Spoločenské vedy

Druhé vydání úspěšného titulu. V knize Muklovský Vatikán vzpomíná českobudějovický kněz, filozof a přírodovědec Josef Petr Ondok (1926–2003) na dvanáct let strávených v komunistických vězeních, kam se dostal počátkem 50. let za organizování filozoficko-náboženských vzdělávacích kroužků pro studenty. Ondok podává nejen cenné svědectví o lágrovém životě kněží (mj. významných osobností, jakými byli J. Zvěřina, A. Kajpr, S. M. Braito nebo A. Mandl), nýbrž i neobyčejně pronikavou a navzdory popisovaným skutečnostem často i humorně pojatou reflexi muklovského údělu. Slovy autora jde o pokus „evokovat atmosféru života v kriminále ve zcela konkrétní podobě“, o zprostředkování „pohledu klíčovou dírkou, který by přiblížil všechny, i ty nejlidštější aspekty“. Osobité a originální Ondokovo vyprávění doplňuje fotografická příloha a dokumenty o soudním procesu i průběhu autorova věznění.

Alan Turing a první počítač. Britský matematik Alan Turing učinil jeden z nejdůležitějších průlomů na cestě k modernímu počítači. Nápad skutečně vyrábět imaginární počítací stroj „Turing machine“ vykrystalizoval poté, co Turing společně s kolegy z Bletchey Park sestrojil zařízení, které dokázalo dešifrovat německé kódovací zařízení Enigma a pomohlo spojencům vyhrát 2. světovou válku. Turing se pak stal přeborníkem na umělou inteligenci a formuloval známý (a dosud nepřekonaný) Turningův test, jenž vychází z úvah o tom, že lidský mozek je ve své podstatě jakýmsi komplikovaným počítačem. Jeho vize a plány však byly přerušeny – v roce 1952 byl zatčen a odsouzen za homosexualitu, k níž se otevřeně přiznával, která však byla v té době v Anglii ilegální. O dva roky později spáchal Turing sebevraždu. David Leavitt podává Turingův příběh s vnímavostí romanopisce, přibližuje nám jak jeho dílo a význam, tak jeho otevřenou a mnohdy excentrickou osobnost.

Studie věnovaná významným katolickým spisovatelům 20. století.

Zrod křesťanství a vliv apoštolů. Kniha americké spisovatelky pojednává o pozoruhodných událostech na počátku našeho letopočtu, kdy v Palestině vlivem Ježíšova učení vzniklo hnutí, které okolnímu světu přineslo fascinující poselství.

Studie k proměnám politické teorie v posttranzitivním čase. V české politologické produkci představuje tato kniha první pokus o popis a typologii nedemokratických politických systémů, které se zformovaly v postkomunistickém areálu po roce 1989. První část je věnována přehledovému výkladu v současné době používaných teoretických koncepcí a typologií nedemokratických systémů. Druhá část je tvořena studiemi jednotlivých příkladů nedemokratických politických soustav v postkomunistickém prostoru. V třetí, závěrečné, části je pak nabídnut návrh typologie postkomunistických nedemokratických modelů, vycházející z částečné revize teoretických nástrojů nutných k jejich deskripci a pochopení.

Náboženské umění je staré jako lidstvo samo. Člověk se odnepaměti snažil výtvarně znázornit svoje ochranné božstvo, aby mu pomohlo zajistit obživu, zahnat nemoci nebo strach. I proto byl magický faktor ve výtvarném umění silný a využívala jej více či méně každá z kulturních civilizací. V křesťanském světě má právě svatý obrázek, kromě svého estetického působení, ještě vyšší mystický smysl, a proto v něm věřící může kromě krásy nalézt i svoji víru.Svatý obrázek vybízí k meditaci, modlitbě i víře v zázraky. Náboženské umění tak přesahuje lidskou dimenzi a přechází do sféry mystické. V českých zemích byla doba pro svaté obrázky několikrát v dějinách nepříznivá, ale naštěstí dosud všechny nezanikly. Výběr dochovaných obrázků můžete najít v této knize, která slouží nejen jako pomůcka pro sběratele, ale ukazuje specifickou krásu českých a středoevropských svatých obrázků. Jejich magická síla bude předána všem, kdo ji chtějí přijmout.

Vtělení slova. Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas na teologické fakultě ve Fribourgu. Jeho znalost současných teologů spojená s dokonalým ovládnutím teologické metody sv. Tomáše Akvinského ho uschopnila ke ztvárnění výkladu, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání následujícího po II. vatikánském koncilu.

Stručná historie států. Autor popisuje dějiny Malé Asie od dob starověku s důrazem na vznik a vývoj osmanské říše, její výboje, zejména v Evropě, a poté následný úpadek, který vrcholil v 19. a počátkem 20. století, kdy došlo jak k její dezintegraci, tak neschopnosti čelit evropským mocnostem. Největší pozornost je však věnována vzniku a vývoji Turecké republiky po 1. světové válce až do počátku 21. století, včetně snah o integraci Turecka do EU.

Národní identita není něco, co by bylo dáno od přírody; evropské národy si ji vytvářely – více či méně pracně – buď odedávna, nebo od 18. století. Dnes považujeme stavební prvky národní svébytnosti, jako jsou dějiny sahající co nejhlouběji do minulosti, slavní předkové, jazyk, kulturní památky, prostředí, folklór apod., za zcela samozřejmé, ve skutečnosti je to však do značné míry výsledek snažení národních buditelů a teoretiků posledních dvou století. Autorka si proto ve své knize klade za cíl podat srovnávací a zobecňující přehled podmínek, které evropské národy musely splnit na cestě za nezpochybnitelnou identitou.

Zahraniční politika Slovenské republiky. Autor vyučuje politologii na JU v Českých Budějovicích.

Jak probíhal příchod Slovanů do českých zemí a jaké byly jejich vztahy k domorodému obyvatelstvu?Kdo jsou „Bohemi“ západních pramenů?Jak došlo k utvoření přemyslovské dynastické pověsti?Proč nikdo nikdy nezpochybnil přemyslovský primát?Vyvážely se české granáty už v 7. století?Odkud přicházelo české stříbro, které v raně středověkých Čechách představovalo zjevně jeden z hlavních obchodních artiklů?Tyto a mnohé další otázky si klade kniha historika a archeologa Petra Charváta Zrod českého státu (568–1055). Zachycuje období od příchodu Slovanů po definitivní zformování českého státu za knížete Břetislava I. Autor, vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR a uznávaný odborník v oborech středověká slovanská archeologie a klínopis, zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.Zabývá se politickými a společenskými proměnami, stejně jako strukturou dálkového obchodu raně středověké Evropy a vztahy pronikajícího křesťanství k přežívajícímu pohanství či k náboženstvím a kultům východu, například perskému mazdaismu.

Simón Bolívar a jeho doba. Zcela přepracovaná a rozšířená publikace autora, který napsal první český životopis Simóna Bolívara už v roce 1983, nabízí mnohem víc než jen životní osud nejproslulejší jihoamerické osobnosti. Odhaluje motivy emancipace čtyř španělských místokrálovství v Latinské Americe v letech 1808–24 a z perspektivy hlavního hrdiny zachycuje hnutí, které navázalo na vyhlášení nezávislosti USA, ovlivnilo vyhlášení brazilské nezávislosti a vytrhlo ze závislosti na Evropě více než desítku nových republik. Líčí mládí i evropské zkušenosti a poté dramatickou kariéru nejvýznamnějšího představitele osvobozeneckých hnutí španělsky mluvících Latinoameričanů Simóna Bolívara (1783–1830), obvykle nazývaného krátce a výstižně El Libertador – Osvoboditel.

Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu. Sborník z konference konané 11. a 12. listopadu 2005 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci

Církevněslovanské písemnictví tvoří podstatnou část nejstarší české kulturní historie. I když celkový objem zachovaných literárních památek z tohoto období představuje dnes pouze špičku ledovce, je možno nejen v nástinu, ale i v některých důležitých detailech poznat povahu a význam epochy slovanské vzdělanosti v Čechách 10. a 11. století. Slovní zásoba českocírkevněslovanských památek obsahuje četné prvky, které lze chápat jako filologické důkazy přímé a nepřerušené návaznosti této epochy na období velkomoravské, vypovídá o jejím přetrvávajícím postavení na styku kultury latinské a byzantské a odhaluje její pevné zakotvení v kontextu ostatních soudobých redakcí nejstaršího slovanského spisovného jazyka, zároveň však také poukazuje na některé svébytné rysy, díky nimž českocírkevněslovanské písemnictví zanechává nesmazatelnou stopu na dějinných křižovatkách nejen slovanských...

Rozdělení Československa a vyhlášení České republiky znovu vysunulo do popředí otázku o povaze české státnosti a o jejích dějinných proměnách. O její zodpovězení se pokusil význačný český filosof profesor Milan Machovec, který se již od počátku své badatelské činnosti soustředil na zkoumání dějin českého myšlení – připomeňme si jen jeho monografie o českém sektářství, o J. Dobrovském a především o T. G. Masarykovi. Za klíčové osobnosti při utváření ideje české státnosti považuje svatého Václava, Karla IV., F. Palackého a právě T. G. Masaryka. Své úvahy o vývoji této ideje zde předkládá čtenáři ve formě působivě napsaného eseje vysoké literární hodnoty.

Monografie z oblasti katolického církevního práva.

Kniha pojednává o vztahu etnicity a občanství. Jednotlivé kapitoly jej představují jak v obecném historickém kontextu moderních společností, tak zejména v prostředí naší současné zkušenosti: české, středoevropské, evropské. Na konkrétních případech i v obecných souvislostech odhalují sociálně kulturní podmínky a bariéry, jakož i různorodé způsoby či úrovně občanského začleňování etnicky definovaných aktérů a kolektivit. Společným východiskem je teorie občanské inkluze Jeffreyho C. Alexandera, jednoho z nejvýznamnějších současných světových sociologů. J. C. Alexander také napsal pro tuto publikaci speciální předmluvu.

Kniha Já a obranné mechanismy patří bezesporu ke klasickým, základním psychoanalytickým textům. Anna Freud, dcera Sigmunda Freuda, zde zřetelně ukazuje, že psychoanalýza se nezabývá výhradně lidským nevědomím. Dokládá, že ve skutečnosti bylo vždy předmětem zájmu psychoanalýzy Já a jeho poruchy - přičemž zabývání se nevědomím sloužilo obnově Já a jeho funkcí. Autorka se v této knize věnuje specifickému problému - prostředkům, kterými se Já brání nelibým stavům a úzkosti, a kterými se pokouší zvládat impulzivní jednání, afekty a pudové nároky.

Prager Altstadt. Průvodce kostelem Nejsvětějšího Salvátora a Vlašskou kaplí. Německá verze

Eseje. Kniha se zabývá výkladem ikon, problematickými a kulturními otázkami v umění.

Úvahy o demokracii v Evropě. Kam jsme se vlastně dostali? Z jedné strany na nás tlačí náš starý národ, který chceme opustit, a z druhé nová Evropa, jejíž součástí se chceme stát, a nevíme jak. Zastupitelská vláda má být nahrazena „demokratickým vládnutím“, které ani nevládne, ani nás nezastupuje. Lhostejně přihlížíme, jak se náš politický život rozkládá, protože se živíme iluzí o nějakém sjednoceném lidstvu, které bude držet pohromadě bez jakékoli politické formy. A už dávno nevíme, co si počít s náboženstvím. Jak dát této krizi naší společné existence smysl?Pierre Manent zkoumá dávné i nedávné dějiny národa, způsob, jak národ vstřebal a pěstoval demokracii a jak dnes jeho zánik ohrožuje samu tuto demokracii. Upozorňuje na paradoxní situaci náboženství, jehož brzký konec se v jednom kuse ohlašuje, a přitom je naše politické prostředí stále více ovlivňováno náboženskými třenicemi. Evropa by už dále neměla být „oblastí nízkého tlaku“, kde máme strach z vlastního stínu. Tento esej chce přispět k oživení povědomí o znalosti duchovních zdrojů, díky nimž má Evropa svou živoucí kontinuitu.

Projekt soupisu sepulkrálních památek na Moravě a ve Slezku má již poměrně dlouhou historii. Pomineme-li pokusy v 18. a 19. století, k prvnímu systematickému a vědecky pojatému projektu soupisu sepulkrálních památek na Moravě a ve Slezku (v hranicích současné České republiky) dali podnět Viktor Houdek a Augustin Kratochvíl. Tato pozoruhodná iniciativa nebyla však přivedena k vydání připravované edice.

Populárněhistorická práce věnující se česko-německým vztahům z hlediska minulosti, ale i budoucnosti. Autor má všechny předpoklady pro zvládnuté tématiky: osobní prožitky a mimořádnou znalost i přehlížených skutečností. Podle recenzí se umí vcítit do osudu Čechů i Němců a nesnaží se o formulaci kompromisních a oběma tábory přijatelných řešení, ale často klade vedle sebe i velmi subjektivní a zcela protichůdné názory. Navíc upozorňuje na stále větší názorovou diferenciaci i mezi nejrůznějšími směry a osobami na obou stranách. Většina čtenářů se poprvé ve Včerejším strachu dočte o lákadlech Hitlerova nacionálního socialismu a o tradičně vynikajících rusko-německých vztazích. Kdo dnes ví, že komunisté až do roku 1933 prosazovali odtržení Sudet a spojení všech Němců v jedno Velkoněmecko?

Pohled na "nemoc", která postihla naši civilizaci v podobě druhé světové války. Představení osobností, které byly reprezentativní pro hlavní směr evropského myšlení a života.

Vzpomínky Jiřího Loewyho. Posmrtně vydávané vzpomínky Jiřího Loewyho představují jeho pestrý životní příběh a také osud jeho generace, zrozené v první republice a prožívající dětství za války, kterou únor 1948 zastihl na prahu dospělosti a listopad 1989 na konci aktivního věku.

Kniha vzešla z iniciativy občanského sdružení Phoenix Telč, jehož aktivity jsou inspirovány životem malíře Františka Mořice Nágla z Kostelní Myslové. Ten byl kvůli svému židovskému původu s celou rodinou umučen v roce 1944 v Osvětimi. Kniha obsahuje i několik barevných reprodukcí Náglových akvarelů z okolí Telče. Mezi nimi je i několik motivů z Terezína.

Náboženské a politické aspekty autority v judaismu, křesťanství a islámu. První svazek ediční řady Politika a náboženství seznamuje s historickými i současnými podobami autority v judaismu, křesťanství a islámu. Ambicí editorů nebylo komplexně zmapovat všechny otázky související s autoritou v celých dějinách těchto náboženství ani podrobit analýze veškeré posvátné texty a jejich relevantní komentáře. Cílem sborníku je spíše prezentovat autoritu jako nosné téma pro reflexi vztahu mezi náboženstvím a politikou a nabídnout českému čtenáři inspirativní pohledy na různé náboženské tradice z perspektivy jejich vztahu k náboženské a politické autoritě.Editoři publikace jsou přesvědčeni, že sledovaná otázka pojetí autority a v širším smyslu celá problematika vztahu mezi náboženstvím a politikou nejsou zajímavé jen z hlediska své aktuálnosti, ale že si zaslouží zkoumání i pro svůj obecný kulturní význam. Kniha je tedy určena nejen odborníkům a studentům z řad teologů, religionistů, politologů a sociologů, ale též širšímu čtenářskému publiku se zájmem o dějiny náboženství a kultury.

Jako samostatný stát má jedna z nejlidnatějších zemí světa krátkou, zato velice dramatickou historii. Autorka líčí její dějiny spjaté s indickým subkontinentem od nejstarších dob, přes britskou kolonizaci Bengálska, její existenci po roce 1947 v rámci Pákistánu, přes osamostatnění až k dnešním dnům. Nechybí kulturní vývoj, výklad o roli islámu ve společnosti ani encyklopedické heslo.

Filosofie a teologie v interakci u současných českých myslitelů. Sborník příspěvků ze symposia, které pořádala Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s úmyslem zmapovat krajinu současného českého myšlení v jeho metafyzické, náboženské a teologické dimenzi. Jednotliví autoři se věnují dílčím aspektům vztahu filosofie a teologie, a při tom prezentují východiska a metody svého myšlení. Zvučná jména přispěvatelů jistě přitáhnou pozornost nejen odborníků a studentů teologie a filosofie, ale též každého zvídavějšího čtenáře se zájmem o filosofii a křesťanství.

Referenda týkající se otázek evropského integračního procesu jsou často považována za téměř nedílnou součást samotné evropské integrace. Je tomu ale skutečně tak? Jaká je role evropských referend? Kdy a proč byla použita? Jaký je postoj členských států Evropské unie k institutu přímé demokracie?

Osmý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Román Hadriánův val se odehrává v římské Británii, v místech, kde se dodnes nacházejí zbytky Hadriánovy zdi. Je zasazen do 4. století n. l., do doby, kdy se nachyluje čas Alarichova vyvrácení Říma. Autor na několika postavách a jejich příbězích zachycuje tvář odcházejícího impéria. Vztah mezi náčelníkem barbarů Ardenem Cataracusem a senátorskou dcerou, krásnou Valerií, symbolizuje postupné kulturní splynutí dvou rozdílných civilizací. Příběh není však pouze suchopárným dějovým líčením, ale dramatem plným zvratů a dobrodružství, prožívaných plnokrevnými postavami. Pro čtenáře, který touží po hlubším poznání dané doby, připojil autor vyčerpávající historický doslov.

Cyrilometodějský sborník. Příspěvky ze sympozia u příležitosti 1140. výročí příchodu Cyrila a Metoděje konaného dne 25. 9. 2003.

Za obrození evropského člověka. Co je to vlastně Evropa? Výběžek Asie, jak polemicky poznamenal Nietzsche? Anebo má Evropa nějakou ideu? Jak je možné, že se tato idea zrodila v jedné kultuře, v Platónově a Sókratově Řecku, a přece časem nabyla univerzálního významu a dosahu, jak ukazoval Husserl? Můžeme si dnes říkat „Evropané“? Tyto otázky se snad nikdy nezdály být tak naléhavé jako nyní, kdy probíhají diskuse o Evropské ústavě. A přece, jak zdůrazňuje Giovanni Reale, se těmto otázkám dnes více než kdy jindy vyhýbáme. Pokud se Evropa nechce omezit na pouhý politicko-ekonomický provoz, pokud ji chceme opět naplnit smyslem pro svobodu, který k ní odevždy patřil, musíme se odvážit pohlédnout k počátkům našich dějin s vědomím, že osud stavby „společného evropského domu“ závisí na možnosti obrodit „evropského člověka“ a na jeho schopnosti vdechnout nový život formám vyrůstajícím z evropských duchovních a kulturních kořenů. Neboť, jak říká Max Scheler: „Žádné smlouvy ještě nikde a nikdy nestvořily skutečné společenství, nýbrž jsou nanejvýš jeho výrazem.“

V novém knižním souboru svých textů (pojmenovaném podle závěrečného dramatu) se zkušený spisovatel, výtvarný umělec a myslitel Pavel Rejchrt vrátil k některým svým starším (rukopisným) dramatickým opusům, aby je na jedné straně mnohdy od základu přepracoval a zkultivoval jejich filosofický půdorys, na straně druhé, aby je s větší či menší intenzitou zbavoval momentů, které by přespříliš přímočaře odkazovaly k případnému jevištnímu provedení. Doslov napsal a text redakčně připravil Vladimír Novotný.

Nové, zcela přepracované a rozšířené vydání úspěšného a oblíbeného slovníku obsahuje asi deset tisíc hesel z oblasti psychologie a příbuzných sociálních věd. Slovník je doplněn přehledem světových i českých psychologů.

Komunikace znamená nejen výměnu informací a kódů, ale vzájemnou interakci subjektů, která má složité zákonitosti a pravidla, a v případě mezilidské komunikace i velmi jemnou psychologii. Analýza mezilidské i vnitřní, skryté komunikace, kterou se zabývá tato kniha, shrnuje verbální a neverbální sdělování, kognitivní základy a soudobé přístupy k porozumění komunikačních výměn. Pozornost je věnována tomu, jak používáním jazyka a řeči ovlivňujeme myšlení a postoje druhých lidí. Jednotlivé kapitoly rozebírají komunikaci mediální, poruchy komunikace, terapeutické sdělování nebo komunikaci v internetovém prostředí. Kniha vznikla přepracováním a podstatným rozšířením Psychologie lidské komunikace (Portál, 2000).

Martin Kučera rekonstruuje vývoj názorů a postojů Josefa Pekaře v průběhu let 1914 - 1918, tj. v době, která vyvrcholila vznikem samostatného Československa. Kniha představuje Josefa Pekaře nejen jako vynikajícího historika, ale i jako veřejně činnou osobnost. Na detailní analýze Pekařova prožitku Velké války pak ukazuje, jakými změnami procházela část české společnosti na cestě od prorakouského aktivismu k přijetí samostatného československého státu. Přílohu knihy tvoří vybrané dobové dokumenty.