Filozofia

Pozitivizmus - heglovstvo - novokantovstvo. Zo separovaných hnutí sociálnych vied a filozofie prichádza nové chápanie skutočností, ktoré súviselo so vznikom pozitivistických ideí.

Novovek 3. Toto dielo je výsledkom dlhoročnej prednášateľskej činnosti autora v rôznych krajinách. Je úvodom do učenia menovaných filozofov pre univerzitných študentov a prednášateľov, ale aj čitateľov vo všeobecnosti, ktorí sa zaujímajú o hlbšie problémy ľudského života a spoločnosti.

Vztah je jedním ze základních filosofických pojmů. O všech věcech totiž můžeme uvažovat nejenom tak, jak se vyskytují samy o sobě, ale i s ohledem na skutečnosti jiné, k nimž se nějakým způsobem vztahují. Jsou-li tedy věci nějakým způsobem uspořádané, jako když jedna pochází z druhé nebo je k druhé zaměřena, sčítáme-li či odčítáme, nacházíme-li nějaké společenství, jazyk či osoby, poznáváme-li či milujeme, uvažujeme-li o zaměření všech věcí k Bohu a Boha ke světu, všude tam se setkáváme se vztahem. Jednoduše řečeno, vše, co existuje, se vztahuje k jinému. To nás zcela přirozeně vede k tomu, že začneme uvažovat o samotném vztahu.

Ve svém raném díle se Martin Buber pokusil shromáždit zprávy o setkání člověka s Bohem, jež nalezl v duchovních textech celého světa. Jeho přáním přitom bylo vybrat texty co nejbezprostřednější, co nejméně literárně stylizované.Jeho výběr je velmi pestrý, týká se nejen literatury evropského starověku, středověku a novověku, ale přirozeně i literatury hebrejské, arabské, jakož i čínské, indické atd.Četba knihy je sama o sobě velkým zážitkem, zvláště by neměla ujít pozornosti těch, kdo se o dílo velkého židovského myslitele zajímají hlouběji. Extatická vyznání vyšla totiž ještě před tím, než Buber vypracoval svou filosofii dialogu, a ve své předmluvě se tak její autor – mj. velký obdivovatel starého čínského filosofického myšlení – hlásí k monistickému pojetí mystiky, jež klade rovnítko mezi Bohem a probuzeným člověkem.

Americký popularizátor filosofie Peter Kreeft má jedinečný talent věci uchopit z neobvyklého úhlu pohledu, vytrhnout je z jejich všednosti a zasadit do nových souvislostí, glosovat a pointovat pomocí paradoxů. Tím se stylově přibližuje anglickým velikánům, jako je G. K. Chesterton a C.S. Lewis. Dívá se na Kazatele, Joba a Píseň Písní jako na učebnice filosofie; nikoli teoretické, ale veskrze praktické, životní filosofie. Kazatel demonstruje, jak se svět jeví bez víry – jako peklo. Job nás učí naději navzdory vší beznaději – utrpení ho očišťuje a uvádí do pravdy, která je zjevením Boha. A Píseň, to je Láska, nebe, Bůh. Už zde na zemi můžeme vrůstat do některého z těchto tří stavů – zažívat peklo s životním postojem Kazatele, očistec s Jobovým údělem, nebo se už zde zabydlet v nebi lásky. Kreeftova kniha není souvislým výkladem těchto tří mudroslovných knih, ale spíše bohatým zdrojem inspirací, postřehů a nečekaných souvislostí.

Po dvou významných knihách (Problém člověka a Chasidská vyprávění) vychází v Kalichu další dílo tohoto vynikajícího židovského myslitele, pro pochopení Buberova myšlení klíčové.

Úvod do etiky. Autor – profesor etiky na univerzitě v Ženevě – nenabízí pravidla a poučky, nýbrž podněty pro to, jak se vyznat v pestré nabídce různých pojetí etiky.

Paradoxy, aforismy a postřehy. Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této útlé knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu.Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton je úvodem do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne scela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to byli především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý.

Publikace, kterou zde čtenáři předkládáme, obsahuje tři listy Tomáše Akvinského v českém překladu, doplněné o úvodní studie a bibliografii ke každému z nich.Dopis Brabantké vévodkyniO obchodování na úvěrO Astrológii

Otázka O vyšším a nižším rozumu, O synderezi a O svědomí patří do rozsáhlejšího souboru Quaestiones disputatae De veritate. Překlad a úvodní studie Martina Štěpinová. Latinsko-český text. Vyšlo v řadě Akvinata.

Pascalova filosofie. Utrpení francouzského myslitele a přitom svěží originalita jeho životních paradoxů v každé době rekrutují historiky filosofie ke stále novému přeintepretování jeho odkazu. Šestovovův styl hutných aforismů jako by byl ve své kůži.

Sborník textů na téma Hledání pravdy o pravdě přednesených na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve dnech 9. – 11. září 1998 Stanislav Sousedík - Korespondenční teorie pravdy v oblasti empirického poznání Věra Štěpinová – Pojetí pravdy u Tomáše Akvinského Josef Ondok – Pojem pravdy u Tomáše Akvinského z hlediska současných logických teorií pravdy Karel Skalický – Tomášovo pojetí činného rozumu a jeho historické předehry a dohry Karel Šprunk – Současné teorie pravdy Imrich Staríček – Chápanie pravdy v prírodných vedách Peter Volek – Operativna teória pravdy podľa O. Mucka Gašpar Fronc – Krátký pohľad na diskusiu o intuitívnom realisme Nikolaja Onufrijeviča Losského Prokop Sousedík – Davidsonovo pojetí pravdy

Standardní a nejrozšířenější příručka dějin ruského myšlení. Shrnujícím a zrale komunikativním způsobem se nám představují jednotliví filosofové v duchovních dějinách Ruska. V samotném Rusku vyšly tyto nejrozšířenější dějiny ruských filosofů několikrát a jsou přeloženy do všech světových jazyků. Jsou ceněny právě kvůli přehlednosti a čtivosti. Losskij (1870-1965) coby petrohradský profesor je nucen působit po revoluci v emigraci, mimo jiné v letech 1942-1945 na univerzitě v Bratislavě, pak ve Spojených státech. Kontakt se Západem v něm rozvinul vnímavost vůči proudům zemí, kde přebýval, ale rovněž umocnil to, co je mu typicky ruské. Je zastáncem intelektuálního intuitivismu.

Svazek 4.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Úzkost je fenomén postihující až třetinu lidstva. V knize První kroky z úzkosti autorka čtenáře seznamuje s tím, jak úzkost funguje ve vzorcích myšlení a v chemických procesech lidského těla. Na začátku knihy je blíže popisován pojem úzkosti a také typy lidí, kteří jí mohou podlehnout.Autorka čerpá jak ze své praxe, tak z vlastní zkušenosti s překonáním této fobie. Nabízí také možnou cestu k uzdravení. Kroky, které popisuje, nejsou nikterak složité – jsou vhodné pro kohokoli, kdo chce začít pracovat na změně.V další části knihy uvádí typické příznaky úzkosti, jednoduše popisuje vzorce, podle kterých úzkost funguje, a vysvětluje, kde dělají lidé nejčastěji chybu. Následně navrhuje praktické postupy, jak z chybných vzorců vystoupit a jak čelit strachu.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Ako prekonať úzkosť (2014).

Historie, písmo, teologie. Tato kniha (po níž bude následovat Úvod do Starého zákona) je určena všem, kdo se zajímají blíže o Nový zákon. U každé novozákonní knihy si všímá literární struktury, obsahu, historického kontextu, teologického záměru a nových otázek, o nichž se diskutuje v posledních letech. Závěrečné dvě kapitoly se zabývají historií kánonu Nového zákona a dějinami jeho textu.Autoři vyučují nebo vyučovali na protestantských a katolických teologických fakultách ve Švýcarsku, Francii, Německu a Itálii.

Prínos Romana Guardiniho v otázkach kresťanskej formácie a liturgie. Romano Guardini je jedným z najvýznamnejších kresťanských mysliteľov dvadsiateho storočia. Jeho osoba a dielo výrazne ovplyvnili život Katolíckej cirkvi nielen v Nemecku, ale vplyv tohto intelektuála, pedagóga, filozofa, vychovávateľa a v neposlednom rade i starostlivého dušpastiera, bol citeľný aj v iných krajinách.Guardiniho výroky ako "Cirkev sa prebúdza v dušiach", či "Človek sa stáva človeku cestou k Bohu" sa dnes považujú za klasické citáty charakterizujúce jeho primárne úsilie: obnova náboženského života a pozornosť zameraná na vzťah Boh - človek.Jeden z týchto citátov sme si z tohto dôvodu dovolili použiť aj v názve našej publikácie, aby sme pripomenuli tieto veľké a nanajvýš aktuálne témy. Guardini im zasvätil celý svoj život. Nebol však len teoretikom, ale svoje poznatky nadobudnuté hĺbavým štúdiom a meditáciou nad Božím slovom pretavoval do každodenného života Cirkvi a spoločnosti.

Ústní disputace byla po dlouhá staletí neodmyslitelným jádrem univerzitního kurikula. Je až s podivem, že se na něco tak elementárního a stěžejního mohlo zapomenout natolik, že se nyní jen s velkými obtížemi skládá mozaika pravidel a procesů kdysi tak slavné praxe.

Filozofická studie o náboženském a duchovním zaměření člověka a jeho víře v jsoucnost Boha.

Pavel Evdokimov načrtává nejhlubšího určení ženy. Pozitivní výsledky vědeckých výzkumů antropologie, psychologie a pod. zasazuje do pojmů křesťanské tradice. Muž a žena byli stvořeni pro vzájemné sdílení a Bůh k nim od počátku mluví jako k jednomu, neodděleně. Po ontologickém schizmatu dochází k vypjaté opozici mezi mužstvím a ženstvím. Až při putování dějinami lze rozeznat střídání polarity matriarchátu - patriarchátu.Od chvíle, kdy se Bůh Adama bolestně ptá: Kde jsi?, nepřestávají si muž a žena (s nostalgií po ráji: po integritě) klást navzájem stejnou otázku.

Historie a legenda. Studie předního českého byzantologa, s teologickým doporučením Y. Congara, odhaluje životní drama a rehabilituje odkaz jednoho z nejvzdělanějších mužů Východu.

Mytologický proces. Prvobytné pohanství.. Když se zajímáme o myšlenky a tyto myšlenky jsou něčím významným, pak bychom se měli zajímat o jejich dějiny, protože myšlenky nejsou monády, které žijí v prázdném prostoru. Solovjov ve svých religionistických studiích Jak probíhal mytologický proces ve starověkém pohanství a Prvobytné pohanství, jeho živé a mrtvé pozůstatky nabízí současnému čtenáři klíč k porozumění náboženské zkušenosti. Mystické východisko, které mu otevírá cestu ke světovým náboženstvím, jde ruku v ruce s jeho typickou snahou vstoupit do světa argumentace, která je diskurzem přísně vědeckým.

Jeden z nejdůležitějších teologů dvacátého století osvětluje vztah křesťana a Ježíšova učení.Co dnes znamená vzít vážně Ježíšovo slovo, jak se dnes má stát učedníkem voják, obchodník, dělník?V čem spočívá radikalita Ježíšovy výzvy?Jak rozumět boží vůli dnes?Bonhoeffer se svým rozlišením laciné a drahé milosti uvádí člověka do vztahu k nikdy nekončícímu hledání vlastní poctivosti a jedinečnosti svého poslání. Drahá milost je drahá, neboť stojí člověka život, a je milostí proto, že mu pravý život dává.Kniha Dietricha Bonhoeffera Následování vyšla v češtině již v roce 1962 (Kalich, Praha) v překladu profesorů Evangelické bohoslovecké fakulty F. M. Dobiáše a Amedea Molnára s předmluvou prof. J. M. Lochmana. Právem ovšem nesla výrazný podtitul Výklad Kázání na hoře, poněvadž šlo pouze o první (a navíc kusý) díl Následování, který se výkladem Kázání na hoře zabývá. O důvodech, proč byla tehdejší edice takto ukrácena, je možno pouze spekulovat.Současná česká edice Následování je tedy novým a úplným překladem německého kritického vydání Nachfolge z roku 1989.

Kniha pozoruhodného amerického filosofa a teologa, která analyzuje historický vývoj filosofie a umění a popisuje postupný odklon od absolutních hodnot ve společnosti.Racionalismus, který odmítl Boží existenci, ve svém důsledku vede k beznaději. Dilema moderního člověka je hledání východiska z této beznaděje.

V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov (renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny. Snažil som sa zachytiť čo najpodrobnejšie snahu o obnovenie toho, čo v minulosti prinieslo generáciam uspokojenie. Je to predovšetkým návrat k filozofii Aristotela a Platóna, k filozofii scholastického obdobia a najmä k filozofii Tomáša Akvinského, k novotomizmu. Nezabudol som ani na jednotlivé filozofické smery, ktoré si kliesnili cestu k ľudským srdciam v minulom storočí, ako aj ich dopad na myslenie ľudí.

Antológia z diel filozofov. Tento zväzok je venovaný antickej filozofii, približne obdobiu od 6. do 4. storočia pred n. l. Obsahuje jednak zlomky z predsokratovcov, jednak Platónove filozofické dialógy. Fragmenty z diel prvých gréckych mysliteľov (Táles, Anaximandros, Anaximenes, Pytagoras, Alkmaion, Filolaos, Xenofanes, Herakleitos, Parmenides, Zenón, Melissos, Empedokles, Anaxagoras, Leukippos, Demokritos, Protagoras, Gorgias, Prodikos a iní) dokumentujú začiatky európskeho myšlienkového vývinu od prvého veľkolepého pokusu o výklad sveta z neho samého, cez úsilie vyložiť svet aj z jeho kvantitatívnej stránky, až po obdobie, v ktorom sa ústredným predmetom záujmu už nestáva skúmanie prírody, ale človek, spoločnosť, a najmä ontologická problematika. celý vývin dokresľuje výber filozofických dialógov z vrcholného obdobia Platónovej činnosti.

Novoveká európska spoločnosť prešla zmenami, ktoré by sme mohli v zmysle Ricoeurovho prístupu označiť za civilizačné. Pre tieto procesy je charakteristická abstraktná racionalita, ktorá slávila veľké úspechy na poli vedy, techniky, ale aj politiky a ekonomiky. V druhej polovici 20. storočia európska spoločnosť vstupuje do planetárneho štádia, v ktorom dominujú informačné médiá, globalizácia vo všetkých životných sférach...

Úvahy o vzdělání se zvláštním zaměřením na výuku angličtiny ve vyšších třídách. Tak jako se například tělesa řídí zákonem zemské přitažlivosti, má svůj zákon i tvor jménem člověk. Staří myslitelé nazývali tento zákon, který byl znám v různých civilizacích a různých dobách, "zákonem (lidské) přirozenosti".Porovnáme-li mravní naučení starých Egypťanů, Babyloňanů, Číňanů, Řeků či Římanů, zjistíme mezi nimi zásadní shodu a možná nás překvapí, že se podobají i mravním naučením našim. Autor této pozoruhodné studie upozorňuje na to, že zpochybnění těchto společně sdílených hodnot či snaha nahradit je "lepšími" či "rozumnějšími" nutně vyústí ve zničení toho, co je nám jako lidským bytostem vlastní.Titul vyšiel v novom vydaní: Zničení člověka (2017).

Richard Schaeffler (*1926), filosof, emeritní profesor v Bochumu, v této knize odmítl výklad jedné filosofie náboženství na straně jedné a popisu mnoha filosofií náboženství na straně druhé, zvolil originální, třetí cestu: objasnění některých způsobů tázání, které byly určující pro filosofický výklad a hodnocení náboženských fenoménů v různých obdobích dějin této disciplíny, vykládá výchozí body, z nichž se přistupuje k řešení těchto otázek, a vymezuje metody, jimiž se postupuje od počátků zkoumání k jeho možným výsledkům.

Od Fichteho k Nietzschemu. Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.

1. diel z 10 - zväzkovej edície známych i neznámych, nepublikovaných prác Pavla Straussa, ktorý bol vydaný pri príležitosti stého výročia autorovho narodenia (1912 - 1994). Kompletné dielo predstavuje autora ako všestranného spisovateľa európskeho formátu, vzdelaného mysliteľa a prenikavého intelektuála s kresťanským svetonázorom. Jeho myšlienky napomáhajú prekonávať šíriaci sa nihilizmus a dehumanizáciu človeka 21. storočia a do slovenskej literatúry vnášajú nové pozitívne a humanistické perspektívy.

Skvělé křesťanství aneb co je na křesťanství tak úžasného?. Dinesh D’Souza, autor mnoha bestsellerů podle žebříčků New York Times, objektivně zkoumá argumenty a rétoriku ateistů v současné debatě o Bohu a křesťanství. Oponuje ateistům podle jejich vlastních pravidel a dokazuje, že náboženská víra je slučitelná s rozumem a vědou. Výsledkem je kniha, jež nabourává obecné představy o křesťanství a potvrzuje, že na křesťanství opravdu je něco skvělého.

Katolík a história. Monografia predstavuje priekopnícke vedecké dielo, pretože v slovenskej historiografii, či filozofickej a teologickej spisbe problematika zmyslu dejín, tobôž z kresťanského pohľadu na svet, nie je dostatočne pertraktovaná. Autor načrtáva najprv rámce kresťanskej filozofie a analyzuje dôvody, prečo sa zaoberať históriou, aký je jej význam pre spoločnosť. Poukazuje na tradičnú kresťanskú koncepciu dejín Jacquesa Benigne Bossueta, ktorú narušilo sprvu osvietenstvo (Voltaire) a potom materialistický svetonázor a utópia Marxa a Engelsa. Kresťanská filozofia dejín a Katolícka cirkev po Druhom vatikánskom koncile sú predmetom osobitnej autorovej pozornosti. Metódou postupného objasňovania doterajších prístupov a prehĺbením pojmu dejín ako sveta ľudského jestvovania autor dospieva k definícii pojmu filozofie dejín ako kritického skúmania dejín, pričom zisťuje ich súčasti. Podľa autora úlohou „kresťanskej filozofie dejín“ je hájiť jednotnú, integrálnu súčasť človeka v rámci celého historického diania vrátane ustavičného technického a vedeckého pokroku. Monografiu uvádza cirkevný historik Viliam Judák, sídelný biskup nitriansky, uzatvára ju preklad eseje nemeckého teológa Huga Rahnera SJ Zmysel dejín: osobnosť a dejiny a Poznámky o zmysle našich dejín z pera slovenského kardinála Jozefa Tomku. Samozrejmosťou je obsažný výber špecializovanej literatúry zameranej na kresťanskú filozofiu a na kresťanskú filozofiu dejín.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265 - 1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Poslední díl překladu De potentia přináší otázky 5 a 6, které se zabývají problematikou bytí a zázraků.

Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství. Autor předkládá v šestnácti přednáškách, které pronesl na univerzitách a konferencích v sedmi evropských zemích plody své vědecko-pedagogické práce. Z hlediska filozofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, včetně aktuálních problémů ústavy Evropské unie či vztahu Západu a islámu. Toto dílo je nejen originální reflexí západní duchovní kultury, vztahu křesťanství, náboženství a sekulární kultury, nýbrž zároveň naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci přes nejrůznější názorové hranice, protestem proti náboženskému i sekularistickému fundamentalismu a fanatismu a pozváním k dialogu mezi vyznavači křesťanské víry a sekulárního humanismu.

Labyrintem světa s vírou a pochybností. Ve čtrnácti meditativních textech, inspirovaných zážitky a dojmy z cest po světě, rekapitulací vlastního života i některými otázkami filozofie náboženství, se Tomáš Halík zamýšlí nad základními otázkami, které vytyčují půdorys lidského života, ale jejichž řešení v podmínkách světa počátku třetího tisíciletí získává novou naléhavost, nad lidskou bídou a vztahem k násilí, nad osobní i politickou odpovědností, nad vztahem k historii, nad pojetím zbožnosti, nad místem křesťanství v současném světě, nad lidským štěstím, nad prožizkem smutku v lidkém životě a nad láskou.

Už od svojich počiatkov muselo kresťanstvo brániť čistotu svojej viery voči rozličným učeniam, ktoré v značnej miere deformovali jej základné prvky, keď Kristove slová interpretovali neprijateľným spôsobom, pripadne spochybňovali buď jeho Božstvo, alebo jeho človečenstvo a podobne. Takýmto učením je aj gnóza či gnosticizmus. Hoci boli gnostické myšlienky najsilnejšie v období kresťanského staroveku, aj v súčasnosti je možné pozorovať ich širokú implementáciu popri ďalších filozofických a teologických svetonázoroch najmä v oblasti tzv. populárnej kultúry - v knihách žánru fantasy a sci-fi, v komiksoch, a tiež vo filmoch a v seriáloch. Takto sa publiku, do veľkej miery dospievajúcej mládeži, predostierajú predstavy o Bohu, o svete a o človeku, ktoré sú adaptáciou starovekého gnosticizmu, resp. jeho ďalších vývojových fáz.Prostredníctvom tejto knihy sa môže záujemca oboznámiť s pozadím a hlavnými prejavmi gnosticizmu, s jeho najvýznamnejšími predstaviteľmi v dejinách od kresťanského staroveku až po súčasnosť a napokon na konkrétnych príkladoch aj so spôsobmi, akým sa šíria pre zdravé kresťanstvo deformačné myšlienky moderného gnosticizmu predovšetkým k mladej generácii čitateľov a divákov.

Súborné dielo 7. zväzok. Do siedmeho zväzku sú zaradené dva rozsiahlejšie texty: Zasvätenie do filozofie a Rok obnovy vo viere. Črtu zasväcovania možno vybadať v celom teologickom diele Emila Krapku SJ ako základnú metódu života vo viere, ktorá je povolaná, aby sa sprostredkovala a odovzdala iným na spôsob osobného svedectva. V tretej časti sme sústredili jeho dlhšie i kratšie štúdie a články, ktoré vznikli pri rozličných príležitostiach, ako sa to pri každom texte uvádza. Poukazuje to na šírku záberu Emila Krapku SJ, ktorý sa nebál pustiť aj do tém, s ktorými pôvodne nemal úmysel osobitne sa zaoberať, no prijal ich ako výzvu pre svoju službu teológa miestnej cirkvi. Siedmy zväzok Súborného diela je do určitej miery pestrý, no zároveň prináša dotvorenie celkového pohľadu na autorove spisy a prináša inšpiráciu pre ďalšie štúdium a rozvoj jeho myšlienok.

Prof. RNDr. Jozef Michalov, DrSc. – prednáša na Katedre Etiky a Katecheteiky od roku 1995 dejiny poslucháčom FF UKF, ktorí sa pripravujú na vyučovanie náboženskej výchovy na ZŠ a SŠ na Slovensku a v zahraničí.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.