Spoločenské vedy

a odraz ich tradície v neskoršom období. Nie je to tak dávno, čo pozornosť upútali odvážne názory na datovanie vzniku Kostola sv. Margity Antiochijskej v Kopčanoch do čias Veľkej Moravy. Pochopiteľne, veď pokiaľ ide o pamiatky stavebného charakteru, doteraz sa pracovalo len s archeologickými nálezmi torzovitého charakteru a ich hypotetickými rekonštrukciami. Závery špeciálnych výskumov realizovaných v posledných rokoch však naznačujú, že dnes môžeme hovoriť nielen o zvyškoch základov, ale tiež o zachovaní niektorých z veľkomoravských sakrálnych architektúr – spravidla prekrytých neskoršími úpravami – až do dnešných čias.Autor (sám profesionálne činný v tejto oblasti, o. i. účastník výskumu kostola v Kopčanoch) sa podujal zmapovať súčasný stav poznania v tejto oblasti na Slovensku. Po vstupných kapitolách zhŕňajúcich historický kontext a všeobecné charakteristiky veľkomoravskej architektúry sa kniha podrobne venuje konkrétnym pamiatkam v lokalitách: Bratislavský hrad, Hrad Devín, Nitra, Ducové, Kopčany, Nitrianska Blatnica, Kostoľany pod Tribečom. Keďže práca zachytáva aj ďalší vývoj odrážajúci veľkomoravskú tradíciu v sakrálnej architektúre na príklade viacerých iných lokalít, odborná i širšia verejnosť dostáva do rúk pozoruhodne komplexnú, ba priekopnícku prácu k danej problematike.

Kniha se zaměřuje na problémy, s nimiž se setkává dítě či adolescent s nadváhou. Tyto problémy mají dopad nejen na jeho zdravotní stav, ale především na jeho psychiku a formování jeho osobnosti.Ačkoli mnohé z potíží, s nimiž si dítě s nadváhou často neví rady, bývají dospělými nerozpoznány nebo podceňovány, mohou dlouhodobě narušit psychiku.

Přestaňte o sobě pochybovat a víc si věřte. Nízké sebevědomí je trochu, jako když nás tlačí boty. Žít se s tím dá, ale příjemné to není. Proč zbytečně strádat a do nekonečna o sobě pochybovat, když to jde změnit.14 - denní knižní kurz zdravého sebevědomí je pokračováním série tréninků duševního zdraví a zaměřuje se na nedostatečný pocit vlastní hodnoty a nízké sebevědomí. Kniha Kurz zdravého sebevědomí odlehčenou formou nabízí poznatky z autorčiny bohaté terapeutické praxe, vyzývá čtenáře k práci na sobě a poskytuje mu k tomu vhodné postupy, tipy a podněty. Kurz vychází z kognitivně - behaviorální terapie.

Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století). V současné době snad nemine den, abychom neslyšeli o násilných činech a atentátech spáchaných těmi, jež jsme si navykli nazývat poněkud podivně „fundamentalisty“ či „islamisty“, ačkoli to jsou jen muslimové zabíjející a umírající pro to, co pokládají za svou víru, svou svobodu, své tradice, svá práva. Ať si to přiznáváme nebo ne, zdá se, že Západ je dnes s muslimy, a tedy s islámem, ve válečném stavu.Jaký obrázek se nám naskytne, obrátíme-li se do minulosti? Procházíme-li zběžně dějiny, ať už dávné nebo novější, vynořují se před námi všeobecně známé historické události: bitva u Poitiers, křížové výpravy, dobytí Cařihradu, obléhání Vídně, alžírská válka, útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a celá řada dalších. Podíváme-li se na ně ovšem blíže, ukazuje se, že všechny jsou jen epizodami jediného konfliktu, který začal v roce 632 a trvá podnes. Neuplynul rok, neuplynul měsíc, ba snad ani týden, kdy by nebyla prolita křesťanská nebo muslimská krev. Neměli bychom našim současníkům připomenout a ukázat, že události, které nás aktuálně zaměstnávají a naší současností tolik otřásají, jsou pouze pokračováním bezmála čtrnáct set let trvajícího konfliktu?Válka mezi islámem a křesťanstvím, ať už vyhlášená a otevřená, se svými velkými bitvami, dobytými městy, obsazenými zeměmi, vyhlazováním obyvatelstva, nebo skrytá a záludná – tato válka je realitou, a to navzdory často připomínanému a leckdy skutečnému přátelství, vzdor dlouhým obdobím příměří a pokojného soužití, bez ohledu na vše, co si křesťané a muslimové vzájemně přinesli a čím se obohatili, a přes vzájemný obdiv, který k sobě kdy chovali. Tato válka vlastně nikdy doopravdy neskončila.Kniha Střet náboženství, která představuje první ucelenou historii střetávání islámského a křesťanského světa, pokrývá téměř čtrnáct století a pojednává o událostech odehrávajících se na čtyřech kontinentech. České vydání knihy je doplněno několika desítkami barevných a černobílých map.

Výchova sourozenců. Autorka nabízí pomoc rodičům sourozenců a dělí se o své zkušenosti výchovné a rodinné poradkyně i o zkušenosti při výchově vlastních dětí. S využitím četných příkladů sleduje problematiku vývoje vztahů mezi dětmi v rodině od přípravy na narození prvního sourozence a jeho příchodu na svět.Ukazuje první vztahové problémy a pokusy o agresi prvního sourozence. Radí, jak postupovat, chránit mladší a zároveň chápat a podporovat starší. Poskytuje rady, jak řešit vztahové problémy a konflikty v každodenním životě sourozenců, kdy a jak zasahovat, kdy ne, jak klást hranice, věnuje se prevenci konfliktů, navrhuje hry (i výchovné triky), ukazuje rodičům, jak postupovat při překonávání problémových situací emocionálním a komunikačním nekonfliktním způsobem.Vysvětluje, jak neopakovat výchovné chyby svých rodičů, které se mohly projevit na vlastních sourozeneckých vztazích v dětství i v dospělosti. Věnuje se i vztahům v tzv. nově utvořených rodinách (ve skupinách sourozenců rozvedených a nově sezdaných rodičů).Catherine Dumonteil - Kremer je pedagožka, působí jako výchovná a rodinná poradkyně, zabývá se technikami mezilidské komunikace, montessoriovskou pedagogikou, pořádá přednášky a stáže pro rodiče, je zakladatelkou asociace pro podporu nenásilné výchovy, autorkou příruček pro rodiče a spoluautorka několika knížek pro děti. Je matkou tří dětí.

Q. S. F. Tertulián (160 - pravděpodobně 220) je jedním z nejzajímavějších autorů křesťanského starověku. Jeho dílo ovlivnilo křesťanské myšlení, učení i latinskou církevní terminologii zásadním způsobem. Přesto byl považován za schizmatika, nebyl mu přiznán titul apoštolského otce a jeho přijetí bylo v průběhu celých dějin křesťanství značně ambivalentní.Důvodem pro tento postoj je Tertuliánův příklon k montanistickému hnutí a také jeho radikální názory v oblasti morálky. Zejména značně rezervovaný až odmítavý postoj k manželství, zvláště pak k opakovanému manželství, stojí za jeho vnímáním jakožto schizmatika a heretika už od samého starověku.

Výchova a respektování dítěte. Titul vyšiel v slovenčine: Deti sú hostia, ktorí hľadajú cestu (2015).„Deti sú hostia, ktorí hľadajú cestu. Cieľom je ponúknuť dobré miesto pre hostí a zabezpečiť bezpečnosť a milujúcu starostlivosť, kým oni sami budú môcť ísť svojou cestou.“Tohto motta sa pridŕžali autorky úspešnej knihy. Je bezpodmienečne dôležité pre zdravý vývoj dieťaťa, aby ho rodičia akceptovali so všetkými jeho detskými povahovými črtami. Nočný plač, prieberčivosť v jedle, agresivita, neobľúbené umývanie zubov.Kniha Děti jsou hosté, kteři hledají cestu ukazuje zároveň cestu rodičom. Cestu ako sprevádzať svoje dieťa životom. Novinkou je kapitola Chodník prechádza pubertou.

Bratislavský hrad tvorí neodmysliteľnú dominantu hlavného mesta Slovenska. Podoba obráteného stola na Dunaji rezonuje v povedomí slovenských i zahraničných návštevníkov. Kniha rozpráva o dejinách hradu, o jeho prestavbách od najstaršieho osídlenia až po súčasnosť.Nádherné fotografie architektúry, reprezentačných miestností, súčasných výstav, nábytku, olejomalieb, uniforiem, zbraní, ale aj leteckých pohľadov na hradný komplex potešia domáceho i zahraničného čitateľa. Historické pohľadnice zobrazujú hrad v jednotlivých etapách dejín ako sídlo rôznych panovníkov. Kniha sprevádza čitateľa cez historické súvislosti k využitiu Bratislavského hradu v súčasnosti. Text je v slovenskom i v anglickom jazyku.

pro děti s ADHD, PAS, smyslovým postižením a dalšími handicapy. Psychomotorika zahrnuje pohybové aktivity za účelem zlepšení obratnosti, posílení fyzické zdatnosti a jejím cílem je bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení. Psychomotorická hra spočívá v různých prostorově orientovaných pohybech a v manipulování s předměty.Součástí těchto her je rozvoj vnímání, děti pomocí nich získávají představu o světě kolem nich, o jeho vlastnostech a také o vlastnostech různých předmětů. Psychomotorická hra je součástí vývoje dítěte. U dětí, které mají nějaké vývojové opoždění nebo obtíže, je třeba jejich vývoj podpořit a povzbudit.Nenásilnou a přijatelnou formou podpory mohou být právě činnosti v knize obsažené. Na teoretické části jednotlivých kapitol navazují přehledy her, které jsou zábavné, nenáročné na materiál a pomůcky, a přitom splňují potřeby dětí s postižením.

Poznatky zo sociologického výskumu. Vychádza v spolupráci s Teologickou fakultou TU.V tejto knihe podávame charakteristiku religiozity mladých katolíkov na Slovensku v jej hlavných parametroch, ktorá bola spracovaná na základe údajov z celoslovenského reprezentatívneho sociologického výskumu. Okrem toho tu čitateľ nájde poznatky, ktoré sa týkajú ďalších dôležitých aspektov života mladých ľudí, ich rodinného prostredia, vzťahu k štúdiu, spôsobov využívania voľného času, používania internetu a ďalších médií, a niektoré ďalšie informácie.Získané dáta o týchto javoch sme analyzovali v súvislosti s religiozitou aj samostatne. Náš výskum je doposiaľ prvým celoslovenským reprezentatívnym výskumom religiozity mládeže.Kultúrny a sociálny kontext religiozity mládeže i dôsledky religiozity pre život mladých ľudí predstavujú zložitý komplex javov. Našou snahou bolo skúmať religiozitu mládeže na Slovensku v jej hlavných súvislostiach. V budúcnosti bude potrebné ďalšími výskumami overiť poznatky, ktoré sme získali, a ešte hlbšie preniknúť k poznaniu týchto javov. Podrobnejšie by sa mal preskúmať napríklad vplyv rovesníckych skupín na religiozitu mladých ľudí.

Terapeutův pohled na psychoterapii. Aby mohl člověk žít svobodně, aby mohl být sám sebou, potřebuje prožít vztah, který je sám o sobě lékem a pomocí. Na příkladech z vlastní praxe představuje Carl Rogers koncept léčebného vztahu, který staví na autenticitě, empatickém naslouchání a bezpodmínečné akceptaci klienta.Aby byl terapeut schopen takový vztah s klientem navázat, je třeba, aby se nejprve obrátil sám k sobě, stavěl na vlastní schopnosti zachycovat své pravé já, autenticky prožívat, myslet a reagovat. V sérii přednášek z konferencí a univerzit zasvěcuje autor čtenáře do procesu, kterým se takový vztah utváří a rozvíjí, a naznačuje jeho směřování.Terapeutický vztah s uvedenými rysy dává klientovi příležitost „stát se sám sebou“, přijmout všechny své emoce a myšlenky za své a v chaosu, ve kterém se vyjevují, hledat a nacházet své pravé já. Rozvíjet takový vztah není podle autora žádoucí a prospěšné jen v kontextu terapie, ale i v rodinných vztazích, mezi přáteli a spolupracovníky. Kniha je primárně určená terapeutům a jejich klientům, pracovníkům pomáhajících profesí, ale i laikům se zájmem o osobnostní rozvoj.

Asijské vlivy v ruských dějinách. Dějiny Ruska se tradičně považovaly za součást dějin Evropy a interpretovaly se převážně na základě evropských pramenů. Této metody se držel například i T. G. Masaryk ve svém klasickém díle „Rusko a Evropa“, i když si byl zřejmě dobře vědom skutečnosti, že evropské vlivy nejsou v ruských dějinách a kultuře jediné. Edgar Knobloch se na toto téma dívá z úplně jiného hlediska.Používá nové a neběžné metody, od právní a ekonomické analýzy po archeologii a dějiny umění, včetně analogií s jinými zeměmi s podobnými podmínkami zeměpisnými, klimatickými apod. Hledá v ruských dějinách vlivy a tradice orientálních kultur, což je prvek, který historikové až dosud převážně opomíjeli. Tento výjimečný přístup umožňuje plně zhodnotit význam a přínos perských, tureckých, byzantských a hlavně nomádských vlivů, které je možné vysledovat až do přítomné doby.

Rasová ideologie zásadním způsobem ovlivnila moderní dějiny nejenom západní civilizace, ale celého světa. V knize Úsvit rasismu se čtenáři seznámí s počátky a rozvojem rasového myšlení v širším historickém, hospodářském a intelektuálním kontextu od starověku až po druhou polovinu osmnáctého století.Publikace ukazuje, že rasová ideologie a rasismus se zrodily během dlouhodobého politického soupeření, jehož účastníci se svébytným způsobem vztahovali k místní tradici, vzpomínkám na minulost a etnickému symbolismu.V důsledku vítězství Západu nad asijskými civilizacemi a triumfu Velké Británie nad Francií se na sklonku osmnáctého a počátku devatenáctého století vytvořila specifická mocenská konfigurace, která umožnila v západním myšlení expanzi nordické a árijské imaginace. Ta sehrála důležitou úlohu během radikalizace západní politické kultury, vzestupu totalitních a autoritativních hnutí a krize moderního liberalismu.Mezioborová studie Úsvit rasismu, představující první svazek obsáhlejší práce sledující proměny rasového myšlení až do druhé světové války, spojuje přístupy soudobých historických a antropologických věd.

Pro francouzského filozofa A. Glucksmanna není fenomén nenávisti pouhou metaforou sociálního jednání. Nenávist nelze sociologicky či kulturně „odvysvětlit“, protože je faktem psychologickým a antropologickým, základním atributem člověka, který lze kdykoli aktivovat.V knize Rozprava o nenávisti vysvětluje, že příčina nenávisti nespočívá v nenáviděném objektu, nýbrž v tom, kdo nenávidí. Glucksmann pojednává o nenávisti a nihilismu teroristů a rozebírá tři formy trvající nenávisti: antisemitismus,antiamerikanismus,nenávist k ženám,a sleduje, co mají tyto projevy společného.

Problém spravedlnosti a lidských práv v díle Boženy Komárkové. Práce se zabývá dílem prof. Boženy Komárkové (1903–1997), zejména jejím příspěvkem k problematice spravedlnosti a lidských práv; tato autorka hledala kořeny lidských práv a také usilovala o jejich uskutečňování ve společnosti, ve které žila.Pavel Keřkovský označuje její dílo za reformační filosofii.„Svět je spravován zmatkem lidí a Boží spravedlností, já bych řekla: Božím milosrdenstvím.“ (Božena Komárková)

v mateřské škole. Čtenářská gramotnost je první z gramotností, která umožňuje rozvíjet ostatní gramotnosti. Čtení je velmi důležité pro další rozvoj a vzdělání člověka. Vztah ke čtení i knížce se utváří již v útlém věku, můžeme říci, že vlastně od narození. Jak rozvíjíme dítě do šesti let, tak bude ve svém životě úspěšné, protože právě v tomto období se utvářejí veškeré pracovní návyky, vztah ke čtení, vztah ke vzdělávání, vztah k ostatním lidem a také i vztah pro povinnost, dokončit započatou práci.Mateřská škola je spolu s rodinou ideálním prostorem pro rozvíjení předčtenářské gramotnosti. Kniha zkušené pedagožky nabízí teoretická východiska a inspiraci pro každodenní práci s dětmi v mateřské škole.Autorka předkládá řadu činností, které vedou k osvojování schopností důležitých pro budoucí čtení, a všechny aktivity provazuje s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Kniha osloví především učitelky mateřských škol. Inspiraci v ní mohou najít i rodiče předškolních dětí a také učitelé prvních dvou tříd základní školy.PaedDr. Iva Tomášková je ředitelkou ZŠ a MŠ Slatinice. Působí jako konzultantka pro zpracování školního vzdělávacího programu pro MŠ a vede vzdělávací akce pro pedagogy.

Katolický teolog se vyrovnává s palčivou otázkou, kterou je pro katolíky i pro náš národ postava Jana Husa a husitství. Kniha je určena všem, které zajímá současný postoj katolíků k Janu Husovi a husitství. Kdo byl Mistr Jan Hus a kým je dnes pro nás?A jak interpretovat husitství?Studie známého katolického teologa zve k novému přemýšlení o jednom z nejdiskutovanějších fenoménů českých dějin.

Sedmiletá dívenka, která nemluví, a okolí se zdá, že vůbec nevnímá, že jsou kolem ní nějací další lidé. A spolu s ní se ve třídě sejdou další problémové děti, které by v běžné škole nestačily svým vrstevníkům, prožily různá traumata a potřebují speciální péči.Hrdinka knihy Venus trpí selektivním mutismem a zpočátku se všichni domnívají, že pravděpodobně neslyší. Časem ale její učitelka Torey zjistí, že Venus „pouze“ nemluví. Co za tím stojí? Problematické rodinné zázemí a traumata z raného dětství „mohou“ za to, že Venus mlčí a mlčí. Společnost ostatních dětí ve třídě i pochopení učitelky ale pomohou tomu, že dívenka opustí hradbu svého mlčení. Knihu uvítají zájemci o skutečné příběhy s psychologickou tematikou, lidé, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování.T. L. Haydenje autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA.

Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského) jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek - boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům ruské zbožnosti aj.Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov (1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku (Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku a revoluci; Sociální význam křesťanství).Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.

česko - ruské vydání. Ruská pravoslavná církev je nejpočetnější ze společenství pravoslavných církví. Její působnost sahá mimo hranice Ruské federace také na území Ukrajiny, Běloruska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Moldávie, Ázerbajdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu; mnoho farností se rovněž nachází v západní Evropě a Spojených státech amerických.Základy sociální koncepce patří k nejdůležitějším dokumentům v moderní historii Ruské pravoslavné církve. Srozumitelným a čtivým jazykem reagují na aktuální problémy dnešní společnosti, jako je vztah ke státu, světskému právu, politice, soukromému vlastnictví, násilí a válce, masmédiím, sekularizaci a globalizaci; zvláštní důraz je kladen rovněž na otázky ekologie, bioetiky, vzdělání, mravnosti a důstojnosti lidského života.

Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“.Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Jób se tehdy již slavný analytický psycholog snaží vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledá odpověď na problém lidského utrpení, zkoumá vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe.Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií – božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst).

Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový ohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa. Částečné nápravy tohoto stavu se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století.Musilovy práce zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Stal se spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů a přátelství domorodců mu umožnilo shromáždit poznatky využívané biblisty, etnografy, religionisty, kartografy či archeology.Dosud nepublikovanou monografii o historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu autor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána. Musilův pohled na vývoj islámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu. Z pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu.Úvodní studie Luboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský. K vydání připravil a poznámkami opatřil Pavel Žďárský.

Podporujeme vývoj dítěte. Zkušená dětská psycholožka poskytuje rodičům rady, jak podporovat a podněcovat vývoj dětí, a upozorňuje rodiče, čeho je třeba se vyvarovat. Ve čtivě napsaném, humorně laděném textu se věnuje všem složkám vývoje dítěte (motorickému a kognitivnímu, vývoji komunikace a paměti, sociálních dovedností, samostatnosti).Rady se týkají výchovy dětí v jednotlivých věkových obdobích od kojeneckého věku přibližně do šesti let. Autorka vysvětluje problematiku s použitím četných konkrétních příkladů i na základě otázek rodičů, s nimiž se setkává ve své poradenské a přednáškové praxi.Kniha je psána pro rodiče dětí do 6 let věku.

Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii. Život Karla Weiricha (1906–1981) zůstal donedávna neznámý jak české, tak italské veřejnosti. pracoval jako novinář, stenograf a účetní. Od roku 1935 působil jako vatikánský korespondent ČTK. Během druhé světové války se mu z Říma podařilo jedinečným způsobem organizovat pomoc pro pronásledované Židy pocházející z Ćeskoslovenska.Ohniskem jeho aktivit byl koncentrační tábor Ferramonti di Tarsia v Kalábrii, kde bylo zadržováno několik set československých Židů, pasažérů ztroskotané lodi Pentcho, jež mířila do Palestiny. Sám Karel Weirich kvůli tomu skončil v koncentračním táboře, ale před smrtí ho zachránilo osvobození tábora Američany a konec války.Kniha Alberta Tronchina popisuje, jak konkrétně Weirich své aktivity ve prospěch Židů rozvíjel, a dává do kontextu lokální události s dějinami holocaustu a protifašistického odboje. V knížce najdeme i cenné archivní materiály (fotografie, tajné zprávy o situaci v Protektorátu Čechy a Morava, seznamy zachráněných aj.) a podrobnosti o tom, jakými kanály pomoc proudila a kdo se na ní podílel.

Přes 100 jednoduchých cvičení k aktivizaci skupin. Motivace a pozornost žáků a studentů během výuky nutně kolísá. Všimne-li si učitel, že jeho výklad nikdo neposlouchá, děti si vyťukávají textové zprávy, štěbetají, zasněně hledí z okna, usínají nebo dokonce spí, je čas na motivační tříminutovku, neboli životabudič. Tyto jednoduché a osvědčené aktivity a hry nevyžadují zvláštní přípravu a jsou časově nenáročné.Dávají příležitost učiteli i žákům či studentům udělat si malou přestávku, ale také rozproudit energii ve třídě nebo ji naopak zklidnit, zaujmout žáky a zvýšit jejich připravenost k učení. Hravost a jednoduchost motivačních tříminutovek velmi ocení i vedoucí nejrůznějších skupin dětí a dospívajících, stejně jako rodiče, kteří hledají nápady na narozeninový večírek.Kathy Paterson je učitelka se specializací na dramatickou výchovu. Je autorkou několika publikací pro učitele.

Traktát O habituální milosti (De gratia habituali) je překladem úryvku díla významného českého teologa a orientalisty Vojtěcha Šandy (1873–1953) Synopsis theologiae dogmaticae specialis.Šandův historicky významný text, který se zabývá tématy ospravedlnění a nadpřirozené povahy milosti, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Pojednávaná témata doplňuje překlad Společného prohlášení k učení o ospravedlnění vyhlášeného Světovým luterským svazem a Papežskou radou pro jednotu křesťanů z r. 1999.

Devět věků člověka. Koncept vývojových stadií Erika Eriksona je dnes nedílnou součástí vývojové psychologie. Erikson vychází z Freudova pojetí, ale obohacuje jeho myšlenky o sociální rozměr a prodlužuje popis stadií na celý život. Každý věk se vyznačuje určitým vývojovým úkolem, který je třeba splnit, aby člověk získal potřebnou zkušenost a postoupil dále. Eriksonových „osm věků člověka“ rozšířila jeho žena Joan o deváté, závěrečné stadium. Kniha vychází v novém, přepracovaném vydání.Erik H. Erikson (1902–1994) byl německým a později americkým psychoanalytikem, zástupcem ego psychologie. Stal se slavným svou teorií lidského vývoje, tzv. epigenetickým principem a rozpracováním tématu identity.

Monografia si kladie dva ciele: Prvým je analyzovať a priblížiť pohľad vybraných stredovekých autorov na pluralitu náboženstiev, ich spôsob obhajoby kresťanstva ako pravého náboženstva a konfrontáciu s inými náboženstvami.Druhým cieľom je prihliadnuť k niektorým súčasným interpretáciám a komentárom ich myslenia.

Dejiny, teórie a metódy. Hlavnou témou monografie sú dejiny sociálnej práce, jej teórie a metódy. Autor sa zaoberá sociálnou prácou v dejinných súvislostiach. Podarilo sa mu na priestore ohraničenom rozsahom jednej monografie zachytiť počiatky a rozvoj jednej z pomáhajúcich disciplín – sociálnej práce. Predkladá nám obraz pomoci a pomáhania, ktoré sa prirodzene zrodilo na počiatku vývoja ľudskej spoločnosti ako jej sprievodný jav a jeho metamorfózy od pomoci subjektívnej a náhodnej až po profesionálnu pomoc. Spolu s tým nám predostiera aj meniaci sa obraz „odberateľa pomoci“, teda klienta sociálnej práce.Oba tieto trendy sú sledované v kontexte meniaceho sa poznania v jeho historických súvislostiach. Som presvedčená, že táto práca sa stane nielen vítaným rozšírením našich súkromných knižníc, ale predovšetkým sa stane zdrojom vyhľadávaným študentmi všetkých stupňov štúdia, pre ktorých sa stane zdrojom poznatkov a inšpirácie.

Autor je popredný súčasný kresťansky orientovaný francúzsky filozof (1913–2005) ovplyvnený fenomenológiou, štrukturalizmom a hermeneutikou. V tomto diele analyzuje stvárnenie času fikčným rozprávaním a v ňom čas z hľadiska teoretickonaračného i filozoficko­hermeneutické­ho. Analýza sa začína premenami tvorby zápletky, pokračuje štrukturalistickými „logickými“ modelmi, hrami s časom na základe dialektiky vypovedania a výpovede a napokon otvorením fikcie pre imaginárne svety.Dielo, ktoré je druhým knižným prekladom autora z francúzštiny do slovenčiny (písal a uverejňoval aj po anglicky), je určené literárnym vedcom, historikom a kritikom, ďalej filozofom, študentom literatúry a filozofie, ale bude poučným a inšpiratívnym čítaním aj pre mnohých ďalších.

Cílem této knihy je zmapovat nejdůležitější pojmové a problémové souvislosti mezi tradiční realistickou aristotelsko-scholastickou teorií poznání a současnou analytickou epistemologií, pokusit se alespoň v některých bodech tradiční koncepci obhájit proti typickým námitkám a poskytnout hlubší výklad některých konkrétních a podle autorů klíčových problémů teorie poznání, který by k této koncepci otevíral cestu.Autoři se nepokoušejí vyčerpávajícím zůsobem vyrovnat s každou relevantní námitkou, ale spíše načrtnout jistý fi losofi cky relevantní obraz, hodný dalšího rozpracování a obhajoby. Výklad je koncipován jako mozaika: většina kapitol je pojata jako analýza některého epistemologického pojmu či pojmové dvojice, která často ústí v obhajobu konkrétní dílčí pozice.Volba zpracovaných témat a jejich uspořádání přitom byly vedeny záměrem vytvořit sice nikoliv vyčerpávající, ale přesto koherentní celek, který bude něčím více než sumou jednotlivých částí. Základní osou výkladu je vztah mezi aristotelsko-scholastickým a analytickým přístupem, přičemž jakýmsi doplňkovým úběžníkem je Immanuel Kant.Každá kapitola je navíc doplněna několika úryvky klasických i moderních fi losofi ckých textů, které probíraná témata ilustrují, doplňují, rozvíjejí či problematizují. Kniha není určena pouze studentům epistemologie, ale i širší odborné veřejnosti zajímající se o současnou, zejména analytickou epistemologii, badatelům v oblasti středověké a raně novověké scholastiky a vůbec příznivcům tradičnějšího přístupu k fi losofování.

česko-německé soužití a životní příběhy šesti sudetských Němců. Autorovi této knihy jde: o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy;o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti;o střízlivé a věcné posouzení faktorů, které vedly k vzájemnému odcizení;o vzbuzení hlubší empatie vůči všem nevinným Sudetoněmcům, které postihlo vyhnání z Čech i Moravy;o bližší poznání spoluobčanů německé národností, kteří ve své domovině směli zůstat;o trvalé zlepšování česko-německých vztahů a prohlubující se přátelství mezi našimi dvěma národy.Je to kniha, která čtenáře přiměje k hlubšímu zamyšlení, kdo jsme my, kdo jsou oni, kde se staly chyby a jak je dnes lze nejlépe překonávat.

Teologicko-filozofické myslenie v dejinách kresťanstva bolo a je z viacerých príčin poznačené dvoma protichodnými tendenciami – k jednote a pluralite. Členovia riešiteľského kolektívu sa zaoberajú vybranými postavami a/alebo prúdmi teologicko-filozofického myslenia v staroveku a stredoveku, pre ktoré bolo príznačné buď zdôrazňovanie plurality alebo jednoty.Cieľom výskumného vedeckého projektu je okrem iného poopraviť etablovaný pohľad či predstavy o kresťanskom staroveku a stredoveku a ukázať v nich na prítomnosť dynamického a pluriformného diskurzu. Výsledky štúdia a výskumu sa nachádzajú v predloženej kolektívnej monografii, ktorá sa skladá z vedeckých štúdií a prekladov primárnych textov.Obe súčasti monografie tak posilňujú a prehlbujú teoretickú reflexiu zvolenej problematiky nielen na Slovensku, ale i v zahraničí.

Tento dialog je zvlášť důležitý pro nauku o idejích a pro Platónovu nauku o "třech částech duše".

česko - řecké vydání. V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě.Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici „presbyterů“, angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa).Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová.

Lévinas studoval v Heidelbergu u E. Husserla a M. Heideggera a v Paříži. Jako francouzský důstojník přežil válku v zajateckém táboře; všichni jeho příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. Po válce byl pověřen obnovou židovského školství ve Francii a zároveň začal rozvíjet svéráznou linii myšlení, v níž hlavní roli hraje setkání s druhým člověkem.Celá západní tradice je dle Lévinase zaujata otázkou bytí, které se chápe jako bytí věcí, kdežto daleko základnější otázka, jak jsme s druhými lidmi, zůstala v pozadí. Zatímco věci mohu ovládat a mít v rukou, druhý se mi ukazuje jako „tvář“, jež není věcí mezi věcmi, nýbrž poselstvím, výzvou.Jakmile člověk zaslechl výzvu tváře druhého, stává se jeho „rukojmím“ v bezmezné odpovědnosti, neboť zároveň také ví, že může být šťasten a svobodný jen spolu s ním. Tak se jádrem Lévinasovy filosofie stává etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušenosti setkání s tváří.

Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby. Přeložil Milan Váňa a Michael Hauser.

Rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Dítě se zrakovým postižením se může ocitnout v sociální izolaci. Proto je hodně důležité pracovat s ním odmalička. Ve výchově nevidomých dětí a dětí se zbytky zraku se osvědčuje důslednost a systematičnost. A mnohdy se podaří dítě se zrakovým handicapem i integrovat mezi zdravé vrstevníky.To, jak dítě vidí, se zjišťuje na začátku rané péče funkčním vyšetřením zraku. Když se narodí dítě s těžkou zrakovou vadou, „jede se“ po lékařské linii, stanovuje se diagnóza, rodiče dostávají informace od lékařů… Rodina ale potřebuje dítě nějak vychovávat, přijmout ho jako dítě.

Čtyři mužské archetypy. Tato kniha se snaží znovuobjevit, posílit a podpořit mužnost v mužích. Podle autorů je mužství utvořeno čtyřmi mužskými archytypy, které jsou všem mužům vrozené a slouží různým účelům.Aby se muž stal opravdovým, musí projít iniciací chlapce v muže a rozvinout všechny tyto síly: Krále,Válečníka,Kouzelníka,Milovníka.Zralá mužnost není mocichtivá ani násilnická, ale mocná a tvořivá. Společně s Blyovým Železným Janem měla kniha obrovský vliv na rozvoj mužského hnutí.

Jako formalizovaná činnost existuje koučování nějakých 30 nebo 40 let. K jeho vzniku však zajisté vedly různé psychologické teorie a terapie či sociální a duchovní hnutí. Právě na ně se zaměřila autorka této unikátní knihy. Každá kapitola začíná krátkým zamyšlením přizvaného kouče a končí výčtem toho, čím konkrétně může daný směr koučinku přispět.Autorka se zaměřuje zejména na život a dílo různých inspirativních novátorů a výrazných osobností. Prostor je tak věnován např. Napoleonu Hillovi, Daleovi Carnegiemu, Werneru Erhardovi, Timothy Gallweyovi, Johnu Whitmorovi, modelu GROW, NLP, Sigmundu Freudovi, C. G. Jungovi, Wilhelmu Reichovi, Fritzi Perlsovi, Carlu Rogersovi, Abrahamu Maslowovi, Robertu Assagiolimu, kognitivně-behaviorální terapii, Ericu Berneovi, Gregory Batesonovi či psychometrice.Často je tomu tak, že o souvislosti těchto směrů s koučováním se přímo nemluví. Znalost historie, a to i té „skryté“, však koučům poskytuje oporu pro jejich akce a usnadňuje jim rozhodování, kdy mají užít jakou techniku. A zejména jim umožňuje vidět jejich koučovací styl v určitém kontextu a v důsledku toho přistupovat k vlastním klientům s větší jistotou a zkušeností.