Spoločenské vedy

Číta: prof. ThLic. PaeDr. Martin Weis, Th.D. Celkový čas: 5 hodín 34 minút Konec druhé světové války v roce 1945 a jubilejní rok 2000. Mezi těmito dvěma milníky nacházíme mnoho událostí a osobností, které mají na další dějiny církve rozhodující vliv.Církevní historik profesor Martin Weis hovoří například o tom, jak se odsun Němců promítl v konkrétních případech kněží, nebo jak se jevil nástup komunismu z celocírkevního hlediska.Jak církevní historici hodnotí osobnost Jana XXIII.? Jaká významná rozhodnutí učinil papež Jan Pavel II.?Církevní dějiny v zrcadle času III. nás přivádějí až na práh nového století.

Číta: prof. ThLic. PaeDr. Martin Weis, Th.D. Celkový čas: 5 hodín Druhý cyklus věnovaný církevním dějinám pokrývá období od prvního vatikánského koncilu do konce druhé světové války.Církevní historik profesor Martin Weis se v něm zaměřuje na nejrůznější historické milníky. Jaké reakce vyvolalo vyhlášení dogmatu o neomylnosti papeže? Jak se církev vyrovnala se světovými válkami? Co vedlo k diplomatickému konfliktu Vatikánu s nově vzniklou Československou republikou? Proč mnoho křesťanů podlehlo nacistické propagandě?Odpovědi na tyto a další otázky přináší Církevní dějiny v zrcadle času II.

Číta: Jiří Mihola Celkový čas: 12 hodín 46 minút Počátky vývoje křesťanského dogmatu. Zrod mnišství v Evropě. Cyrilometodějská mise.Jiří Mihola z Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně přibližuje dějiny církve od jejích počátků až do devatenáctého století.Církevní dějiny v zrcadle času se nevyhýbají ani takovým tématům, jako jsou čarodějnické procesy nebo pobělohorská rekatolizace.

Číta: Pavel Kašpar Celkový čas: 10 hodín 7 minút Rozhovory a myšlenky dvou velkých mužů, držitelů Nobelovy ceny za mír, o tom, jak být šťastný v dnešním proměnlivém světě.„Pokud sám sebe vnímáte jako obyčejného člověka, jednoho ze sedmi miliard, není důvod mít pocit, že byste se měl chovat, jako byste byl někdo výjimečný. Ať už jsem s královnou nebo králem, prezidentem, premiérem či žebrákem, vždy mám na paměti, že jsme všichni stejní.“Svět kolem nás se rychle proměňuje, jsme svědky tragédií celosvětového významu, katastrof, (nejen) osobních neštěstí, nemocí, smrti – lze vůbec v takovém světě, v takové době prožívat radostný život a nenechat strasti, aby nás pohltily? Ano, lze pracovat na tom, abychom i v tom špatném uměli najít něco, co nás posouvá dál. Lze cvičit náš přístup k sobě samým a k ostatním kolem nás.Kniha radosti zprostředkovává dlouholeté zkušenosti dvou neuvěřitelných mužů, kteří navzdory nepředstavitelně těžkým životním zkouškám zůstávají veselými, nezbednými, soucitnými, odpouštějícími a neztrácejí víru ve všechny lidské bytosti.Douglas Abrams mistrně propojil životní příběhy dvou blízkých přátel – Jeho Svatosti dalajlámy a arcibiskupa Desmonda Tutua, jejich odpovědi na otázky týkající se překážek na cestě k radosti, pokory, humoru, odpuštění, vděčnosti, soucitu, velkorysosti a mnoha dalšího s vědeckými poznatky, které se probíranou tematikou zabývají. Audiokniha provází čtenáře cestou od zaměření na já, mně, moje k zaměření na my, nám, naše. Ukazuje nám, jak se poučit z utrpení (ať už vlastního nebo utrpení kolem nás), popřípadě jak si uvědomit, že jsme součástí velkého společenství a že v ničem, co prožíváme, nikdy nejsme a nebudeme sami. Nikdo z nás nedokáže uniknout utrpení. To však neznamená, že nemůžeme prožívat radost. Netrapme se kvůli věcem, které nedokážeme změnit. „Pokud s tím lze něco udělat, jaký je důvod ke sklíčenosti? Pokud se nic dělat nedá, k čemu je být sklíčený?“

Tomáš Halík. Číta: Tomáš Halík Celkový čas: 42 minút Velmi osobně laděný autorův výběr z jednotlivých pasáží mapuje hlavní zastávky a setkání jeho života - od dětství přes studijní léta a kněžské svěcení po klíčové okamžiky jeho veřejného působení. Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu.

Spomienky Dušana Viesta ml.. PhDr. Dana Viestová (1948)Vyštudovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (1976 - 1980), doktorát si spravila r. 1982. Od r. 1971 pracovala v týždenníku Slovenka ako redaktorka, v r. 1992 sa v tom istom vydavateľstve Živena stala šéfredaktorkou časopisu Dievča, kde bola až do júna 1997. Vo februári 1997 sa vrátila do Slovenky na pozíciu šéfredaktorky, kde bola do apríla 1998. Odvtedy až do júna 1999 pre vydavateľstvo IKAR pripravila do tlače päť kuchárskych kníh. Potom do augusta 2000 pracovala v denníku Národná obroda, odkiaľ prešla do denníka Práca, kde sa od januára 2001 stala zástupkyňou šéfredaktora. Na protest proti jeho odvolaniu po mesiaci verejne rezignovala na svoju funkciu. V marci 2001 sa stala šéfredaktorkou týždenníka Prekvapenie, až napokon zakotvila v týždenníku Súvislosti, odkiaľ r. 2004 odišla do dôchodku. Až do konca roku 2023 prekladala, písala články a robila korektúry predovšetkým v mesačníkoch Moje zdravie a Moja psychológia.PhDr. Tomáš Klubert, PhD. (1972)V rokoch 1991 - 1996 absolvoval Filozofickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Od roku 2008 pôsobí ako vedecký pracovník v Ústave pamäti národa. Doposiaľ publikoval monografie Obrnené jednotky v Slovenskom národnom povstaní (2007), Veľkí vojvodcovia na Slovensku (2013), Smrť sa volala Schill (2014) a Slovenská armáda v druhej svetovej vojne slovom a obrazom (2016). Je tiež spoluautorom piateho dielu Vojenských dejín Slovenska (2008), encyklopédie August 1968. Fakty, osobnosti, udalosti (2020) a Encyklopédie vojen (2020), ako aj viacerých štúdií a odborných článkov.Mgr. Martin Gabčo, PhD. (1991)Vyštudoval históriu na Filozofickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, kde v rokoch 2014 - 2017 absolvoval aj interné doktorandské štúdium v odbore „Slovenské dejiny“.V rokoch 2018 - 2021 pôsobil ako kurátor v Múzeu školstva a pedagogiky. Od septembra 2021 pracuje v Ústave pamäti národa. Zaoberá sa dejinami protikomunistickej rezistencie na Slovensku v rokoch nasledujúcich po nastolení komunistického režimu v Československu. K jeho ďalším bádateľským záujmom patria dejiny vývoja školstva na Slovensku v období stalinizmu. Je autorom viacerých vedeckých štúdií a odborných príspevkov.

Sedm studií. Aurelius Augustinus (354-430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací, ať už je to motiv času, svobody nebo lásky, ba dokonce hlubiny lidského nevědomí. Tato kniha si v sedmi dílčích studiích všímá nejen těchto typicky augustinovských témat, ale i některých méně známých otázek, jako je pozornost mysli, promýšlení aristotelské kategorie relace nebo pojetí umění.

Jen málokdo poznal papeže Benedikta XVI. tak dobře a tak zblízka jako Georg Gänswein. A proto má smysl číst jeho vzpomínky. Jejich užší spolupráce začíná v roce 1996, kdy byl Joseph Ratzinger už respektovaným i mediálně stále kritizovanějším prefektem Kongregace pro nauku víry. Jeho osobním sekretářem se Gänswein stal v roce 2003, zůstal jím po papežské volbě v roce 2005 a stál při něm při odstoupení z papežského úřadu v roce 2013 i dál, až do Benediktovy smrti na sklonku roku 2022. Gänswein líčí a interpretuje klíčové události církevních i světových dějin od 90. let do současnosti. Dokládá, jak inspirativním myslitelem, bystrým teologem i vlídným a pokorným člověkem byl Joseph Ratzinger – papež Benedikt XVI. Kniha nám přibližuje nejen to, jak funguje Vatikán a jeho instituce, ale také věrohodně dosvědčuje, že to, co papež Benedikt hlásal druhým, sám i žil a hlavní oporou mu přitom byla křesťanská víra, naděje a láska.

Práce profesora Pospíšila je prvním systematickým zpracováním christologie a soteriologie, napsaným po 2. vatikánském koncilu v českém jazyce. Autor postupuje v souladu s koncilním požadavkem na metodu v dogmatické teologii. Začíná dějinami dogmatu a dospívá ke spekulativnímu prohloubení stěžejních témat. Nejprve jsme uvedeni do christologické metody a terminologie. V druhé kapitole probíráme různé přístupy k dějinnému Ježíši a biblické christologii. Třetí kapitola zpracovává myšlení o Ježíši Kristu v patristické epoše – u církevních otců i u jejich názorových oponentů a odpůrců. Čtvrtá kapitola pojednává do hloubky o rozličných aspektech vtělení Božího Syna. V páté se zabýváme tajemstvím Muže z Nazareta z hlediska jeho díla spásy. Vrcholem a svorníkem je zde událost kříže, Kristovo sebevydání a oběť za hřích světa. Pospíšilův přínos spočívá hlavně v úzkém propojování teologie a spirituality, teorie a praxe. Teologie zde není odtržena od života, ale pomáhá hlubšímu a celistvějšímu chápání naší víry a světa kolem nás. Autor se nevyhýbá odpovědím na obtížné otázky: Jaký je hlavní účel vtělení Božího Syna? Jak se rozvíjelo Ježíšovo vědomí a poznání? Jaký je poměr mezi Ježíšovými mesiášskými zkouškami a hloubkou jeho svobody? Jaká jsou nesprávná pojetí spásonosného významu Kristova kříže? V jakém smyslu je Muž z Nazareta spasitelem těch, kdo žili „před Kristem“? Od čeho nás Kristus vlastně osvobodil? Monografie slouží jako standardní učební text na našich teologických fakultách, ale oblíbili si ji i ti, kdo mají hlubší zájem o tajemství osoby a života Ježíše Krista. Páté vydání je důkladně revidováno, upraveno a rozšířeno.

Estetika ako fenomenológia. Systematický a zásadný príspevok venovaný problematike filozofie umenia a estetiky. Preklad diela významného nemeckého filozofa Güntera Figala „Ercheinungsdinge. Ästhetik als Phänomenologie“ z roku 2010. „Umelecké diela sú vecné, a preto je podstatnou súčasťou toho, že ich zakúšame aj to, že ich vnímame. Umelecké diela sú však iného druhu. Nie sú to veci, ktoré by sme mohli skúmať ako javy, ale sú to fenomenálne veci. Alebo naopak: sú to zjavy, ktoré sú vo svojej podstate vecami. Umelecké diela sú jedným slovom veci, ktoré sa javia – zjavy vecí, ktorých podstata spočíva v tom, že sa javia. A umelecké diela sú v tomto zmysle – ako veci, ktoré sa takto zjavujú – aj krásne.“

Ekumenická milosť charizmatického hnutia. Kniha Jeden Pán, jeden Duch, jedno telo od Mons. Petra Hockena ponúka hlboké teologické pohľady na jednotu Cirkvi a význam Ducha Svätého v spojení veriacich.Mons. Peter Hocken, historik a teológ obnovy v Duchu Svätom, v tomto diele ponúka systematický a hlboký pohľad na prúd milosti, ktorý Boh zosiela naprieč cirkvami. Prvá časť poteší najmä tých, ktorí sa s charizmatickou obnovou stretajú, ale potrebujú jasnejšie uchopiť teologický základ a his-torické súvislosti. V druhej časti knihy sa autor zameriava na svoj hlavný cieľ: ukázať, že táto milosť je vo svojom základe ekumenická a akým spôsobom kladie výzvy všetkým cirkvám, aby ich unikátnym spôsobom, ktorý nepochádza od človeka, privádzala k jednote.

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti.Zakorenenosť, jeden z dvoch najvýznamnejších a zároveň posledný autorkin text, ostal pre jej smrť nedokončený. Ako pri mnohých Weilovej textoch dejinné a politické udalosti slúžia autorke ako východisko a matéria pre filozofickú reflexiu. Z tohto hlbokého, inšpiratívneho diela presvitá Weilovej snaha poskytnúť tým, ktorí budú riadiť povojnovú obnovu Francúzska a určovať jeho ďalšie smerovanie, zreteľné, ušľachtilé a hrubou silou nepoškvrnené kritériá pre vedenie ich pôsobenia. Ich zvrchovanou korunou je pre autorku Boh v zmysle platónskeho Dobra, ktoré jediné môže byť hlavným regulatívom skutočne ľudskej spoločnosti a súčasne predstavuje horizont pre naplnenie a prekročenie individuálnej ľudskej existencie.

„... ak milujete maľbu, zaujímate sa o všetky jej formy, o všetky jej školy. Keď som však uvidel niektoré Kandinského obrazy, tie najťažšie, posledné, tie z parížskeho obdobia, bol som úplne fascinovaný a chcel som svoju skúsenosť pochopiť. Bolo vecou náhody, že som sa ponoril do Kandinského spisov, ktorý nielenže absolútne brilantným spôsobom teoretizoval vlastnú maľbu, ale vytvoril aj všeobecnú estetickú teóriu. Vtedy som objavil základy estetiky, ktoré by zodpovedali tézam, ktoré obhajujem vo filozofii. Kandinského demonštrácia bola oslnivá a relatívne prístupná, pretože ťažila z podpory maliarskej tvorby, ktorá bola schopná podoprieť tézy, ktoré zjavne odporovali každému existujúcemu maliarstvu. Západné maliarstvo bolo totiž vo svojom projekte maľbou sveta, pokiaľ si z neho požičiavalo figúry, formy a farby. (...) Nikdy v žiadnej inej oblasti mi nikto nedal kľúč k odpovediam na moje otázky tak ako Kandinský."Michel Henry v rozhovore s Olivierom Salazar-Ferrerom,Montpellier, december 1990

Klasické dílo duchovní teologie (1. vydání 1937), v němž autor podává postavu Ježíše Krista, jak se s ní setkáváme v evangeliích, a poukazuje na tajemství jeho osoby, aniž je chce rušit. Historicko-kritická exegeze přinesla od doby vzniku této knihy mnoho nových detailních poznatků, ale na pozadí současných teologických diskusí o různých podobách Ježíše ve filmu a literatuře zůstávají Guardiniho úvahy podivuhodně aktuální.

Kniha přibližuje konstruktivní využití podnětů vycházejících z různých podob teorie kolektivní paměti v biblických studiích a současně s nimi vede kritický rozhovor. Ve třinácti kapitolách se zabývá teoretickými otázkami na poli filozofie i různými pokusy o aplikaci v oblasti biblických textů, dějin Izraele a raného křesťanství. Poskytuje tak představu o možném přínosu teorie kolektivní paměti pro biblistiku, ale i o jejích problematických místech a limitech.

Příběh sv. Ludvíka. Románově zpracovaný životopis francouzského krále svátého Ludvíka IX. nás zavádí do 13. století. Ožívají před námi skutečné historické postavy, především světec, jenž se postupem času mění z nesmělého mladíka v rozhodného muže, neohroženého rytíře a v jedinečný vzor panovníka a křesťana. Máme tak možnost procházet spolu se svátým Ludvíkem celou dobou jeho panování, od korunovace přes upevňování si pozic až po vrcholné období jeho vlády, kdy k němu s úctou vzhlížely oči korunovaných hlav všech panovnických dvorů. Ocitneme se uprostřed lítých bitev, nahlédneme do Ludvíkovy kající praxe či jeho rodinného života, čímž se nám odkryje osobnost člověka, jehož bílou lněnou tuniku nestačily pohltit plameny požáru katedrály Notre Dáme v dubnu 2019...

Otec Anton Konečný sa narodil v roku 1944. Kňazom sa stal v dobe totality. Keď nastalo obdobie slobody, venoval sa náročným úlohám, akou bola napríklad aj obnova kňazského seminára a teologických štúdií v Košiciach. V publikácii V službe jednoty sa delí o svoje skúsenosti od mladosti až po súčasnosť. Knihu zostavoval tri roky, počas ktorých spomínal na minulé fakty a udalosti, overoval si ich v záznamoch a cez rozhovory s priateľmi, hľadal vhodné fotografie a všetko triedil a prehodnocoval. Oživenú minulosť napokon zoradil do tridsiatich statí.Autobiografia obsahuje najdôležitejšie úseky jeho života, ktoré vytvárajú tri chronologické okruhy: obdobie pred vysviackou, obdobie po vysviacke a obdobie na dôchodku v Zakarpatsku. Hlavnou časťou knihy sú úlohy a práce na obnove kňazského seminára a fakulty v Košiciach po roku 1990.

Kniha podává přehled vývoje formálních pramenů kanonického práva (včetně východního) od počátků církve až do současnosti; připojeny jsou četné ukázky vybraných textů. Studium pramenů kanonického práva nám umožní objektivnější pohled na tehdejší právní úpravu, než jaký nám mnohdy poskytují učebnice dějin kanonického práva. Říkává se, že prameny nelžou; neplatí to však absolutně - i v církevním středověku se objevily zcela či částečně zfalšované právní sbírky, které měly na církevní dějiny značný vliv.

V období gregoriánské reformy a boje o investituru prošla křesťanská společnost významnou proměnou, která se promítla do vztahů světské a duchovní moci, fungování latinské církve i priorit právního a teologického myšlení. Významnou součástí této transformace se stala nová podoba volebního procesu, který zásadně ovlivnilo na konci padesátých let 11. století vydání dekretu In nomine Domini papežem Mikulášem II. Tato kniha se v návaznosti na dosavadní historický a kanonickoprávní výzkum zabývá vývojem papežských voleb v gregoriánském období. Zvláštní pozornost věnuje reálnému významu nové volební legislativy, formování kardinálského kolegia jako privilegované skupiny volitelů a dalším organizačním a právním náležitostem volební procedury. Výběr nové hlavy římské církve tak překračuje oblast vnitrocírkevních záležitostí a stává se svědectvím o dynamickém utváření celospolečenských vztahů na začátku vrcholného středověku.

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku. Podle starokřesťanských autorů řeckého jazyka, o něž jde v této knize především (Klement Alexandrijský, Origenes, Řehoř z Nyssy a další), člověk není jen bytostí, k jejíž identitě náleží individuální tělo, ale navíc bytostí pevně začleněnou do kosmického řádu. Křesťanská naděje ve vzkříšení těla je tak v jejich podání nadějí v záchranu a proměnu všech lidských bytostí, ba celého veškerenstva. Díky tomuto poselství je křesťanství těchto autorů zajímavé i pro člověka 21. století, který znovu začíná chápat kosmický rozměr své odpovědnosti a zároveň si ve světě redukovaném na digitální média znovu uvědomuje význam tělesnosti pro svou identitu i pro společenství s druhými.

Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou. Na tomto základě se snaží vystavět současné pojetí toho nejústřednějšího teologického tématu - christologie; snaží se tedy odpovědět na otázku, kdo byl a je Ježíš Kristus a jaký je jeho význam pro celek skutečnosti. Christologii pojímá jako christologii ontologickou. Gallus se proto v textu kriticky zabývá jak tradiční chalcedonskou christologií, tak také christologickými koncepty posledních dekád a předkládá vlastní originální řešení. Jeho koncepce je založena na přesvědčení, že konzistentní christologie je možná pouze na pozadí důsledně trojičního myšlení a dynamického pojetí Boha i člověka. Přichází s modelem Boží akomodace, která je základem pro pojetí inkarnace i Ježíšovy smrti jako smrti Boha, a dotahuje důsledky tohoto modelu až do antropologie, soteriologie, eschatologie a mezináboženského dialogu.

Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy. Mayfieldovy texty jsou lakonické, silné a osobní. Kaplan obdivuje výkony pilotů v boji s Luftwaffe, aby vzápětí sdílel jejich obavy, finanční a rodinné problémy i city, jimž se nedá poručit ani v tomto konfliktu. Piloti za ním přicházejí, odcházejí – a najednou nejsou. Tehdy vede svůj lidský zápas i on: „Ani veškeré mé modlitby je neudrží v oblacích. Jak těžké je uchovat si křesťanskou naději a víru v té drobné změně mezi dvěma životy!“ Knížku doprovázejí unikátní fotografie postav ze základny RAF v Duxfordu. V deníku narazíme i na několik pozoruhodných českých stop. Seznamte se s novým, neobyčejně působivým pohledem na bitvu o Británii.

25 otázek a odpovědí. Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností. Přesto ale mají nástupci apoštola Petra a služebníci služebníků Božích na prvním místě hlásat Kristovo poselství modernímu světu. Poctivě a současným jazykem jako papež František, Benedikt XVI. nebo Jan Pavel II. Mnozí papeže milují, ale jiní jeho roli ani tomu, co říká, nerozumí. Tato knížka nás přehlednou a čtivou formou seznamuje s tím, jak papežství vzniklo, v čem spočívá papežova služba současnému křesťanství i katolické církvi a čím je papež užitečný světu kolem nás. Nechybí základní chronologie, vysvětlení volby papeže a seznámení s jeho každodenními aktivitami. Dotkneme se i papežských návštěv v naší zemi.

Osobní vzpomínky na třicet let obnovy Mariánského sloupu v Praze a nejen na tuto práci. Akademický sochař a restaurátor Jan Bradna (*1943) má za sebou půl století tvůrčí práce, která pomohla navrátit zašlou krásu velké řadě památek na našem území včetně těch úplně zničených. Není divu, že jej v roce 1988 zaujal pohnutý osud Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, kterému poté věnoval více než tři desítky let života. Ve svém vyprávění nám předkládá vlastní příběh, který se protnul s úžasným příběhem rekonstrukce a návratu prvního barokního sousoší na Staroměstské náměstí. Jan Bradna v něm díky své profesi a citu pro nápravu křivd sehrál jednu z ústředních rolí. Byla zkouškou víry, plná dramatických zvratů, obětavé a trpělivé práce. Ačkoli text nezapře odbornou erudici a celoživotního tvůrčího ducha, je především laskavým svědectvím jednoho krásného lidského života.

K 1. výročí obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze vyšlo v Nakladatelství Flétna doposud nejrozsáhleji zpracované dílo k tématu, kniha Mariánský sloup v Praze. Podává ucelenou zprávu o příběhu, ve kterém se potkaly radosti, bolesti a stigmata českého národa. O naději, kterou jeho obnova nese. O kráse prvního barokního sousoší u nás. A o neuvěřitelném úsilí jeho obnovovatelů, jejichž snaha se dlouho jevila jako marná a zbytečná… Staroměstské náměstí v Praze s návratem Immaculaty na sloupu dostalo opět prostor. Jako kdybychom předtím bez Mariánského sloupu hleděli na tu krásu Staroměstského rynku jen jedním okem a nevěděli, že to může být i jinak. A najednou se nám otevřely obě oči… Předmluvu ke knize napsal kardinál Dominik Duka. Publikace je vytištěna na křídovém papíře a obsahuje stovky obrázků, reprodukcí a dokumentů.

Výběr z chorálové tvorby Johanna Sebastiana Bacha. Obsahuje jak chorály, které lze využít v různých obdobích liturgického roku, tak i chorály z Janových pašijí, které je možno zpívat o liturgii Velkého pátku při čtení pašijí. Většina chorálů je komponována pro čtyřhlasý smíšený sbor s doprovodem varhan. Některé chorály lze doplnit podle partitury smyčcovými či dechovými nástroji. U každého chorálu je zpravidla uveden text 1. sloky v německém originálu. Ve většině případů odráží český překlad věrně německý originál. U některých chorálů však byly použity jiné sloky, a tak se může stát, že se překlad nekryje s uvedeným originálem. Z původně většího počtu slok ke každému chorálu v němčině byl zvolen v českém překladu jen určitý výběr pro potřeby chrámových sborů v naší zemi.

Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869-1942). Kniha Nejvyšší oběť je prvním podrobným životopisem posledního lidického kněze Josefa Štemberky. Na pozadí a v kontextu tehdejších událostí přibližuje jeho život. Opírá se přitom o archivní materiály i svědectví pamětníků a snaží se vyvrátit některé zažité představy i lidové legendy o jeho životě. Je to zároveň první kniha, která díky dlouholeté službě P. Štemberky v Lidicích mapuje historii této vsi od roku 1909. Mgr. František Kolouch, Ph.D. (* 1969 v Příbrami) vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1992 se specializuje na problematiku moderních církevních dějin, zvláště na osobnosti pronásledované v době nacismu a komunismu. Doktorát z historie obhájil na katedře dějin Pedagogické fakulty UK roku 2015. Kromě řady článků publikoval vynikající monografii Milion duší o životě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, dále ceněné monografie Oběť případu Babice o nevinně popraveném knězi Janu Bulovi, Říkali mu pistolník o vězni, knězi a převaděči Bohuslavu Burianovi, Umlčený biskup o životních osudech Karla Skoupého.

Kniha přibližuje především diplomatické styky Svatého stolce a fašistické Itálie v letech 1922–1945, tedy v období, které počíná nástupem Benita Mussoliniho do čela italského státu a zvolením papeže Pia XI. a končí v závěru druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-italské vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Itálie v meziválečném i válečném období. Autor v knize představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, kdy stranou pozornosti nezůstávají ani Lateránské dohody, sbližování Itálie s nacistickým Německem, rasové otázky, reflexe italské zahraniční politiky či postoje papežů Pia XI. a Pia XII. v období druhé světové války.

Mnohé Ježíšovy požadavky se nám dnes zdají velmi náročné např. jeho přikázání lásky k nepřátelům a požadavek chudoby. Zasadíme-li však tyto nároky a Ježíšův suverénní způsob učení, jeho zázraky a jeho hlásání soudu do historického dobového kontextu, zjistíme, že překvapivost a provokativnost jeho slov i jednání byla tehdy ještě větší, než jsme si dosud uměli představit.Podání je důsledně historické, kulturně historické a teologické. Kniha je uvedena pojednáním o změnách ve výkladu Písma v moderní době a tyto změny kriticky posuzuje. Poslední dvě kapitoly pojednávají o Ježíšově utrpení a zmrtvýchvstání: na rozboru historických textů a dobových souvislostí dokazuje historickou realitu Ježíšova zmrtvýchvstání.

Obsáhlá studie Co je člověk? se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka? V čem spočívá lidská přirozenost? Jak uskutečňujeme své lidství? Základním textem, z něhož vycházíme, jsou druhá a třetí kapitola První knihy Mojžíšovy (Gn 2–3), dokument však cituje všechna významná místa Starého i Nového zákona. Téma biblické antropologie sledujeme ve čtyřech okruzích.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku.A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu.

Číta: Ladislav Heryán Celkový čas: 5 hodín 28 minút O Boží přítomnosti mezi námiZnámý salesiánský kněz v nové audioknize vede k uvědomění si Boží přítomnosti mezi námi. Jde jen o to, neuzavírat se do ulit vlastních předsudků.Známý salesiánský kněz ve své nové audioknize vede posluchače k tomu, aby si uvědomil, jak intenzivně nás Boží přítomnost obklopuje. Není místa, kde bychom se s Bohem nemohli setkat, ať je to nemocniční pokoj, nebo rockový koncert. Jde jen o to, abychom se neuzavírali do ulit svých představ, předsudků a zatvrzelosti.V desítkách příběhů ze svého působení se Ladislav Heryán dotýká nejrozmanitějších lidských osudů a vybízí nás, abychom otevřeli oči svých srdcí a vyšli Boží přítomnosti mezi námi naproti. Audioknihu načetl a na kytaru doprovodil sám autor.

Číta: Boris Rösner, Jiří Štěpnička, Jindra Jarošová Celkový čas: 18 hodín Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů:Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová.Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat a mně nezbylo, než obrátit se o pomoc k vyšším mocnostem. První natáčecí den jsem si tak plna trémy vzala řetízek s Hórovým okem, špendlík s bohyní Eset, a pro jistotu i prstýnek se skarabeem. A ejhle, jen co nás režisér vzájemně představil, pan Rösner i pan Štěpnička, se okamžitě začali vyptávat: "A to máte přímo z Egypta? A byla jste v pyramidě, a viděla jste, kde pracují naši egyptologové?" Zkrátka ukázalo se, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. Takže, sv. Konstantin a sv. Metoděj prominou, ale staroegyptská kouzla působí, ne že ne. K těm debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách vraceli často a musím říci, že i když to natáčení nebyla zrovna procházka růžovým sadem, je to přece jen 36 dílů po 30 minutách tedy 18 hodin nahrávek čistého času, nezažili jsme na place jedinou vteřinu napětí nebo nervozity. Byly to týdny naprosté pohody a také legrace. Nikdy nepřestanu litovat, že jsme nenatočili i některé to extempore, kdy se pánové Rösner nebo Štěpnička přeřekli a pak to své přeřeknutí peprně komentovali a rozvíjeli tak, že se např. od byzantského císaře Konstantina Kopronyma dostali až ke koprové omáčce. Byli skvělí, byli milí a můžete mi věřit, že na toto natáčení budu vždycky vděčně vzpomínat.

Číta: prof. ThLic. PaeDr. Martin Weis, Th.D. Celkový čas: 5 hodín 43 minút Proč nacházíme četné zobrazení zbraní v kostelech? Existuje vůbec něco, co bychom mohli nazvat spravedlivou, nebo dokonce svatou válkou?Teolog Martin Weis zdůrazňuje, že válka v žádném případě nikdy nebyla a není Božím záměrem, a to ve čtrnáctidílném cyklu, který nabízí posluchačům ucelený pohled na problematiku války a proměny postojů církve k násilí.

Číta: Ondřej Sláma, Martin Loučka, Marek Chvátal Celkový čas: 4 hodiny 12 minút Jak se vyrovnat s diagnózou neléčitelné nemoci? S obdobím, ve kterém člověk prochází silnou bouří emocí a bojuje s pocitem bezradnosti? S odborníky, kteří problémy terminální fáze onemocnění řeší v praxi, se budeme snažit vcítit do obtížné situace pacienta a přemýšlet nad tím, co prožívá, jaké může mít před sebou překážky. Jak komunikovat s rodinou a jak dojít ke smíření? Také na tyto otázky hledá odpověď cyklus Dobrá smrt.

vysokoškolská učebnica. Publikácia podáva hlavné témy, ktoré tvoria teoretický základ misijnej a charitatívnej práce, alebo ňou hýbu v praxi. Tematické okruhy zahrňujú biblické, teologické a antropologické východiská ako aj pohľad na dejiny, modely a formy misijnej činnosti. Niektoré teoretické poznatky zo štúdia misiológie, ktoré autor uplatnil pri tvorbe publikácie, reflektuje vo svetle svojich misijných skúseností v rôznych častiach sveta.Ladislav Bučko – misijný pracovník a učiteľ misiológie, dekan Fakultného inštitútu misijnej práce a tropického zdravotníctva sv. Jána Pavla II. na Vysokej škole sv. Alžbety v Bratislave. Je absolventom kybernetických a teologických štúdií. Venuje sa skúmaniu misijných modelov a stratégií v rozvojových komunitách. Pôsobil v oblasti misie a rozvoja na Ukrajine, v Rusku, Arménsku, Kazachstane, Keni, Burundi, Kambodži, Vietname a na Slovensku.

Retribúcia na Slovensku a národný súd v Bratislave 1945 – 1947. Retribúcia na Slovensku bola súčasťou celoeurópskeho až globálneho procesu trestnoprávneho vysporiadania sa s obdobím druhej svetovej vojny. Jej medzinárodnoprávne základy boli položené už začiatkom roku 1942 Svätojakubskou deklaráciou a boli dotvorené Londýnskou dohodou spojeneckých veľmocí z augusta 1945. Pre retribúciu v povojnovom Československu je špecifickým retribučný dualizmus, teda osobitná retribúcia na Slovensku a v českej časti ČSR. Na Slovensku bola retribúcia realizovaná primárne na základe retribučného nariadenia Slovenskej národnej rady, ktoré bolo opakovane novelizované a tiež doplnené vykonávacím nariadením Zboru povereníkov. Retribučné nariadenie bolo prejavom revolučného zákonodarstva, bolo retroaktívne a svojím obsahom nenadväzovalo na dovtedajšie právne predpisy. Výkon retribúcie bol zverený na to zriadeným ľudovým súdom: miestnym ľudovým súdom, okresným ľudovým súdom a Národnému súdu v Bratislave. Ambíciou tejto knihy je ponúknuť čitateľom komplexné a systematické právnohistorické spracovanie problematiky retribúcie na Slovensku s dôrazom na činnosť Národného súdu v Bratislave ako najvýznamnejšieho slovenského retribučného súdu v rokoch 1945 až 1947.JUDr. Michal Malatinský, PhD. (1989) je slovenský právnik a právny historik. Študoval na Právnickej fakulte Univerzite Komenského v Bratislave a na tamojšej Katedre právnych dejín a právnej komparatistiky absolvoval interné doktorandské štúdium v študijnom odbore teória a dejiny štátu a práva. Je autorom viacerých štúdií venovaných témam z moderných právnych dejín, spoluzostavovateľom dvoch konferenčných zborníkov a spoluautorom monografie Dva procesy s Vojtechom Tukom (2017).

O deťoch, ktoré mi ukradli srdce. Predstavili ste si niekedy, aké by to bolo postaviť sa za učiteľskú katedru? Aké je to zostaviť test, opraviť diktát alebo robiť dozor na školskom výlete?Autorka v knihe približuje vtipné i menej vtipné zážitky z dvoch rokov, ktoré strávila ako triedna učiteľka prvostupniarov na základnej škole.Dozviete sa, čo v skutočnosti musia riešiť učitelia cez prestávky, aké je to učiť deti, ktorých rodným jazykom nie je slovenčina, v ktorých prípadoch je škola naozaj bezmocná i to, že čisté detské srdiečka nerozlišujú farbu pleti či národnosť.Otvoria sa vám dvere zborovne, chatrče, múzea, ateliéru aj paneláku a zistíte, že hoci deti v triede môžu vyzerať na prvý pohľad rovnako, každé z nich má svoj vlastný príbeh.

Kniha přináší studie, které byly publikovány v posledních dvou dekádách v českých i polských časopisech a sbornících. Věnují se různým aspektům cisterciáckého řádu (například vizitacím, medicíně, politickým aktivitám) a prostředí panovnického dvora krále Václava II. (1283-1305), mimo jiné pozapomenuté osobnosti Jana z Ostrova. Obě témata se prolínají v závěrečné části věnované kronice Chronicon Aulae Regiae.

Kniha je první monografií věnovanou kazatelství Jednoty bratrské v 16. století v kontextu reformační, humanismem ovlivněné homiletiky. Nabízí výsledky nejnovějšího výzkumu. Kriticky se vyrovnává se starším obrazem bratrského kazatelství a vede dialog se současnými interpretačními přístupy. Nové pohledy otvírá na základě rozboru nejstarší dochované postily Jednoty bratrské, identifikované Jiřím Justem roku 2012 a známé pod označením Summovník. V křivoklátském vězení ji sepsal bratrský biskup Jan Augusta (1556/1557), tiskem vyšla pod názvem Knihy služby slova Božího (1570). Autorka představuje postilu jako výsledek Augustova reformního homileticko-liturgického programu, v němž je tradiční rozvrh církevního roku a perikop upraven podle článků Apoštolského vyznání víry. Hledá odpovědi na otázky, co vedlo ke vzniku této koncepce, jakou povahu mají jednotlivá kázání, jaké jsou jejich teologické důrazy a jaký ideový záměr sleduje postila jako celek. Zkoumá důvody jejího odmítnutí vedením Jednoty i dílčí recepci v bratrském kazatelství. Pozoruhodný myšlenkový ohlas Augustova kazatelského programu nachází v díle Jana Amose Komenského. Kniha je doplněna obrazovou přílohou a přehlednými tabulkami.