady titulů se zvukovými záznamy vystoupení Jana Wericha před rozhlasovým mikrofonem nazvané příznačně Velké maličkosti shrnuje zatím opomíjené snímky, které vycházejí vůbec poprvé! S Janem Werichem se vypravíme do jeho bytu na Kampě, ale i do Paříže poloviny šedesátých let,Na Londýn a New York vzpomíná Jan Werich v unikátním rozhovoru anglicky.Slavný muzikál Divotvorný hrnec a také poslední spolupráci V + W na jevišti v divadle ve Vodičkově ulici připomíná neznámá – a Werichem opět aktualizovaná - verze vyprávění vodníka ČochtanaA vánoční příspěvky Jana Wericha do rozhlasového vysílání zastupují v novém výběru jednak netradiční vánoční povídka a také půvabné štědrovečerní Werichovo setkání s pionýry.Velmi emotivní je pak Werichův vzpomínkový portrét básníka Vítězslava Nezvala nebo Jiřího Šlitra. Velké maličkosti přinášejí na první pohled skutečně nesourodé drobnosti ze zvukového odkazu Jana Wericha v rozhlasovém archivu, ale jak zdůrazňuje dramaturg Robert Tamchyna: „…nejsou to drobty spadlé pod stůl. Naopak. Většina toho, co uslyšíte, jsou chytré náznaky a „meziřádky“ v dobových souvislostech, které dodnes dokazují, že nejen Vítězslav Nezval z Werichova portrétu, ale také sám Jan Werich velmi dobře věděl, kdy je důležité být vlaštovkou a kdy nosorožcem!“

Číta: Hana Maciuchová, Tomio Okamura Celkový čas: 4 hodiny 13 minút Jaký je problém politiků dnešní doby? Jak získat hlasy voličů? Bohaté strany najímají experty na marketing a public relations, a tak platí drahé zahraniční reklamní agentury s jediným cílem - získat hlasy a jejich pomocí i politickou moc. Z toho plyne zásadní problém politiky dnešní doby: Politika směřuje k získání moci. Nikoli k jejímu nejlepšímu využití. Politici nemají vize, nemají ideje, krom jediné - vyhrát volby a sestavit vládu. Nejsem politik ani politolog. Ale jsem občan země, která je mou vlastí. Země, kterou i moji předkové pomáhali budovat, umírali za ni nebo trpěli v nacistických a komunistických kriminálech. To neznamená právo, znamená to povinnost zapojit se, v rámci možností, do veřejného dění, do práce pro naši zem.V této audioknize chci představit svůj pohled na společnost a směr, kterým by se měla ubírat. Politika není nic špinavého. Špinavý může být jen politik, politika sama je správa věcí veřejných a měla by být odpovědností každého z nás.

Číta: Jiří Kajínek Celkový čas: 7 hodín 12 minút Autentické vyprávění nejznámějšího českého vězně o jeho dětství, dospívání, o jeho láskách, zálibách, ale i o umění otevřít každý zámek nebo o jeho vztahu k lidem, k penězům, ke zbraním…Poslechněte si audioknihu, ve které vám sám autor pootevírá zpoza mříží dvířka do nitra své osobnosti a na malý okamžik vám do něj dovolí nahlédnout.

Dramatická montáž o Janu Nerudovi a Karolíně Světlé. Číta: Blanka Bohdanová, Jana Hlaváčová, Luděk Munzar, Jana Dítětová, Jiří Šrámek Celkový čas: 49 minút Z komentář k původnímu albu Supraphonu DV 15286 z roku 1966:....V řadě námětů, které se u nás staly základem biografických děl té doby, zaujímá obzvláštní místo historie, o níž nemůže pomlčet ani ta nejstručnější studie obírající se zjevem Jana Nerudy anebo Karoliny Světlé. Je to historie časově vymezená zcela skoupě, mající však hluboký význam pro umělecký vývoj obou jmenovaných klasiků našeho písemnictví. Odehrála se v roce 1862, tedy v době nového rozmachu českého života, po léta potlačovaného reakčním režimem pověstného ministra Bacha. V době, kdy Jan Neruda (představil se Heinovýmvlivem poznamenanou básnickou sbírkou Hřbitovní kvítí) nastupuje definitivně dráhu novinářskou, jež ho povede k objevení českého fejetonu. V době, kdy Karolina Světlá prochází svým prvním literárním údobím, kdy se její literární talent tříbí na námětech čerpaných z Podještědí a na námětech z pražského prostředí, přičemž tu i tam se stále průkazněji projevuje spisovatelčin zájem o ženu, její společenské postavení a její morální práva.Janu Nerudovi je v té době osmadvacet let a Karolině Světlé dvaatřicet. Jan Neruda má pověst lehkomyslného světáka s ironickým pohledem na citové vztahy,kdežto Karolina Světlá, již deset let provdána za nepozoruhodného profesora Petra Mužáka, vyznává zásady přísné morálky. Tedy dvě zcela rozdílné povahy: proti Nerudově vášnivé touze, která je odhodlána pro své ukojení obětovat i to nejdražší, je tu žena neuvěřitelného sebeovládání a odříkání, žena úzkostlivě dbalá povinností, které na sebe vzala sňatkem (i když manželský svazek neposvětila silná láska), žena, jejíž citová hnutí jsou ovládána rozumem a která proměňuje horoucího milence proti jeho vůli v přítele.Citový zápas mezi Nerudou a Světlou trval jen krátce, musil nutně ztroskotat, ale naplnila ho řada zkoušek, dramatických srážek a zvrtaů, výbuchů a zklamání, zrad i skandálů. To vše má ale nakonec blahodárné důsledky. Strázněmi, které jim byly souzeny k prožití, se Neruda i Světlá dostávají k novým životním poznatkům. Oba bolestnými procesy svých citů bohatnou umělecky a cesta milostného utrpení vyúsťuje posléze k objevení nových tvůrčích fondů, jejichž využití přispěje v budoucnosti oběma k růstu a dosažení klasické velikosti. Dvojice se po skončení historie již nikdy nesetkala ani v hovoru, ani v dopisech, ale jeden druhého sledoval v životní i umělecké pouti až do smrti, která dřív odvedla mladšího. Neruda zemřel roku 1891, osm let před Světlou, která přežila i svou sesterskou přítelkyni, svědkyni a rádkyni v té krátké a přitom tak závažné epizodě, Sofii Podlipskou. Poslední Nerudova cesta vedla v blízkosti bydliště nevyslyšené básnikovy lásky a - mluveno citátem - "i pohled, jímž Karolina Světlá ze zeleného svého vězení naKarlově náměstí, téměř třicet let po rozchodu, poklonila se pohřebnímu průvodu Nerudovu, byl hrdě a tragicky mlčenlivý".

Úryvky závěti a dopisů přátelům. Číta: Karel Höger Celkový čas: 43 minút Nesmrtelná slova Ludwiga van Beethovena - úryvky z dopisů, konverzačníh sešitů, vzpomínek současníků z let 1792, 1802, 1812, 1819 čte Karel Höger. Mluvené slovo doplňují a propojují ukázky autorovy hudby.

Číta: Ladislav Špaček Celkový čas: 6 hodín 56 minút Audiokniha přináší unikátní svědectví Ladislava Špačka o tom, jak se s Václavem Havlem seznámil, o začátcích spolupráce v komůrce Havlova bytu u Vltavy, až po triumfální zahraniční cesty plné úsměvných i dobrodružných příhod. Ladislav Špaček strávil s Václavem Havlem více než deset let, a tak má čtenář nad stránkami této knihy možnost vytvořit si představu, jaký skutečně byl Václav Havel jako člověk i státník, jaký byl v soukromí, jak snášel úskalí prezidentské funkce, jaké byly jeho politické vize i každodenní starosti.Špaček nepíše systematické paměti, ale nabízí střípky vzpomínek od počátků spolupráce s prezidentem v roce 1992, přes rozdělení československého státu, následují první léta ve funkci českého prezidenta, vzápětí dramatické kapitoly o nemocích, které Václava Havla v prezidentské funkci postihly.Poznáme blíže obě Havlovy manželky, jeho přátele, dozvíme se, kde trávil svůj čas Václav Havel nejraději a čím přispěl k rozvoji Pražského hradu. Mnoho prostoru dostávají v knize i zážitky z cest s prezidentem — celkem uletěli za těch deset let vzdálenost ze Země na Měsíc a zpátky, navštívili více než šedesát zemí světa.Ladislav Špaček má tedy co vyprávět, a činí to, jak jinak, vkusně, s nadhledem a humorem.

Číta: Jiří Menzel Celkový čas: 4 hodiny 3 minúty Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013, vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem. Očima vzpomínek oscarového režiséra poznáte některé významné a dramatické události v historii naší země a především nahlédnete do zákulisí vzniku filmů: Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Postřižiny nebo Vesničko má středisková. Charakteristický Menzelův hlas je intimním vypravěčem příběhů vlastního života a obrazů filmového scénáře. Nahrávku doplňují ukázky z filmové hudby Jiřího Šusta, tak jak ji známe z Menzelových filmů. Když si člověk uvědomí, že všichni kolem něj jsou mladší než on, a že se tak ocitl v kategorii „dříve narozených“, začne z toho blbnout. Do současných prožitků se mu neustále pletou vzpomínky a své bližní otravuje srovnáváním toho, co je, s tím, co bylo. Unavený mozek mu milosrdně vymazává z paměti to nedobré, zůstávají vzpomínky příjemnější a z toho pak usuzuje, že běh světa je čím dál tím horší. Pokud se vám bude chvílemi zdát můj text pesimistický, neberte ho prosím příliš vážně. Je přirozený a postihne asi každého, kdo nechce tlumočit jen to, co se od něho očekává…

Číta: Jan Werich Celkový čas: 2 hodiny 38 minút Zatímco pro předchozí vydání připravil Jan Werich jen malou část ze svých letních italských vzpomínek, tento rozhlasový záznam zahrnuje téměř dvojnásobně delší vyprávění, které je volnou improvizací mezi řádky původního textu. Vídeň – Benátky – Padova – Bologna – Florencie – Pisa - Řím Začtete se do prvních řádků Italských prázdnin a budete mít dojem, že slyšíte Werichův hlas. Knížka je napsaná tak, že se poslouchá, jako se některý obraz čte. Jan Werich i v civilní masce turisty je stále on, herec-filosof, a popis výletu do Itálie se v jeho podání promění ve veselé momentky o životě, zpestřené typicky werichovskými záběry z antického Říma.

Číta: Simona Postlerová Celkový čas: 6 hodín 14 minút Autobiografická zpověď úspěšné emancipované ženy, scenáristky a režisérky newyorské televize, která mobilizovala všechny síly své osobnosti, aby dokázala žít bez návykových medikamentů. Odhodlání k takovému boji však spolu s dalšími okolnostmi způsobilo, že se psychicky zhroutila a musela projít martyriem při opětovné snaze začít žít nový život. Příběh je tak výpovědí o bolestech a úzkostech, které v dnešním světě mohou postihnout každého z nás, ale zároveň dává naději, že s nimi můžeme bojovat a zvítězit nad nimi.

Číta: Miroslav Táborský Celkový čas: 8 hodín 14 minút Skutečný příběh, na jehož základě vznikla úspěšná divadelní hra Davida Seidlera a oceňovaný film režiséra Toma Hoopera. Čte Miroslav Táborský.Nesmělý Albert, vévoda z Yorku, je mladší syn britské panovnické rodiny, Lionel Logue zase neortodoxní logoped z Austrálie. V říjnu 1926 tuto nesourodou dvojici svede dohromady vévodovo koktání, které fatálním způsobem poznamenává „Bertieho“ veřejné projevy – a výsledkem je jeden z nejpozoruhodnějších příběhů první poloviny 20. století. Australskému terapeutovi se netradičními metodami nejenže podaří královského potomka rychle připravit na významný projev u příležitosti otevření nového australského parlamentu v Canbeře v roce 1927, ale především ho připravit na neočekávaný nástup na trůn v roce 1937 i na následné zvládání mimořádně náročných povinností.Audiokniha Králova řeč vychází z deníku logopeda, který navázal úzký vztah s králem Jiřím VI., a přináší fascinující pohled do zákulisí ostrovní monarchie v době, kdy britská říše procházela nejtěžšími okamžiky své moderní historie.

Číta: Saša Rašilov, Martin Reiner Celkový čas: 3 hodiny 45 minút Dne 8. 12. 2012 nečekaně praskla Michalovi Vieweghovi, jednomu z nejčtenějších českých spisovatelů, aorta. Po úspěšných pokusech o oživení se zcela dezorientovaný Michal znovu pomalu začal učit mluvit a vnímat svět. Kolaps krátkodobé paměti byl takový, že se lidé ze spisovatelova nejbližšího okolí obávali nevratného poškození jeho intelektuálních schopností.Přesto se, čtyři měsíce po operaci, dává znovu do psaní a vychází tak, jako většinou v předchozích dílech, z vlastních zkušeností a zážitků. Psaní je součástí terapie, sledujeme, jak se spisovatel velmi bolestně vrací do života. Absolutní autenticita jeho prožitků ohromuje. Viewegh odhaluje všechny své pocity a jeho sdělení je nakažlivě hojivé. Pomáhá nejen sobě, ale i čtenáři. V našem případě posluchači, jemuž sděluje Michalův text Saša Rašilov, interpret osvědčený již na Vieweghových Pohádkách pro unavené rodiče.Autor bestsellerů popisuje svůj bolestný návrat do života!

Číta: Luděk Munzar, František Smolík, Blanka Waleská, Nelly Gaierová, Josef Kemr, Jaroslav Marvan, Olga Scheinpflugová, Marie Tomášová Celkový čas: 47 minút Olga Scheinpflugová (*3. 12. 1902 - 13. 4. 1968) je česká herečka a spisovatelka. Napsala 16 románů, přispívala svými články do Lumíra a do Národních listů. Hrála ve Vinohradském, později v Národním divadle, kde vytvořila na 130 rolí.Od roku 1933 žila s Karlem Čapkem, který na ní obdivoval její energii, herecké umění, básnický a spisovatelský talent. Olga za svým mužem stála pevně v době útoků fašisticky orientovaného českého tisku a hájila jeho názory i po jeho smrti v prosinci 1938. Po jeho smrti dál hrála v divadle a začala psát své paměti, které s názvem "Byla jsem na světě" v necenzurované verzi mohly vyjít až v roce 1993.Na prknech Národního divadla naposledy odehrála svoji roli ve hře Karla Čapka Matka a krátce na to zemřela.

Číta: Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Václav Švorc Celkový čas: 49 minút Eduard Kohout (6. března 1889 – 25. října 1976 ) český herec, byl dlouhá léta členem Národního divadla v Praze a jedním z hlavních protagonistů shakespearovských her..Na prknech Národního divadla vytvořil přes sto postav světového i českého dramatu. Uměl pracovat se svým hlubokým hlasem, uměl utlumit expresivní projev do projevu civilního, uměl pracovat s intonací,byl i skvělý recitátor. Jeho herecký projev byl nezaměnitelný.Hrál již v němém filmu; jeho role ve zvukovém filmu, byť byly většinou vedlejší či okrajové, se vyznačovaly opět precizním projevem blízkým jeho projevu divadelnímu.Nezapomenutelná a nejvýraznější je jeho role podivínského Artuše Fabiana v Turbině (1941). Velmi často také vystupoval v rozhlase a později i v televizi.

Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Eva Klobouková Celkový čas: 1 hodina 9 minút Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chutí do života. Témata rozhovoru odpovídají jejich radostné náladě. Hovoří o poezii, o módě, o nemravnosti, uvažují o mládí a stáří, rozpovídají se o Samuelovi Beckettovi či Josefu Šímovi. Jiří Voskovec vypráví o Brodwayi. Druhou kapitolu archivních objevů tvoří dialog Jiřího Voskovce s českou emigrantkou Evou Kloboukovou z Montrealu v roce 1977. Zatímco v první rozmluvě ve Vídni jsme uchváceni způsobem roubování nápadů na sebe kongeniálně napojených přátel, ve druhé jde o postulování základních myšlenek Jiřího Voskovce o štěstí, přátelství či životě v exilu.

Číta: Václav Neužil Celkový čas: 9 hodín 38 minút Skutečný příběh toho nejtroufalejšího lháře a podvodníka v dějinách.Každý dostihový sázkař vám řekne, že nejjistější způsob, jak zůstat švorc, je sázet na mladé klisničky. Dívky, s nimiž Frank Abagnale chodil, do téhle kategorie spadaly a přišly ho na pěkné jmění. Kdykoli vyčerpal zdroje, začal vypisovat nekryté šeky. Bylo to snadné, až příliš snadné. Frank byl už od útlého dětství přesvědčivý lhář a postupem let se z něho stal švindlíř a pozér omračujících schopností. Neváhal si vyrobit několik vysokoškolských diplomů a vydávat se za experta v rozličných profesích – lékaře, učitele či piloty nevyjímaje. Už v necelých jednadvaceti byl milionářem, přičemž vše, až do posledního centu, ukradl a povětšinou zase rozházel za světské radovánky. Stal se jedním z nejhledanějších zločinců na čtyřech kontinentech a policie i novináři ho popisovali jako jednoho z nejmazanějších padělatelů, podvodníků a zlodějů 20. století. Coby podfukáře hodného sošky Oscara.Abagnaleovy memoáry vylíčené s humorem a nadsázkou se staly mezinárodním bestsellerem. Režiséra Stevena Spielberga inspirovaly k úspěšné filmové adaptaci s Leonardem DiCapriem a Tomem Hanksem.„Odložil jsem si čepici na podlahu kabiny a vklouzl do pilotního sedadla. Dobře jsem si uvědomoval, že od této chvíle držím v rukou 140 životů, včetně svého vlastního. Austin, který převzal řízení, jakmile se Giles zvedl, je teď postoupil mně. „Je to na vás, kapitáne,“ uculil se na mě. Okamžitě jsem obří tryskový letoun přepnul na automatického pilota a v duchu se modlil, ať ta věc funguje, protože sám bych neuřídil ani papírového draka. Nebyl jsem pilot Pan American ani žádné jiné letecké společnosti. Byl jsem podvodník, jeden z nejhledanějších zločinců na čtyřech kontinentech, a právě jsem dělal to, co mi šlo ze všeho nejlíp: vodil jsem nevinné lidi za nos.“

Číta: Josef Bek Celkový čas: 2 hodiny 13 minút Audiokniha Večer s Josefem Bekem - obsahuje digitální dvojalbum věnované 95. výročí jeho narození, jež představuje spojení původního LP Večer s Josefem Bekem z roku 1977 a v druhé části maximum jeho písniček, které kdy Supraphon vydal.

Číta: František Filipovský, Jiří Šrámek Celkový čas: 1 hodina 16 minút Audiokniha Šest dýmek Františka Filipovského - obsahuje vzpomínkové vyprávění herce Františka Filipovského.Milí přátelé,dostávají se k vám vzpomínky českého herce, člena Národního divadla v Praze, zasloužilého umělce Františka Filipovského. Snad vás, stejně jako mne při práci na záznamu, zaujme jeho vyprávění - hned veselé, hned vážnější, v němž zazní nejednou moudrá rada a zamyšlení člověka, jenž celý svůj život spojil s divadlem. Jako kdyby nalezl kořeny tolikeré radosti, kterou nám rozdává v nejrůznějších podobách svého herectví. Jsem přesvědčen, že Šest dýmek Františka Filipovského podá i o tom svědectví. Vím to už od chvíle, kdy jsme spolu poprvé zasedli a on mi začal vyprávět. O rodičích, o dětství, o divadle, filmu, televizi, rozhlase, o knihách, o přátelích a ještě o mnoha jiných věcech, lidech a situacích. A nechyběla při vyprávění dýmka - některá z jeho dýmek. Její vůně splývala se slovy a cítil jsem ji i ve chvíli, kdy už jsem seděl doma nad psacím strojem a zpracovával záznam.František Filipovský vyprávěl s neutuchajícím elánem, s obdivuhodnou energií a mě co chvíli přepadaly pochybnosti, zda se mi podaří zachytit to všechno, co dokresluje nenapodobitelnou osobnost tohoto herce. Pokusil jsem se.Pokusil jsem se zaznamenat nejen významné úseky života Františka Filipovského v divadle i mimo divadlo, ale zároveň je složit do mozaiky příběhů, které dávají nahlédnout do divadelního zákulisí i do zákulisí doby a života společnosti v různých jejích etapách, tak jak obepínaly život tohoto herce od dětství v Přelouči. Myslím, že při pohledu na všechna období našeho společenského vývoje se jeví František Filipovský jako důsledný stoupenec pokrokových proudů v naší divadelní kultuře. O tom svědčí jeho působení vedle Emila Františka Buriana, v Osvobozeném divadle, i jeho poválečné úsilí o lidový charakter českého divadla. Lidový typ jeho herectví ho k tomu předurčoval.V jeho vyprávění defilují pozoruhodné osobnosti českého divadelního života, filmu, televize a jiných oblastí československé kultury meziválečného, poválečného i pozdějšího období. Rovněž jejich prostřednictvím a hodnocením přibližují vzpomínky tohoto herce společenskou atmosféru jednotlivých časových etap.Vzpomínám teď rád na ty chvíle s Františkem Filipovským. Byly plné zaujetí, temperamentu i úsměvů herce, byly v nich i pochybnosti nad spolehlivostí paměti. Pokaždé mi připadalo, že přítomnosti Františka Filipovského přivolala všechna ta dobrá a laskavá strašidýlka i skřítky divadelního zákulisí, aby mi pomáhali vychutnávat (anebo dotvářet?) pohodu, která kolem jeho vyprávění dýchala, podobná vůni, ale i prchavosti dýmu z jeho dýmky. Přeji tutéž pohodu i vám.(z předmluvy ke stejnojmenné knize)Jiří Tvrzník

Číta: Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 16 minút Babí léto Jana Wericha přináší premiéru několika neznámých zvukových dokumentů pro všechny příznivce Werichova vyprávění.Dopis Shakespearovi nahraný v roce 1964 vyšel tiskem až v roce 1969 jako předmluva Werichovy úpravy Shakespearova Jindřicha IV. Falstaffovo babí léto a je dodnes velmi živoucím připomenutím jedinečné schopnosti Jana Wericha srozumitelně a poutavě vyprávět o velkých tématech alžbětinského dramatika v souvislosti s naší dnešní (tehdejší) dobou.Werichovu vzpomínku na uvedení Shakespearovy Bouře na Broadwayi v roce 1945 pro Československý rozhlas zachytil herec Karel Pech v Praze na Kampě na konci čtyřicátých let.„Dalším cenným zvukovým unikátem jsou „rozhovory“ - ze šedesátých let z brněnského studia Československého rozhlasu - o Werichově mládí, studiu práv, přátelství s Jiřím Voskovcem,“ doplňuje editor Robert Tamchyna a upřesňuje, „rozhovory jsou sice většinou inspirujícím monologem, ale dnes také zároveň jedinečným dokumentem Werichových vzpomínek na začátky rozhlasového vysílání.“William Shakespeare znovu po letech, smích Osvobozeného divadla anebo vzpomínka na Jiřího Voskovce, nejlepšího mužského na světě – vzácné fragmenty, které se dochovaly na kazetě diktafonu novináře Jiřího Janouška z konce sedmdesátých let Babí léto Jana Wericha uzavírají a přibližují alespoň malý – dosud neznámý zvukový a velmi osobní - zlomek setkání, z nichž vychází Janouškova kniha “Rozhovory s Janem Werichem.“

Číta: Vladimír Čech, Zuzana Maléřová Celkový čas: 41 minút Vladimír Čech se do našich myslí nesmazatelně zapsal svým charismatickým projevem podtrženým uhrančivým pohledem a hlasem. Jeho vysoká postava byla nepřehlédnutelná a dodávala mu přirozený, úctu budící lidský i herecký projev. Zaposloucháte-li se do místy velmi intimního rozhovoru, seznámíte se z dosud nepoznanými stránkami Vladimíra Čecha – herce, který měl zcela určitě své největší role ještě před sebou.

Číta: Jan Werich, Jana Werichová Celkový čas: 1 hodina 17 minút V roce 1970 byly zachyceny na zvukový záznam rozhovory, které spolu vedli otec Jan Werich s dcerou Janou a pro budoucno tak zůstaly zachovány nesmírně zajímavé informace o počátcích Osvobozenéhodivadla, jak se tvořila Vest Pocket Revue a jaké bylo pozadí tvorby Voskovce a Wericha. Janiny zvídavé otázky rozpoutají tok vyprávění také o tvorbě Jaroslava Ježka, podrobnosti o vzniku jehoslavných písniček i některé detaily z Ježkova života. Na závěr se Jan Werich rozpovídá o emigraci v USA v době války a korunuje své vzpomínky slavnou historií vozu Lincoln, který si v Americe V+W po svém příletu pořídili. Nyní vycházejí tyto rozhovory na jednom albu, které je, díky typickému Werichově stylu košatých odboček, průpovídek a odkazů k dobovým souvislostem, bohatýmzdrojem poučení i zábavy.Vzpomínky Jana Wericha podnícené rozhovorem s dcerou Janou!

Číta: Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 15 minút Supraphon pravidelně vydává archivní nahrávky s Janem Werichem, má jich již pěknou sbírku. Nyní se tvůrci kolekce opět ponořili do hlubin archivních fondů a předložili veřejnosti záznamy, které stojí za to připomenout. Řada z nich je z anonymních, nedatovaných zdrojů, některé jsou naopak velmi přesně označeny, jako celek však opět upozorňují na tak podivuhodnou a nadprůměrnou osobnost, jakou Jan Werichy byl. Mezi nahrávkami vévodí Werichova řeč k výstavě Milenium Judaicum Bohemicum z roku 1968 z archivu Jindřicha Kučery, několik málo známých záznamů z archivu Ondřeje Suchého, z rozhlasového Gramotingltanglu pochází přemítání o kontrašpionáži a supraphonské fondy se přidaly úvahou o básníku Villonovi a následnou písní Hej, pane králi. Bonus připomíná alter ego Jana Wericha anglickým projevem Jiřího Voskovce, jímž odpovídal na Werichův proslov k tisíciletí judaismu v Čechách. Tenká hranice mezi tragickým a komickým, elegance ducha a stále aktuální obsah je oběma intelektuálnímdruhům vlastní a trvale fascinující.Překvapivé objevy z fonotéky velkého komika, satirika a písničkáře Jana Wericha!

Číta: Miroslav Horníček Celkový čas: 1 hodina 22 minút Komentář z původního supralongu (2 18 0409): Jsou věci rozumem pochopitelné a naopak věci, před kterými, jak se říká, rozum zůstává stát. Pochopit lze například splachovadlo. Nepochopitelná je láska nějakého člověka k zemi, kterou nikdy neviděl. Ostatně i tady hraje rozum různou roli, protože i rozumy jsou různé — některé chápavější a jiné skoro zbytečné. Nechtějte například ode mne, abych vám vysvětlil splachovadlo. Natožpak, abych vám zdůvodnil svou léta již trvající lásku k jedné zemi a navíc pak k jednomu kraji této země. Sám sobě jsem se tu snažil leccos zdůvodnit a osvětlit, hledal jsem příčiny a zárodky příčin, chtěl jsem znát alespoň jediný z důvodů, kterých jsem tušil několik, ale marně. Začalo to, myslím, kolem mých sedmnácti let. Začalo to tím, že jsem si opisoval všechno, co kde bylo psáno o Provenci, včetně strohých zeměpisných popisů. Opisoval jsem si s pocity někoho, kdo se dozvídá o svém rodišti, které nikdy nepoznal a který s dychtivostí rodáka chce vědět co nejvíc, ne-li vše. A když jsem dostal do ruky Mistralovy verše, když jsem je poprvé četl, byl to zážitek jednou již poznaného, jednou již prožitého. Zážitek, který mívám například nad Karlem Jaromírem Erbenem. Nevím, jak se tančila farandola; a právě tak nevím, jak se přede len. Ale kdykoli čtu Erbenovy verše o mraze, který v okna duje, a o dívkách, které předou len, jsem náhle obklopen věcmi jakoby důvěrně známými a blízkými. Jsem doma v té světnici, v tom teple u kamen, jsem doma v té básni. A právě tento pocit „být doma“, pocit nezaměnitelný pocitem jiným se mi vrací při všem, co čtu, co poznávám o kraji zvaném Provence. Začalo to kolem mého sedmnáctého roku. A když jsem jel poprvé do Provence, bylo mi čtyřicet. Od té doby jsem tam byl ještě dvakrát. Je mi tam dobře, jsem tam doma jako v básni, jako v dětství, jako tam, kde doma vskutku jsem, jako na lukách a u rybníků mého rodiště. Chtěl jsem poděkovat několika osobám, které mne na těchto cestách (a dávno před nimi) provázely. Tak vznikly tyto listy. Měl jsem štěstí, že jsem je mohl psát na jedné stráni toho kouzelného kraje, pod modrým nebem bez mráčku a doprovázen cikádami. Můj domov je ovšem tady. Ale tam bych se chtěl občas vracet. A sem vždycky. Miroslav Horníček

Číta: Martin Růžek, Eduard Kohout, Václav Vydra, Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Alena Kreuzmannová, Jaroslav Průcha, Oto Rubík Celkový čas: 1 hodina 18 minút Václav Vydra starší (*29. dubna 1876 - †7. dubna 1953)se narodil do rodiny vojenského hudebníka a kapelníka. V prvním divadelním angažmá byl v letech 1907 - 1913 v Plzni, v letech 1913 - 1922 byl hercem a režisérem ve Vinohradském divadle, kde krátce zastupoval K.H.Hilara při jeho odchodu do Národního divadla. Sám byl Národním divadlem angažován v roce 1922, zde také působil jako režisér. Vytvořil zde mnoho výrazných postav, např. v divadelních hrách Král Lear nebo Julius Caesar od W. Shakespeara, Bílá nemoc od Karla Čapka a další.Nahrávku s vyprávěním Václava Vydry a s ukázkami z jeho rolí posíláme na digitální prodej u příležitosti 60. výročí jeho úmrtí.

Číta: Václav Voska, František Smolík, Zdeněk Štěpánek, Vlasta Burian, Josef Skupa, Libuše Freslová, Otomar Korbelář, František Kreuzmann, Alena Kreuzmannová, Meda Valentová Celkový čas: 47 minút Audioknihu Jak je neznáme aneb známí herci jako zpěváci - zostavili V. Müller a Jiří Šrámek. Z historických zvukových záznamů zpívají Zdeněk Štěpánek, František Kreuzmann, Meda Valentová, František Smolík, Josef Skupa, Anna Kreuzmannová, Vlasta Burian.

Číta: Karel Roden, Oskar Petr Celkový čas: 2 hodiny 13 minút Jeden z nejvýznamnějších režisérů tzv. české nové filmové vlny, tvůrce filmů jako jsou Démanty noci, Zpráva o slavnosti a hostech či Mučedníci lásky, sepsal zážitky svého mimořádně podivuhodného života v knize Nepodávej ruku číšníkovi, vydané nakladatelstvím Torst v roce 2011. Osm stěžejních příběhů z několika důležitých etap umělcova života načetl Karel Roden v režii autora, který je též duchovním otcem doprovodné písně, zpívané a hrané v této audioknize Oskarem Petrem. Píseň, jakož i režisérovy zážitky, jsou staré již několik desetiletí, ale lety získávají jakoby ještě víc na ceně.Úvodní a zároveň titulní povídka je vzpomínkou na šviháka Jiřího Štaidla. Vysvětluje okolnosti jeho smrti, stejně jako povídka, objasňující záhadné úmrtí Jiřího Šlitra.V dalším příběhu se autor vrací do roku 1968, nejprve na festival v Cannes, kde v době pařížského jara došlo k revolučnímu zvratu, který osudově zasáhl do následujícího tvůrčího života umělce. Povídka z prvního dne srpnové okupace Československa vysvětluje vznik slavného dokumentu. Tehdy Jan Němec natočil Oratorium pro Prahu, pravdivou zprávu o chování ruských vojsk a českých civilistů a dobrodružně film převážel přes hranice. Milovník krásných žen Jan Němec také vzpomíná na soužití se slavnou zpěvačkou, když vypráví o tom, jak střílel do okna této milované ženy. Závěrečný příběh z amerického období patnáctiletého exilu uzavírá symbolicky dramatické životní osudy tohoto originálního umělce.Pro Karla Rodena, třebaže je tato nahrávka jeho první zkušeností s audioknihou, jde o další příležitost předvést hlasové mistrovství při práci s textem a jeho významy.Karel Roden čte vyprávění o životních zvratech neklidného života slavného filmaře!

Svoj pohľad na Francúzsko vám ponúkam v malých dúškoch sťa akostné víno; v troch dejstvách, v troch knihách, ktoré dotvárajú túto jednu malú knihu života. Ako študent snívate o fantastickej budúcnosti, ktorá sa vám javí na dosah a o veľkých veciach, ktoré sa vám raz stanú. Vo svojej naivite si myslíte, že svet dobijete a padne vám vysilený ku vašim nohám. Bola som tiež taká mladá a naivná a bojím sa, že ňou stále som. Mohla by som pokračovať, čo som odpozorovala a čo stojí za zmienku, no v najlepšom treba skončiť a ja len podotknem na záver, že v podstate som rada, že som mohla privoňať ku móresom a maniérom Francúzov. Mnohému som sa naučila, mnohé si viem viac vážiť a vidím hodnoty, tam kde stále boli a kde stále sú...

Číta: Jiří Langmajer, Martin Moravec, MUDr. Vladimír Beneš Celkový čas: 8 hodín 42 minút O životě, smrti, naději i zázracích moderní medicíny. Co vše víme o mozku? A co o něm naopak nikdy vědět nebudeme? Proč mozek jako jediný orgán nebolí? Dokážeme předejít těžkým nemocem, jako jsou parkinson, alzheimer, mrtvice či mozkové nádory? Má se těžce nemocným lidem podávat tvrdá pravda, nebo milosrdná lež? A měl by člověk dostat možnost sám se rozhodnout, že už nechce žít?Audioknižní rozhovor s lékařem, který provedl již přes osm tisíc operací a ve svém oboru patří k nejlepším na světě. V názorech je přímý a někdy i provokativní.Zároveň se nebojí přiznat, že chirurg má kromě sebevědomí často i strach. Při operacích mozku totiž o životě a smrti rozhodují milimetry. „Strach je u chirurga přítomný celou dobu zákroku. Musí být. Kdybych ho neměl, je něco špatně, asi jako by umělec řekl, že nemá trému. Chirurg beze strachu je pro pacienta obvykle nebezpečnější než vlastní onemocnění.“ „Strach, obava, respekt, každý tomu může říkat jinak. Když tyhle pocity nemáte, ublížíte, protože vás najednou nemá co zastavit. S nadsázkou říkám, že i opici naučíte operovat, ale už ne neoperovat. Strach je brzda, která člověka donutí udělat zákrok bezpečně. A když skončíte, přijde odměna. Úleva. Radost. Pýcha. Žádná únava. Když dooperuji, mám stejný pocit, jako když Jirkovi Lábusovi skončí premiéra, padá opona a lidé tleskají. Nebo jako když dá Messi gól. Jen s tím rozdílem, že u nás na sále je to bohužel bez potlesku.“ Beneš poutavě vypráví o pacientech, doktorech, mozku samotném, lékařské etice, víře, eutanazii, výčitkách, radosti, lékařských seriálech, úplatcích ve zdravotnictví, studiích za minulého režimu, ale i o tom, jak dnes po světě jezdí lovit brouky s kamarádem Oldřichem Kaiserem.

Číta: Martina Hudečková, Taťjana Medvecká, Vilma Cibulková Celkový čas: 11 hodín 58 minút Úsměvná vyprávění americké autorky Betty MacDonaldové si získala oblibu svou bezprostředností a upřímností. Pod titulem Co život dal a vzal vyšly tři její práce - Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě - navazující na její neméně populární knížku Vejce a já.MacDonaldová čerpá náměty výhradně z vlastního života, popisuje, co ji potkalo dobrého i zlého. Znovu přivádí k životu nesčetné množství lidí, s nimiž se setkala třeba jen letmo, nebo ať už její osudy ovlivnili významněji. K nejsilnějším a nejvýraznějším částem trilogie patří díl Morová rána, kdy vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Ať už ji však potkává cokoli, nikdy se beznadějně nepropadá do sebelítosti a pesimismu, vždy hledí kupředu s nadějí a vírou, že se vše dobře skončí. A právě pro tuto schopnost přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou za všech okolností dokáže překonat všechny překážky, sklidila Betty MacDonaldová tak nevídaný úspěch, který uplývající čas v nejmenším neoslabil.Kdokoli může dělat cokoli O řadě zaměstnání, kterými autorka prošla v době hospodářské krizeČte Martina HudečkováMorová rána O pobytu v tuberkulózním sanatoriuČte Taťjana MedveckáDusím se ve vlastní šťávě O životě v novém domě na ostrově s novým manželem a dětmiČte Vilma Cibulková

Jozef Dravecký (1947 - ), niekdajší veľvyslanec SR pri Svätej stolici, predtým člen podzemnej cirkvi a matematik, nám v rozhovore s novinárom a moderátorom Michalom Magušinom a Martinom Lukačišinom približuje dôležité etapy svojho profesionálneho i rodinného života. Čitateľa prevedie od svojho detstva v Spišskej Novej Vsi a práce matematika v Bratislave či Tunisku cez rozhodujúce udalosti Novembra, ktoré ho nasmerovali na úspešnú dráhu diplomata, až ku zážitkom zo svojej práce veľvyslanca v Bulharsku, v pobaltských krajinách a vo Vatikáne. Dôraz pritom kladie na presahy medzi jeho osobnými zážitkami a udalosťami s celospoločenským významom. Jeho pozornosť pre detail kombinovaná s pohotovými otázkami životopiscov tak vytvára pútavú mozaiku životných osudov človeka vzájomne sa prelínajúcich s historickými udalosťami našej krajiny.

Rómska verzia románu Dievčatko z kláštora. Život človeka je pospájaný spleťou vzťahov s rôznymi osudovými ľuďmi. S jedným osudovým človekom prežijeme možno celý život, s iným len jeho časť. Keď však takého človeka stretneš a tvoj život sa dostane do zrýchlených, možno až kritických obrátok, vždy si kladieš otázku: Prečo som ho stretol? Priniesol mi nejaké posolstvo, odkaz? Prečo to osud zariadil tak, aby bol v danom čase na danom mieste? Hľadáme odpovede. Tie časom určite prídu, ibaže my musíme konať a prijímať rozhodnutia skôr, ako to ukáže čas. V jednej osôbke stále žijú tri dievčatá – jedno vždy mladé a šantivé, druhé verné a oddané Pánu Bohu a tretie žijúce reálne, zápasiace s nepochopením okolia možno len preto, lebo jeho pleť je o niečo tmavšia a zúbky o trochu belšie ako u ostatných… a to stále niekomu prekáža.Aké je to žiť na Slovensku v bludnom kruhu generačnej chudoby a so stigmou Rómka? Unikátny autobiografický román Dievčatko z kláštora otvorene hovorí o tých stránkach života, ktoré majoritná spoločnosť neraz nevidí a nechce vidieť. Hovorí o neprekonateľnom rasizme, xenofóbii a anticiganizme, ktoré zapustili v našej spoločnosti hlboké a osudové korene nenávisti. Vybojuje hlavná hrdinka svoj boj so svetom, Bohom a samou sebou? Odpoveď nájdete v tomto mimoriadnom literárnom debute Nely Nezábudkovej.Kniha vznikla vďaka podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín.

Vasilij Vasilievič Rozanov, ruský publicista, filozof, zakladateľ „postmodernizmu“, dávno pred jeho vznikom na Západe. Základné prvky jeho svetonázoru sa sformovali už počas gymnaziálnych štúdií – vnútorná sloboda a protest proti autoritám a byrokracii, odstup od vonkajších udalostí, sebapozorovanie, neprítomnosť viditeľnej vôľovej cieľavedomosti. Rozanovský „postmodernizmus“ sa veľmi živo prejavoval najmä v programových „mozaikových“ prácach Solitéry (1912), Pominuteľné (1913) – tie sú obsahom knižky, a Spadnuté listy (opálka 1 a 2) (1913, 1915). Prezentované diela sú z posledného obdobia autorovho života a sú zároveň svojráznou psychologicko-duchovnou rekapituláciou života a tvorby spisovateľa. Duchaplný lyrizmus a vynikajúca publicistika, šokujúca úprimnosť a groteskná buffa – to všetko sa premietlo do jeho diela. Metóda myslenia Rozanova je principiálne medzidisciplinárna a metahistorická. Obrovský význam Rozanova súčasníci oceniť nedokázali: pluralizmus jeho metódy pokladali za bezprincipiálnosť. Ale až po niekoľkých desaťročiach ruskí postmodernisti (Andrej Šiňavskij, Venedikt Jerofejev, Viktor Jerofejev a iní) sa prihlásili k nemu ako ku kultúrno-historickému zdroju vlastnej literárnej tvorby a svetonázoru.

Prvý z Martinčanov trúfalo prerazil hranice Slovenska všetkými zámorskými smermi. Vladimír Ladislav Hurban, slovenský spisovateľ a prekladateľ, syn Svetozára Hurbana Vajanského, bol jedným z prvých Slovákov - diplomatov v službách Československa. Autor monografie ho vidí ako politika s dušou klaviristu a básnika s dušou diplomata. V. L. Hurban pôsobil ako diplomat takmer na všetkých kontinentoch, v roku 1942 bol oficiálne uznaný za veľvyslanca londýnskej exilovej československej vlády v USA. Aké boli jeho vzťahy s Janom Masarykom a rodinou prezidenta T. G. Masaryka? A v čom bol iný než jeho známy otec? Monografiu Ivana Kučmu HURBAN III. Medzi Stalinom a Rooseveltom vydalo Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov.

Demi Moore je už desaťročia synonymom slova celebrita. Jej nezabudnuteľné filmové úlohy a vzťahy s významnými mužmi boli vždy v centre mediálnej pozornosti. Stala sa najlepšie platenou hviezdou Hollywoodu. Otvorene však priznáva, že roky unikala pred minulosťou, pred neistotou a pochybnosťami, ktoré poznačili jej detstvo. V zlomových chvíľach svojej cesty k sláve zápasila so závislosťou, s problémami s vnímaním vlastného tela aj s traumami z detstva. Jej kariéra stúpala závratnou rýchlosťou, no obraz, ktorý si o Demi vytvorila verejnosť, bol neraz nepriaznivý. Aj preto ju napriek úspechom prenasledovali pochybnosti, či patrí do Hollywoodu, či je dobrou herečkou a či sa osvedčila v úlohe matky. Jej pamäti, úprimné a hĺbavé, podávajú svedectvo o boji s nepriazňou osudu, ale aj o neuveriteľnej húževnatosti. Demi odhrnula záves, o svojej kariére i osobnom živote hovorí celkom otvorene. Dozvedáme sa o turbulentnom vzťahu s matkou, manželstvách, snahe zosúladiť hviezdnu kariéru s výchovou detí, o dlhej ceste k schopnosti bez zábran vyjadriť, čo si myslí a cíti. Dojímavo úprimná spoveď odhaľuje herečkinu cestu k sláve, no aj jej spletitý osobný osud. Je to príbeh o úspechoch aj o cene, ktorú za ne zaplatila.

Číta: Jiří Ornest Celkový čas: 3 hodiny 55 minút Nositel čtyř čs. válečných křížů a britského Distinguished Flying Cross, Rytíř francouzské čestné legie, nositel sovětského Řádu za vítězství a mnoha dalších vyznamenání generál František Fajtl nám zanechal úžasné literární svědectví. Ve své první knížce Sestřelen vylíčil své válečné dobrodružství, které nás nepřestává fascinovat. 5.května l942 byl se svým spitfirem sestřelen nad okupovanou Francií. Přestože byl po nouzovém přistání v poli obklíčen Němci, podařilo se mu uniknout. Československý pilot v britské uniformě se proměnil v pěšáka a s pomocí francouzských venkovanů potom v civilistu, který dokázal projít Francií až k Pyrenejím, překonat je a skončit svou jednoměsíční pouť ve Španělsku. K překvapení kamarádů, kteří už se s ním v duchu rozloučili a rozebrali si jeho věci, se vrací do Anglie a znovu usedá do letadla. Rytíř válečného nebe František Fajtl nebyl postavou velký. To bylo pro těsnou kabinu spitfirů výhodné. Je však bezesporu velkou postavou lidského zápasu o svobodu. (Zdeněk Svěrák)Píše se květen 1942 a druhá světová válka trvá už plných jedenatřicet měsíců. Anglie má za sebou největší leteckou bitvu v dějinách a Královské letectvo teď už nejen brání britské výsostné území, ale vstupuje proti německé Luftwaffe do ofenzivy. Je to zásluha také letců neanglických národností - Poláků, Belgičanů, Kanaďanů i dalších mužů z Evropy i světa; a také Čechoslováků. Jeden z nich - tehdy devětadvacetiletý František Fajtl - je na jaře 1942 plnoprávným členem RAF v hodnosti squadron leader - majora; létá na britské stíhačce Supermarine Spitfire a ze základny Hornchurch vodí do boje svou dvanáctičlenou letku 64. perutě Královského letectva; jsou v ní belgičtí i britští piloti. Létají na tzv. sweeps - svípy (česky doslova zametání). A jak by ne, zvláště za Kanálem je plno okupantského smetí a spitfiry jsou výbornými košťaty. Jiným obvyklým úkolem bývá ochranný doprovod tzv. velkých bratrů - bombardérů. Tak je tomu i 5. května 1942, kdy je cílem mise francouzské nákladové nádraží v Lille. Z májového operačního letu se však František Fajtl nevrací; ne, nikdo jeho letadlo neviděl hořet nebo padat, ale to ještě nic neznamená. Mezi šťastnými navrátilci z mise na Lille není. Jeho jméno je na tabuli v seznamu letců opatřeno poznámkou - missing - nezvěstný. Takových jmen je tam už celá řada, po čase k onomu hrozivému slůvku obvykle ještě pověřená ruka připíše propably killed - pravděpodobně zabit. Ale to není díkybohu Františkův případ; a čert vem, že tentokrát mnoho nechybělo. Alespoň dnes. A co bude zítra? Kdo to může ve válce s jistotou říci? Český pilot je v tom květnovém dni živ a zdráv, je na pevné zemi. Ve vzduchu zasažený a hořící letoun nakonec uhasila kyprá jarní hlína francouzského políčka, které tentokrát posloužilo jako místo nouzového dosedu. Ano, na nepřátelském okupovaném území. A co dál? To už záleží jenom na Františkových dovednostech, silách, důmyslu...a štěstí! Jak zní ona slova, která k situaci patří, ta slova, která se František Fajtl naučil už kdysi v československé letecké škole? "Vojenský mrav ukládá sestřelenému letci povinnost pokusit se všemi prostředky uniknout nepříteli a dostat se zpět ke své nebo některé jiné spojenecké jednotce. Pouze v případě zranění nebo nemoci může zůstat ukryt delší dobu v cizí zemi..." Když jsem připravoval Fajtlův text k natáčení, měl jsem od začátku jasno o jeho interpretovi. Jiří Ornest patří mezi ty zkušené rozhlasové (neviditelné) herce, kteří si od první chvíle získají posluchačovu pozornost. Dokáže vnímat souvislosti i citlivě zacházet s těmi několika málo výrazovými prostředky, které samota rozhlasového studia nabízí, ale především - přesně je dávkovat. Pokud se vám bude zvuková podoba jednoho z nejpozoruhodnějších textů Františka Fajtla líbit, je to nepochybně i zásluhou Jiřího Ornesta. (Luboš Koníř, režisér)

Číta: Zdeněk Junák Celkový čas: 11 hodín 20 minút Audiokniha, která vypráví o ojedinělém životním příběhu Harryho Pollaka. Harry Pollak se narodil v roce 1923 v Čechách. Celá jeho židovská rodina skončila v koncentračních táborech. Během války vstoupil do armády, zažil vylodění v Normandii i osvobození Prahy. Po válce vystudoval techniku, ale diplom už v roce 1948 nedostal pro své názory neslučitelné s komunismem. Harry se s překážkami, které mu život postavil do cesty vyrovnával vždy po svém. Nikdy se nevzdal a neustoupil. Proto také raději opustil zemi, ve které se narodil než, aby přijal kompromis a žil v bezpráví.„Pomáhal jsem ozdravit více než dvě desítky společností. Třeba IBM nebo Dunlop. Pomohly mi geny sedláka. To je pro mě jediný opravdový podnikatel. Nečelí jen nástrahám trhu, ale i přírody. Musí se umět přizpůsobit,“ vysvětluje Pollak. Zůstal skromný, peníze a drahé věci pro něj nejsou příliš důležité, tvrdí. Proslavil se záchranou značky Aston Martin, ale krásná sportovní auta ho nelákala. Jezdil klidným citroenem. „Ale když jsem pracoval v Aston Martinu, raději jsem ho parkoval za továrnou,“ dodává s úsměvem.

Číta: Oldřich Kaiser, Ivan Martin Jirous Celkový čas: 5 hodín 6 minút Pražská rocková skupina The Plastic People of the Universe vznikla v roce 1968. Založil ji baskytarista a zpěvák Milan Hlavsa (6. 3. 1951 - 5. 1. 2001). Skupina zpočátku hrála písně zahraničních kapel - Rolling Stones, The Fugs, The Doors a zejména Velvet Underground. Kromě Velvet Underground se inspirovala rovněž hudbou Franka Zappy, Captaina Beefhearta či avantgardního skladatele Edgara Varése. Na přelomu šedesátých let se stal uměleckým vedoucím a manažerem skupiny The Plastic People of the Universe básník a historik umění Ivan Martin Jirous. Po okupaci Československa a v počátcích tzv. normalizace skupina vzhledem ke svému nonkonformnímu vystupování zažívala neustálé persekuce. Po roce 1970 "Plastici" odmítli změnit název, charakter svého vystupování i repertoár. Proto jim v roce 1973 úřady odebraly statut profesionální skupiny, a později zakázaly vůbec veřejně vystupovat. Skupina mohla působit jen v utajení a čas od času hrát na koncertech pro zvané. V roce 1976 komunistická policie zatkla členy skupiny a spolu s dalšími představiteli kulturního undergroundu je postavila před soud za údajnou "protistátní činnost". Tzv. proces s českým undergroundem měl bezprostřední vliv na vznik Charty 77. Pohnuté osudy měly i zápisky zaznamenávající působení skupiny nazvané Pravdivý příběh Plastic People. Ivan Martin Jirous je psal v letech 1980-1981. Původní autorský strojopis byl nejpravděpodobněji zabaven při policejních raziích. Stěžejní část však stačil Ivan Martin Jirous namluvit na magnetofonový pásek, který se podařilo vyvézt za hranice. Různé fragmenty zápisků byly publikovány v letech 1983-1984 ve vídeňském exilovém časopisu Paternoster.

Kniha je určená pre fanúšikov hudby a hudobníkov. Obsahuje príbehy slovenských aj zahraničných hitov od skupín ako IMT Smile, Nirvana, Lucie, U2, Rolling Stones, Green Day, Polemic či Van Halen. Ide o skladby, ktoré sú pozoruhodné z hudobného hľadiska, svojím odkazom alebo príbehom. Čitateľ sa postupne oboznámi so zaujímavými faktami, rozhovormi a úvahami o tom, ako vznikajú úspešné piesne. Okrem autorovho pohľadu sú pri jednotlivých skladbách uvedené aj názory "bežných" poslucháčov. V bonusových kapitolách nájdete úvahy o hudobnom živote a zážitky z pôsobenia v amatérskej kapele.

Spisovateľ Ivan Szabó, milovník Bratislavy a autor niekoľkých publikácií, sa tentoraz pustil do osudov známych a vážených Prešporčanov z 19. a 20. storočia. Prebádal a odkryl to najtajnejšie nielen z ich pracovného, ale aj súkromného života. Dozviete sa tak zaujímavosti o staviteľovi F. F. Rómerovi, lekárovi J. Ambrovi, uznávanom fotografovi E. N. Kozičovi, sochárovi známeho súsošia Márie Terézie J. Fadruszovi a mnohých ďalších. Mená, ktoré sú už dnes zabudnuté, no v časoch minulých boli veľavážené, vďaka tejto knihe opäť ožívajú.